Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Zápach v podpaždí


AD MOB

Zápach tvoří bakterie, které žijí v místech, kde se člověk potí a vytvářejí nepříjemný zápach.

Líh

50% líh na vatičku a vytřít v podpaží - vyzkoušeno, dezinfikuje a ničí bakterie

Zatím nevyzkoušeno - Jablečný ocet

Ocet je konzervant, ničí bakterie, ale vytváří kyselé prostředí.
2 díly octu a 1 díl vody smícháme. Namočíme vatičku a potřeme, kde je třeba.

Šťáva z citronu

Pár kapek citronové šťávy taktéž ničí bakterie.

Zatím nevyzkoušeno - jedlá soda, či raději prášek do pečiva

Vytváří opak kyselého prostředí - neutralizuje jej. To se také bakteriím nelíbí.
Smíchá se s troškou vody, aby vznikla kaše. S tou se potře požadované místo.

Černý čaj

Opláchnout s ním podpaží - snižuje tvorbu potu.

Date: 01.07.2020 - 17:27

361LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


95

Tepelné čerpadlo odpadní vzduch - voda | tepelne-cerpadlo-odpadni-vzduch-voda-id-505


Tepelné čerpadlo využívá teplo ze vzduchu, který opouští dům při větrání,
nebo vody, kterou jsme použili na praní, koupání, mytí atd. takže
využije a vrací zpět teplo, které by jinak uniklo do kanalizace a ovzduší.
Můžeme pak předehřívat vzduch, který přichází do domu klimatizací, nebo
vodu sloužící k vytápění.
21

Solární kolektor pro ohřev vody ze stočené hadice | solarni-kolektor-pro-ohrev-vody-ze-stocene-hadice-id-173


Nejlépe černou hadici namotáme do postupných "kruhů".
Začínáme od středu a stále přidáváme další závity (šnek).
Kolektor je nejlépe umístit na mírně šikmou střechu
natočenou k jihu. Voda může cirkulovat samotíží, nebo
pomocí malého čerpadla do nádrže. Na hadici může být
položena průhledná folie, nebo sklo. Vše může být v dřevěném
rámu.


Kolektor můžeme použít i pro ohřev bazénů.
316

Zapalovací svíčky (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-zapalovaci-svicky


Jak se dělají zapalovací svíčky - Jak se co dělá

  • zapalovací svíčky umožňují přeskočení elektrické jiskry mezi jejími elektrodami a tím zapálení hořlavé směsi ve válci motoru
  • zapalovací svíčky jsou umístěny v hlavě válce
  • zapalovací svíčky byly vynalezeny na konci 19. století
  • dobrá funkce znamená pravidelný chod motoru, nízkou spotřebu paliva, nízké emise, dlouhou životnost katalyzátoru
  • Výroba zapalovací svíčky:
  • hliníkový keramický prášek se smíchá z vodou a dalšími příměsmi
  • směs se vysuší zpět na prášek
  • z prášku se ve formě vylisuje izolátor, který se dále brousí do přesného tvaru
  • izolátory se vloží do pece a vypálí, aby získaly tvrdost a odolnost
  • jiný stroj vytvoří pouzdra svíček s šestihranem na obvodu a závitem pro dotažení, nebo uvolnění svíčky
  • přivaří se niklovaný drát, jako uzemňovací elektroda
  • provede se povrchová úprava těla svíčky
  • označí se izolátory vytažené z pece popisem typu svíčky a jsou potaženy ochrannou vrstvou
  • do izolátorů se vloží centrální elektrody a utěsní se práškem ze skla a kovu
  • k izolátorům se přidají koncové šrouby, které budou tvořit spojení mezi centrální elektrodou a kabelem od rozdělovače
  • izolátory se zahřejí a prášek se spojí čímž zajistí centrální elektrodu i šroubek proti vysunutí
  • izolátory jsou nalisovány do pouzder svíčky
  • zahne se boční elektroda směrem k centrální elektrodě
  • svíčky projdou kontrolou, nastaví se vzdálenost elektrod a můžou se expedovat

Jak se dělají zapalovací svíčky - Jak se co dělá - video

**

309

Víno (jak se co dělá - video) | jak-se-dela-vino


Jak se dělá víno - Jak se co dělá

  • 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
  • v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
  • vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
  • na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
  • čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
  • hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
  • pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
  • pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
  • na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
  • Výroba vína:
  • hrozny se omyjí a rozdrtí
  • lisováním se z směsi získá mošt
  • mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
  • s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
  • bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
  • červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
  • růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
  • červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
  • během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
  • s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
  • po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
  • víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
  • při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
  • barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
  • na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
  • korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
  • víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně

Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video

**

207

Nejvíce oxidu uhličitého pohltí oceány, ale nevrátí jej všechen do oběhu | nejvice-oxidu-uhliciteho-pohlti-oceany-ale-nevrati-jej-vsechen-do-obehu


Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.


Editace: 1. 7. 2020 - 17:27
Počet článků v kategorii: 361
Url:zapach-v-podpazdi

AD
11 Share
Share
Tweet