Německo a elektrárny na spalování uhlí
S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Vyhašené vápno, které v zimě promrzlo, ztratí svou mazlavou konzistenci a celistvost,
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!
Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!
Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.
Citace:
Dobrý den, takto jsme měly skleník také sestavený, ale vítr koncem března nám dal za vyučenou a musely jsme vlastními silami skleník ještě zpevnit. Přes všechny spodní díly jsme přišroubovali kovové příčky, na střešní díly zevnitř také. Jinak se skleník při větru roztančí a vypadávají neboli vystřelují plastové okna. Plastové klouby u otvírání oken jsou po 14 dnech úplně popraskané. Již do skleníku sázím, a jsem zvědavá kolik let vydrží. Příště bych opravdu uvažovala o skleněném. Asi nafotím vnitřek, abychom mohli někomu poradit, jak si skleník ještě zpevnit. Krásný den. D. R.
Dobrý den, takto jsme měly skleník také sestavený, ale vítr koncem března nám dal za vyučenou a musely jsme vlastními silami skleník ještě zpevnit. Přes všechny spodní díly jsme přišroubovali kovové příčky, na střešní díly zevnitř také. Jinak se skleník při větru roztančí a vypadávají neboli vystřelují plastové okna. Plastové klouby u otvírání oken jsou po 14 dnech úplně popraskané. Již do skleníku sázím, a jsem zvědavá kolik let vydrží. Příště bych opravdu uvažovala o skleněném. Asi nafotím vnitřek, abychom mohli někomu poradit, jak si skleník ještě zpevnit. Krásný den. D. R.
Zdravím!
Jestli můžete přidat obrázky, tak by to bylo výborné. Je fakt, že skleník ještě nebyl vystaven větru
a pokud začne vibrovat, tak opravdu plotny polykarbonátu mohou vylítnout z těch drážek.
Okna nemám na plastovém pantu, ale na hliníkovém. Je vidět že výrobce odstraňuje nedostatky,
aby byl skleník stabilnější. Uvažuji o obtažení celého spodku nějakým pletivem, které by zabránilo
vylétnutí ploten z rámu.
Plotny jsou zapuštěny zhruba 8 mm v drážkách. Vy je máte taky v drážkách?
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá
- přírodní kůži člověk používá od pravěku, impregnaci prováděl vtíráním tuku do kůže
- kůže je velmi odolný materiál a v mnoha případech je těžko nahraditelná
- kůže se získávají po porážce zvířat
- kůže je nutno vyčinit na usně
- kůže se rozřežou na poloviny a označí se kódem
- kůže se vloží do míchačky, kde se z ní oddělí srst
- do míchačky se napustí voda s hydrogensiřičitanem sodným a vápnem - chemická reakce zbaví kůži chlupů
- pak se kůže vyperou v kyselině, aby dobře vstřebávaly slaná činidla
- dále se kůže vloží do roztoku solí chrómu, které se vážou na kolagenová vlákna zbarví kůži do modra - od této chvíle již hovoříme o usní
- další stroj usně rozřeže na vrstvy, tloušťka každé vrstvy musí být stejná
- z odřezků bude semiš
- dále se usně činí v extraktu z vody, rostlin, stromové kůry, barviva, chemikálií pro pozdější odpuzování vody - usně získají hnědou barvu
- do usní se nyní vtírá škrob rozpuštěný ve vodě
- kůže se vyrovnávají a schnou přilepené na sklo škrobovým lepidlem, usně se nesráží a nekroutí se okraje
- po usušení se usně leští skleněným válcem a žehlí se na válcích
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá - video
Jak se dělají náplasti - Jak se co dělá
- náplasti - na poranění po říznutí, nebo otlaku od těsných bot a podobně
- ETS je látka elastická jen jedním směrem a tvoří přilnavou část náplasti
- na jednu stranu látky se nanáší vrstva lepidla
- látka se ohřeje na 49°C a tím se v lepidle vytvoří malé otvory
- látka se stočí do role
- další látka na polštářky je také v roli a stroj jí nařeže na proužky
- nyní se spojí užší proužek polštářku s širším pruhem pokladu a další proužek tvoří ochranný papír (dle technologie výroby)
- dále se již spojené pruhy perforují pro snadné odtrhávání
- náplast se sterilizuje, balí, potiskne se obal
Jak se dělají náplasti - Jak se co dělá - video
Jak se dělá javorový sirup - Jak se co dělá
- javory nahromadí škrob během růstové sezony
- s jarním táním se enzymy přemění na cukr
- voda proudící z kořenů promíchá cukr do mízy
- Indiáni uctívaly javory
- brzy na jaře prosekli kůru a mízu zachytávali do nádoby
- mízu vařili v hliněných nádobách
- dnes se míza zachytává pomocí trubiček
- brzy na jaře po mrazech se do stromu navrtají dírky
- z nich se odvádí místa plastikovými trubičkami
- nesmí se poškodit kůra aby míza nezvětrávala a stromy netrpěly
- hadice od stromů vedou do sběrny
- cukr tvoří 2,5 procenta mízy zbytek je voda
- ze 40 litrů mízy je jeden litr sirupu - voda se odpaří vařením
- speciální přístroje dokážou mízu zahustit a tím se nemusí tak dlouho vařit
- je nutno odstranit 66% vody
- obsah cukru se měří pomocí hustoměru
- sirup se filtruje od nečistot a vápníku
- plní se do láhví při teplotě +82 stupňů aby vydržel 4 roky ve sklenici
- javorový sirup je 100% přírodní a má méně kalorií jako med
- obsahuje draslík, vápník a hořčík
- výborný je i na palačinky
Jak se dělá javorový sirup - Jak se co dělá - video
Editace: 2013-04-21 09:51:54
Počet článků v kategorii: 364
Url:nemecko-a-elektrarny-na-spalovani-uhli