Německo a elektrárny na spalování uhlí
AD MOB
S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
351LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jako každý rok se potýkáme ze škůdcem mandelinkou bramborovou.
Malé plochy není třeba chemicky ošetřovat, stačí brouky a larvy sesbírat do kbelíku a pak je usmrtit.
U větších ploch bychom tohle asi nezvládli a je třeba postřik přípravkem.
Rizika pro člověka a životní prostředí
MOSPILAN 20 SP je prášek rozpustný ve vodě. Po nástřiku na list se dostává do nově se vytvářejících stvolů a listů, ale ne do hlízy, tak působí na larvy brouka, které se živý listím. Způsobuje jejich ochrnutí a následné uhynutí.
Pro člověka je přípravek škodlivý.
Ochranná lhůta je vyznačena v příbalovém letáku.
Přípravek dále usmrcuje:
mšice, květopasy, molice, obaleče a jiný hmyz.
Malé plochy není třeba chemicky ošetřovat, stačí brouky a larvy sesbírat do kbelíku a pak je usmrtit.
U větších ploch bychom tohle asi nezvládli a je třeba postřik přípravkem.
CALYPSO 480 SC
CALYPSO 480 SC, který působí na nervovou soustavu hmyzu a způsobí jeho ochrnutí a uhynutí.Rizika pro člověka a životní prostředí
- R 40 Podezření na karcinogenní účinky
- R 43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží
- R 20/22 Zdraví škodlivý při vdechování a při požití
- R 52/53 Škodlivý pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
MOSPILAN 20 SP
Dále jako nejlepší se momentálně jeví MOSPILAN 20 SP.MOSPILAN 20 SP je prášek rozpustný ve vodě. Po nástřiku na list se dostává do nově se vytvářejících stvolů a listů, ale ne do hlízy, tak působí na larvy brouka, které se živý listím. Způsobuje jejich ochrnutí a následné uhynutí.
Pro člověka je přípravek škodlivý.
Ochranná lhůta je vyznačena v příbalovém letáku.
Přípravek dále usmrcuje:
mšice, květopasy, molice, obaleče a jiný hmyz.
Identifikace rizik
- 2.1. Klasifikace přípravku podle směrnice EU 1999/45/ES a zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích
- Přípravek je klasifikován jako nebezpečný přípravek:
- Xn Zdraví škodlivý: R 20/22 Zdraví škodlivý při vdechování a při požití
- 2.2. Označení přípravku z hlediska rizik pro necílové organismy a životní prostředí podle směrnice 91/414/EEC
- SP1: Zabraňte kontaminaci vody přípravkem nebi jeho obalem. (Nečištěte aplikační zařízení v blízkosti povrchové vody/zabraňte kontaminaci vody splachem z farem a cest).
- SPe 3: Za účelem ochrany vodních organismů dodržte neošetřené ochranné pásmo 3m vzhledem k povrchové vodě. (Pro ošetření řepky olejky)
- 2.3. Nepříznivé fyzikální-chemické účinky, účinky na lidské zdraví a životní prostředí, prostředí a symptomy vztahující se k použití a možnému nevhodnému použití přípravku:
- Přípravek je zdraví škodlivý při vdechování a při požití.
- Může být nebezpečný pro životní prostředí.
- Pro vodní bezobratlé organismy je škodlivý.
- Přípravek nesmí být použit jinak než je uvedeno v návodu na použití.
- Chraňte před dětmi a nepoučenými osobami.
Jak se dělají igelitové tašky - Jak se co dělá
- igelitové tašky se vyrábí z granulí polyetylenové pryskyřice
- granule se roztaví ve vytlačovacím stroji při teplotě +240°C
- stroj vytlačí fólii tvaru válce v délce desítek metrů
- válec se rozřízne na dvě fólie
- fólie se rozřízne na požadovanou šířku
- fólie se navine na cívku - role
- z jedné role 158 kg vážící se vyrobí 35 000 tašek
- důležitý je i potisk fólie
- každá barva se aplikuje jiným válcem
- nyní je fólie připravena na řezání tašek
- na tašky lze natavit zapínací plastový zip
- okraje tašek se zatavují při +150°C
- i relativně malý závod může vyrobit 1 milion tašek za den
Jak se dělají igelitové tašky - Jak se co dělá - video
**
Hranice pozemku se vyznačují například:
Hlava hraniční - obrázek
- oplocením
- hraničními kameny
- kůly
- tyčemi s tabulkou
- kolíky
- hlavami se závrtným trnem
Hlava hraniční - obrázek
Jak se dělají prskavky - Jak se co dělá
- prskavky jsou malé ohňostroje, ale můžeme je držet zapálené v ruce
- hoření prskavky je závislé na její délce a trvá zhruba 1 minutu
- prskavky jsou tvořeny drátem dlouhým kolem 50 cm, 90 cm dlouhé prskavky hoří 4 minuty
- dráty se dají do vibračního stroje, který zajistí propadnutí každého drátu do jednoho otvoru
- dráty se zajistí do nosiče
- do míchací nádrže se přidá kyselina boritá což je neutralizer a dusičnan barnatý, který umožní hoření prskavky, přidá se voda a škrob, který stmelí všechny přísady, dále kovové piliny, které dodají hoření žlutou barvu, pak se přidá hliníkový prach, což je velmi nebezpečná operace
- nyní již se mohou dráty ponořit do směsi a po vytažení jsou obaleny prskavkovým materiálem, po novém ponoření zdvojnásobí svůj průměr a mohou se dát sušit do pece
- po kontrole se dají prskavky ještě týden sušit a pak se již mohou expedovat
Jak se dělají prskavky - Jak se co dělá - video
**
Jak se dělá štětec - Jak se co dělá
- štětce slouží k rovnoměrnému rozetření nátěru z barvy
- pro latexové barvy je vhodný štětec s nylonovými, nebo polyesterovými vlákny
- pro olejové barvy jsou nejlepší štětce z přírodních štětin (prasečí štětiny atd.)
- každý štětec obsahuje až 5 různých délek chlupů, díky tomu je pak patřičně tuhý
- štětiny se vloží do skládacího stroje, učešou se, odstraní se křivé chlupy
- rozloží se a všechny délky se smíchají dohromady
- postavené štětiny se sklepou, aby měly rovnou základnu kořene štětin
- držák, který obepíná štětiny je z plechového pásku
- pásek se navroubkuje, aby lépe držel štětiny a spojí na koncích
- stroj nalisuje určené množství do plechového držáku a štětiny přečnívají na obou koncích
- na jednom u kořene štětin se mezi štětiny vloží lepenka a štětiny se zatlačí zpět do držáku tak, aby do držáku bylo možno vložit rukojeť štětce
- rukojeti se vyrábí většinou z plastu, nebo dřeva
- rukojeti se povrchově upravují postupným máčením ve vanách s příslušnými barvami
- do držáků se nalije epoxidové lepidlo, které prosákne štětinami a drží je pohromadě, navíc po vložení rukojeti, přilepí i jí do držáku
- rukojeť v držáku se ještě zajistí hřebíky, či šroubky
- na rukojeť lze natisknout logo společnosti
Jak se dělá štětec - Jak se co dělá - video
**
Editace: 2013-04-21 09:51:54
Počet článků v kategorii: 351
Url:nemecko-a-elektrarny-na-spalovani-uhli
AD
