Německo a elektrárny na spalování uhlí
S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak si postavit dřevěný dům, 4 videa v anglickém jazyce.
Díl 1.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 2.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 3.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 4.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 1.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 2.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 3.
**VIDEO YOUTUBE
Díl 4.
**VIDEO YOUTUBE
Jak se dělá víno - Jak se co dělá
- 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
- v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
- vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
- na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
- čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
- hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
- pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
- pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
- na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
- Výroba vína:
- hrozny se omyjí a rozdrtí
- lisováním se z směsi získá mošt
- mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
- s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
- bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
- červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
- růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
- červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
- během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
- s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
- po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
- víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
- při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
- barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
- na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
- korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
- víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně
Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá
- 1895 - vynález výherního automatu s třemi kotouči se symboly
- současné výherní automaty, jsou řízeny počítačem
- v horní části výherního automatu jsou reproduktory, elektrické obvody, ale také elektromagnetické počítadlo vhozených a vyplacených mincí
- ve spodní části je vyryto výrobní číslo dle zákona
- další důležité součásti jsou tiskárna výherních lístků a přístroj na přijímání bankovek
- dále se nainstaluje páka na spouštění kotoučů a desítky různých tlačítek pro různé druhy sázek
- skla chránící kotouče jsou potřena elektricky vodivou látkou, aby nebylo možno podvádět pomocí různých elektronických přístrojů
- výherní automaty mohou být osazeny i přístroj pro příjem platebních karet
- namontují se kotouče na každém kotouči je 18 až 22 symbolů
- nakonec se automat osadí počítačem, který nejen volí program hry, ale zajišťuje, aby automat nepřivedl majitele na mizinu
- výherní automaty jsou pro kasína zdrojem 65% příjmů
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá - video
Kogenerace je maximální využití uvolněné energie.
Příklad:
Tepelná elektrárna využije tlak páry k pohonu turbíny, ale
to je jen asi 30% využití energie. Zbytek jsou tepelné ztráty.
Kogenerace je využití i tohoto tepla na vytápění bytů, nebo
skleníků, či výrobních hal a tím se využití energie blíží 100%.
Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny dostane
provozovatel kogenerační jednotky příspěvek na elektřinu z kogenerace.
Na videu kogenerační jednotka TEDOM
**VIDEO YOUTUBE
//kogenerace.tedom.com/
//cs.wikipedia.org/wiki/Kogenerace
Příklad:
Tepelná elektrárna využije tlak páry k pohonu turbíny, ale
to je jen asi 30% využití energie. Zbytek jsou tepelné ztráty.
Kogenerace je využití i tohoto tepla na vytápění bytů, nebo
skleníků, či výrobních hal a tím se využití energie blíží 100%.
Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny dostane
provozovatel kogenerační jednotky příspěvek na elektřinu z kogenerace.
Na videu kogenerační jednotka TEDOM
**VIDEO YOUTUBE
//kogenerace.tedom.com/
//cs.wikipedia.org/wiki/Kogenerace
Jak se dělá umělý trávník - Jak se co dělá
- vynález umělého trávníku je datován okolo roku 1960
- umělý trávník je kobercový trávník, který není nutno sekat, plít, zalévat
- trávník se vyrábí z plastových granulí, přísad, stabilizátorů, barviv
- směs se roztaví a protlačí přes otvory, jako přes cedník a vzniknou pramínky plastu, které se pouštějí do vodní lázně kde vychladnou
- na válcovací dráze se prameny napínají až jsou tak tenké jako přírodní tráva
- prameny se navinou na špulky
- pak se z několika cívek upřede více-pramenná příze
- na další lince se prolamovaná Látka spojí s umělohmotným podkladem a do ní se všívá příze
- zachytávací nože přízi ve spodku přidrží a pak rozříznou a tak vzniká umělý trávník
- podklad trávníku se pak napustí lepidly, aby vlákna nebylo možné vytáhnout
- trávník projde sušákem a jsou do něj udělány dírky pro vsakování vody, jak dešťové, tak čistící
- umělý trávník se dává na gumový podklad a posype jemným pískem, který slouží, jako zátěž
Jak se dělá umělý trávník - Jak se co dělá - video
Editace: 2013-04-21 09:51:54
Počet článků v kategorii: 364
Url:nemecko-a-elektrarny-na-spalovani-uhli