Zmrzlina (jak se co dělá - video)
Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá
- zmrzlina se vyráběla již před vynálezem chladniček, ovšem byl to luxus jen pro majetné občany
- přísady se vkládaly do mísidla jenž bylo v nádobě s ledem a slanou vodou což vedlo k ochlazení směsi pod pod mrazu, protože sůl rozpouští led, ale zároveň při tomto procesu dochází k ochlazení okolí, protože při změně ledu ve vodu se teplo spotřebovává - opačný proces je při kondenzaci par, kdy se teplo uvolňuje například před bouřkou
- po vynálezu chladících zařízení nastala revoluce zmrzlinářského průmyslu
- Výroba zmrzliny:
- základní surovina je čerstvá smetana, která se napustí do mixéru, kde se smíchá se sušeným mlékem, stabilizátory a emulgátory
- stabilizátory brání zmrzlině v krystalizaci
- emulgátory umožní provzdušnění směsi při šlehání
- dále se přidává cukr a kukuřičný sirup
- směs se musí zahřát na 72°C na 30 minut, aby došlo k pasterizací - usmrcení bakterií
- další proces je homogenizace, zmrzlina získá na hladkosti
- zmrzlina se chladí a přidá se vanilkový koncentrát
- zmrzlina se dále chladí a šlehá, aby vznikal odlehčená, nadýchaná tuhá hmota
Jak se dělá zmrzlina - Jak se co dělá - video
326LW NO topic_id
Další témata ....(Topics)
Pokud je možné vyměnit celou část, od závitu po závit (fitinky),
tak rozšroubovat a nahradit novou trubkou.
Pokud část trubky nelze rozšroubovat, je možné použít opravné
objímky a svěrky na vodovodní trubky.
Ale opravné objímky jsou řešením jen v případě, že zbytek
trubky je v dobré kondici a nehrozí nový průval v další části
trubky.
Pokud trubku nelze vyšroubovat, je tu možnost jí přeříznout
například úhlovou bruskou a pak vyšroubovat obě části jednotlivě
z fitinek (kolen, téček atd.).
Pak do fitinek našroubovat vsuvky.
Na nový díl trubky - oba konce opatřit šroubením,
vsunout do prostoru mezi vsuvky, nezapomenout na těsnící podložky
a dotáhnout šroubení na vsuvky.
Toto je jen jedno z řešení, možná existuje lepší.
Pokud v této činnosti nemáte zkušenosti, vyhledejte odborníka
na vodo-topo-plyn.
Na obrázku níže byla ocelová trubka nahrazena plastovou, ale postup
je přibližně stejný, jen na plastovou trubku není nutné řezat závit,
ale spojuje se se vsuvkou po nahřátí konce trubky a vnitřku vsuvky
pomocí speciálního přípravku - přístroje.
tak rozšroubovat a nahradit novou trubkou.
Pokud část trubky nelze rozšroubovat, je možné použít opravné
objímky a svěrky na vodovodní trubky.
Ale opravné objímky jsou řešením jen v případě, že zbytek
trubky je v dobré kondici a nehrozí nový průval v další části
trubky.
Pokud trubku nelze vyšroubovat, je tu možnost jí přeříznout
například úhlovou bruskou a pak vyšroubovat obě části jednotlivě
z fitinek (kolen, téček atd.).
Pak do fitinek našroubovat vsuvky.
Na nový díl trubky - oba konce opatřit šroubením,
vsunout do prostoru mezi vsuvky, nezapomenout na těsnící podložky
a dotáhnout šroubení na vsuvky.
Toto je jen jedno z řešení, možná existuje lepší.
Pokud v této činnosti nemáte zkušenosti, vyhledejte odborníka
na vodo-topo-plyn.
Na obrázku níže byla ocelová trubka nahrazena plastovou, ale postup
je přibližně stejný, jen na plastovou trubku není nutné řezat závit,
ale spojuje se se vsuvkou po nahřátí konce trubky a vnitřku vsuvky
pomocí speciálního přípravku - přístroje.
Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá
- již ve 12. století Číňané namotávali přebytečný vlasec
- dnešní navijáky se dělají z lehkých a pevných materiálů
- umožňují rychlé odvíjeni vlasce a zaseknutí
- moderní navijáky mají více rychlostí
- klec navijáku je z hliníku s velkými otvory pro případné rozmotání vlasce
- vřeteno je z nerez oceli a navíjí se na něj vlasec
- na vřeteni jsou i dvě ozubená kolečka
- další kolečka tvoří převodovku a lze tedy měnit rychlost navíjeni
- pojistky umožní správné napnutí vlasce
- cvrček vydává zvuk, když se ryba chytí na vlasec
- přehazovačka volí převod rychlosti navíjeni
- kompletní cívka se vloží do klece navijáku
- na cívce je až 900 metrů vlasce
- přidá se víko s ovládacími prvky
Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá - video
Upozornění: vápno je žíravina, po vstříknutí hasícího se vápna do
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.
Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.
Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf
[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf
Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD
Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.
Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.
Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf
[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf
Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD
Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.
Jak zabránit vysychání (syntetické, olejové) barvy v plechovce, kterou jsme nespotřebovali celou.
Pokud je víčko nezdeformované, na povrch barvy v plechovce nalijeme trochu ředidla, které je určeno k ředění barvy v plechovce.
Víčko řádně nasadíme a zatlačíme (někdo poklepe i malým kladívkem kolem celého víčka, aby řádně dosedlo.
Celou plechovku pak vložíme do mikroténového sáčku, vytlačíme vzduch, aby sáček dolehl těsně k plechovce a konec sáčku zatočíme popřípadě uděláme uzel, nebo přelepíme izolepou, aby se nerozmotal.
Jak se dělají písty - Jak se co dělá
- písty jsou součástí motorů, kompresorů, pump atd.
- píst je pohyblivá zátka jezdící ve válci nahoru a dolu, která buď stlačuje vzduch, nebo naopak na ní tlačí rozpínající se plyn při jeho hoření například u motoru automobilu a výsledná energie se pak přenáší pomocí ojnice na klikový hřídel, kterým otáčí a odtud se kroutící moment převádí přes převodovku a další soukolí na hnanou nápravu vozidla
- písty se vyrábějí z hliníkové tyče, hliník je lehký a odolný proti korozi
- tyč se nařeže na špalíky, forma lisu a špalíky se nahřejí na 426°C - tvářecí teplota
- lis z namazaného špalíku vylisuje výkovek - hrubý tvar pístu
- provádí se další dvojí zahřátí na teplotu pro stabilizaci materiálu pístu
- písty se soustruží a vyvrtají se malé mazací dírky po obvodě
- po obvodě se vysoustruží zpravidla 3 drážky, 2 pro pístní kroužky a jedna pro stírací kroužek, který zajišťuje mazaní pístu a odstranění přebytečného maziva
- pístní kroužky působí, jako těsnění a zlepšují výkon motoru
- vyvrtá se otvor pro pístní čep, který spojuje píst s ojnicí
- píst se seřízne - odfrézuje v místě díry pro čep za účelem snížení jeho hmotnosti a tím i případných vibrací motoru
- upraví se hlava pístu, vše musí být velmi přesné, otáčky motoru současných automobilů jsou v rozsahu 1500 až 6200 otáček za minutu
- píst se ještě jednou přesně osoustruží a vyvrtají se díry pro mazání pístního čepu
- písty se označí písmeny a číselnými hodnotami
- písty se ručně odjehlí, odstraní se ostré přechody a zbytky vytažené soustružením
- vystruží se a vybrousí otvor pro pístní čep
Jak se dělají písty - Jak se co dělá - video
Editace: 26.8.2018 - 09:54
Počet článků v kategorii: 326
Url:jak-se-dela-zmrzlina
