Brankářské betony (jak se co dělá - video)
Jak se dělají brankářské betony - Jak se co dělá
Video obsahuje:- 1896 poprvé použity chrániče z cricketu v hokeji
- po roce 1920 speciální chrániče
- chránič sestává asi ze 100 komponent
- materiál umělá kůže
- vykrajuje se pomocí raznic
- vyšívání log
- šití chrániče
- plnění kapes pružným materiálem
- přinýtování řemínků
Jak se dělají brankářské betony - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
O vodíku se hovoří, jako o palivu budoucnosti,
ale každé palivo musíme nejdříve vyrobit, nebo
vytěžit, upravit pro další použití a zde je problém.
Výroba vodíku použitelného, jako palivo
zatím spotřebuje více energie,
než se pak uvolní jeho spalováním a tato
příčina nejvíce brání masovému využití vodíku
například ve spalovacích motorech automobilů,
jako paliva budoucnosti.
ale každé palivo musíme nejdříve vyrobit, nebo
vytěžit, upravit pro další použití a zde je problém.
Výroba vodíku použitelného, jako palivo
zatím spotřebuje více energie,
než se pak uvolní jeho spalováním a tato
příčina nejvíce brání masovému využití vodíku
například ve spalovacích motorech automobilů,
jako paliva budoucnosti.
Proč rostou ceny energií, když je jí na trhu dostatek?
Ceny silové energie mírně stagnují přesto o nižších platbách si můžeme nechat jen zdát.
Může za to podpora obnovitelných zdrojů.
Fotovoltaické elektrárny za to však nenesou takovou zodpovědnost, jak se to může jevit.
Problém je v nastavených výkupních cenách za "zelenou" elektřinu, které způsobily boom fotovoltaických farem bez zvážení možných rizik na životní prostředí a deformaci trhu s elektřinou protože tato "zelená" elektřina by měla zvednout ceny za elektřinu zhruba o 20%.
Nyní tato "zelená" elektřina musí být vykoupena dle platných smluv, což ceny elektřiny zvyšuje a to brzdí hospodářský růst nejen domácností, ale i podniků a vlastně celé ekonomiky.
Ponaučení?
Jestliže Vám někdo slibuje, že Vám dá něco zadarmo, buďte velmi obezřetní a domyslete věci i do jejich důsledků, jinak to bude pro Vás velmi drahé! V přírodě totiž nic není zadarmo a jestliže se to tak někomu jeví, ocitne se nakonec v pasti!
Ceny silové energie mírně stagnují přesto o nižších platbách si můžeme nechat jen zdát.
Může za to podpora obnovitelných zdrojů.
Fotovoltaické elektrárny za to však nenesou takovou zodpovědnost, jak se to může jevit.
Problém je v nastavených výkupních cenách za "zelenou" elektřinu, které způsobily boom fotovoltaických farem bez zvážení možných rizik na životní prostředí a deformaci trhu s elektřinou protože tato "zelená" elektřina by měla zvednout ceny za elektřinu zhruba o 20%.
Nyní tato "zelená" elektřina musí být vykoupena dle platných smluv, což ceny elektřiny zvyšuje a to brzdí hospodářský růst nejen domácností, ale i podniků a vlastně celé ekonomiky.
Ponaučení?
Jestliže Vám někdo slibuje, že Vám dá něco zadarmo, buďte velmi obezřetní a domyslete věci i do jejich důsledků, jinak to bude pro Vás velmi drahé! V přírodě totiž nic není zadarmo a jestliže se to tak někomu jeví, ocitne se nakonec v pasti!
Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá
- zelenina může růst i ve vodě obohacené o živiny - hydroponie
- kultivace na plovoucím voru
- nasají se do otvorů v roštu
- překlopí se od oázy - buněk v houbovitém bloku kde naklíčí
- bloky oázy po naklíčení semen se položí na hladinu bazénu 30 cm hlubokého
- v nádrži se pouze doplňuje voda, živiny a hnojiva
- z 4 dny již semena zjevně klíčí - v létě po 7 dnech první listy
- sazenice se přesadí na polystyrenové bloky
- po 13 dnech v létě na další blok s méně otvory aby byly dál od sebe
- poslední přesazení 26. dne v létě - 45. den v zimě do řídkých boxů po 18 kusech
- znovu se desky se sazenicemi položí na hladinu kde přetrvají až do sklizně
- na 1m2 lze umístit 500 sazenic při hydroponii
- hydroponie nepotřebuje chemické ošetřování a umělá hnojiva neunikají do okolí
- za 45 dnů v létě a za 75 dnů v zimě jsou saláty připraveny na sklizeň
Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá - video
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Snadno se nastraží, stačí ji mnohdy dát jen před dírku, ze které
myši vylézají, nebo do rohu místnosti a pak jen kontrolovat úlovek.
Pastičky na myši mají poutka, je dobré je přivázat, aby je myši neodtáhly
neznámo kam.
myši vylézají, nebo do rohu místnosti a pak jen kontrolovat úlovek.
Pastičky na myši mají poutka, je dobré je přivázat, aby je myši neodtáhly
neznámo kam.
Editace: 17.8.2018 - 13:26
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-brankarske-betony