Brankářské betony (jak se co dělá - video)
Jak se dělají brankářské betony - Jak se co dělá
Video obsahuje:- 1896 poprvé použity chrániče z cricketu v hokeji
- po roce 1920 speciální chrániče
- chránič sestává asi ze 100 komponent
- materiál umělá kůže
- vykrajuje se pomocí raznic
- vyšívání log
- šití chrániče
- plnění kapes pružným materiálem
- přinýtování řemínků
Jak se dělají brankářské betony - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá
- pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
- zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
- oblibu si získalo až po roce 1940
- pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
- po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
- pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
- na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
- pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
- jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
- z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
- do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
- pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
- na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video
Každý tvor na zemi má svoje místo, své poslání. Pokud jej ztratí, často zanikne (i jako živočišný druh).
Poslání člověka je vytvořit za sebe náhradu - robota - umělou inteligenci.
Proč? Protože člověk je velmi křehký a choulostivý robot, který vznikl evolucí. Stáčí pár minut bez kyslíku a umírá, nebo výměna orgánů, či končetin je velmi náročný, nákladný a riskantní zákrok. Pro všechny tyto nedostatky se člověk snaží nejdříve vytvořit náhražky orgánů, které budou stále lépe fungovat a napodobovat funkci přirozených (původních) orgánů, ale největším tahounem vývoje umělé inteligence je tvorba her. Na konci tohoto procesu bude umělá bytost, která bude schopna racionálně MYSLET a bude prožívat emoce (spokojenost, nespokojenost).
Myslím, tedy jsem?
Jeden citát říká, že pokud něco vyhodnocuje údaje a hledá řešení "myslí", a pokud to myslí, má to i duši.
Citát snad říká, že myšlení je dáno jen "člověku" a nikdo jiný již nemůže něco podobného zažít, ale není to pravda. Přemýšlí všechny organizmy, které mohou ukládat data do paměti a dle určité situace je vyhodnocovat a jimi se řídit.
U vyšších savců (pes,kočka - šelmy všeobecně) můžeme dobře pozorovat nejen promýšlení nějaké lumpačiny, ale také jejich emoce (strach, radost, dobrou náladu, stesk, pokleslost atd.).
Tedy vidíme, že myšlení a emoce nejsou jen výsadou člověka, ale všech, kteří mají složitou nervovou soustavu a jsou schopni do paměti ukládat zkušenosti, tedy mají nervové centrum - mozek.
Umělý člověk dostane do vínku sadu instinktů tak, jako je to u člověka a bude tak, jako člověk vybaven senzory (nervovým zakončením), které budou dávat informace o tvaru, barvě, intenzitě záření (oční nerv u člověka), teplotě (nervy v pokožce) atd. Na základě těchto "vrozených" i získaných informací se bude robot, tak jako člověk, rozhodovat zda se například dotkne horkého předmětu, který by jej mohlo poškodit.
Bude však také postaven před problém "riskovat", to znamená, že se například bude muset v krátkém čase dostat ke zdroji energie i za cenu možného sebezničení.
Bude moci robot prožívat emoce?
Ano, pokud bude tak naprogramován tak je bude mít. Emoce máme na základě nějakých uložených zkušeností, ale také si tam přidala své i příroda.
Člověk, pokud zažívá příjemné vjemy a prožité události mu nepřinesly bezprostřední trauma bývá spokojený, v opačném případě se snaží najít řešení, jak dosáhnout stavu pohody a to jej nutí k hledání nových řešení (tím je zajištěn neustálý technologický vývoj).
Tak i robot bude naprogramován, že pokud všechny vjemy nebudou v pořádku, hold bude muset hledat důvod proč tomu tak není a pokusit se sjednat nápravu. V principu bude dělat to, co člověk a jiné organizmy.
Bude mít, tak jako člověk přístup k internetu, přístup do databáze, kam budou všichni roboti ukládat své zkušenosti a to mu ulehčí správné rozhodování.
Udělá člověk pro robota partnerku - ženu?
Nechme překvapit.
Poslání člověka je vytvořit za sebe náhradu - robota - umělou inteligenci.
Proč? Protože člověk je velmi křehký a choulostivý robot, který vznikl evolucí. Stáčí pár minut bez kyslíku a umírá, nebo výměna orgánů, či končetin je velmi náročný, nákladný a riskantní zákrok. Pro všechny tyto nedostatky se člověk snaží nejdříve vytvořit náhražky orgánů, které budou stále lépe fungovat a napodobovat funkci přirozených (původních) orgánů, ale největším tahounem vývoje umělé inteligence je tvorba her. Na konci tohoto procesu bude umělá bytost, která bude schopna racionálně MYSLET a bude prožívat emoce (spokojenost, nespokojenost).
Myslím, tedy jsem?
Jeden citát říká, že pokud něco vyhodnocuje údaje a hledá řešení "myslí", a pokud to myslí, má to i duši.
Citát snad říká, že myšlení je dáno jen "člověku" a nikdo jiný již nemůže něco podobného zažít, ale není to pravda. Přemýšlí všechny organizmy, které mohou ukládat data do paměti a dle určité situace je vyhodnocovat a jimi se řídit.
U vyšších savců (pes,kočka - šelmy všeobecně) můžeme dobře pozorovat nejen promýšlení nějaké lumpačiny, ale také jejich emoce (strach, radost, dobrou náladu, stesk, pokleslost atd.).
Tedy vidíme, že myšlení a emoce nejsou jen výsadou člověka, ale všech, kteří mají složitou nervovou soustavu a jsou schopni do paměti ukládat zkušenosti, tedy mají nervové centrum - mozek.
Umělý člověk dostane do vínku sadu instinktů tak, jako je to u člověka a bude tak, jako člověk vybaven senzory (nervovým zakončením), které budou dávat informace o tvaru, barvě, intenzitě záření (oční nerv u člověka), teplotě (nervy v pokožce) atd. Na základě těchto "vrozených" i získaných informací se bude robot, tak jako člověk, rozhodovat zda se například dotkne horkého předmětu, který by jej mohlo poškodit.
Bude však také postaven před problém "riskovat", to znamená, že se například bude muset v krátkém čase dostat ke zdroji energie i za cenu možného sebezničení.
Bude moci robot prožívat emoce?
Ano, pokud bude tak naprogramován tak je bude mít. Emoce máme na základě nějakých uložených zkušeností, ale také si tam přidala své i příroda.
Člověk, pokud zažívá příjemné vjemy a prožité události mu nepřinesly bezprostřední trauma bývá spokojený, v opačném případě se snaží najít řešení, jak dosáhnout stavu pohody a to jej nutí k hledání nových řešení (tím je zajištěn neustálý technologický vývoj).
Tak i robot bude naprogramován, že pokud všechny vjemy nebudou v pořádku, hold bude muset hledat důvod proč tomu tak není a pokusit se sjednat nápravu. V principu bude dělat to, co člověk a jiné organizmy.
Bude mít, tak jako člověk přístup k internetu, přístup do databáze, kam budou všichni roboti ukládat své zkušenosti a to mu ulehčí správné rozhodování.
Udělá člověk pro robota partnerku - ženu?
Nechme překvapit.
Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Převod hektolitr na litry a kubíky
- 1 hektolitr == 100 litrů
- 1 kubík == 1 metr krychlový == 1 m3
- 1 kubík == 10 hektolitrů
- 1 metr krychlový == 10 hektolitrů
- 1 dm3 == 1 litr
- 10 x 10 x 10 cm == 1 litr
- 1000 ml == 1 litr
- 1000 cm3 == 1 litr
- 1 cm3 == 1 ml (mililitr)
- 1 decilitr == 100 ml
- 1 litr == 10 decilitrů
- 1 litr == 100 centilitrů
Date: 12.06.2020 - 22:10
Prasknutá šablona
- můžete zevnitř zalepit Butyltmelem(butylkaučukem)
Já jsem zkusil zevnitř zasunout hliníkovou folii o síle 0,1 mm.
Lze jí stříhat nůžkami.
Ustřihl jsem rozměr šablony, zastřihl dva protější rohy jako u šablony
a zevnitř střechy jsem hliníkovou folii zasunul pod eternitovou šablonu.
- můžete zevnitř zalepit Butyltmelem(butylkaučukem)
Já jsem zkusil zevnitř zasunout hliníkovou folii o síle 0,1 mm.
Lze jí stříhat nůžkami.
Ustřihl jsem rozměr šablony, zastřihl dva protější rohy jako u šablony
a zevnitř střechy jsem hliníkovou folii zasunul pod eternitovou šablonu.
Editace: 17.8.2018 - 13:26
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-brankarske-betony