Ucpaný odpad umyvadla dřezu kuchyně jak vyčistit

Jak se dělají vyřezávané svíčky - Jak se co dělá

• vyřezávání svíček má kořeny v Německu
• vyřezávané svíčky jsou uměleckým dílem
• v kádích se roztaví různobarevné vosky
• jádro svíčky je mnoho-hran na řezu připomínající šesticípou hvězdu
• namočí se do čistého a pak vosku určité barvy, vrstvy se promísí
• pak se svíčka namočí do vody, vrstva ztuhla a znovu se proces opakuje až vznikne 35 vrstev
• svíčka pro vyřezávání musí mít správnou teplotu
• na vyřezávání je pouze 15 minut, pak již svíčka příliš ztuhne
• z hran hvězdy se naříznou plátky jako lístky a zahnou se jednou na pravo, další řada do leva a v tom je kouzlo výsledného efektu rostliny
• poslední řada plátků se zahne nahoru
• dutým dlátkem se dají vyřezávat vzory do svíčky dle vaší fantazie

Jak se dělají vyřezávané svíčky - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá

• mikroprocesor je řídícím centrem počítače - jako mozek u živočichů
• 1937 - sestrojen první počítač jen na jednoduché matematické operace
• 1946 - první univerzální počítač elektronkový značných rozměrů asi jako paneláková kuchyně
• v 50. letech 20. století počítače osazeny tranzistory
• tranzistory byly později nahrazeny integrovanými obvody
• 1971 - první mikroprocesory - všechny komponenty na jednom čipu
• keramická destička se nazývá substrát a ponese mikročip
• povrch substrátu se pokryje tavící pastou, která bude držet mikročip do jeho připájení
• mikročipy se umisťují za pomocí automatu a infračerveného světla
• mikročipy se pájí za teploty 360°C pomocí cínu
• na substrát se připájí hliníkový kryt, který zároveň bude odvádět teplo z mikročipu
• další pájení trvá asi hodiny při teplotě při +150°C
• do pasty se umístí sloupce - cínové válečky, které budou zajišťovat elektrické propojení procesoru se základní deskou počítače
• na sloupce se umístí substrát s čipem a tak se získá čip s tisícem spojů
• místo sloupců lze použít kuličky, ty jsou odolnější a umožňují více spojení
• dokončený mikročip se musí očistit od tavidla a jiných látek
• procesory se testují po dobu 12 hodin při teplotě 140°C

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá - video

**

Zevnitř střechy zasuneme pod nosnou desku - latu dva proužky - pásky ocelové
například pozinkované. Ty zahneme za latu a pak zvenčí na střeše přečnívající
okraje pásků zahneme za okraj šablony, ale nejdříve šablonu zasuneme do původní
pozice.




Můžeme namísto pásků vyvrtat dírku do šablony a zajistit šroubkem do dřeva s podložkou.
Hlavou šroubku a podložku dokonale zamažeme silikonovým tmelem.

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.

Tepelný výměník vzduch voda se skládá ze závitů měděné trubičky,
kterou protéká voda. Kolem závitů trubičky proudí horký vzduch,
který předává teplo kapalině v trubičce.

**