Ucpaný odpad umyvadla dřezu kuchyně jak vyčistit

Systém Certiko má svůj původ v USA, kde je
velmi oblíben.
Základem stavby je dřevěná sloupková konstrukce.
Stavba domu je velmi rychlá. Střecha může byt
kryta pálenou taškou.
Samozřejmostí je zateplení.
Cena Certiko domu se odvíjí od zastavěné plochy,
počtu místností, použité střešní krytiny atd.
V roce 2012 se cena Certiko domu pohybovala kolem 2 000 000 korun českých.

Zrychlené video ukazuje montáž domu ve 3 minutách.
**

Jak se dělají plazmové televize - Jak se co dělá

• televize je prostředníkem, ze kterého můžeme získávat informace o okolním světě
• televizor prochází nepřetržitě vývojem
• plazmová obrazovka je naplněna plynem a je ultra tenká
• plazma vzniká při polární září, bleskových výbojích - ionizovaný plyn
• dvě skleněné tabule mezi nimi se nachází miliony buněk
• na tabulích skla jsou tisíce elektrod, které se navzájem kříží a způsobují výboje v inertních plynech (neon, xenon), které budou v buňkách tzv. plazmu
• neon a xenon imitují jen pro lidské oko neviditelné světlo
• buňky musí být střídavě pokryty červeným, zeleným, nebo modrým fosforem, aby vzniklo záření lidským okem viditelné
• intenzita záření jednotlivých buněk způsobí dojem určitého odstínu jakékoliv barvy v řádu milionů barev a to je víc, než je schopno rozlišit lidské oko
• největším nebezpečím pro plazmovou obrazovku je únik plynů z buněk
• namontují se součásti pro signál, obraz, tunery, zvuk atd.
• na obrazovku se musí vložit další obrazovka pro zesílení kontrastu
• televizory projdou důslednou kontrolou dokonce i na třesení, tedy jestli se přepravou neuvolní šroubová spojení

Jak se dělají plazmové televize - Jak se co dělá - video

**

Cena vypěstování 1 kg bio zemáků - brambor - vše pokud možno ručně - 100m2 - 1 ar - 1 hod. práce 250 kcz

Výpočet

Náklady

3 400 - bio kravský hnůj 200kg
1 000 - dovoz bio hnoje
2 500 - rytí (10 hod. * 250 kcz)
1 250 - zakoupení sadbových brambor - 30 kg na ar
5 000 - sázení, okopávání, hrobkování
2 500 - obírání mandelinky a škůdců
3 000 - vykopání, sklizeň brambor
1 000 - vyhrabání suchého plevele a zasetí hořčice, jako zelené hnojení
500 - pokosení hořčice a příprava na rytí
20 150 kcz - celkové náklady

150 kg výnos - sklizeno
134 kcz - náklady na vypěstování 1 kg bio brambor

Zisk

2 250 - zisk z případného prodeje, bez nákladů na přepravu k zákazníkovi

Ztráta

17 900 - celková ztráta


Date: 14.08.2020 - 13:20

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá

Pěstování žampionů postup a video

• žampiony jsou houby a pro mnohé velká pochoutka
• žampiony uměle rostou v kompostu ze sena, koňského hnoje při správné teplotě a provzdušnění
• kompost se musí pro pěstování žampionů prohazovat a zalévat nejméně po dobu jednoho týdne přičemž vzniká teplo a čpavek, mikroorganizmy se množí
• kompost pro žampiony by měl mít 2% dusíku proto se do něj přidává slepičí trus
• sádrovec se přidává pro upravení kyselosti kompostu
• po dvou týdnech se kompost vloží do kompostéru, kde se rozemele a provzdušní, má pak hnědou barvu a páchne čpavkem
• kompost se pak zahřívá téměř na 60°C, aby se zbavil hmyzu a jeho vajíček a nechá se několik dnů chladnout až na 25°C
• mikroorganizmy promění čpavek na dusíkatý protein, který potřebují žampiony k růstu
• kompost se rozprostře a oseje pšenicí, která jsou naočkována podhoubím žampionů
• podhoubí jsou kořeny hub
• vše se zasype vrstvou rašeliny
• žampiony rostou velmi rychle a každých 24 hodin ze zdvojnásobí jejich velikost
• houby vdechují kyslík a vydechují kysličník uhličitý, proto potřebují vzduch ke svému růstu
• po několika dnech se žampiony sbírají, ale opatrně, aby nedošlo k poškozeni podhoubí a za 3 až 5 dní dojde k vyrašení nových hub
• sklizené žampiony se vloží do ledničky, aby se zastavil růst
• při balení pro expedici se do obalu dělají dírky, aby houby mohly dýchat, což prodlouží jejich životnost
• od založení kompostu až po expedici žampionů do obchodu uplynou 3 měsíce

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá - video

**

Stavíme-li plot, nebo zahradní kůlnu s tím, že chceme aby sochy byly
snadno demontovatelné (plot či kůlnu potřebujeme občas demontovat),
ale zároveň stabilní můžeme použít v zásadě dva způsoby.
1) První způsob:
Do betonu pod sochou zabetonujeme trubku takového průměru,
aby se do ní dala vsunout socha plotu. Nevýhodou je, že v základové
trubce kondenzuje voda, nebo do ní pronikají dešťově srážky což
zvyšuje korozi spodní části sloupku. Výhodou je, že pokud sochy
plotu demontujeme, patice nepřekáží v chůzi či průjezdu automobilu,
nebo traktoru.

2) Druhý způsob:
Do betonu patice zabetonujeme trubku menšího průměru než je
vnitřní průměr sochy a sochu pak na tuto trubku nasunujeme.
Trubku v patici můžeme vyplnit betonem a tím zabráníme její
vnitřní korozi. Nevýhoda je, že po vysunutí soch plotu či kůlny
budeme o vyčnívající patice zakopávat.