Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Opěrná zídka proti sjíždění sesuvu svahu


AD MOB

Panelová stěna proti sesuvu půdy ve svahu - obrázky a popis.
Opěrná zídka na obrázcích je provedena z panelů, které mají drážky,
pro spojení a lepší stability. Panely jsou opatřeny kotvící otvory, do
kterých lze provléct železnou tyč a tím ještě každý panel zakotvit
proti převrácení.
Pozor na odvodnění. Pokud se za panely se bude zdržovat velké
množství vody, mohlo by dojít k podemletí svahu a následnému
sesuvu půdy. Vodu je nutno odvádět odvodňovacím potrubím.






359LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


237

Džíny (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-dziny


Jak se dělají džíny - Jak se co dělá

  • Jeans Rifle Džíny
  • nejpopulárnější oblečení na světě
  • vynálezce Levi Strauss po kalifornské Zlaté horečce
  • původně oblečení pro horníky z bavlny s měděnými nýty
  • ročně se prodá za 40 miliard dolarů džín
  • bavlna se češe ručně - sběrač sklidí 50 kg za den
  • strojově pomocí kombajnu - za 5 minut 50 kg
  • 1 tuna sběru obsahuje jen 400 kg bavlnového vlákna
  • žoky bavlny se musí prosít a zbavit semen a všeho nežádoucího
  • z 200 kg čisté bavlny se vyrobí 325 džín
  • při výrobě bavlněného vlákna se musí všechny druhy bavlny promísit
  • spřádání pramenů a předení pramenů
  • z 20 gramů se dá vyrobit kilometr nitě
  • barvení indigem - až na vzduchu zmodrá
  • jednotlivé díly kalhot se nakreslí na stroji řízeném počítačem
  • překopírují na papír a přiloží na vrstvy látky
  • speciální pilkou dělníci vyřezávají jednotlivé díly
  • šití džín spotřebuje 1,6 metru tkaniny
  • džíny se žehlí
  • a uměle se předšoupají, musíte vidět

Jak se dělají džíny - Jak se co dělá - video


194

Energetické štítky budov výhody nevýhody | energeticke-stitky-budov-vyhody-nevyhody


Základní ideou energetických štítků je, že kupující si velmi rychle v prodejně vybere spotřebič s nejmenší spotřebou energie, a tak se budou chovat všichni, čímž dojde k významnému snížení spotřeby energie.
Jak to vypadá v praxi?
Jestliže na počátku tohoto nápadu tyto štítky jen potvrzovaly, že značkové výrobky mají vynikající parametry i co se spotřeby energie týče, dnes už štítky jsou pro mnohé velmi nepřehledné, protože nejvyšší třídu má téměř každý spotřebič, a proto třída spotřeby A je doplňována ještě znaménkem +
Pro část nakupujících jsou pak již tyto štítky nepřehledné a raději před koupí výrobku spoléhají na recenze získané na internetu, které odráží zkušenost zákazníku, kteří si výrobek již zakoupili.

Čeká nás něco podobného u domů?
U domů a bytů je především problém, kdo v něm bydlí, a jaké má nároky na tepelný komfort (zatím co jeden protopí 15 kubíků dřeva za zimu, jeho sousedu v obdobném domě nestačí 40 - vždyť i ledničku má každý zapnutou na jiný stupeň chlazení ).
Další problém je k čemu štítek, když dům kupuji za účelem je zbourat.
Dále, jak správně změřit energetickou náročnost budovy, zda štítek odpovídá zkutečnosti?
Kupující pokud by kupoval dům za nízkých teplot kolem nuly a podobně, by mohl zkusit toto. Nyní 24 hodin se v domě nesmí topit a zkontroluji si, o kolik stupňů teplota poklesla, z toho si pak odvodím tepelné ztráty.
Změřit tepelný únik za chladného počasí pomocí termokamery, ALE POZOR. Dům musí být po určitou dobu vytápěn, aby únik tepla byl zřetelný. Tedy výsledek bude jiný pokud majitel prochladlého domu zatopil hodinu přede měřením, nebo topí nepřetržitě a zdi jsou prohřáté, tedy na kameře budou mnohem zřetelnější místa úniku tepla.
Můžete si zkusit vyžádat od prodávajícího účet, kolik protopí za sezónu, ale to je zase jen orientační, protože pokud bude vytápět objekt zčásti vlastním dřevem - palivem, pak k správným výsledkům nedojdete.

Závěrem:
Tak jako u nákupu elektrospotřebičů, tak i u budov si nejdříve vše ověřte a pečlivě zkontrolujte, aby jste předešli případným sporům a nepříjemnostem.
156

Svěrka na sešroubování rohů prken | sverka-na-sesroubovani-rohu-prken-id-2342


Svěrka přidrží dvě prkna, která chceme sešroubovat v jejich
rohu a nemusí nám nikdo další pomáhat.


https://holy-deal.com/products/clamp-1
68

Jak poznáme že máme v místnosti myš | jak-pozname-ze-mame-v-mistnosti-mys-id-311


Jak poznáme že máme v místnosti myš
- typický zápach hovínek a moči
- hovínka - mají tvar a velikost loupané rýže, ale jsou černá
- nakousané potraviny, sáčky a obaly potravin - otvor je roztřepený a u něj leží kousky odkousaného obalu
- nastražíme do rohů místnosti pasti s návnadou - myši raději kolem stěn a v koutech šmejdí, pokud se do jednoho týdne v jedné z pastí chytí myš tak máme jasno

Obrázek myších hovínek - trusu ve srovnání s hlavičkou zápalky. Hovínka jsou již vysušená, myš je zde zanechala asi před 3 měsíci.
216

Je používání řepky olejné jako biopaliva ekologické? | je-pouzivani-repky-olejne-jako-biopaliva-ekologicke


Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:

Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
puda-se-meni-v-saharu-protoze-se-nehnoji-chlevskou-mrvou.jpg



Editace: 1362308738
Počet článků v kategorii: 359
Url:operna-zidka-proti-sjizdeni-sesuvu-svahu-id-527

AD
11 Share
Share
Tweet