Plísně na stěnách - zdi - zdech
Příčiny plísní na zdech stěny jsou vlhké a to z těchto důvodů:
- stěny nejsou odizolovány od základů a vlhnou od nich
- stěny jsou příliš chladné a kondenzuje na nich i v nich teplejší vlhký vzduch místnosti (například pokud přijedeme na chalupu na víkend v zimě a zdi jsou studené po zatopení a ohřátí vzduchu bude docházet k masivní kondenzaci vodních par na promrzlých stěnách)
- zatékání střechou, okapem
Řešení:
- stěny odizolovat od základů
- zabránit zatékání (opravy okapů, střechy)
- používat speciální omítky, nebo omítky vápenné (omítky s příměsí cementu více vlhnou)
- v starých domech kde se malovalo vápnem, znovu použít vápno
- stěny tepelně izolovat zvenčí pokud jsou z kvalitního zdiva např. z pálených cihel
- pravidelně větrat 3 až 5 x za den po 5 minutách v zimě, v létě pokud možno neustále, aby vzduch přesycený vodními parami nekondenzoval na stěnách (Proč v chladném zimním období větrat po etapách? Aby se vzduch řádně ohřál a ohřátý vzduch je schopen pojmout daleko víc vodních par jak studený. V místnosti 4x4x3 metry ohřátý vzduch na 25°C může pojmout téměř 10 litrů vody ve formě vodních par zatímco vzduch vpuštěný zvenčí bude při 0°C obsahovat maximálně 2,5 litru vody a tím jak se bude zahřívat bude zároveň absorbovat vodní páry.)
- pravidelně místnost vytápět, ne nárazově
- z míst napadených plísní tuto plíseň seškrábnout a ošetřit přípravkem SAVO na plísně
- stěny nejsou odizolovány od základů a vlhnou od nich
- stěny jsou příliš chladné a kondenzuje na nich i v nich teplejší vlhký vzduch místnosti (například pokud přijedeme na chalupu na víkend v zimě a zdi jsou studené po zatopení a ohřátí vzduchu bude docházet k masivní kondenzaci vodních par na promrzlých stěnách)
- zatékání střechou, okapem
Řešení:
- stěny odizolovat od základů
- zabránit zatékání (opravy okapů, střechy)
- používat speciální omítky, nebo omítky vápenné (omítky s příměsí cementu více vlhnou)
- v starých domech kde se malovalo vápnem, znovu použít vápno
- stěny tepelně izolovat zvenčí pokud jsou z kvalitního zdiva např. z pálených cihel
- pravidelně větrat 3 až 5 x za den po 5 minutách v zimě, v létě pokud možno neustále, aby vzduch přesycený vodními parami nekondenzoval na stěnách (Proč v chladném zimním období větrat po etapách? Aby se vzduch řádně ohřál a ohřátý vzduch je schopen pojmout daleko víc vodních par jak studený. V místnosti 4x4x3 metry ohřátý vzduch na 25°C může pojmout téměř 10 litrů vody ve formě vodních par zatímco vzduch vpuštěný zvenčí bude při 0°C obsahovat maximálně 2,5 litru vody a tím jak se bude zahřívat bude zároveň absorbovat vodní páry.)
- pravidelně místnost vytápět, ne nárazově
- z míst napadených plísní tuto plíseň seškrábnout a ošetřit přípravkem SAVO na plísně
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá odsavač par - Jak se co dělá
- zhruba od začátku 19. století užívání kamen s odvodem par mimo místnost
- vystřihne se z plechu základní díl exhastoru i s otvory pro kabely, vypínač, ventilátor atd.
- z plechu se vytvarují kanály pro odvod par
- rohové spoje se bodují, je to rychlejší a vzhledově hezčí, jak šroubové spoje
- odstraní se plastový povrch, který chránil plechy před poškrábáním
- kryt se opatří názvem a čárovým kódem
- umístí se osvětlení, panel s kontrolními diodami, která funkce je zrovna používána
- namontuje se motor na gumové podložky, ty tlumí hluk
- vzduchotěsnost krytu kolem ventilátoru zajišťuje silikonový tmel
- testuje se chod motoru a regulace osvětlení
- namontují se odjímatelné filtry z hliníkové síťoviny
- dokončí se montáž a výrobek se zabalí do krabice a může být expedován do obchodu
Jak se dělá odsavač par - Jak se co dělá - video
V zelenině (mrkev, petržel, okurky atd.) se mi osvědčilo
vyplet záhon a posypávat mezi řádky travou ze sekačky.
Vrstvička trávy zabraňuje rychlému vysychání, pukání
zeminy a navíc značná část plevelů má snížené podmínky pro klíčení
a růst (teplo, světlo, přístup vzduchu). Navíc tráva slouží, i jako hnojivo a ušetříme za
chemické herbicidy.
vyplet záhon a posypávat mezi řádky travou ze sekačky.
Vrstvička trávy zabraňuje rychlému vysychání, pukání
zeminy a navíc značná část plevelů má snížené podmínky pro klíčení
a růst (teplo, světlo, přístup vzduchu). Navíc tráva slouží, i jako hnojivo a ušetříme za
chemické herbicidy.
Jak se dělají dveře - Jak se co dělá
Uvidíme- napařování kmene
- loupání kůry z kmene
- loupání dýhy z kmene
- zpravování dýhy
- lepení dýhy
- lepení výplně dveří
- lepení překližky na dveře a dokončení povrchové úpravy a rozměrů dveří
- vrtání otvorů pro panty, kliky a zámky dveří
Jak se dělají dveře - Jak se co dělá - video
Jak se dělají větroně - Jak se co dělá
- větroň je letadlo pro bezmotorové létání - plachtění
- větroň má hlavní části křídla, trup a ocas
- na stavbu větroně jsou přichystány formy
- kevlar para-aramidová látka se vloží do formy
- na kevlar se nanese epoxidová pryskyřice pro jeho zpevnění
- pryskyřice se nechá uschnout
- druhý den se nanesou uhlíkové pásy, aby trup vyztužily
- na formu pro křídla se nanese bílá barva, aby se větroně nepřehřívaly sluncem
- na barvu se položí potah z uhlíkových vláken
- na vlákna se nanese vrstva pryskyřice a znovu se položí další uhlíková látka
- pryskyřice se zahušťuje bavlněnými vločkami
- obě poloviny křídla se slepí dohromady
- další den se odstraní a začistí přebytečné lepidlo
- všechny plochy křídel a trupu se důkladně vyleští
- namontují se přístroje, křídla, podvozek, kryt, popřípadě pomocný motorek se zasouvací vrtulí
- větroň dokáže dosáhnout rychlosti až 300 km za hodinu
Jak se dělají větroně - Jak se co dělá - video
Jak se dělají brankářské betony - Jak se co dělá
Video obsahuje:- 1896 poprvé použity chrániče z cricketu v hokeji
- po roce 1920 speciální chrániče
- chránič sestává asi ze 100 komponent
- materiál umělá kůže
- vykrajuje se pomocí raznic
- vyšívání log
- šití chrániče
- plnění kapes pružným materiálem
- přinýtování řemínků
Jak se dělají brankářské betony - Jak se co dělá - video
Editace: 1340653549
Počet článků v kategorii: 364
Url:plisne-na-stenach-zdi-zdech-id-199