Větrná elektrárna stále natočen proti větru

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.

Jak zabránit vysychání (syntetické, olejové) barvy v plechovce, kterou jsme nespotřebovali celou.

Pokud je víčko nezdeformované, na povrch barvy v plechovce nalijeme trochu ředidla, které je určeno k ředění barvy v plechovce.

Víčko řádně nasadíme a zatlačíme (někdo poklepe i malým kladívkem kolem celého víčka, aby řádně dosedlo.

Celou plechovku pak vložíme do mikroténového sáčku, vytlačíme vzduch, aby sáček dolehl těsně k plechovce a konec sáčku zatočíme popřípadě uděláme uzel, nebo přelepíme izolepou, aby se nerozmotal.

Jak se dělají písty - Jak se co dělá

• písty jsou součástí motorů, kompresorů, pump atd.
• píst je pohyblivá zátka jezdící ve válci nahoru a dolu, která buď stlačuje vzduch, nebo naopak na ní tlačí rozpínající se plyn při jeho hoření například u motoru automobilu a výsledná energie se pak přenáší pomocí ojnice na klikový hřídel, kterým otáčí a odtud se kroutící moment převádí přes převodovku a další soukolí na hnanou nápravu vozidla
• písty se vyrábějí z hliníkové tyče, hliník je lehký a odolný proti korozi
• tyč se nařeže na špalíky, forma lisu a špalíky se nahřejí na 426°C - tvářecí teplota
• lis z namazaného špalíku vylisuje výkovek - hrubý tvar pístu
• provádí se další dvojí zahřátí na teplotu pro stabilizaci materiálu pístu
• písty se soustruží a vyvrtají se malé mazací dírky po obvodě
• po obvodě se vysoustruží zpravidla 3 drážky, 2 pro pístní kroužky a jedna pro stírací kroužek, který zajišťuje mazaní pístu a odstranění přebytečného maziva
• pístní kroužky působí, jako těsnění a zlepšují výkon motoru
• vyvrtá se otvor pro pístní čep, který spojuje píst s ojnicí
• píst se seřízne - odfrézuje v místě díry pro čep za účelem snížení jeho hmotnosti a tím i případných vibrací motoru
• upraví se hlava pístu, vše musí být velmi přesné, otáčky motoru současných automobilů jsou v rozsahu 1500 až 6200 otáček za minutu
• píst se ještě jednou přesně osoustruží a vyvrtají se díry pro mazání pístního čepu
• písty se označí písmeny a číselnými hodnotami
• písty se ručně odjehlí, odstraní se ostré přechody a zbytky vytažené soustružením
• vystruží se a vybrousí otvor pro pístní čep

Jak se dělají písty - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají cereálie - Jak se co dělá

• snídaně je nejdůležitější jídlo dne
• cereálie jsou pšeničné vločky
• z kukuřice se vyrábějí Corn flakes
• zrna kukuřice se pečou 2 h a 20 minut
• pomelou se, suší a válcují na požadovaný tvar
• pečou se na třesoucím se roštu
• obohacují se vitamíny a balí se do sáčků

Jak se dělají cereálie - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Nejlépe černou hadici namotáme do postupných "kruhů".
Začínáme od středu a stále přidáváme další závity (šnek).
Kolektor je nejlépe umístit na mírně šikmou střechu
natočenou k jihu. Voda může cirkulovat samotíží, nebo
pomocí malého čerpadla do nádrže. Na hadici může být
položena průhledná folie, nebo sklo. Vše může být v dřevěném
rámu.


Kolektor můžeme použít i pro ohřev bazénů.