Úchyty pro pokládání dlaždic
Pomůcka pro pokládání dlaždic - lepení obkladů
Návod na použití:Mezi položené nebo čerstvě nalepené dlaždice vložíte tento úchyt, přitahujete matici až dlaždici vyrovnáváte s okolními. Po zatuhnutí pojiva úchyt snadno uvolníme. Výsledek je vyrovnaná podlaha či stěna z dlaždic.
**VIDEO YOUTUBE**VIDEO YOUTUBE
Date: 03.06.2020 - 10:15
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Proč se zákaz 100 Wattových žárovek nemohl projevit na spotřebě energie?
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.
1 m2 fotovoltaického panelu umí vyrobit 140 watt (2016) při maximálním slunečním osvitu.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
Průměr v ČR je 1500 hodin slunečního svitu za rok.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.
Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů mnohem více.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.
Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů mnohem více.
Na elektromobil mnohý člověk hledí, jako na automobil
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
Prasknutá šablona
- můžete zevnitř zalepit Butyltmelem(butylkaučukem)
Já jsem zkusil zevnitř zasunout hliníkovou folii o síle 0,1 mm.
Lze jí stříhat nůžkami.
Ustřihl jsem rozměr šablony, zastřihl dva protější rohy jako u šablony
a zevnitř střechy jsem hliníkovou folii zasunul pod eternitovou šablonu.

- můžete zevnitř zalepit Butyltmelem(butylkaučukem)
Já jsem zkusil zevnitř zasunout hliníkovou folii o síle 0,1 mm.
Lze jí stříhat nůžkami.
Ustřihl jsem rozměr šablony, zastřihl dva protější rohy jako u šablony
a zevnitř střechy jsem hliníkovou folii zasunul pod eternitovou šablonu.






Editace: 3.6.2020 - 12:31
Počet článků v kategorii: 364
Url:uchyty-pro-pokladani-dlazdic