Úchyty pro pokládání dlaždic

Jak se dělá harmonika - Jak se co dělá

• harmonika diatonická má 10 dírek lze na ní zahrát 7 notová stupnice
• chromatická harmonika má až 16 dírek a registr který umožňuje produkci více tónů
• foukací harmonika se vyrábí z hruškového dřeva, které vlhkostí slin se tolik nerozpíná
• díl s komůrkami se nazývá hřeben
• jazýčky a kryt jsou z mosazi
• dlouhý jazýček vydává nízký tón a krátký vysoký
• jazýčky se nýtují na plech, který kryje komůrky hřebene
• nýtují se nahoře i dole, aby se využil i vdechovaný vzduch
• pak se jazýčky ladí, pokud je třeba tak se upilují
• pak se kryt s jazýčky přinýtuje na dřevo s komůrkami
• kryt celé harmoniky je z nerezové ocele, nebo stříbra někdy s pozlacením
• náústek je z mosazi upravené pochromováním
• náústek s registrem umožňuje posun o půltónu
• vzduchem se zkouší funkčnost
• harmonika se očistí a je připravena k balení

Jak se dělá harmonika - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají mince sběratelské - Jak se co dělá

• tři druhy ražených mincí
• běžné platidlo, které používáme
• mince ze vzácných kovů, jako investice
• pamětní a sběratelské mince
• 640 př.n.l. ražba mincí - Lýdijci v Malé Asii (Turecko)
• 600 př.n.l. ražba mincí již rozšířena i do Řecka
• 500 př.n.l. Čína razí mince i z jiných kovů než jen zlata a stříbra
• současné mince se vyrábí také z levnějších kovů, než je zlato a stříbro
• materiál současných mincí: měď, nikl, hliník atd.
• pamětní mince se razí z bílého stříbra
• roztavené stříbro se odlévá do bloku
• blok se postupně protahuje válcovou stolicí až se ztenčí na tloušťku mince
• z plechu se vylisují zatím jen kolečka - prázdné mince
• mince se olemují a opláchnou - leští se pomocí kuliček v míchacím válci
• kov se musí žíhat aby se zbavil křehkosti
• po schválení obrázku který bude na minci nastane proces gravírování
• stroj vytvoří do sádrového kotouče profil mince
• pak se vytvoří gumový odlitek tohoto reliéfu a z něj epoxidový odlitek
• na pantografu - zmenšovacím stroji, který vytvoří zmenšeninu předlohy z bronzu
• bronzový model dokončí rytec a přidá data, rok a zemi původu
• bronzový model se znovu na pantografu zmenší a vzniká matrice - negativní část mince z kvalitní oceli
• dle matric se vytvoří negativní razidla, musí být jak pro rub tak pro líc mince
• s razidly se již razí mince

Jak se dělají mince sběratelské - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Někteří lidé řeší svou ekonomickou situaci prodejem kovů do sběrny. To je správné, tento drahocenný odpad nepatří na skládky, ale měl by se recyklovat, protože náš stát tyto suroviny dováží a tím odchází nemalé peněžní prostředky mimo naši ekonomiku.
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.

Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.

Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa

Bednění - šalunk , šaluňk se používá se používá na vytvoření formy
pro sypaní a hutnění betonu.
Většinou se konstrukce po zatvrdnutí betonu odstraňuje, ale někdy
se ponechá a to například pokud je forma zhotovena z betonových
desek, které se pak stanou součástí celého bloku.
Bednění musí být řádně zajištěno, protože tlak betonu bude s výškou
dosahovat značných hodnot a došlo by k zborcení celé konstrukce i
k smrtelným úrazům.
Konstrukce musí být vodě odolná, aby se vlhkem nerozpadla.
Musí i pod tlakem betonu držet stálý tvar.
Bednění musí dostatečně těsnit, jinak beton bude unikat mezi spárami
a budou se vytvářet dutiny v betonu, což má negativní vliv na jeho
pevnost.
Nejčastějším materiálem na zhotovení bednění jsou dřevěná prkna
o tloušťce 25 mm. Výroba takového bednění je sice pracná, ale
můžete si jej přizpůsobit na míru, jak potřebujete.
Problém je, že většinou se takové bednění nedá použít opakovaně.

Firmy v současnosti používají systémové bednění, které se
montuje z panelů, čímž se značně zvýší produktivita práce
a bednění lze použít opakovaně.
Výhodou je, že bednění je dimenzováno na předepsané hodnoty a
má stabilní kotvící prvky, ale i přesto je zapotřebí vše řádně propočítat.

Důležité je, aby bednění nebylo odstraněno před řádným zatvrdnutím
betonu na předepsanou hodnotu, jinak může dojít k praskání betonu,
nebo zhroucení zabetonované části např. stropu, což je víc než
nebezpečné.

Velká spára mezi deskami bednění umožní unikání betonu z formy
a vytváření nežádoucích dutin v betonu, čímž je betonování znehodnoceno
viz obrázek.

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.