Plevel chodník likvidace ekologická ocet sůl močovina vařící voda

Jak se dělá vířivka - Jak se co dělá

• vířivka má svůj vzor v přírodních vřídlech a horkých pramenech
• vířivka působí hojivě na svaly
• vířivky se začaly prosazovat kolem roku 1950 a mnozí lidé si tak začali plnit sen mít své vlastní lázně doma na zahradě
• moderní vířivka má až 100 trysek, které vytváří vlny jenž působí příznivě na napjaté svaly
• výroba vířivky počíná akrylovou deskou napnutou v rámu, která se vloží do pece
• jakmile se deska začne teplem prohýbat položí se na formu a z formy se začne odsávat vzduch
• deska se tím vytvaruje dle formy do jejich záhybů a pak se ochladí, aby si uchovala tvar
• dno vany se pak zpevní nástřikem z pryskyřice a laminátového vlákna
• další nástřik je z polyuretanové pěny, jako tepelná izolace
• vaně se oříznou hrany, okraje se obrousí
• vyvrtají se otvory a namontují se trysky, jejichž obvod se těsní silikonovým tmelem
• k tryskám se připojí vždy dvě hadice, jedna na vzduch a druhá na vodu
• vodu dodává čerpadlo z vany
• do vany je možno přidat i osvětlení
• na vše se znovu nanese izolační pěna a celý komplet vany se obalí fólií
• na celý obvod vany se namontuje ozdobné obložení

Jak se dělá vířivka - Jak se co dělá - video

**

Upozornění: vápno je žíravina, po vstříknutí hasícího se vápna do
oka může dojít i k takovému poškození oka jež vede k ztrátě zraku.
Používejte ochranné pomůcky (přiléhavé brýle (lyžařské) - plexi-štít,
rukavice, výborný je ochranný plášť do deště, pracovní obuv, pracovní čepice).
Při hašení vápna se bude uvolňovat velké množství tepla, sud bude horký,
vápenná kaše bude bublat a občas může dojít k vystříknutí, až vystřelení hašeného vápna ze sudu.
Dbejte maximální opatrnosti, zabraňte přístupu ostatním osobám především dětem
a domácím mazlíčkům.

Pokud potřebujeme malé množství vápna například jen v malování místnosti,
můžeme jej zakoupit připravené již ve stavebninách.

Na malty můžeme použít i hydrát vápenatý, který je už prakticky vyhašené vápno
ve formě prášku, ale i hydrát vápenatý je dobré smíchat s vodou a nechat několik
dnů odležet než jej budete používat na maltu, protože může obsahovat ještě malé
množství páleného vápna. Kolik vody máme přidat by mělo být uvedeno na obale.
Měla by vzniknout ne příliš řídká kaše. Tato se pak nabírá šufanem.
[PDF] Hydrát vápenný podle ČSN EN 459-1 - BEZPEČNOSTNÍ LIST....
http://www.vapenka-vitosov.cz/pdf/blvh-vapenny-hydrat-rev-31-5-2008-2.pdf

[PDF] Vápenný hydrát - Kvalita vápna je posuzována hlavně podle jeho rychlosti reakce s vodou....
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-347-9/pdf/027.pdf

Hydroxid vápenatý
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD


Hašení vápna
Dnes se již hašení vápna provádí v ocelových sudech o objemu 200 litrů.
Postup hašení je vyznačen na obale pytle, protože vápno k hašení
od různých výrobců může mít různou kvalitu a také spotřebu
vody na 1 kg vápna k dokonalému vyhašení.
Pokud si nevěříte, zavolejte zedníka, který Vám bude opravy -
zdění a omítaní provádět ať Vám předvede na jednom sudu, jak
se má vápno hasit a tím předejdete celé řadě problémů a úrazů.
Neuvádí li výrobce jinak, tak se zpravidla do 200 litrového ocelového sudu
napustí až 120 litrů vody a postupně se do této vody sype maximálně 60 kg ( 3 pytle po 20 kg ).
Můžeme vyhasit samozřejmě i menší množství vápna, například jen jeden pytel 20 kg a
vody pak bude potřeba jen zhruba 40 litrů.
Nejdříve se tedy nalije asi 20 litrů vody do ocelového sudu.
Pytel s vápnem je dobré mít například v korbě koleček a nabírat vápno lopatou a
pomalu sypat do vody. Rozmíchávat hráběmi. Jakmile voda začne vřít,
musíme přilít vodu a pak zase přisypeme vápno. Teplotu se snažíme udržet nad +80 stupni
Celsia, ale zároveň ochlazujeme při mohutném varu přilíváním vody, abychom vápno "nespálili".
Takto postupně přilíváme vodu a přisýpáme vápno až vše vyhasíme při
teplotě mezi +80 až bodem varu. Vápno přidávané po lopatách se
lépe krotí a můžeme snáze udržovat potřebnou teplotu.
Hašení se provádí na volném prostranství (dvůr, zahrada).
Po dohašení je dobré ještě zalít povrch vodou aby vápno nevysychalo a nedostával se
k němu CO2 obsažený ve vzduchu. CO2 způsobuje "tvrdnutí" malty a je žádoucí
až v době zrání malty po jejím použití.

V ČR se už staví i pasivní bytové budovy. Developer je z Finska.
Čísla po úspoře vypadají zajímavě: http://www.kotihyacint.cz/pasivni-dum-f/prinosy/uspory/

Systém Certiko má svůj původ v USA, kde je
velmi oblíben.
Základem stavby je dřevěná sloupková konstrukce.
Stavba domu je velmi rychlá. Střecha může byt
kryta pálenou taškou.
Samozřejmostí je zateplení.
Cena Certiko domu se odvíjí od zastavěné plochy,
počtu místností, použité střešní krytiny atd.
V roce 2012 se cena Certiko domu pohybovala kolem 2 000 000 korun českých.

Zrychlené video ukazuje montáž domu ve 3 minutách.
**

Výkupní ceny druhotných surovin rostou každým rokem
a proto přibývá občanů, kteří když už třídí odpad, tak
si jej zavezou i do sběrny a utrží mnohdy i zajímavou
částku peněz.
Třídíte také hliník, hliníkové folie, konzervy a obaly, ocel, plechy,
měděné vodiče, plasty, či papír?

Zde najdete ceny některých výše zmíněných surovin
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=61&t=131