Re: Pěstování zemáků pod senem slamou
No jeho komentář je tento:zasadí zemák, zahrne ho zemí,v podstatě ohrobuje, a na ten řádek nasype seno.Když brambor proroste, pak dodá seno tam , kde je ho méně.
Výsledek : neroste tam tráva , brambory mají stálou vláhu, mandelinek je minimum, úroda bohatá.Na začátku říkal, že tam byl předtím úhor, tak to má taky svůj vliv.Je to dobrý nápad, když nemáš hnůj , dá se to taky tak udělat.
Výsledek : neroste tam tráva , brambory mají stálou vláhu, mandelinek je minimum, úroda bohatá.Na začátku říkal, že tam byl předtím úhor, tak to má taky svůj vliv.Je to dobrý nápad, když nemáš hnůj , dá se to taky tak udělat.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají kleště - Jak se co dělá
- kleště vynález z doby zhruba 2000 let př.našim letopočtem
- na řeckých malbách bohové v kovárně používají kleště
- kleště dodnes používají zejména kováři, zámečníci, instalatéři, mechanici, ale i lékaři
- kleště se skládají z rukojetí, nýtu a čelistí
- díly kleští se formují v bucharu z rozžhaveného prutu ocele
- výkovek se vloží do lisu kde se odstřihnou přebytky
- na čelistech se vyfrézují zuby
- oba díly se izotermicky kalí při teplotě přes 800°C 2 hodiny
- pak se ponoří do studené vody pro stejnoměrné zakalení
- zuby čelistí se laserově zpevní
- oba díly se snýtují
- vše se obrousí do hladká kromě rukojetí
- laser gravíruje logo
- konce rukojetí se ponoří do tekutého vinylu
- pak se vloží do pece pro vytvrzení vinylu
Jak se dělají kleště - Jak se co dělá - video
Jak se chráníte proti klíšťatům, co Vám nejlépe pomáhá? Jak předejít encefalitidě a borelióze?
Chráníme se kombinací bodů otázek v anketě. Někdo z Vás preferuje jen určitý bod, tak
pro něj můžete hlasovat.
Všeobecně platí zásada: "pokud se můžeme vyhnout rizikovým místům výskytu klíšťat, tak to udělejme".
Kde se klíšťata nejčastěji vyskytují?
-travnaté porosty smíšených lesů
-louky, zahrady, parky a to v travních porostech převážně s výškou zhruba od dvaceti centimetrů a vyšších,
proto se hladký světlý oděv dobře prohlíží a klíště se z něj snadno odstraní
Klíště se při vyndávání nesmí zakápnout olejíčkem jinak začne vrhnout sliny i obsah střev do rány.
Použijte desinfekční prostředek s jódem Jodisol a klíště se pokuste vyviklat , ne šroubovat, jinak mu ukroutíte hlavičku.
Nástroje na vytažení klíštěte (zakoupíte v lékárně):
-pinzeta
-háček
-kartička
Chráníme se kombinací bodů otázek v anketě. Někdo z Vás preferuje jen určitý bod, tak
pro něj můžete hlasovat.
Všeobecně platí zásada: "pokud se můžeme vyhnout rizikovým místům výskytu klíšťat, tak to udělejme".
Kde se klíšťata nejčastěji vyskytují?
-travnaté porosty smíšených lesů
-louky, zahrady, parky a to v travních porostech převážně s výškou zhruba od dvaceti centimetrů a vyšších,
proto se hladký světlý oděv dobře prohlíží a klíště se z něj snadno odstraní
Klíště se při vyndávání nesmí zakápnout olejíčkem jinak začne vrhnout sliny i obsah střev do rány.
Použijte desinfekční prostředek s jódem Jodisol a klíště se pokuste vyviklat , ne šroubovat, jinak mu ukroutíte hlavičku.
Nástroje na vytažení klíštěte (zakoupíte v lékárně):
-pinzeta
-háček
-kartička
Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.
Výhody nevýhody získávání energie spalováním slámy a z fotovoltaických panelů.
Spalování slámy:
- slámu můžeme spalovat v době kdy jsou největší mrazy a slunečního svitu je minimum
- při růstu rostlin se vytváří kyslík a je odčerpáván CO2 z ovzduší a navíc rostliny plodí zrno (semena), které potřebujeme aby nenastal hladomor
- pole s rostlinami zachytávají prach a zvlhčují vzduch, působí blahodárně na psychiku člověka
- nevýhodou je to, že pokud slámu spálíme připravíme se o drahocenné hnojivo - umělá hnojiva jsou stále dražší a nemohou nahradit hnojení rostlinnými zbytky
Fotovoltaika:
- půda kde jsou fotovoltaické elektrárny se již nedá využít pro pěstování zemědělských plodin
- přebytek elektřiny z panelů v době kdy je o elektřinu nejmenší zájem, tedy v letních měsících
- nepatrný výkon v zimních měsících, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí
- i poměrně velký zábor plochy s panely na obrázku (za slunečního svitu) vydá jen tolik kilowatthodin, jako motor jednoho nákladního automobilu
Spalování slámy:
- slámu můžeme spalovat v době kdy jsou největší mrazy a slunečního svitu je minimum
- při růstu rostlin se vytváří kyslík a je odčerpáván CO2 z ovzduší a navíc rostliny plodí zrno (semena), které potřebujeme aby nenastal hladomor
- pole s rostlinami zachytávají prach a zvlhčují vzduch, působí blahodárně na psychiku člověka
- nevýhodou je to, že pokud slámu spálíme připravíme se o drahocenné hnojivo - umělá hnojiva jsou stále dražší a nemohou nahradit hnojení rostlinnými zbytky
Fotovoltaika:
- půda kde jsou fotovoltaické elektrárny se již nedá využít pro pěstování zemědělských plodin
- přebytek elektřiny z panelů v době kdy je o elektřinu nejmenší zájem, tedy v letních měsících
- nepatrný výkon v zimních měsících, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí
- i poměrně velký zábor plochy s panely na obrázku (za slunečního svitu) vydá jen tolik kilowatthodin, jako motor jednoho nákladního automobilu
Česky mravenec faraon lat. Monomorium pharaonis
Likvidace mravence faraona
Obrázek mravenec faraon zdroj wikipedia
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Monomorium_pharaonis_casent0005782_profile_1.jpg
Video mravenec faraon
**VIDEO YOUTUBE
- délka 2 mm, rezavé barvy, může roznášet infekce a choroby
- první výskyt na našem území kolem roku 1902 v pražské pekárně
- potřebuje k životu teplé prostředí, protože se mu dobře daří v Egyptu a zemích s podobným klimatem
- jednotlivé kolonie mezi sebou neválčí
- u nás aktivní v bytech hlavně v zimních měsících kdy se začne topit v ústředním topení
Likvidace mravence faraona
- použití sprejů a kontaktních postřiků se ukázalo jako neúčinné
- v panelácích a bytovkách musí zasáhnout odborná firma, která položí návnady do všech bytů současně
- návnady pokládané jen v jednom či několika bytech jsou neúčinné, protože mravenci se přesunou do bezpečí
- návnada - gel proti mravencům farao se nazývá Maxforce Quantum (výrabí Bayer Environmental Science)
Obrázek mravenec faraon zdroj wikipedia
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Monomorium_pharaonis_casent0005782_profile_1.jpg
Video mravenec faraon
**VIDEO YOUTUBE
Editace: 1395174658
Počet článků v kategorii: 364
Url:re-pestovani-zemaku-pod-senem-slamou-id-702