Píšťalky (jak se co dělá - video)

Jak se dělají elektrické vodiče - Jak se co dělá

• elektrické kabely jsou všude kolem nás i ve zdech vašich domů, počítačích, strojích, automobilech atd.
• slouží k přenosu energie
• materiálem vodiče je většinou měď, nebo aluminium
• tvarování vodiče se provádí na speciálních strojích
• navine se na cívky
• z cívek se utká vícepramenný vodič
• vodiče se izolují pomocí PVC
• tloušťka izolace se kontroluje pomocí laseru
• více vodičů spojených do jednoho svazku vytváří kabel
• izolace vodiče se kontroluje ve vodě, zda nedochází ke zkratu
• kabely se také izolují a popisují značením hodnot

Jak se dělají elektrické vodiče - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají dveře - Jak se co dělá

Uvidíme

• napařování kmene
• loupání kůry z kmene
• loupání dýhy z kmene
• zpravování dýhy
• lepení dýhy
• lepení výplně dveří
• lepení překližky na dveře a dokončení povrchové úpravy a rozměrů dveří
• vrtání otvorů pro panty, kliky a zámky dveří

Jak se dělají dveře - Jak se co dělá - video

**

Větrné elektrárny byly z počátku přijímány, jako naprosto ekologický zdroj energie, ale prvotní nadšení již u některých občanů ochladlo.

Jaké jsou příčiny tohoto negativního nahlížení některých občanů na větrné elektrárny?
- větrné elektrárny se stavějí u nás většinou na kopcích a někomu může vadit, že nezapadají do malebné krajiny našich hor, či dokonce tuto krajinu hyzdí
- vrtule vydávají typický svištivý zvuk, pokud se otáčejí a bydlet poblíž větrného parku nemusí být příjemné ani pro oči, ba ani pro uši
- někteří lidé mají obavy, že výstavbou větrných parků v blízkosti obce klesne cena jejich nemovitostí a poklesne i atraktivita lokality, tedy turistický ruch
- obavy ze zpomalení průchodu cyklon přes naše území a tím větší riziko vzniku povodní

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.

Jedlá soda tipy a triky

• 1 čajová lžička rovná jedlé sody na 1,2 litru vody jako postřik rostlin proti hmyzu (vyzkouším lokálně a zařídím se dle výsledků), rajčata mají být sladší, určitě snižuje kyselost půdy



• Mouka s jedlou sodou 1:1 jako zásyp-prášek proti hmyzu, budu zkoušet na list s výskytem u brokolice, zelí, či rajčat



• Soda jedlá všeobecně změkčuje vodu, tím zlepšuje výsledky praní, s mýdlem i mytí rukou, když mýdlo již nestačí



• Smísím špetku jedlé sody z vlhkou půdou ze záhonu, pokud dojde k reakci, soda šumí, tak půda je kyselá a jedlá soda dokáže snížit její kyselost.
  Skořápky z vajec a jedlá soda také prý odpuzují slimáky.



• Vyzkouším jedlou sodu na dno květináče, asi rovnou kávovou lžíci na malý květináč (dle zkušenosti se zařídím), mělo by to bránit hnilobě půdy z důvodu zálivky do misky, kdy voda určitou dobu v misce stojí a dolní část zeminy v květináči je přemokřená - tvoří se v ní hnilobný proces.