Píšťalky (jak se co dělá - video)

Inteligentní alternativa ke komplikovaným napínacím vačkovým zařízením a
bungee gumovým kabelům s háčky.
Snadné uchycení nákladu například na vozíku za auto.

**

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá

• prachové peří je ne břiše hus, kachen a dalších vodních ptáků
• prachové peří je tvořeno navzájem propletenými vlákny, které tvoří kapsy
• vzduchové kapsy izolují před chladnou vodou
• peří se víří v komorách, nejlehčí prachové vystoupá nejvýš a přechází do další komory
• prachové peří se vyčistí, zbaví bakterií, roztočů a mastnoty
• přidají se antibakteriální a proti plísňové prostředky
• kontroluje se objemová hmotnost peří
• peří se nafouká do sypkoviny do jednotlivých kapes, které se pak prošijí na stroji
• sypkovina je hustá tkanina ze 100% bavlny a peří se z ní nedostane otvůrky ven

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá - video

**

Puška na mouchy funguje na principu dávky zrníček soli
vystřelených z hlavně tlakem vzduchu.
Do zásobníku nasypeme sůl, stlačíme vzduch a zbraň je připravena k použití.
Princip je patentován a do ovzduší neuvolňuje jedovaté insekticidy.
Ukázka pušky na sůl proti mouchám a jejího účinku na přiloženém videu níže:
**

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá

• obilí s vodou se nechá zkvasit, vydestiluje se alkohol (whisky)
• destilaci znali již staří Římané
• ve středověku se destiláty vyráběly z vína
• v ČR z ovoce nejčastěji švestky
• v USA se nejčastěji používají k výrobě destilátů kukuřičná zrna
• zrna se pomelou a mouka se smíchá s vodou
• pak se směs 90 minut vaří, enzymy mění škroby na cukry
• pak se přidají kvasnice, které mění cukry na alkoholy
• kvašení je za teploty +38°C po dobu 60 hodin
• destilace je kondenzace par unikajících ze zahřívané směsi při +85,5°C
• v ČR se přepaluje dvakrát, aby se odstranil prudce jedovatý metylalkohol
• mláto jsou zbytky směsi po destilaci a používají se jako příměs krmiva pro hospodářská zvířata
• některé destiláty se ještě dochucují skořicí, koriandrem, citronovou kůrou
• rum a whisky zrají v dubových sudech a tam získají typickou barvu

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá - video

**