Uhlík je základní hnojivo, aneb proč se naše pole mění v poušť
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
326LW NO topic_id
Další témata ....(Topics)
Výrobky firmy Den Braven Vám budou velkým pomocníkem
nejen při stavbě nového domu a při jeho rekonstrukci,
ale i všude tam, kde je třeba něco zatmelit, utěsnit, zateplit a podobně.
Kde všude Vám produkty firmy Den Braven usnadní a výrazně zlepší kvalitu práce?
Oficiální domácí stránky firmy Den Braven http://www.denbraven.cz
Zde si můžete stáhnout tmelení, bandážování a stěrkování sádrokartonových příček:
ftps://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/download/DBexpert-01.pdf
nejen při stavbě nového domu a při jeho rekonstrukci,
ale i všude tam, kde je třeba něco zatmelit, utěsnit, zateplit a podobně.
Kde všude Vám produkty firmy Den Braven usnadní a výrazně zlepší kvalitu práce?
- ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY - Certifikované zateplovací systémy
- OKNA A DVEŘE
- PODLAHOVÉ SYSTÉMY - Lepení, izolace, nivelace
- STŘECHA A KROV - Tmely, chemie, fólie, pásky a příslušenství
- KOUPELNY - Hydroizolace, lepidla, silikony, spárovací hmoty
- STROJÍRENSTVÍ, AUTO-MOTO - Maziva, těsnění, autokosmetika
- SÁDROKARTON - Tmely, pásky, fólie a stěrkové hmoty
- BALKÓNY A TERASY - Izolace, lepidla, separace a profily
- ZÁKLADY STAVEB - Hydroizolace, antiradonová ochrana a separace
- DŘEVO - Lepidla a impregnace
- SILNIČNÍ PROGRAM - Opravy komunikací, geotextilie a příslušenství
- BAZÉNOVÁ CHEMIE - Přípravky pro údržbu čisté a průzračné vody
Oficiální domácí stránky firmy Den Braven http://www.denbraven.cz
Zde si můžete stáhnout tmelení, bandážování a stěrkování sádrokartonových příček:
ftps://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/download/DBexpert-01.pdf
Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá
- obilí s vodou se nechá zkvasit, vydestiluje se alkohol (whisky)
- destilaci znali již staří Římané
- ve středověku se destiláty vyráběly z vína
- v ČR z ovoce nejčastěji švestky
- v USA se nejčastěji používají k výrobě destilátů kukuřičná zrna
- zrna se pomelou a mouka se smíchá s vodou
- pak se směs 90 minut vaří, enzymy mění škroby na cukry
- pak se přidají kvasnice, které mění cukry na alkoholy
- kvašení je za teploty +38°C po dobu 60 hodin
- destilace je kondenzace par unikajících ze zahřívané směsi při +85,5°C
- v ČR se přepaluje dvakrát, aby se odstranil prudce jedovatý metylalkohol
- mláto jsou zbytky směsi po destilaci a používají se jako příměs krmiva pro hospodářská zvířata
- některé destiláty se ještě dochucují skořicí, koriandrem, citronovou kůrou
- rum a whisky zrají v dubových sudech a tam získají typickou barvu
Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá - video
Tabule vlnitého "trapézového" plechu by mohla sloužit,
jako základ pro solární kolektor por ohřev vody.
Nad jednotlivými žlábky "v jejich ohnisku" by byla vedena černá hadice
s vodou a vše by se ještě přikrylo buď sklem nebo průhlednou
folií zabraňující úniku tepla.
Plech by mohl být pozinkovaný, nebo opatřený lesklým
nátěrem odrážejícím, co nejlépe sluneční paprsky do ohniska na černou hadici.
jako základ pro solární kolektor por ohřev vody.
Nad jednotlivými žlábky "v jejich ohnisku" by byla vedena černá hadice
s vodou a vše by se ještě přikrylo buď sklem nebo průhlednou
folií zabraňující úniku tepla.
Plech by mohl být pozinkovaný, nebo opatřený lesklým
nátěrem odrážejícím, co nejlépe sluneční paprsky do ohniska na černou hadici.
Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá
- koblihy dříve masné pečivo se smažily ve vepřovém sádle
- holandští přistěhovalci je přivezli do Ameriky, tehdy měly tvar koule
- přišlo se na to, že pokud se ze středu část těsta odstraní, kobliha se lépe propeče a tak vznikly vdolky
- vdolky známe kynuté a třené
- třené vdolky se dávkují přímo z trysek do horkého oleje a smaží se 1,5 minuty
- Kynuté vdolky:
- hnětací stroj vypracuje těsto
- pak se vytvoří placka
- vyválí se na tloušťku 2cm
- posype se skořicí a svine v roládu
- práškový škrob z kukuřice zabrání přilnutí těsta na krájecí nože
- nastříhané koblihy jdou do kynárny na 20 minut kde obsažené kvasnice těsto nakynou
- koblihy se smaží 2 minuty v oleji, automat je i obrátí v polovině cesty smažící pánví
- po opuštění smažící pánve se koblihy zalijí polevou, kterou vzduch odfoukne a zůstane tak jen tenká vrstva na koblize
Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá - video
Jak se dělají pilky na kov - Jak se co dělá
- pilky mohou být lupenkové, ocasky, pásové, kotoučové, pilky na kov a další dle účelu
- listy pilek na kov se vyrábí z ocelových slitin
- z plechu se vystřihne tvar plátku
- plátky se položí vedle sebe a vyfrézuji se zuby na všech najednou
- v dalším stroji se zuby střídavě mírně vyhnou, aby řez byl o něco širší, než tloušťka listu pily
- průchodem listu po indukční cívkou se zuby rozžhaví na 1200°C a nechají zchladnout na vzduchu a tím se zakalí - budou tvrdší
- pak se plátky někdy i barví a označí
- dále se vyrobí rám pilky v otáčivé stroji, kde se automaticky provedou jednotlivé operace
- list se vloží do rámu a pomocí šroubu s křídlovou maticí se napne
Jak se dělají pilky na kov - Jak se co dělá - video
Editace: 2016-04-14 12:00:44
Počet článků v kategorii: 326
Url:uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust
