Uhlík je základní hnojivo, aneb proč se naše pole mění v poušť
AD MOB
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
363LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Každý tvor na zemi má svoje místo, své poslání. Pokud jej ztratí, často zanikne (i jako živočišný druh).
Poslání člověka je vytvořit za sebe náhradu - robota - umělou inteligenci.
Proč? Protože člověk je velmi křehký a choulostivý robot, který vznikl evolucí. Stáčí pár minut bez kyslíku a umírá, nebo výměna orgánů, či končetin je velmi náročný, nákladný a riskantní zákrok. Pro všechny tyto nedostatky se člověk snaží nejdříve vytvořit náhražky orgánů, které budou stále lépe fungovat a napodobovat funkci přirozených (původních) orgánů, ale největším tahounem vývoje umělé inteligence je tvorba her. Na konci tohoto procesu bude umělá bytost, která bude schopna racionálně MYSLET a bude prožívat emoce (spokojenost, nespokojenost).
Myslím, tedy jsem?
Jeden citát říká, že pokud něco vyhodnocuje údaje a hledá řešení "myslí", a pokud to myslí, má to i duši.
Citát snad říká, že myšlení je dáno jen "člověku" a nikdo jiný již nemůže něco podobného zažít, ale není to pravda. Přemýšlí všechny organizmy, které mohou ukládat data do paměti a dle určité situace je vyhodnocovat a jimi se řídit.
U vyšších savců (pes,kočka - šelmy všeobecně) můžeme dobře pozorovat nejen promýšlení nějaké lumpačiny, ale také jejich emoce (strach, radost, dobrou náladu, stesk, pokleslost atd.).
Tedy vidíme, že myšlení a emoce nejsou jen výsadou člověka, ale všech, kteří mají složitou nervovou soustavu a jsou schopni do paměti ukládat zkušenosti, tedy mají nervové centrum - mozek.
Umělý člověk dostane do vínku sadu instinktů tak, jako je to u člověka a bude tak, jako člověk vybaven senzory (nervovým zakončením), které budou dávat informace o tvaru, barvě, intenzitě záření (oční nerv u člověka), teplotě (nervy v pokožce) atd. Na základě těchto "vrozených" i získaných informací se bude robot, tak jako člověk, rozhodovat zda se například dotkne horkého předmětu, který by jej mohlo poškodit.
Bude však také postaven před problém "riskovat", to znamená, že se například bude muset v krátkém čase dostat ke zdroji energie i za cenu možného sebezničení.
Bude moci robot prožívat emoce?
Ano, pokud bude tak naprogramován tak je bude mít. Emoce máme na základě nějakých uložených zkušeností, ale také si tam přidala své i příroda.
Člověk, pokud zažívá příjemné vjemy a prožité události mu nepřinesly bezprostřední trauma bývá spokojený, v opačném případě se snaží najít řešení, jak dosáhnout stavu pohody a to jej nutí k hledání nových řešení (tím je zajištěn neustálý technologický vývoj).
Tak i robot bude naprogramován, že pokud všechny vjemy nebudou v pořádku, hold bude muset hledat důvod proč tomu tak není a pokusit se sjednat nápravu. V principu bude dělat to, co člověk a jiné organizmy.
Bude mít, tak jako člověk přístup k internetu, přístup do databáze, kam budou všichni roboti ukládat své zkušenosti a to mu ulehčí správné rozhodování.
Udělá člověk pro robota partnerku - ženu?
Nechme překvapit.
Poslání člověka je vytvořit za sebe náhradu - robota - umělou inteligenci.
Proč? Protože člověk je velmi křehký a choulostivý robot, který vznikl evolucí. Stáčí pár minut bez kyslíku a umírá, nebo výměna orgánů, či končetin je velmi náročný, nákladný a riskantní zákrok. Pro všechny tyto nedostatky se člověk snaží nejdříve vytvořit náhražky orgánů, které budou stále lépe fungovat a napodobovat funkci přirozených (původních) orgánů, ale největším tahounem vývoje umělé inteligence je tvorba her. Na konci tohoto procesu bude umělá bytost, která bude schopna racionálně MYSLET a bude prožívat emoce (spokojenost, nespokojenost).
Myslím, tedy jsem?
Jeden citát říká, že pokud něco vyhodnocuje údaje a hledá řešení "myslí", a pokud to myslí, má to i duši.
Citát snad říká, že myšlení je dáno jen "člověku" a nikdo jiný již nemůže něco podobného zažít, ale není to pravda. Přemýšlí všechny organizmy, které mohou ukládat data do paměti a dle určité situace je vyhodnocovat a jimi se řídit.
U vyšších savců (pes,kočka - šelmy všeobecně) můžeme dobře pozorovat nejen promýšlení nějaké lumpačiny, ale také jejich emoce (strach, radost, dobrou náladu, stesk, pokleslost atd.).
Tedy vidíme, že myšlení a emoce nejsou jen výsadou člověka, ale všech, kteří mají složitou nervovou soustavu a jsou schopni do paměti ukládat zkušenosti, tedy mají nervové centrum - mozek.
Umělý člověk dostane do vínku sadu instinktů tak, jako je to u člověka a bude tak, jako člověk vybaven senzory (nervovým zakončením), které budou dávat informace o tvaru, barvě, intenzitě záření (oční nerv u člověka), teplotě (nervy v pokožce) atd. Na základě těchto "vrozených" i získaných informací se bude robot, tak jako člověk, rozhodovat zda se například dotkne horkého předmětu, který by jej mohlo poškodit.
Bude však také postaven před problém "riskovat", to znamená, že se například bude muset v krátkém čase dostat ke zdroji energie i za cenu možného sebezničení.
Bude moci robot prožívat emoce?
Ano, pokud bude tak naprogramován tak je bude mít. Emoce máme na základě nějakých uložených zkušeností, ale také si tam přidala své i příroda.
Člověk, pokud zažívá příjemné vjemy a prožité události mu nepřinesly bezprostřední trauma bývá spokojený, v opačném případě se snaží najít řešení, jak dosáhnout stavu pohody a to jej nutí k hledání nových řešení (tím je zajištěn neustálý technologický vývoj).
Tak i robot bude naprogramován, že pokud všechny vjemy nebudou v pořádku, hold bude muset hledat důvod proč tomu tak není a pokusit se sjednat nápravu. V principu bude dělat to, co člověk a jiné organizmy.
Bude mít, tak jako člověk přístup k internetu, přístup do databáze, kam budou všichni roboti ukládat své zkušenosti a to mu ulehčí správné rozhodování.
Udělá člověk pro robota partnerku - ženu?
Nechme překvapit.
Jak se dělají golfové míčky - Jak se co dělá
- je více typů golfových míčků
- většina hráčů užívá míčky pokryté dolíčky
- první golfové míčky byly z peří
- základem jádra současných míčků je guma
- ta se zpracuje na těstíčko které se prolisuje jako tyč a stříhá na válečky - kousky
- kousky se dají do formy a za tlaku jedné tuny se lisují a zároveň pečou při +167°C 13 minut
- v dalším lisu se vytvoří skořápka míčku
- zde se již vytvoří malé dolíčky, které umožní větší dolet míčku
- dále je nutné zbavit míček plastového kroužku po lisování na automatické frézce
- kontrola míčku se provádí na kulatost v otvoru
- na míčky se tiskne typ, logo výrobce a číslo
- dokončí se povrchová úprava
- suší se při +65 stupních
- míčky se balí a expedují
Jak se dělají golfové míčky - Jak se co dělá - video
**
Větrná turbína na výrobu elektřiny.
Aby jednotlivé lopatky při běhu proti větru kladly minimální odpor,
jsou naklápěny tak, aby jejich ploch proti směru větru byla co nejmenší.
Do záběru jsou pak pootočeny, aby naopak kladli větru co největší odpor.
**
Aby jednotlivé lopatky při běhu proti větru kladly minimální odpor,
jsou naklápěny tak, aby jejich ploch proti směru větru byla co nejmenší.
Do záběru jsou pak pootočeny, aby naopak kladli větru co největší odpor.
**
Prestige černé po měsíci nošení
Pod dojmem, že kvalita obuvi s tržnice se výrazně zlepšila, byly zakoupeny boty Prestige, černé barvy.Ale po měsíci nošení praskly a začaly se odlepovat podrážky.
Date: 02.03.2020 - 10:49Někteří lidé řeší svou ekonomickou situaci prodejem kovů do sběrny. To je správné, tento drahocenný odpad nepatří na skládky, ale měl by se recyklovat, protože náš stát tyto suroviny dováží a tím odchází nemalé peněžní prostředky mimo naši ekonomiku.
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.
Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.
Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.
Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.
Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa
Editace: 2016-04-14 12:00:44
Počet článků v kategorii: 363
Url:uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust
AD
