Uhlík je základní hnojivo, aneb proč se naše pole mění v poušť
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Někdy zvětšení fotoaparátu nestačí a je zapotřebí přídavný objektiv.
Funguje na přední a zadní kameře
Barva objektivu: černá
Optické zvětšení: 8x zoom
Široký úhel: do 70’
Nastavitelný fokus: ano, otáčením čočky
Rozměry objektivu: 30 mm x 70 mm
Průměr čočky: 20 mm
Hmotnost objektivu: 100 g
Šířka pásku: 2,2 cm
Délka pásku: 22 cm
Typ pásku: nastavitelný dle velikosti
**VIDEO YOUTUBE
Dalekohled k telefonu
https://vigoshop.cz/výrobek/hd-teleskop-na-telefon-fotoscan-stativ-lp/
Stolek pod notebook do postele i na křeslo, stůl
https://www.bestdarky.cz/skladaci-stolek-pro-notebook-p-8064.html
Funguje na přední a zadní kameře
Barva objektivu: černá
Optické zvětšení: 8x zoom
Široký úhel: do 70’
Nastavitelný fokus: ano, otáčením čočky
Rozměry objektivu: 30 mm x 70 mm
Průměr čočky: 20 mm
Hmotnost objektivu: 100 g
Šířka pásku: 2,2 cm
Délka pásku: 22 cm
Typ pásku: nastavitelný dle velikosti
**VIDEO YOUTUBE
Dalekohled k telefonu
https://vigoshop.cz/výrobek/hd-teleskop-na-telefon-fotoscan-stativ-lp/
Stolek pod notebook do postele i na křeslo, stůl
https://www.bestdarky.cz/skladaci-stolek-pro-notebook-p-8064.html
Samostmívací kukla P600 je dobrá volba pro ty, kteří svařují jen občas
a kukla jim vydrží dlouhé roky, protože u této kukly je možno vyměnit
budící baterie a kukla funguje dál, což není možné u všech levných kukel.
www.proteco-naradi.cz
a kukla jim vydrží dlouhé roky, protože u této kukly je možno vyměnit
budící baterie a kukla funguje dál, což není možné u všech levných kukel.
www.proteco-naradi.cz
Zde je pěkná série článků - Jak na komáry - //mamedum.cz/tema-mesice-boj-s-komary-ultrazvukove-odpuzovace/ (od elektronických po přírodní odpuzovače komárů)
Černá plastová roura se vystaví slunečnímu záření a ohřátý vzduch se z ní pomocí ventilátoru vhání do místnosti.
V místnosti je třeba zajistit odvod vzduchu například také pomocí ventilátoru.
**VIDEO YOUTUBE
V místnosti je třeba zajistit odvod vzduchu například také pomocí ventilátoru.
**VIDEO YOUTUBE
Nejen asijské země se potýkají z nedostatkem
stavební plochy či vysokými náklady na zřízení
vlastního bydlení, ale je i mnoho těch, kteří o bydlení
přišli a pro takové by mini dům mohl být přechodným řešením.
Dům navrhl Van Bo Le-Mentzel a v současnosti (2012)
nese označení nejmenší dům světa.
V domečku lze sedět, pojíst, pracovat na počítači, ale
i spát pokud se domeček překlopí na stěnu.
Stěny domku jsou z polykarbonátu, který zajišťuje, jak
prostup světla, tak i základní tepelnou izolaci proti chladu.
Půdorys domečku je 1m².
**VIDEO YOUTUBE
stavební plochy či vysokými náklady na zřízení
vlastního bydlení, ale je i mnoho těch, kteří o bydlení
přišli a pro takové by mini dům mohl být přechodným řešením.
Dům navrhl Van Bo Le-Mentzel a v současnosti (2012)
nese označení nejmenší dům světa.
V domečku lze sedět, pojíst, pracovat na počítači, ale
i spát pokud se domeček překlopí na stěnu.
Stěny domku jsou z polykarbonátu, který zajišťuje, jak
prostup světla, tak i základní tepelnou izolaci proti chladu.
Půdorys domečku je 1m².
**VIDEO YOUTUBE
Editace: 2016-04-14 12:00:44
Počet článků v kategorii: 364
Url:uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust