Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Uhlík je základní hnojivo, aneb proč se naše pole mění v poušť


AD MOB

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
puda-se-meni-v-saharu-protoze-se-nehnoji-chlevskou-mrvou

Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
byvale-hnojiste-dnes-slouzi-jako-skladka-odpadu.jpg


361LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


41

Malta - poměr vápno, cement, písek | malta-pomer-vapno-cement-pisek-id-200


Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna z jámy (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Všechna zrníčka písku mají být pro promíchání obalena vápennou kaší.
Malta má být plastická, aby dobře přilnula k materiálu a vyplnila dutiny.
Neměla by být moc řídká - téci, vyjma malt k nástřiku jako podkladu - tzv. špric.)

Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.

Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 hašeného vápna? Kubík, 1 m3 již vyhašeného vápna v jámě váží 800 až 1200 kg.

Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 6 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (první maltu by měl namíchat zkušený zedník a určit poměr dle druhu písku, který už bude dodržován)
(čím více vápna, tím větší přilnavost, ale tendence k tvoření puklin při vysychání a tím menší pevnost malty)
(malta by měla chvíli držet na lžíci, než se odlepí a odpadne - nabereme na lžíci 3cm vrsvtu malty, lžíci rychle obrátíme o 180° maltou dolů a malta by měla chvilinku tak 2 sekundy držet na lžíci, pak se odlepit a spadnout. Pokud hned odpadne, je třeba přidat vápna)
(s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )

Vápno se nejdříve rozmíchá s trochou vody a cementem (pokud bude součástí malty)

a pak se do míchačky postupně přidává písek.
Pokud je směs suchá, přidá se trošku vody, až malta
zase prochází mezi žebry lopatek míchačky a je plastická, netrhá se, ale ani neteče.

Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.


Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
//dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138

Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.

Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.

Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.

Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!



Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
//tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf

//dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf
69

Materiály vhodné k zateplení | materialy-vhodne-k-zatepleni-id-317


Extrudovaný polystyren (XPS)
- nízký součinitel tepelné vodivosti 0,03 W / mK
- nízká objemová hmotnost
- nenasákavost
NEVÝHODY:
- destrukce při teplotě nad 70 ° C
POUŽITÍ:
- izolace podlah, stěn, základů atd.

Perlit se vyrábí z expandovaných hornin
- snáší vysoké teploty
- je nasákavý
- používá se jako násyp nebo příměs do malt a betonu
- zlepšuje tepelnou izolaci omítek a betonů
- je odolný proti hnilobě i škůdcům


Pěnový polyetylén
- součinitel tepelné vodivosti 0,04 W / m3
- je ohebný, pružný a nenasákavý
- destrukce při teplotách nad 80 ° C
- izolace potrubí např. v plovoucích podlahách, stěnách atd.


Pěnový polyuretan
- součinitel tepelné vodivosti je 0,02 až 0,035 W / m3
- měkký polyuretan se nazývá molitan
- tvrdý pěnový polyuretan se požívá na rovné i šikmé střechy, jako hydroizolace a ochrana proti vlhkosti

Pěnové sklo ze skleněné drtě a práškového uhlí
- nenasákavé
- snese extrémní teploty
- vysoká pevnost v tlaku
- požití v místech velké zátěže izolace (střechy, terasy, zdi)

Minerální vlna z roztavených hornin buď skleněná, nebo kamenná
- skelná vlna je lehká, měkká a trvale elastická, lze ji stlačit, smotat
- kamenná vlna má několikanásobně větší hustotu než skleněná vlna vyrábí se ve formě desek a nemění objem
- součinitel tepelné vodivosti je 0,035 až 0,076 W / m3
- snáší vysoké teploty
- nesmí přijít do kontaktu s vodou (nasákne)
- použití na izolaci střech, stěn, potrubí, podlah

Heraklit dřevěná vlna lisovaná s cementem do desek
- výborně se na heraklit nahazuje malta - omítka
- akumuluje teplo
- nehořlavý
- pohlcuje hluk
- tepelně-izolační vlastnosti jsou horší jak u předešlých materiálů
- pro tepelnou izolaci nutno kombinovat s minerálními vlnami
178

Rybízový sirup | rybizovy-sirup


Jak připravit rybízový sirup za syrova

.
  • (čerstvě) natrhaný rybíz opereme pod tekoucí vodou (rychle chytí plíseň, proto je nejlepší jej do 24 hodin zpracovat)
  • odšťavňujeme buď v elektrickém odšťavňovači, nebo v ručním mlýnku, či v malém lisu na ovoce (zde je třeba mít rozemletý rybíz a lisovat pomalu, aby rybízová kaše nestříkala ven mezi destičkami lisu, vhodné pro lisování jednoho a více 12 litrových kbelíků rybízu )
  • šťávu dáme do nádoby takového objemu, aby 2x přvyšovala objem šťávy ( 10 litrů šťávy - 20 litrová nádoba)
  • na 1 litr šťávy vysypeme do nádoby 1 kg cukru ( na 10 litrů 10 kg) - někdo přidává vodu do šťávy až 1,5 litru vody na litr šťávy, ale snižuje tím koncentraci suroviny i cukru a zvyšuje náchylnost šťávy k plesnivění a tím k znehodnocení - uvědomme si, že plísně, které napadají potraviny jsou vlastně houby a tudíž jsou některé druhy prudce jedovaté, zkažené zavařeniny či šťávu nekonzumujte
  • přidáme konzervační přísadu, kde máme vytištěno na obale na kolik litrů šťávy postačí obsah jednoho sáčku
  • můžete přidat i kyselinu citronovou
  • nechejte 24 hodin odležet za občasného míchání, aby se cukr všechen rozpustil ve šťávě
  • nalijte do čistých petláhví až po okraj
  • pevně zašroubujte
  • uložte v suchu, temnu a chladu
  • výhodnost - z jednoho litru sirupu připravíte i 20 litrů limonády, tedy náklady na jeden litr limonády se pohybují mezi 1 až 2 KCZ (pokud používáte vlastní vodu a rybíz).


Nápoje vyrobené z domácího rybízového sirupu nezpůsobují nechutenství a nemají nepříjemnou pachuť na jazyku a pocit poleptání hrtanu, jako limonády z některých umělých sladidel. Některá umělá sladidla se leckdy vylučují i potem a nepříjemně páchnou.
19

Jak na krtky | jak-na-krtky-id-159


- kočičí, nebo psí trus a moč do děr
- kočka, nebo jezevčík na zahradě
- chytací kleště na krtky v vložené na dno odkryté chodby kudy krtek chodí a přikryté kbelíkem
- zátvory - pasti
- kuna a lasice sídlící v blízkosti výskytu krtků
- zašlapat všechny krtince a počkat si kde začne krtek znovu rýt, místo vyhrábnout hbitě motykou, krtka šoupnout do kbelíku a přenést jinam
- kousek PE-PO podpalovač vložit do nory
296

Skleněnky (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-sklenenky


Jak se dělají skleněnky - Jak se co dělá

  • staří Egypťané, nebo Římané hrály hry s malými kuličkami s kamene, hlíny, jílu, mramoru
  • dnes se jsou kuličky ze skla a slouží, jak k hraní, tak i v průmyslu
  • roztaví se sklo jak recyklované, tak surové v peci rozehřáté na 1204°C
  • za 16 hodin se roztavené sklo vypouští v podobě pramínku o průměru kuličky
  • pramínek se stříhá na male kousky, které rotují mezi speciálními válci s půlkulatými zářezy až se zformují do kuliček
  • kuličky pomalu chladnou 72 hodin, aby sklo neprasklo

Jak se dělají skleněnky - Jak se co dělá - video

**



Editace: 2016-04-14 12:00:44
Počet článků v kategorii: 361
Url:uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust

AD
11 Share
Share
Tweet