Uhlík je základní hnojivo, aneb proč se naše pole mění v poušť
AD MOB
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Většina lidí se snaží zajistit si slušné živobytí a přitom se neupracovat k smrti. Pokud máme dobrý nápad a odvahu jej realizovat, stáčí i bublifuk. Důležité je být první, nebo mezi prvními.
https://youtu.be/KMrvR836TFI **VIDEO YOUTUBE
https://youtu.be/KMrvR836TFI **VIDEO YOUTUBE
Systém Certiko má svůj původ v USA, kde je
velmi oblíben.
Základem stavby je dřevěná sloupková konstrukce.
Stavba domu je velmi rychlá. Střecha může byt
kryta pálenou taškou.
Samozřejmostí je zateplení.
Cena Certiko domu se odvíjí od zastavěné plochy,
počtu místností, použité střešní krytiny atd.
V roce 2012 se cena Certiko domu pohybovala kolem 2 000 000 korun českých.
Zrychlené video ukazuje montáž domu ve 3 minutách.
**VIDEO YOUTUBE
velmi oblíben.
Základem stavby je dřevěná sloupková konstrukce.
Stavba domu je velmi rychlá. Střecha může byt
kryta pálenou taškou.
Samozřejmostí je zateplení.
Cena Certiko domu se odvíjí od zastavěné plochy,
počtu místností, použité střešní krytiny atd.
V roce 2012 se cena Certiko domu pohybovala kolem 2 000 000 korun českých.
Zrychlené video ukazuje montáž domu ve 3 minutách.
**VIDEO YOUTUBE
Výroba elektřiny ve velkých elektrárnách není zase až tak výhodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jednak je to mnohdy značná ekologická zátěž pro lokalitu, kde se elektrárna nachází, dále jsou to i značné ztráty, které vznikají výrobou, transformací, přenosem atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.
Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.
Co je to kogenerace?
Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.
Průkaza energetické náročnosti budovy (PENB) dale energetické štítky.
Energetické štítky budov mají označit, jakou energetickou náročnost (na vytápění) má jednotlivá budova.
Energetické štítky budou povinné u nových staveb a rozsáhlejších úprav staveb. U starších staveb budou postupně zaváděny od roku 2015.
Energetické štítky prodraží výstavbu budov (každý atest se musí zaplatit).
Energetické štítky budou povinné, kdo jej nebude mít vystavuje se značným sankcím.
Energetické štítky cena za vyhotovení 5 000 a více korun dle velikosti budovy.
Průkaz -štítek se vyhotovuje pro celou budovu, ne pro jednotlivé byty.
PENB bude nutné doložit při prodeji nebo pronájmu budovy.
PENB nepotřebují historické a památkově chráněné objekty, nebo například budovy pro letní rekreaci.
PENB bude nutné obnovit každých 10 let.
Tento zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus, který v něm vidí
zbytečné mrhaní prostředků a šikanu domácností, které tuto nemalou částku mohli využít
právě například na zateplení budovy, zákon byl však nakonec schválen
i přes jeho veto.
Účel energetických štítků PENB
Zaváděním těchto štítků u elektrických spotřebičů bylo údajně dosaženo toho,
že výrobci vyrábějí energeticky méně náročné výrobky, jako tomu bylo před zavedením
těchto štítků, ale stejně zase musí kupující být ve střehu, jelikož téměř všechny
výrobky jsou ve skupině A, proto se přidávají k písmenu A znaménka +, ++, a
kupující se raději nakonec častěji rozhoduje podle uživatelských recenzí na internetu než podle
těchto pro něj nepřehledných, jako vejce vejci podobných štítků.
Ale lidé si zateplují domy ne proto, že je chtějí prodat a oslnit tak kupujícího,
ale proto, aby ušetřili náklady na provoz domácnosti a to již dávno dělají.
Některé názory občanů:
- dům se nehodlám prodat, takže štítek je mi k ničemu
- zbytečně odebrané peníze rodinám, které by mohly tyto prostředky rozumně využít
- něco podobného už tu bylo se solárními farmami, taky lidé důvěřovali, že se výrazně zlevní elektřina a opak je pravdou
- když se rodina ocitne v tíživé situaci a bude muset prodat vlastní dům, tak za poplatky zaplatí další nesmyslné výdaje
- kolik kdo za co utratí musí být v demokratickém státě jen jeho věc
- pozor na podvodné štítky ! posuv o jednu kategorii může zdražit objekt o stovky tisíc
Energetické štítky budov mají označit, jakou energetickou náročnost (na vytápění) má jednotlivá budova.
Energetické štítky budou povinné u nových staveb a rozsáhlejších úprav staveb. U starších staveb budou postupně zaváděny od roku 2015.
Energetické štítky prodraží výstavbu budov (každý atest se musí zaplatit).
Energetické štítky budou povinné, kdo jej nebude mít vystavuje se značným sankcím.
Energetické štítky cena za vyhotovení 5 000 a více korun dle velikosti budovy.
Průkaz -štítek se vyhotovuje pro celou budovu, ne pro jednotlivé byty.
PENB bude nutné doložit při prodeji nebo pronájmu budovy.
PENB nepotřebují historické a památkově chráněné objekty, nebo například budovy pro letní rekreaci.
PENB bude nutné obnovit každých 10 let.
Tento zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus, který v něm vidí
zbytečné mrhaní prostředků a šikanu domácností, které tuto nemalou částku mohli využít
právě například na zateplení budovy, zákon byl však nakonec schválen
i přes jeho veto.
Účel energetických štítků PENB
Zaváděním těchto štítků u elektrických spotřebičů bylo údajně dosaženo toho,
že výrobci vyrábějí energeticky méně náročné výrobky, jako tomu bylo před zavedením
těchto štítků, ale stejně zase musí kupující být ve střehu, jelikož téměř všechny
výrobky jsou ve skupině A, proto se přidávají k písmenu A znaménka +, ++, a
kupující se raději nakonec častěji rozhoduje podle uživatelských recenzí na internetu než podle
těchto pro něj nepřehledných, jako vejce vejci podobných štítků.
Ale lidé si zateplují domy ne proto, že je chtějí prodat a oslnit tak kupujícího,
ale proto, aby ušetřili náklady na provoz domácnosti a to již dávno dělají.
Některé názory občanů:
- dům se nehodlám prodat, takže štítek je mi k ničemu
- zbytečně odebrané peníze rodinám, které by mohly tyto prostředky rozumně využít
- něco podobného už tu bylo se solárními farmami, taky lidé důvěřovali, že se výrazně zlevní elektřina a opak je pravdou
- když se rodina ocitne v tíživé situaci a bude muset prodat vlastní dům, tak za poplatky zaplatí další nesmyslné výdaje
- kolik kdo za co utratí musí být v demokratickém státě jen jeho věc
- pozor na podvodné štítky ! posuv o jednu kategorii může zdražit objekt o stovky tisíc
Jak se dělají pilky na kov - Jak se co dělá
- pilky mohou být lupenkové, ocasky, pásové, kotoučové, pilky na kov a další dle účelu
- listy pilek na kov se vyrábí z ocelových slitin
- z plechu se vystřihne tvar plátku
- plátky se položí vedle sebe a vyfrézuji se zuby na všech najednou
- v dalším stroji se zuby střídavě mírně vyhnou, aby řez byl o něco širší, než tloušťka listu pily
- průchodem listu po indukční cívkou se zuby rozžhaví na 1200°C a nechají zchladnout na vzduchu a tím se zakalí - budou tvrdší
- pak se plátky někdy i barví a označí
- dále se vyrobí rám pilky v otáčivé stroji, kde se automaticky provedou jednotlivé operace
- list se vloží do rámu a pomocí šroubu s křídlovou maticí se napne
Jak se dělají pilky na kov - Jak se co dělá - video
Editace: 2016-04-14 12:00:44
Počet článků v kategorii: 364
Url:uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust
AD
