Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Uhlík je základní hnojivo, aneb proč se naše pole mění v poušť


AD MOB

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
puda-se-meni-v-saharu-protoze-se-nehnoji-chlevskou-mrvou

Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
byvale-hnojiste-dnes-slouzi-jako-skladka-odpadu.jpg


355LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


37

Třídit odpad se vyplatí - anketa na čem nejvíc vydělat | tridit-odpad-se-vyplati-anketa-na-cem-nejvic-vydelat-id-196


Výkupní ceny druhotných surovin rostou každým rokem
a proto přibývá občanů, kteří když už třídí odpad, tak
si jej zavezou i do sběrny a utrží mnohdy i zajímavou
částku peněz.
Třídíte také hliník, hliníkové folie, konzervy a obaly, ocel, plechy,
měděné vodiče, plasty, či papír?

Zde najdete ceny některých výše zmíněných surovin
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=61&t=131
272

Nerezová ocel (jak se co dělá - video) | jak-se-dela-nerezova-ocel


Jak se dělá nerezová ocel - Jak se co dělá

  • vynález nerezové oceli začátkem 20. století
  • základní příměsí je chróm, který na povrchu vytváří oxidací ochrannou vrstvu
  • s nerezovou ocelí se nejčastěji setkáme u jídelních příborů, nádobí, dřezů atd.
  • nerezovou ocel lze znovu recyklovat a tím ušetřit mnoho energie i drahého materiálu
  • recyklovaný materiál se vloží do pece a přidá se i nikl pro zvýšení pevnosti a korozivzdornosti
  • směs se zahřeje obřími elektrodami až do roztavení a pak se nalije do rafinovací pece
  • do rafinovací pece se vhání argon a kyslík a tím se vypálí, nebo vysráží některé nečistoty
  • čistá ocel se vypouští do dlouhé formy
  • chladnoucí pás se rozdělí na menší kusy a označí speciální křídou pro horké povrchy
  • dále se pás protahuje válcovací stolicí a tím se prodlužuje až na délku 600 metrů a ztenčuje se
  • pak se pás mírně ochladí a navine na cívku
  • pás z cívky se musí znovu očistit v kyselině, kde se odstraní koroze
  • plech z cívky se znovu válcuje na požadovanou tloušťku a tím se i zhutní a také vyleští do hladkého povrchu
  • následuje další čistění a pás je již téměř jako zrcadlo
  • chróm se sloučí s atmosferickým kyslíkem a vytvoří oxid, který ocel chrání před korozí

Jak se dělá nerezová ocel - Jak se co dělá - video

**

181

Proti komárům | proti-komarum


U někoho stačí 2 tabletky B-komplexu, tak hodinu před odchodem do přírody

.

RAID spirála proti komárům má prý 100% účinnost

spirála proti komárům, muchničkám, pakomárům a jinému bodajícímu hmyzu, která se zapálí a nezhasíná ve větru,účinná na zahradách,terasách,balkónech nebo při táboření a působí po dobu přibližně 8 hodin.

Autan Active Lotion

je repelentn ve formě čirého roztoku, který zajišťuje dlouhotrvající efektivní ochranu kůže hlavně proti komárům, klíšťatům, nebo ovádům

Alpa proti komárům

.

Údajně jednoduchý přípravek, který pomáhá proti komárům jako repelent

200 ml sklenička alpy a do ní 30 kousků hřebíčků,
který používáte na přípravu svařeného vína.
Nechat hřebíček vyluhovat a po 24 hodinách se s tím můžete
mazat - pokud nemáte alergii na některou složku!
Hřebíček ponecháme v láhvi i po 24 hodinách.
Účinek i dříve již po 4 hodinách louhování hřebíčku v alpě.


318

Zlaté řetízky (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-zlate-retizky


Jak se dělají zlaté řetízky - Jak se co dělá

  • zlaté řetízky se vyráběly již v starověku, jako symbol urozenosti, bohatství a božství
  • v současnosti jsou tyto řetízky dostupné pro širokou veřejnost
  • čisté zlato je žluté a celkem měkké
  • proto se do zlata přidává měď pro načervenalou barvu a mosaz pro nižší bot tání
  • dle obsahu příměsí je zlato 14 nebo 18 karátové
  • směs se taví při 1010°C
  • slitina se pak nalije do odlévacího stroje a je ochlazena na 300°C
  • kov se vytvaruje v hranatou tyč, aby šla snáze roztáhnout
  • tyč se roztahuje ve válcovací stolici dokud není tenká asi 4 mm
  • dalším válcováním a protahováním vznikne zlatý drát tenký, jako lidský vlas
  • Vzory řetízků:
  • copánkový vzor
  • benátský styl
  • pavoučí styl
  • figaro styl
  • jednoduchý styl
  • hotové řetízky se zahřejí na 815°C a tím se zataví jednotlivá očka
  • přidají se spojky s puncem o kvalitě zlata
  • řetízky se nakonec pokoví 14 nebo 18 karátovým zlatem

Jak se dělají zlaté řetízky - Jak se co dělá - video

**

191

Ekologická elektrárna u Frýdlantu nad Ostravicí | ekologicka-elektrarna-u-frydlantu-nad-ostravici


Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.


Editace: 2016-04-14 12:00:44
Počet článků v kategorii: 355
Url:uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust

AD
11 Share
Share
Tweet