Lesy zdroj energie i výhodná investice
Stále více občanů, kteří si uvědomují že ceny energií budou
jen stoupat vzhůru volí jako jedno z řešení stát se energeticky
nezávislým nákupem vlastních pozemků, na kterých pak
pěstují rychle rostoucí dřeviny (Japonský topol, Vrba bílá, šťovík atd.).
Nejen že si zajistí vlastní spotřebu pro vytápění a výrobu elektřiny,
ale mohou i výhodně prodávat přebytky - dřevo zpracované na štěpku.
Ceny pozemků jsou relativně stále ještě na velmi nízké úrovni
(vždyť na hektar zemědělské půdy dříve rodina mnohdy šetřila,
celý život a dnes jej můžete koupit za tři výplaty).
Nebude tomu, ale tak nadále a ceny půdy porostou s tím, jak
lidé pochopí, že investovat do pozemků je ta nejlepší
investice a cesta stát se nezávislým na cenách energie.
Obrázek sazenic Japonského topolu:
Zdroj obrázku: //cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%BD_topol
jen stoupat vzhůru volí jako jedno z řešení stát se energeticky
nezávislým nákupem vlastních pozemků, na kterých pak
pěstují rychle rostoucí dřeviny (Japonský topol, Vrba bílá, šťovík atd.).
Nejen že si zajistí vlastní spotřebu pro vytápění a výrobu elektřiny,
ale mohou i výhodně prodávat přebytky - dřevo zpracované na štěpku.
Ceny pozemků jsou relativně stále ještě na velmi nízké úrovni
(vždyť na hektar zemědělské půdy dříve rodina mnohdy šetřila,
celý život a dnes jej můžete koupit za tři výplaty).
Nebude tomu, ale tak nadále a ceny půdy porostou s tím, jak
lidé pochopí, že investovat do pozemků je ta nejlepší
investice a cesta stát se nezávislým na cenách energie.
Obrázek sazenic Japonského topolu:
Zdroj obrázku: //cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%BD_topol
338LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají větroně - Jak se co dělá
- větroň je letadlo pro bezmotorové létání - plachtění
- větroň má hlavní části křídla, trup a ocas
- na stavbu větroně jsou přichystány formy
- kevlar para-aramidová látka se vloží do formy
- na kevlar se nanese epoxidová pryskyřice pro jeho zpevnění
- pryskyřice se nechá uschnout
- druhý den se nanesou uhlíkové pásy, aby trup vyztužily
- na formu pro křídla se nanese bílá barva, aby se větroně nepřehřívaly sluncem
- na barvu se položí potah z uhlíkových vláken
- na vlákna se nanese vrstva pryskyřice a znovu se položí další uhlíková látka
- pryskyřice se zahušťuje bavlněnými vločkami
- obě poloviny křídla se slepí dohromady
- další den se odstraní a začistí přebytečné lepidlo
- všechny plochy křídel a trupu se důkladně vyleští
- namontují se přístroje, křídla, podvozek, kryt, popřípadě pomocný motorek se zasouvací vrtulí
- větroň dokáže dosáhnout rychlosti až 300 km za hodinu
Jak se dělají větroně - Jak se co dělá - video
**
Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?
Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?
- uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.
- lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)
- další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech
- uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)
- obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky
- obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)
Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?
Bednění - šalunk , šaluňk se používá se používá na vytvoření formy
pro sypaní a hutnění betonu.
Většinou se konstrukce po zatvrdnutí betonu odstraňuje, ale někdy
se ponechá a to například pokud je forma zhotovena z betonových
desek, které se pak stanou součástí celého bloku.
Bednění musí být řádně zajištěno, protože tlak betonu bude s výškou
dosahovat značných hodnot a došlo by k zborcení celé konstrukce i
k smrtelným úrazům.
Konstrukce musí být vodě odolná, aby se vlhkem nerozpadla.
Musí i pod tlakem betonu držet stálý tvar.
Bednění musí dostatečně těsnit, jinak beton bude unikat mezi spárami
a budou se vytvářet dutiny v betonu, což má negativní vliv na jeho
pevnost.
Nejčastějším materiálem na zhotovení bednění jsou dřevěná prkna
o tloušťce 25 mm. Výroba takového bednění je sice pracná, ale
můžete si jej přizpůsobit na míru, jak potřebujete.
Problém je, že většinou se takové bednění nedá použít opakovaně.
Firmy v současnosti používají systémové bednění, které se
montuje z panelů, čímž se značně zvýší produktivita práce
a bednění lze použít opakovaně.
Výhodou je, že bednění je dimenzováno na předepsané hodnoty a
má stabilní kotvící prvky, ale i přesto je zapotřebí vše řádně propočítat.
Důležité je, aby bednění nebylo odstraněno před řádným zatvrdnutím
betonu na předepsanou hodnotu, jinak může dojít k praskání betonu,
nebo zhroucení zabetonované části např. stropu, což je víc než
nebezpečné.
Velká spára mezi deskami bednění umožní unikání betonu z formy
a vytváření nežádoucích dutin v betonu, čímž je betonování znehodnoceno
viz obrázek.
pro sypaní a hutnění betonu.
Většinou se konstrukce po zatvrdnutí betonu odstraňuje, ale někdy
se ponechá a to například pokud je forma zhotovena z betonových
desek, které se pak stanou součástí celého bloku.
Bednění musí být řádně zajištěno, protože tlak betonu bude s výškou
dosahovat značných hodnot a došlo by k zborcení celé konstrukce i
k smrtelným úrazům.
Konstrukce musí být vodě odolná, aby se vlhkem nerozpadla.
Musí i pod tlakem betonu držet stálý tvar.
Bednění musí dostatečně těsnit, jinak beton bude unikat mezi spárami
a budou se vytvářet dutiny v betonu, což má negativní vliv na jeho
pevnost.
Nejčastějším materiálem na zhotovení bednění jsou dřevěná prkna
o tloušťce 25 mm. Výroba takového bednění je sice pracná, ale
můžete si jej přizpůsobit na míru, jak potřebujete.
Problém je, že většinou se takové bednění nedá použít opakovaně.
Firmy v současnosti používají systémové bednění, které se
montuje z panelů, čímž se značně zvýší produktivita práce
a bednění lze použít opakovaně.
Výhodou je, že bednění je dimenzováno na předepsané hodnoty a
má stabilní kotvící prvky, ale i přesto je zapotřebí vše řádně propočítat.
Důležité je, aby bednění nebylo odstraněno před řádným zatvrdnutím
betonu na předepsanou hodnotu, jinak může dojít k praskání betonu,
nebo zhroucení zabetonované části např. stropu, což je víc než
nebezpečné.
Velká spára mezi deskami bednění umožní unikání betonu z formy
a vytváření nežádoucích dutin v betonu, čímž je betonování znehodnoceno
viz obrázek.
Že i větrné elektrárny nejsou u konce svého vývoje dokazuje řešení, které je 6x účinnější než klasické větrné elektrárny, jak je známe ze současnosti.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.
Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.
Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.
Je to takový luxusní foliovník. Výrobce uvádí, že musí být postaven na chráněném
místě proti větru a taky větší vrstva sněhu by jej zbortila, takže sníh odhazovat,
nebo možná bude lépe polykarbonátové desky na zimu vysunout aspoň ze střechy.
Jinak je to třída HOBBY, takže konstrukce je na hranici únosnosti.
Na obrázcích můžete vidět spojovací místa, což byl celkem oříšek, jak skleník složit.
Dva lidé jsou nutnost. Dva dny budou mít co dělat než skleník složí (pokud již skleník
skládali někdy předtím, tak jej složí za den.
místě proti větru a taky větší vrstva sněhu by jej zbortila, takže sníh odhazovat,
nebo možná bude lépe polykarbonátové desky na zimu vysunout aspoň ze střechy.
Jinak je to třída HOBBY, takže konstrukce je na hranici únosnosti.
Na obrázcích můžete vidět spojovací místa, což byl celkem oříšek, jak skleník složit.
Dva lidé jsou nutnost. Dva dny budou mít co dělat než skleník složí (pokud již skleník
skládali někdy předtím, tak jej složí za den.
Editace: 1359801463
Počet článků v kategorii: 338
Url:lesy-zdroj-energie-i-vyhodna-investice-id-506
AD
