Energetické štítky budov a domů
Průkaza energetické náročnosti budovy (PENB) dale energetické štítky.
Energetické štítky budov mají označit, jakou energetickou náročnost (na vytápění) má jednotlivá budova.
Energetické štítky budou povinné u nových staveb a rozsáhlejších úprav staveb. U starších staveb budou postupně zaváděny od roku 2015.
Energetické štítky prodraží výstavbu budov (každý atest se musí zaplatit).
Energetické štítky budou povinné, kdo jej nebude mít vystavuje se značným sankcím.
Energetické štítky cena za vyhotovení 5 000 a více korun dle velikosti budovy.
Průkaz -štítek se vyhotovuje pro celou budovu, ne pro jednotlivé byty.
PENB bude nutné doložit při prodeji nebo pronájmu budovy.
PENB nepotřebují historické a památkově chráněné objekty, nebo například budovy pro letní rekreaci.
PENB bude nutné obnovit každých 10 let.
Tento zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus, který v něm vidí
zbytečné mrhaní prostředků a šikanu domácností, které tuto nemalou částku mohli využít
právě například na zateplení budovy, zákon byl však nakonec schválen
i přes jeho veto.
Účel energetických štítků PENB
Zaváděním těchto štítků u elektrických spotřebičů bylo údajně dosaženo toho,
že výrobci vyrábějí energeticky méně náročné výrobky, jako tomu bylo před zavedením
těchto štítků, ale stejně zase musí kupující být ve střehu, jelikož téměř všechny
výrobky jsou ve skupině A, proto se přidávají k písmenu A znaménka +, ++, a
kupující se raději nakonec častěji rozhoduje podle uživatelských recenzí na internetu než podle
těchto pro něj nepřehledných, jako vejce vejci podobných štítků.
Ale lidé si zateplují domy ne proto, že je chtějí prodat a oslnit tak kupujícího,
ale proto, aby ušetřili náklady na provoz domácnosti a to již dávno dělají.
Některé názory občanů:
- dům se nehodlám prodat, takže štítek je mi k ničemu
- zbytečně odebrané peníze rodinám, které by mohly tyto prostředky rozumně využít
- něco podobného už tu bylo se solárními farmami, taky lidé důvěřovali, že se výrazně zlevní elektřina a opak je pravdou
- když se rodina ocitne v tíživé situaci a bude muset prodat vlastní dům, tak za poplatky zaplatí další nesmyslné výdaje
- kolik kdo za co utratí musí být v demokratickém státě jen jeho věc
- pozor na podvodné štítky ! posuv o jednu kategorii může zdražit objekt o stovky tisíc
Energetické štítky budov mají označit, jakou energetickou náročnost (na vytápění) má jednotlivá budova.
Energetické štítky budou povinné u nových staveb a rozsáhlejších úprav staveb. U starších staveb budou postupně zaváděny od roku 2015.
Energetické štítky prodraží výstavbu budov (každý atest se musí zaplatit).
Energetické štítky budou povinné, kdo jej nebude mít vystavuje se značným sankcím.
Energetické štítky cena za vyhotovení 5 000 a více korun dle velikosti budovy.
Průkaz -štítek se vyhotovuje pro celou budovu, ne pro jednotlivé byty.
PENB bude nutné doložit při prodeji nebo pronájmu budovy.
PENB nepotřebují historické a památkově chráněné objekty, nebo například budovy pro letní rekreaci.
PENB bude nutné obnovit každých 10 let.
Tento zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus, který v něm vidí
zbytečné mrhaní prostředků a šikanu domácností, které tuto nemalou částku mohli využít
právě například na zateplení budovy, zákon byl však nakonec schválen
i přes jeho veto.
Účel energetických štítků PENB
Zaváděním těchto štítků u elektrických spotřebičů bylo údajně dosaženo toho,
že výrobci vyrábějí energeticky méně náročné výrobky, jako tomu bylo před zavedením
těchto štítků, ale stejně zase musí kupující být ve střehu, jelikož téměř všechny
výrobky jsou ve skupině A, proto se přidávají k písmenu A znaménka +, ++, a
kupující se raději nakonec častěji rozhoduje podle uživatelských recenzí na internetu než podle
těchto pro něj nepřehledných, jako vejce vejci podobných štítků.
Ale lidé si zateplují domy ne proto, že je chtějí prodat a oslnit tak kupujícího,
ale proto, aby ušetřili náklady na provoz domácnosti a to již dávno dělají.
Některé názory občanů:
- dům se nehodlám prodat, takže štítek je mi k ničemu
- zbytečně odebrané peníze rodinám, které by mohly tyto prostředky rozumně využít
- něco podobného už tu bylo se solárními farmami, taky lidé důvěřovali, že se výrazně zlevní elektřina a opak je pravdou
- když se rodina ocitne v tíživé situaci a bude muset prodat vlastní dům, tak za poplatky zaplatí další nesmyslné výdaje
- kolik kdo za co utratí musí být v demokratickém státě jen jeho věc
- pozor na podvodné štítky ! posuv o jednu kategorii může zdražit objekt o stovky tisíc
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Na 100 metrů čtvereční se doporučuje 100 až 120 gramů.
Hustota setí: 100 - 120 g/100 m2
Nicméně, když zaorávám jen nízkou do 15 cm výšky, seji hustěji,
půl až 1 kilogram na ar == 100 m2.
Hustější také brání klíčení nežádoucích plevelů a půda tak nevysychá.
Řídká mi v roce 2018 zaschla a zbytek sežraly larvy bělásků.
Hustota setí: 100 - 120 g/100 m2
Nicméně, když zaorávám jen nízkou do 15 cm výšky, seji hustěji,
půl až 1 kilogram na ar == 100 m2.
Hustější také brání klíčení nežádoucích plevelů a půda tak nevysychá.
Řídká mi v roce 2018 zaschla a zbytek sežraly larvy bělásků.
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Jak se dělají větroně - Jak se co dělá
- větroň je letadlo pro bezmotorové létání - plachtění
- větroň má hlavní části křídla, trup a ocas
- na stavbu větroně jsou přichystány formy
- kevlar para-aramidová látka se vloží do formy
- na kevlar se nanese epoxidová pryskyřice pro jeho zpevnění
- pryskyřice se nechá uschnout
- druhý den se nanesou uhlíkové pásy, aby trup vyztužily
- na formu pro křídla se nanese bílá barva, aby se větroně nepřehřívaly sluncem
- na barvu se položí potah z uhlíkových vláken
- na vlákna se nanese vrstva pryskyřice a znovu se položí další uhlíková látka
- pryskyřice se zahušťuje bavlněnými vločkami
- obě poloviny křídla se slepí dohromady
- další den se odstraní a začistí přebytečné lepidlo
- všechny plochy křídel a trupu se důkladně vyleští
- namontují se přístroje, křídla, podvozek, kryt, popřípadě pomocný motorek se zasouvací vrtulí
- větroň dokáže dosáhnout rychlosti až 300 km za hodinu
Jak se dělají větroně - Jak se co dělá - video
U bramborových listů napadených plísní (hnědé téměř kruhovité skvrny, které každým
dnem rychle přibývají) a nemá již význam použít postřik, nebo postižené listy odstraňovat
hlídáme stav, kdy plíseň napadá stonek - nať.
Po nati velmi rychle přechází níž na kořenový systém a tím i na samotné hlízy.
Pokud je tedy napadená i nať, je lépe ji těsně nad zemí odstranit (kosou,
křovinořezem, srpem), nať nechat uschnout a pokud to místní předpisy
dovolují, je lépe tuto nať spálit, než dávat do kompostu.
Plíseň se již na zdravou část nati nešíří a zemáky dozrají v hlíně
do stavu, kdy je již můžeme sklízet.
dnem rychle přibývají) a nemá již význam použít postřik, nebo postižené listy odstraňovat
hlídáme stav, kdy plíseň napadá stonek - nať.
Po nati velmi rychle přechází níž na kořenový systém a tím i na samotné hlízy.
Pokud je tedy napadená i nať, je lépe ji těsně nad zemí odstranit (kosou,
křovinořezem, srpem), nať nechat uschnout a pokud to místní předpisy
dovolují, je lépe tuto nať spálit, než dávat do kompostu.
Plíseň se již na zdravou část nati nešíří a zemáky dozrají v hlíně
do stavu, kdy je již můžeme sklízet.
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá
- přírodní kůži člověk používá od pravěku, impregnaci prováděl vtíráním tuku do kůže
- kůže je velmi odolný materiál a v mnoha případech je těžko nahraditelná
- kůže se získávají po porážce zvířat
- kůže je nutno vyčinit na usně
- kůže se rozřežou na poloviny a označí se kódem
- kůže se vloží do míchačky, kde se z ní oddělí srst
- do míchačky se napustí voda s hydrogensiřičitanem sodným a vápnem - chemická reakce zbaví kůži chlupů
- pak se kůže vyperou v kyselině, aby dobře vstřebávaly slaná činidla
- dále se kůže vloží do roztoku solí chrómu, které se vážou na kolagenová vlákna zbarví kůži do modra - od této chvíle již hovoříme o usní
- další stroj usně rozřeže na vrstvy, tloušťka každé vrstvy musí být stejná
- z odřezků bude semiš
- dále se usně činí v extraktu z vody, rostlin, stromové kůry, barviva, chemikálií pro pozdější odpuzování vody - usně získají hnědou barvu
- do usní se nyní vtírá škrob rozpuštěný ve vodě
- kůže se vyrovnávají a schnou přilepené na sklo škrobovým lepidlem, usně se nesráží a nekroutí se okraje
- po usušení se usně leští skleněným válcem a žehlí se na válcích
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá - video
Editace: 1350299811
Počet článků v kategorii: 364
Url:energeticke-stitky-budov-a-domu-id-254
