Energetické štítky budov a domů
AD MOB
Průkaza energetické náročnosti budovy (PENB) dale energetické štítky.
Energetické štítky budov mají označit, jakou energetickou náročnost (na vytápění) má jednotlivá budova.
Energetické štítky budou povinné u nových staveb a rozsáhlejších úprav staveb. U starších staveb budou postupně zaváděny od roku 2015.
Energetické štítky prodraží výstavbu budov (každý atest se musí zaplatit).
Energetické štítky budou povinné, kdo jej nebude mít vystavuje se značným sankcím.
Energetické štítky cena za vyhotovení 5 000 a více korun dle velikosti budovy.
Průkaz -štítek se vyhotovuje pro celou budovu, ne pro jednotlivé byty.
PENB bude nutné doložit při prodeji nebo pronájmu budovy.
PENB nepotřebují historické a památkově chráněné objekty, nebo například budovy pro letní rekreaci.
PENB bude nutné obnovit každých 10 let.
Tento zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus, který v něm vidí
zbytečné mrhaní prostředků a šikanu domácností, které tuto nemalou částku mohli využít
právě například na zateplení budovy, zákon byl však nakonec schválen
i přes jeho veto.
Účel energetických štítků PENB
Zaváděním těchto štítků u elektrických spotřebičů bylo údajně dosaženo toho,
že výrobci vyrábějí energeticky méně náročné výrobky, jako tomu bylo před zavedením
těchto štítků, ale stejně zase musí kupující být ve střehu, jelikož téměř všechny
výrobky jsou ve skupině A, proto se přidávají k písmenu A znaménka +, ++, a
kupující se raději nakonec častěji rozhoduje podle uživatelských recenzí na internetu než podle
těchto pro něj nepřehledných, jako vejce vejci podobných štítků.
Ale lidé si zateplují domy ne proto, že je chtějí prodat a oslnit tak kupujícího,
ale proto, aby ušetřili náklady na provoz domácnosti a to již dávno dělají.
Některé názory občanů:
- dům se nehodlám prodat, takže štítek je mi k ničemu
- zbytečně odebrané peníze rodinám, které by mohly tyto prostředky rozumně využít
- něco podobného už tu bylo se solárními farmami, taky lidé důvěřovali, že se výrazně zlevní elektřina a opak je pravdou
- když se rodina ocitne v tíživé situaci a bude muset prodat vlastní dům, tak za poplatky zaplatí další nesmyslné výdaje
- kolik kdo za co utratí musí být v demokratickém státě jen jeho věc
- pozor na podvodné štítky ! posuv o jednu kategorii může zdražit objekt o stovky tisíc
Energetické štítky budov mají označit, jakou energetickou náročnost (na vytápění) má jednotlivá budova.
Energetické štítky budou povinné u nových staveb a rozsáhlejších úprav staveb. U starších staveb budou postupně zaváděny od roku 2015.
Energetické štítky prodraží výstavbu budov (každý atest se musí zaplatit).
Energetické štítky budou povinné, kdo jej nebude mít vystavuje se značným sankcím.
Energetické štítky cena za vyhotovení 5 000 a více korun dle velikosti budovy.
Průkaz -štítek se vyhotovuje pro celou budovu, ne pro jednotlivé byty.
PENB bude nutné doložit při prodeji nebo pronájmu budovy.
PENB nepotřebují historické a památkově chráněné objekty, nebo například budovy pro letní rekreaci.
PENB bude nutné obnovit každých 10 let.
Tento zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus, který v něm vidí
zbytečné mrhaní prostředků a šikanu domácností, které tuto nemalou částku mohli využít
právě například na zateplení budovy, zákon byl však nakonec schválen
i přes jeho veto.
Účel energetických štítků PENB
Zaváděním těchto štítků u elektrických spotřebičů bylo údajně dosaženo toho,
že výrobci vyrábějí energeticky méně náročné výrobky, jako tomu bylo před zavedením
těchto štítků, ale stejně zase musí kupující být ve střehu, jelikož téměř všechny
výrobky jsou ve skupině A, proto se přidávají k písmenu A znaménka +, ++, a
kupující se raději nakonec častěji rozhoduje podle uživatelských recenzí na internetu než podle
těchto pro něj nepřehledných, jako vejce vejci podobných štítků.
Ale lidé si zateplují domy ne proto, že je chtějí prodat a oslnit tak kupujícího,
ale proto, aby ušetřili náklady na provoz domácnosti a to již dávno dělají.
Některé názory občanů:
- dům se nehodlám prodat, takže štítek je mi k ničemu
- zbytečně odebrané peníze rodinám, které by mohly tyto prostředky rozumně využít
- něco podobného už tu bylo se solárními farmami, taky lidé důvěřovali, že se výrazně zlevní elektřina a opak je pravdou
- když se rodina ocitne v tíživé situaci a bude muset prodat vlastní dům, tak za poplatky zaplatí další nesmyslné výdaje
- kolik kdo za co utratí musí být v demokratickém státě jen jeho věc
- pozor na podvodné štítky ! posuv o jednu kategorii může zdražit objekt o stovky tisíc
350LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Latinsky: Sambucus nigra
čerstvé plody jsou mírně jedovaté, ale sušením se účinek strácí. Jedovaté jsou i listy i kůra.
Lidově: kozičky, bezinka, psí bez
V dřívějších dobách měli lidé k bezu až posvátnou úctu a dokázali zužitkovat vše, co keř poskytoval. Od tvrdého dřeva, až po květy či plody. Někde se i říkavalo "před heřmánkem smekni, před bezem klekni".
V letních měsících je velmi osvěžující limonáda z květů, která nezpůsobuje pocit plnosti žaludku a neobsahuje chemikálie přidávané do kupovaných limonád.
Limonáda byla velmi oblíbené u zemědělců, jelikož zvyšovala pocení a tím lepší ochlazování organizmu v horkých letních měsících.
čerstvé plody jsou mírně jedovaté, ale sušením se účinek strácí. Jedovaté jsou i listy i kůra.
Lidově: kozičky, bezinka, psí bez
V dřívějších dobách měli lidé k bezu až posvátnou úctu a dokázali zužitkovat vše, co keř poskytoval. Od tvrdého dřeva, až po květy či plody. Někde se i říkavalo "před heřmánkem smekni, před bezem klekni".
Květ
bezu byl základním lékem při nemocech z nachlazení pro svůj potopudný účinek, mírnil horečky i kašel, ale je i projímavý.V letních měsících je velmi osvěžující limonáda z květů, která nezpůsobuje pocit plnosti žaludku a neobsahuje chemikálie přidávané do kupovaných limonád.
Jak si vyrobit limonádu z bezových květů:
- do 3 litrové láhve od okurek dáme
- 3 až 5 květů bezu černého (celých okolíků)
- polovinu středně velikého citronu nakrájeného na plátky
- 0,25 litru cukru (jsou na to odměrky, nebo možná máte hrníček o tomto objemu )
- zalijeme vodou a postavíme na místo, kde svítí slunce
- druhý den zkontrolujeme zda se cukr již rozpustil a řádně vše promícháme
- zakryjeme čistou látkou a necháme kvasit
- zhruba po šesti dnech již můžeme nálev zcedit a limonádu dát bud do pet láhví, nebo přímo konzumovat
- pozor - probíhá kvašení, takže řidiči mohou až po jizdě
Limonáda byla velmi oblíbené u zemědělců, jelikož zvyšovala pocení a tím lepší ochlazování organizmu v horkých letních měsících.
Pokud používáme centrální větrání domu:
- v zimním období přivádíme do domu vzduch z jižní strany domu, kde by
měla být větší teplota, v létě pak ze severní strany, aby lépe ochlazoval
- vzduch můžeme přivádět potrubím uloženým 1 až 2 metry v zemi
kde již půda nezamrzá a vzduch se v zimě předehřeje a v létě ochladí.
Problém u potrubí je vznik plísní a usazování prachu, takže se neobejdeme
bez filtrace vzduch.
- potrubí by mělo být přístupné pro dokonalé čistění v odstávkách mezi sezónami
například proudem vody, či desinfekčním přípravkem
Obrázek přívodu vzduchu potrubím uloženým do země:
- v zimním období přivádíme do domu vzduch z jižní strany domu, kde by
měla být větší teplota, v létě pak ze severní strany, aby lépe ochlazoval
- vzduch můžeme přivádět potrubím uloženým 1 až 2 metry v zemi
kde již půda nezamrzá a vzduch se v zimě předehřeje a v létě ochladí.
Problém u potrubí je vznik plísní a usazování prachu, takže se neobejdeme
bez filtrace vzduch.
- potrubí by mělo být přístupné pro dokonalé čistění v odstávkách mezi sezónami
například proudem vody, či desinfekčním přípravkem
Obrázek přívodu vzduchu potrubím uloženým do země:
Ti starší si jistě pamatují doby, kdy všechny tekutiny a nápoje byly baleny do skleněných láhví.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.
Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.
Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Pokud mohu doporučit pistoli na silikon, tak to bude tahle //www.akros.cz/pistole-na-silikony/prod/ 
Editace: 1350299811
Počet článků v kategorii: 350
Url:energeticke-stitky-budov-a-domu-id-254
AD
