Basseballové míčky (jak se co dělá - video)

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

Popelnice pro tříděný odpad by měli mít textem označeno pro jaký druh odpadu jsou určeny
a dle tohoto textu je nutno se řídit!

Navíc se často popelnice mohou lišit i barevně a to zpravidla:
- modrá papír - nevhazujte mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité pleny a hygienické potřeby, vícevrstvé obaly
- zelená sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky
- žlutá plasty - nesmíte vhazovat novodurové trubky, gumu, molitan, PVC, textil z umělých vláken, nádobky od léčiv, vícevrstvé obaly, linolea, pneumatiky, obaly od nebezpečných látek jako například motorový olej, chemikálie, barvy atd.
- oranžová nápojové kartóny
- bílá pro bílé sklo - nesmíte vhazovat keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky, výbojky

Protože by se vápno snadno deštěm smylo přidává se do vápna fermež lněná.
Nejdříve si rozmícháme vyhašené vápno na vápennou kaši pokud možno bez přidání vody.
Do této kaše přidáme maximálně 6%, nejčastěji 2 až 4 procenta fermeže lněné.
Míchá se tak dlouho, až se všechna fermež vstřebá do vápenné kaše.
Tato směs pak může sloužit i jako základ pro různé barevné odstíny.
Do této směsi se přidávalo i 10% mléka kravského pro vytvoření
stejnoměrného povrchu. Pokud tento nátěr zmokne do 24 hodin,
je třeba jej provést znovu pro odstranění různých skvrn, které
se vlivem deště na fasádě vytvoří.

Lze do vápna - vápenného mléka přidat primalex pro vyšší odolnost nátěru?
Primalex se srazí na kaši ve vápenném mléku.

Latex má taky tendenci se srážet, ale bylo by možné provést poslední nátěr v místech, kde dochází
k největšímu otěru, bílým primalexem, či latexem.

Jak se dělají zlaté řetízky - Jak se co dělá

• zlaté řetízky se vyráběly již v starověku, jako symbol urozenosti, bohatství a božství
• v současnosti jsou tyto řetízky dostupné pro širokou veřejnost
• čisté zlato je žluté a celkem měkké
• proto se do zlata přidává měď pro načervenalou barvu a mosaz pro nižší bot tání
• dle obsahu příměsí je zlato 14 nebo 18 karátové
• směs se taví při 1010°C
• slitina se pak nalije do odlévacího stroje a je ochlazena na 300°C
• kov se vytvaruje v hranatou tyč, aby šla snáze roztáhnout
• tyč se roztahuje ve válcovací stolici dokud není tenká asi 4 mm
• dalším válcováním a protahováním vznikne zlatý drát tenký, jako lidský vlas
• Vzory řetízků:
• copánkový vzor
• benátský styl
• pavoučí styl
• figaro styl
• jednoduchý styl
• hotové řetízky se zahřejí na 815°C a tím se zataví jednotlivá očka
• přidají se spojky s puncem o kvalitě zlata
• řetízky se nakonec pokoví 14 nebo 18 karátovým zlatem

Jak se dělají zlaté řetízky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá

• obilí s vodou se nechá zkvasit, vydestiluje se alkohol (whisky)
• destilaci znali již staří Římané
• ve středověku se destiláty vyráběly z vína
• v ČR z ovoce nejčastěji švestky
• v USA se nejčastěji používají k výrobě destilátů kukuřičná zrna
• zrna se pomelou a mouka se smíchá s vodou
• pak se směs 90 minut vaří, enzymy mění škroby na cukry
• pak se přidají kvasnice, které mění cukry na alkoholy
• kvašení je za teploty +38°C po dobu 60 hodin
• destilace je kondenzace par unikajících ze zahřívané směsi při +85,5°C
• v ČR se přepaluje dvakrát, aby se odstranil prudce jedovatý metylalkohol
• mláto jsou zbytky směsi po destilaci a používají se jako příměs krmiva pro hospodářská zvířata
• některé destiláty se ještě dochucují skořicí, koriandrem, citronovou kůrou
• rum a whisky zrají v dubových sudech a tam získají typickou barvu

Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE