Basseballové míčky (jak se co dělá - video)

Nádoba může být kbelík, vysoká plechovka od okurek a podobně.
Uděláme sklopné prkénko, které se převáží když myš poleze k návnadě
a po převážení prkénka myš spadne do nádobky s vrstvou rostlinného oleje.
Mastné tlapky již nejsou schopny přisávat se na stěny kbelíku a myš z něj nevyleze.

V ČR se už staví i pasivní bytové budovy. Developer je z Finska.
Čísla po úspoře vypadají zajímavě: http://www.kotihyacint.cz/pasivni-dum-f/prinosy/uspory/

Jak se dělají větroně - Jak se co dělá

• větroň je letadlo pro bezmotorové létání - plachtění
• větroň má hlavní části křídla, trup a ocas
• na stavbu větroně jsou přichystány formy
• kevlar para-aramidová látka se vloží do formy
• na kevlar se nanese epoxidová pryskyřice pro jeho zpevnění
• pryskyřice se nechá uschnout
• druhý den se nanesou uhlíkové pásy, aby trup vyztužily
• na formu pro křídla se nanese bílá barva, aby se větroně nepřehřívaly sluncem
• na barvu se položí potah z uhlíkových vláken
• na vlákna se nanese vrstva pryskyřice a znovu se položí další uhlíková látka
• pryskyřice se zahušťuje bavlněnými vločkami
• obě poloviny křídla se slepí dohromady
• další den se odstraní a začistí přebytečné lepidlo
• všechny plochy křídel a trupu se důkladně vyleští
• namontují se přístroje, křídla, podvozek, kryt, popřípadě pomocný motorek se zasouvací vrtulí
• větroň dokáže dosáhnout rychlosti až 300 km za hodinu

Jak se dělají větroně - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá

Ve videu uvidíte:

• pleny pro děti se používají od 40. let minulého století
• jednorázové pleny si většina rodičů chválí
• důležité jsou polymerové vysoce absorpční částice
• ty se smíchají s nacupovaným papírem a vznikne materiál podobný vatě - jádro pleny
• vata se upraví do pásu, ten se olemuje dalšími pruhy materiálu a okraje se slepí
• pás se stlačuje aby byl pro děti pohodlný
• pás jádra se nařeže na části
• jinde se vytvoří další pasy s plastu a textilu
• pak se přidají pasy manžet a lemů
• přidají se upínáky
• všechny vrstvy se spojí dohromady za pomocí počítačové kontroly
• boční části plen jsou poskládány
• pleny se rozstříhají na jednotlivé kusy
• lis stlačí hotové pleny
• lopatky je složí na půl
• pak se dokončí složení
• balí se pro distribuci
• suchá plena váží 45 gramů
• mokrá přes 500 gramů
• polymery se změní v gel a vážou vlhkost

Jak se dělají jednorázové pleny - Jak se co dělá - video

**

Na elektromobil mnohý člověk hledí, jako na automobil
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu

Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)

Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.