Mince sběratelské (jak se co dělá - video)

V ČR se už staví i pasivní bytové budovy. Developer je z Finska.
Čísla po úspoře vypadají zajímavě: http://www.kotihyacint.cz/pasivni-dum-f/prinosy/uspory/

Jak se dělají papírové pohárky - Jak se co dělá

• papírový pohárek vynalezen začátku 20. století pro hygienické účely
• impregnace zabraňuje prosakování
• výroba kelímku začíná cívkou papíru opatřeného plastovým povrchem
• papír prochází tiskárnou a nenese se na něj vzor
• řezačka nařeže papír na menší kusy ze kterých se pak stočí kelímek
• vystřihnou se dna kelímků
• obal stočí automat na kopytu ve tvaru kelímku a slepí šev
• vtlačí se dna a teplem se spojí plast na povrchu, tím se spoj utěsní
• stočí se vršek pohárku a vznikne okraj
• vzduchovým potrubím jsou kelímky hnány do skladu k zabalení do sad a pak putují k zákazníkovi

Jak se dělají papírové pohárky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělá míč americký - Jak se co dělá

• 1869 v prvním zápase amerického fotbalu se hrálo s kulatým míčem z fotbalu
• míč se špatně nesl a nedalo se s ním dobře házet
• proto dnešní míč má tvar podlouhlého citronu
• materiálem na obal míče je hovězí useň, která má dlouhou životnost
• vystřihnou se 4 díly tvaru listu švestky (jako citron z boku)
• pak se na kůži vyrazí loga a značky
• kůže jsou seříznuty - ztenčeny na přesně určenou hmotnost
• kůže se opatří ze spodku podšívkou
• v horním dílu se vytvoří dírka pro ventilek, na okraji dírky pro stažení šňůrkou
• spodní dva díly se sešijí a horní taktéž
• díly se obrátí naruby a spodní se sešijí s horními
• zarovnají se švy, obrátí se plášť lícem nahoru
• vloží se duše, zajistí ventilek
• duše se mírně nafoukne, aby se míč dal lépe sešněrovat
• plně nafouknutý míč nesmí vážit více jak 425 gramů, střední obvod 55 cm a dlouhý obvod 71 cm

Jak se dělá míč americký - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Okapový žlab opatříme lesklým povrchem odrážejícím sluneční paprsky.
Středem žlabu v jeho ohnisku povedeme černou trubici, na kterou bude
směřovat odražené sluneční záření a tím jí bude zahřívat.
Můžete vyzkoušet vše zakrýt sklem a dát více žlabů vedle sebe
do dřevěného rámu.

Obrázek principu kolektoru zhotoveného z okapového žlabu.

Petržel potřebuje

• velmi dlouho vzchází a často zaschne, protože po celou dobu potřebuje vlhko (zakrýt folií proti vysychání a prochladnutí)
• nesvědčí mu chladné počasí při vzcházení - bude dlouho trvat než vzejde
• seje se jen 5 mm hluboko (půl centimetru), proto snadno zaschne, pokud se stále řádek neudržuje vlhký
• klíčení může trvat i 5 týdnů, je třeba si řádek řádně označit, nebo přidat do osiva ředkev a ta nám řádek vyznačí, jinak jej přes plevel nenajdeme - ředkev odstraním, jakmile již budeme vidět, že petržel se má k světu
• miluje sluníčko, nebo může být i polostín na záhonu
• malé rostlinky jednotíme na 6 až 8 cm od sebe
• velké, již životaschopné rostliny jednotíme na vzdálenost 25 cm od sebe
• řádky volíme tak aby se nám dobře plelo, nejméně však 25 cm od sebe
• nedoporučuje se vysazovat předpěstované sazeničky do půdy, ale když si předpěstujete v nevytápěném skleníku odolné jedince a zasadíte na záhon, přistíníte, aby se ujaly, tak se dílo může podařit - zalévat každý den, pokud neprší a půda začne osychat

Date: 24.04.2021 - 12:19