Mince sběratelské (jak se co dělá - video)
Jak se dělají mince sběratelské - Jak se co dělá
- tři druhy ražených mincí
- běžné platidlo, které používáme
- mince ze vzácných kovů, jako investice
- pamětní a sběratelské mince
- 640 př.n.l. ražba mincí - Lýdijci v Malé Asii (Turecko)
- 600 př.n.l. ražba mincí již rozšířena i do Řecka
- 500 př.n.l. Čína razí mince i z jiných kovů než jen zlata a stříbra
- současné mince se vyrábí také z levnějších kovů, než je zlato a stříbro
- materiál současných mincí: měď, nikl, hliník atd.
- pamětní mince se razí z bílého stříbra
- roztavené stříbro se odlévá do bloku
- blok se postupně protahuje válcovou stolicí až se ztenčí na tloušťku mince
- z plechu se vylisují zatím jen kolečka - prázdné mince
- mince se olemují a opláchnou - leští se pomocí kuliček v míchacím válci
- kov se musí žíhat aby se zbavil křehkosti
- po schválení obrázku který bude na minci nastane proces gravírování
- stroj vytvoří do sádrového kotouče profil mince
- pak se vytvoří gumový odlitek tohoto reliéfu a z něj epoxidový odlitek
- na pantografu - zmenšovacím stroji, který vytvoří zmenšeninu předlohy z bronzu
- bronzový model dokončí rytec a přidá data, rok a zemi původu
- bronzový model se znovu na pantografu zmenší a vzniká matrice - negativní část mince z kvalitní oceli
- dle matric se vytvoří negativní razidla, musí být jak pro rub tak pro líc mince
- s razidly se již razí mince
Jak se dělají mince sběratelské - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá stavební dříví - Jak se co dělá
- dříví provází člověka na jeho cestě od samotného počátku
- nejdříve asi, jako nástroje a nářadí, pak jako součást staveb a strojů
- zpracování dříví bylo velmi namáhavé a v současnosti je lidská dřina nahrazena převážně stroji
- stromy se před úpravou na stavební dříví nechají 20 minut máčet pro odstranění nečistot a změknutí kůry
- kmen dále putuje do odkornovačce, kde je zbaven kůry mezi rotujícími válci s hroty
- klády se řežou na pilách zvaných katr, jsou to dlouhé ploché pásy vertikálně uchycené se zuby, nebo na kotoučových pilách
- klády se rozřežou na trámy, fošny, latě, desky libovolné síly (záleží na kvalitě a průměru kmene)
- vše se třídí a kontroluje dle jakosti, provoz může být plně automatizován
Jak se dělá stavební dříví - Jak se co dělá - video
Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá
- koblihy dříve masné pečivo se smažily ve vepřovém sádle
- holandští přistěhovalci je přivezli do Ameriky, tehdy měly tvar koule
- přišlo se na to, že pokud se ze středu část těsta odstraní, kobliha se lépe propeče a tak vznikly vdolky
- vdolky známe kynuté a třené
- třené vdolky se dávkují přímo z trysek do horkého oleje a smaží se 1,5 minuty
- Kynuté vdolky:
- hnětací stroj vypracuje těsto
- pak se vytvoří placka
- vyválí se na tloušťku 2cm
- posype se skořicí a svine v roládu
- práškový škrob z kukuřice zabrání přilnutí těsta na krájecí nože
- nastříhané koblihy jdou do kynárny na 20 minut kde obsažené kvasnice těsto nakynou
- koblihy se smaží 2 minuty v oleji, automat je i obrátí v polovině cesty smažící pánví
- po opuštění smažící pánve se koblihy zalijí polevou, kterou vzduch odfoukne a zůstane tak jen tenká vrstva na koblize
Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá - video
Nejlepší místa pro pasti v místnostech, kde se objevily myši, jsou
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.
Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.
Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.
Někteří lidé řeší svou ekonomickou situaci prodejem kovů do sběrny. To je správné, tento drahocenný odpad nepatří na skládky, ale měl by se recyklovat, protože náš stát tyto suroviny dováží a tím odchází nemalé peněžní prostředky mimo naši ekonomiku.
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.
Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.
Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.
Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.
Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa
Jak se dělají prskavky - Jak se co dělá
- prskavky jsou malé ohňostroje, ale můžeme je držet zapálené v ruce
- hoření prskavky je závislé na její délce a trvá zhruba 1 minutu
- prskavky jsou tvořeny drátem dlouhým kolem 50 cm, 90 cm dlouhé prskavky hoří 4 minuty
- dráty se dají do vibračního stroje, který zajistí propadnutí každého drátu do jednoho otvoru
- dráty se zajistí do nosiče
- do míchací nádrže se přidá kyselina boritá což je neutralizer a dusičnan barnatý, který umožní hoření prskavky, přidá se voda a škrob, který stmelí všechny přísady, dále kovové piliny, které dodají hoření žlutou barvu, pak se přidá hliníkový prach, což je velmi nebezpečná operace
- nyní již se mohou dráty ponořit do směsi a po vytažení jsou obaleny prskavkovým materiálem, po novém ponoření zdvojnásobí svůj průměr a mohou se dát sušit do pece
- po kontrole se dají prskavky ještě týden sušit a pak se již mohou expedovat
Jak se dělají prskavky - Jak se co dělá - video
Editace: 16.8.2018 - 13:20
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-delaji-mince-sberatelske
