ECOSE minerální vlna

Jeden rok je strom svěží, plodí, vše je v pořádku a další rok strom
uschne, nebo některé větve. Oloupe se kůra z větví, jsou ve dřevě
díry, pod kůrou i ve dřevě chodbičky.
Většinu této pohromy mají na svědomí kůrovec, drtník, bělokaz a
kozlíček.

Napadají většinou oslabené stromy (mrazem, suchem, mokrem,
chladem, infekcí, jinými parazity).

Prevence proti kůrovci, drtníku, bělokazu, kozlíčku

• - postřiky zejména na jaře proti hmyzu - puklicím
• - v době sucha zalévání - strom se pak může bránit (dodávat látky pod kůru proti parazitům)
• - přihnojování
• - líčení kůry vápnem (lze pak vidět různé dírky navrtané do kůry, či podezřelé pukliny)
• - odřezávání a okamžité spálení napadených větví až na větevní kroužek
• - ošetření řezu přípravkem pro rychlé zahojení rány, ošetření kůry proti parazitům, nátěr rány latexem
• - vysazování odolnějších odrůd

Obrázek napadené větve jabloně jedním z parazitů (pravděpodobně drtník)

synonyma: pěťour malokvětý

slovenský název: žltnica maloúborová, galinsoga drobnokvětá
anglický název: Gallant soldier
německý název:Kleinblutiges Franzosenkraut
francouzský název: Galisoga
maďarský název: kiesiny gombvirág
lidové názvy: Amerika, brazilanka, galinsoga, galisonga malokvětá, Hitlerka, peťaur, pěťaur, peťour
Původ druhu:
kosmopolit pocházející z Jižní Ameriky. (DEYL 1964)

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovité, je známa také pod názvem pěťour malokvětý.

Stanovištní podmínky: roste jako plevel na zahradách, v okopaninách, na vinicích, rumištích, hojný je na písčitých půdách.
Roste v teplejších oblastech na úrodných lehčích písčitých, ale dostatečně humózních půdách s dostatečným množstvím živin. Vyžaduje dostatek vláhy, v suchých létech se mu nedaří.



Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD



Jakmile začne peťour bujet je to pro mne známka že už můžu vysadit okurky
na záhony. On velmi dobře pozná, jaké bude počasí.
Nejvíc klíčí po deštích v parných, nebo tropických dnech.
Pokud je půda uvnitř ještě dostatečně vlhká, tak po plečkování,
nebo okopávání se setkáme za dva až tři dny s novými klíčícími
rostlinkami.
Osvědčilo se mi posypat mezi řádky vrstvu pokosené trávy ze sekačky.
Dále jen rostliny vytrhat ze země i s kořeny. Nové neklíčily dokud
se ze zemí nepohnulo - nebyla nakypřena.
Údajně je dobré i vytržené rostliny ponechat na řádku (ale nekvetoucí,
možná vylučují nějakou látku, která nevyklíčeným semenům dává pokyn,
že mají ještě počkat s klíčením ).
Klíčivost semen je snad nekonečná z hlediska života sadaře.
Říká se, že i po 20 letech není problém mít záhon, který
byl po tu dobu zatravněn mít znovu dokonale zaplevelený hned
při prvním období klíčení tohoto plevele.

Chemicky například v bramborách ničíme tento plevel pomocí
herbicidu Sencor viz odkaz
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=60&t=122


Léčivé účinky peťoru:
Pěťour maloúborný - používá se kvetoucí nať, která se suší.
Používá se ve formě tinktur, odvarů, zábalů, či koupelí
- proti lupénce
- ekzému
- na bércové vředy
- na špatně se hojící rány
- zpevňuje dásně postižené paradentózou
- zvyšuje laktaci
- působí desinfekčně
- snižuje horečku
- snižuje krevní tlak

Jak se dělá káva - Jak se co dělá

• legenda: údajné etiopský pasáček koz objevil kávu kolem roku 850 n.l.
• káva nepochází z Ameriky, jak si mnozí myslí
• 1645 v Itálii otevřena první kavárna
• v současnosti se vypijí 2 miliardy šálků kávy denně
• káva je v současnosti nejcennějším artiklem na burze hned po ropě
• chuť kávy se liší dle regionu sklizně a na způsobu zpracování
• od výsadby kávovníku do první sklizně uplynou 2 roky
• kávovník kvete po tři dny, květ podobný jasmínu
• za půl roku se vyvinou bobule červené, které obsahují semena kávovníku
• pracovníci trhají bobule, které již dozrály
• na sto bobulí můžou být 2 zelené
• bobule se opláchnou a vylupovací stroj vyloupne semena
• další mechanizmus oddělí semena od zbytku nežádoucího materiálu
• semena se vyluhují a vzniká sladká hustá látka - španělsky med
• nelepkavá zrnka se pak suší na betonu 4 dny na sluníčku za přehrabování jen přes den
• pak jsou zrnka do mlýnku kde se zbaví slupek
• káva má až 800 příchutí
• pražením se snižuje obsah kofeinu
• v pražícím stroji je 180°C a zrnka se praží po dobu 20 minut
• pak se uhasí a ochladí
• vzorky namleté kávy se nejdříve ochutnávají než se vloží celá dávka do pražící pece aby se odhalily možné problémy a předešlo se znehodnocení celé dávky

Jak se dělá káva - Jak se co dělá - video

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.

Jak se dělají elektrické vodiče - Jak se co dělá

• elektrické kabely jsou všude kolem nás i ve zdech vašich domů, počítačích, strojích, automobilech atd.
• slouží k přenosu energie
• materiálem vodiče je většinou měď, nebo aluminium
• tvarování vodiče se provádí na speciálních strojích
• navine se na cívky
• z cívek se utká vícepramenný vodič
• vodiče se izolují pomocí PVC
• tloušťka izolace se kontroluje pomocí laseru
• více vodičů spojených do jednoho svazku vytváří kabel
• izolace vodiče se kontroluje ve vodě, zda nedochází ke zkratu
• kabely se také izolují a popisují značením hodnot

Jak se dělají elektrické vodiče - Jak se co dělá - video