Je elektromobil ekologičtější, než klasický automobil?
Na elektromobil mnohý člověk hledí, jako na automobil
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
1 m2 fotovoltaického panelu umí vyrobit 140 watt (2016) při maximálním slunečním osvitu.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
Jak se dělají džíny - Jak se co dělá
- Jeans Rifle Džíny
- nejpopulárnější oblečení na světě
- vynálezce Levi Strauss po kalifornské Zlaté horečce
- původně oblečení pro horníky z bavlny s měděnými nýty
- ročně se prodá za 40 miliard dolarů džín
- bavlna se češe ručně - sběrač sklidí 50 kg za den
- strojově pomocí kombajnu - za 5 minut 50 kg
- 1 tuna sběru obsahuje jen 400 kg bavlnového vlákna
- žoky bavlny se musí prosít a zbavit semen a všeho nežádoucího
- z 200 kg čisté bavlny se vyrobí 325 džín
- při výrobě bavlněného vlákna se musí všechny druhy bavlny promísit
- spřádání pramenů a předení pramenů
- z 20 gramů se dá vyrobit kilometr nitě
- barvení indigem - až na vzduchu zmodrá
- jednotlivé díly kalhot se nakreslí na stroji řízeném počítačem
- překopírují na papír a přiloží na vrstvy látky
- speciální pilkou dělníci vyřezávají jednotlivé díly
- šití džín spotřebuje 1,6 metru tkaniny
- džíny se žehlí
- a uměle se předšoupají, musíte vidět
Jak se dělají džíny - Jak se co dělá - video