Tepelný výměník vzduch voda

Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.

Proč se neprojeví zákaz používání klasických žárovek na spotřebě energie? Jak se takový zákaz může negativně projevit na životním prostředí a na zaměstnanosti obyvatelstva?
- elektřina spotřebovaná na osvětlení se podílí zhruba 2% na celkové spotřebě elektřiny
- na klasické žárovky tak připadalo ne více než 1% (zbytek byly zářivky)
- největším žroutem elektřiny v domácnostech je vytápění ( v zimních měsících i 100 kW za den)
- abyste 100 kW prosvítili za jednu hodinu 60 W žárovkami, museli byste v domácnosti rozsvítit 1 666 žárovek
- rychlovarná konvice má příkon 2000 W
- průtokové ohřívače 2000 až 3000 W
- přímotopy 2000 W a více
- žehličky 2000 až 2500 W

Vidíme, že žárovky nejsou hlavní příčinou vysoké spotřeby elektřiny a jejich zákaz se nemůže promítnout na spotřebě elektřiny.
Navíc svítí přirozeným světlem, ze kterého se tak rychle neunaví oči a nezačnou bolesti hlavy.
V zimním období, kdy jsou především používány, zároveň ohřívají vzduch v místnosti, takže se nemusí tolik topit přímotopem. Žárovky jsou mnohem ekologičtější než zářivky, protože neobsahují jedovatou rtuť, kterou obsahují zářivky a výbojky. Pokud zářivky neskončí ve sběrnách nebezpečného opadu znamenají vážné riziko pro životní prostředí.

Proč by stát neměl zasahovat do tržního ekosystému?
Problém je nejistota výrobců elektrospotřebičů v tom, že nevědí, který výrobek bude zakázán příště. To nahrává mimo evropským zemím, kam výrobci těchto spotřebičů odcházejí a přemísťují tam svou výrobu a tím pomáhají zvýšit zaměstnanost, národní důchod i blahobyt v těchto zemích na úkor EU.

• Musíte si hlídat teplotu trnu je dobré jí měřit dotykovým teploměrem pro kontrolu, aby byla v rozmezí 250 až 270°C.
• Svářecí trny je nutné udržovat čisté, dokonale odmaštěné. Pozor nesmíte poškrábat teflonovou vrstvu, použijte jemný hadřík z nesyntetického materiálu!
• Spoje trubek a tvarovek musí být dokonale odmaštěny předepsaným přípravkem (líh, Tangit).
• Na řezání i srážení hran je dobré používat předepsané nástroje.
• Srážení hran je nutné aby nedošlo k shrnutí plastu při zasouvání trubky do tvarovky!
• Nad průměr trubky 50 mm je nutný i přípravek na svařování - uchyceni, zahřátí, vtlačení.
• Označte si hloubku a hlavně polohu spoje po slepení. Pokud máte již na jednom konci koleno, je třeba mít přesně vyzkoušenou polohu, protože díly se mohou po nahřátí do sebe jen zasunout, větší pootáčení by znamenalo možnost zničení spoje, který by pak prosakoval.
• Oba díly nahříváme současně.
• Délka ohřevu se řídí průměrem trubky a vytvořením výronku změklého plastu viz video.

**


Návod na polyfúzní svařování dokonale popsán viz odkaz níže
http://www.glynwed.cz/cs/prumyslove-aplikace/prumyslove-rozvody/pp-h/montazni-navod.html


**

Obytné stavebnicové buňky, unimo buňky, obytné kontejnery.
Obytné buňky jsou známy především ze staveb jako přechodné
bydliště pro stavební dělníky, ale jejich výroba je natolik pečlivá,
že tyto buňky nabízejí celkem vysoký komfort jak po tepelné izolaci,
tak odhlučnění. Buňky lze též klást na sebe a vytvořit tak blok o více
patrech.
Buňku lze použít i jako náhradní bydlení při exekuci majetku a
vystěhování z domu.
Výhody unimo kontejnerů:
Velmi nízké náklady na vytápění.
Rychlá montáž spočívající jen v úpravě terénu pod buňku,
přivezení kontejneru a uložení na místo.
Nízké náklady na údržbu.

Unimo buňky se také vyrábějí již vybaveny k různým účelům,
například s kuchyní, nebo s wc a sprchovým koutem, či obývacím
pokojem.
Po kompletaci více buněk mohou být tyto opatřeny sedlovou střechou,
obloženy dřevem a pak již nepoznáte, že se jedná od montovaný dům
a tento objekt vypadá vcelku honosně.

Unimo buňky se exportují do mnoha zemí světa. Velmi oblíbené jsou
na Islandu, kde po většinu roku panuje chladné počasí a kvalitně zateplené
kontejnery se snadno montují, jako například budovy škol.

U nás se tyto kontejnery též používají jako prodejní stánky občerstvení,
drogerie, spotřební zboží, ale i jako prodejny pneumatik či čekárny na vlak,
nebo autobus.

Video zachycuje výrobu unimo buňky v ContiMade Czech Republic.
**


Dělení kontejnerů:
Obytné kontejnery
Sanitární kontejnery
Kombi kontejnery
Skladové kontejnery
Autokontejnery

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.