Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Tepelný výměník vzduch voda


AD MOB

Tepelný výměník vzduch voda se skládá ze závitů měděné trubičky,
kterou protéká voda. Kolem závitů trubičky proudí horký vzduch,
který předává teplo kapalině v trubičce.

**

356LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


79

Kam se poděl oxid uhličitý? | kam-se-podel-oxid-uhlicity-id-286


Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
318

Zlaté řetízky (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-zlate-retizky


Jak se dělají zlaté řetízky - Jak se co dělá

  • zlaté řetízky se vyráběly již v starověku, jako symbol urozenosti, bohatství a božství
  • v současnosti jsou tyto řetízky dostupné pro širokou veřejnost
  • čisté zlato je žluté a celkem měkké
  • proto se do zlata přidává měď pro načervenalou barvu a mosaz pro nižší bot tání
  • dle obsahu příměsí je zlato 14 nebo 18 karátové
  • směs se taví při 1010°C
  • slitina se pak nalije do odlévacího stroje a je ochlazena na 300°C
  • kov se vytvaruje v hranatou tyč, aby šla snáze roztáhnout
  • tyč se roztahuje ve válcovací stolici dokud není tenká asi 4 mm
  • dalším válcováním a protahováním vznikne zlatý drát tenký, jako lidský vlas
  • Vzory řetízků:
  • copánkový vzor
  • benátský styl
  • pavoučí styl
  • figaro styl
  • jednoduchý styl
  • hotové řetízky se zahřejí na 815°C a tím se zataví jednotlivá očka
  • přidají se spojky s puncem o kvalitě zlata
  • řetízky se nakonec pokoví 14 nebo 18 karátovým zlatem

Jak se dělají zlaté řetízky - Jak se co dělá - video

**

134

Re: Skleník LANITGARDEN PLUGIN 6X12 STANDARD recenze | re-sklenik-lanitgarden-plugin-6x12-standard-recenze-id-836


Dobrý den, takto jsme měly skleník také sestavený, ale vítr koncem března nám dal za vyučenou a musely jsme vlastními silami skleník ještě zpevnit. Přes všechny spodní díly jsme přišroubovali kovové příčky, na střešní díly zevnitř také. Jinak se skleník při větru roztančí a vypadávají neboli vystřelují plastové okna. Plastové klouby u otvírání oken jsou po 14 dnech úplně popraskané. Již do skleníku sázím, a jsem zvědavá kolik let vydrží. Příště bych opravdu uvažovala o skleněném. Asi nafotím vnitřek, abychom mohli někomu poradit, jak si skleník ještě zpevnit. Krásný den. D. R.
191

Ekologická elektrárna u Frýdlantu nad Ostravicí | ekologicka-elektrarna-u-frydlantu-nad-ostravici


Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
207

Nejvíce oxidu uhličitého pohltí oceány, ale nevrátí jej všechen do oběhu | nejvice-oxidu-uhliciteho-pohlti-oceany-ale-nevrati-jej-vsechen-do-obehu


Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.


Editace: 1359536837
Počet článků v kategorii: 356
Url:tepelny-vymenik-vzduch-voda-id-501

AD
11 Share
Share
Tweet