hektolitr na litry a kubíky metry krychlové
Převod hektolitr na litry a kubíky
- 1 hektolitr == 100 litrů
- 1 kubík == 1 metr krychlový == 1 m3
- 1 kubík == 10 hektolitrů
- 1 metr krychlový == 10 hektolitrů
- 1 dm3 == 1 litr
- 10 x 10 x 10 cm == 1 litr
- 1000 ml == 1 litr
- 1000 cm3 == 1 litr
- 1 cm3 == 1 ml (mililitr)
- 1 decilitr == 100 ml
- 1 litr == 10 decilitrů
- 1 litr == 100 centilitrů
Date: 12.06.2020 - 22:10
335LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají golfové míčky - Jak se co dělá
- je více typů golfových míčků
- většina hráčů užívá míčky pokryté dolíčky
- první golfové míčky byly z peří
- základem jádra současných míčků je guma
- ta se zpracuje na těstíčko které se prolisuje jako tyč a stříhá na válečky - kousky
- kousky se dají do formy a za tlaku jedné tuny se lisují a zároveň pečou při +167°C 13 minut
- v dalším lisu se vytvoří skořápka míčku
- zde se již vytvoří malé dolíčky, které umožní větší dolet míčku
- dále je nutné zbavit míček plastového kroužku po lisování na automatické frézce
- kontrola míčku se provádí na kulatost v otvoru
- na míčky se tiskne typ, logo výrobce a číslo
- dokončí se povrchová úprava
- suší se při +65 stupních
- míčky se balí a expedují
Jak se dělají golfové míčky - Jak se co dělá - video
**
Nejlepší návnada do pastí na myši: vlašský ořech jádro, opražený chléb pokapaný MAGI kořením, sýr tvrdý, slanina, osmažené škvarky, čokoláda, škavrky osmažené a smíchane se sadrou, obilný šrot se sadrou.
SWISSINNO SOLUTIONS - Mouse Trap - pasti na myši
Společnost SWISSINNO vyrábí pasti na myši, které se snadno nastražují
viz video. Jako návnada se používá jádro ořechu , nebo kousek tvrdého sýru.
SWISSINNO SOLUTIONS - past na krtky a větší hlodavce
Past se zasune do chodby kudy škůdce prochází. Jakmile se škůdce dotkne
nástrahového systému, past jej usmrtí.
**
Dřevěná sklapovací pastička se dnes již vyrábí i z plechu a dle velikosti je určena
nejen pro myši, ale i krysy a potkany.
Nevýhodou je nastražení pasti, které chce více trpělivosti a obratnosti.
Jako návnada na myši se používá jádro ořechu, nebo kousek tvrdého sýra.
Aby myš návnadu snadno nevytáhla z háčku plíšku, je možné jí omotat nytí.
Výsledky jsou velmi dobré, past je třeba při velkém výskytu hlodavců často
kontrolovat, nebo zakoupit více pastí, popřípadě použít jed na hlodavce.
Škoda, že se zatím nikdo nezabýval automatickým odstraněním hlodavce a
znovu nastražením těchto pastí
po ulovení hlodavce. To by bylo něco.
Plastová sklopná past na myši
Materiál se tahem pružiny deformuje a past pak někdy samovolně sklapne,
proto je nutné občas rameno pasti mírně prohnout,
nebo nedojde k okamžitému usmrcení hlodavce a ten pak odtáhne past někam,
kde jí nenajdeme, nebo si past odnese kočka i s hlodavcem a proto je nutno
pastičky přivázat na drátek, či tenký provázek.
Past na myši košíčková
Je určena pro odchyt živých hlodavců. Po odklopení otvoru ve dně pasti
se dovnitř vloží návnada (ořech, sýr tvrdý) , otvor se uzavře pootočením
záklopky a past se vloží na místo výskytu hlodavců. Myš by měla prolézt otvorem
v horní části pasti, ale již by se neměla dostat zpět. Myš pak můžeme vyklopit
kočce, ale často se kočka bude třít o nohy majitele a myš jí uteče
Zavařovací 5 litrová láhev od okurek, jako past na myši
Do hliníkového víčka uděláme otvor, pak mírně nastřihneme
po 1cm v uhlopříčkách, okraje zahneme dovnitř.
Na dno sklenice dáme pochoutky (ořech, tvrdý sýr atd.)
Víčko nasadíme na sklenici a postavíme na místo tak, aby myši mohli
se dostat na víčko. Otvorem se myši spustí na dno, ale nemohou již
ven ! Namísto sklenice můžete vyzkoušet i jinou nádobu s hladkým povrchem
nebo trubku, ale myš je vynikající lezec !
Proto na dno nalijeme trochu oleje rostlinného aby si myš
omočila tlapky a už nemá šanci vylézt zpět do otvoru víčka.
Za otvorem můžete udělat ještě propadliště a tudíž již myš nemá
šanci dostat se ze sklenice zpět do špižírny. Pružinka dvířek
propadliště musí být jemná, aby otevřela dvířka a po propadnutí
myši do sklenice dvířka dovřela.
Systém propadliště si můžete udělat dle svých představ.
Výhodou pasti na myši z láhve od okurek je, že můžete lapit
i více hlodavců na jednu návnadu.
Obrázek sklenice od okurek, jako past na hlodavce - myši
SWISSINNO SOLUTIONS - Mouse Trap - pasti na myši
Společnost SWISSINNO vyrábí pasti na myši, které se snadno nastražují
viz video. Jako návnada se používá jádro ořechu , nebo kousek tvrdého sýru.
SWISSINNO SOLUTIONS - past na krtky a větší hlodavce
Past se zasune do chodby kudy škůdce prochází. Jakmile se škůdce dotkne
nástrahového systému, past jej usmrtí.
**
Dřevěná sklapovací pastička se dnes již vyrábí i z plechu a dle velikosti je určena
nejen pro myši, ale i krysy a potkany.
Nevýhodou je nastražení pasti, které chce více trpělivosti a obratnosti.
Jako návnada na myši se používá jádro ořechu, nebo kousek tvrdého sýra.
Aby myš návnadu snadno nevytáhla z háčku plíšku, je možné jí omotat nytí.
Výsledky jsou velmi dobré, past je třeba při velkém výskytu hlodavců často
kontrolovat, nebo zakoupit více pastí, popřípadě použít jed na hlodavce.
Škoda, že se zatím nikdo nezabýval automatickým odstraněním hlodavce a
znovu nastražením těchto pastí
po ulovení hlodavce. To by bylo něco.
Plastová sklopná past na myši
Materiál se tahem pružiny deformuje a past pak někdy samovolně sklapne,
proto je nutné občas rameno pasti mírně prohnout,
nebo nedojde k okamžitému usmrcení hlodavce a ten pak odtáhne past někam,
kde jí nenajdeme, nebo si past odnese kočka i s hlodavcem a proto je nutno
pastičky přivázat na drátek, či tenký provázek.
Past na myši košíčková
Je určena pro odchyt živých hlodavců. Po odklopení otvoru ve dně pasti
se dovnitř vloží návnada (ořech, sýr tvrdý) , otvor se uzavře pootočením
záklopky a past se vloží na místo výskytu hlodavců. Myš by měla prolézt otvorem
v horní části pasti, ale již by se neměla dostat zpět. Myš pak můžeme vyklopit
kočce, ale často se kočka bude třít o nohy majitele a myš jí uteče
Zavařovací 5 litrová láhev od okurek, jako past na myši
Do hliníkového víčka uděláme otvor, pak mírně nastřihneme
po 1cm v uhlopříčkách, okraje zahneme dovnitř.
Na dno sklenice dáme pochoutky (ořech, tvrdý sýr atd.)
Víčko nasadíme na sklenici a postavíme na místo tak, aby myši mohli
se dostat na víčko. Otvorem se myši spustí na dno, ale nemohou již
ven ! Namísto sklenice můžete vyzkoušet i jinou nádobu s hladkým povrchem
nebo trubku, ale myš je vynikající lezec !
Proto na dno nalijeme trochu oleje rostlinného aby si myš
omočila tlapky a už nemá šanci vylézt zpět do otvoru víčka.
Za otvorem můžete udělat ještě propadliště a tudíž již myš nemá
šanci dostat se ze sklenice zpět do špižírny. Pružinka dvířek
propadliště musí být jemná, aby otevřela dvířka a po propadnutí
myši do sklenice dvířka dovřela.
Systém propadliště si můžete udělat dle svých představ.
Výhodou pasti na myši z láhve od okurek je, že můžete lapit
i více hlodavců na jednu návnadu.
Obrázek sklenice od okurek, jako past na hlodavce - myši
Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.
Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 5 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )
Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.
Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138
Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.
Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.
Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!
Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
http://tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.
Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 5 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )
Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.
Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138
Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.
Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.
Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!
Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
http://tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf
Systém Certiko má svůj původ v USA, kde je
velmi oblíben.
Základem stavby je dřevěná sloupková konstrukce.
Stavba domu je velmi rychlá. Střecha může byt
kryta pálenou taškou.
Samozřejmostí je zateplení.
Cena Certiko domu se odvíjí od zastavěné plochy,
počtu místností, použité střešní krytiny atd.
V roce 2012 se cena Certiko domu pohybovala kolem 2 000 000 korun českých.
Zrychlené video ukazuje montáž domu ve 3 minutách.
**
velmi oblíben.
Základem stavby je dřevěná sloupková konstrukce.
Stavba domu je velmi rychlá. Střecha může byt
kryta pálenou taškou.
Samozřejmostí je zateplení.
Cena Certiko domu se odvíjí od zastavěné plochy,
počtu místností, použité střešní krytiny atd.
V roce 2012 se cena Certiko domu pohybovala kolem 2 000 000 korun českých.
Zrychlené video ukazuje montáž domu ve 3 minutách.
**
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Editace: 12.6.2020 - 22:21
Počet článků v kategorii: 335
Url:hektolitr-na-litry-a-kubiky-metry-krychlove
AD
