Solární ohřev vody - kolektor z vlnitého plechu

Jak se dělá víno - Jak se co dělá

• 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
• v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
• vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
• na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
• čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
• hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
• pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
• pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
• na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
• Výroba vína:
• hrozny se omyjí a rozdrtí
• lisováním se z směsi získá mošt
• mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
• s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
• bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
• červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
• růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
• červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
• během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
• s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
• po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
• víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
• při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
• barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
• na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
• korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
• víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně

Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Pasivní dům - definice: Pasivní dům (PD) je stavba, která splňuje přísná kritéria v oblasti energetických úspor provozu domu (zejména úspory za vytápění).

Zdokonalením pasivního domu s využitím vlastních zdrojů vzniká tzv. nulový dům.
Nulový dům je nezávislý na dodávkách a především cenách energie, protože si
její potřebu dokáže sám pokrýt - vyrobit pomocí moderních technologií.
Pasivní i nulové domy využívají nejen vnější energii (slunce, vrty), ale
pomocí kogenerace odebírají energii ze vzduchu při ventilaci (teplý vzduch z místnosti
nejdříve ohřeje vzduch přicházející zvenčí),
či odpadové vody, která předehřívá vodu přicházející například do bojleru,
takže když vypustíte vanu, většina tepelné energie získané z této teplé vody
je využita a zůstane v objektu.

Jaká je návratnost financí vložených do výstavby pasivního domu?
Pasivní domy jsou zhruba o 7 až 15% dražší než běžné domy.
Návratnost vložených financí do pasivního domu je zhruba 5 let.

PARKSIDE® Vysokotlaký čistič PHD 170 B2 mylně nazývaný wapka, nebo vapka dle vyrobce WAP

Pro zajímavost: Skutečná wapka je od firmy WAP Reinigungssysteme GmbH , nástupcem je firma Nilfisk-ALTO.
K jakému účelu byl čistič zakoupen a zvládl na výbornou:

• byl zapotřebí čistič, který dokáže vytvořit tlak přes 100 barů za nízkou cenu a spolehlivý, snadno ovladatelný, kompaktní, skladný, okamžitě připravený k použití
• čistění dlažby od nečistot a vrstvičky mechu
• čistění střešní krytiny od mechu a prachu
• odstraňování rzi a odlupující se barvy před novým nátěrem
• čistění skruží studny
• proplachování odpadové roury
• mytí automobilu a jeho spodku od solné kaše v zimě
• loupání, škrábání čerstvých brambor
• čistění zeleniny před uskladněním
• mytí míchačky, zednického a malířského nářadí
• odstraňování zvětralého povrchu kameniva a omítek
• mech ničí dlažbu, modrá skalice se používá na zabránění růstu mechu na dlažbě, nebo na jeho likvidaci - 5 % roztoku modré skalice ve vodě (500 g modré skalice rozpustíme v 10 litrech vody); Pro stabilizaci prostředku není na škodu druhý den aplikovat jemně postřik sody na praní v tom samém poměru, tedy půl kila sody na deset litrů vody.
• Příprava 1 % bordóské jíchy (prostředek k hubení - houby, plísně na rostlinách): 100 g modré skalice rozpustit v 5 litrech vody v plastové nádobě. V další min. 5 litrové obdobné nádobě rozpustit v 5 litrech vody 150 g hašeného vápna. Do takto připraveného vápenného mléka vlít opatrně tenkým proudem za stálého míchání rozpuštěnou modrou skalici (nikdy ne obráceně). Aplikovat do 4 hodin od přípravy. Náhrada za přípravek Kuprikol, nebo Champion.
• zelená skalice dlažbu poškodí tím, že vytváří na ní rezaté fleky - používá se jen na ničení mechu v trávnících

---

Nevýhody:

• vodní filtr ční ze zařízení, není nijak chráněn a je obava že dojde k jeho odlomení při zakopnutí o něj
• určité vibrace, které se mohou lišit mezi jednotlivými výrobky
• hluk, který možná bude vadit sousedům, ale ten vydává každý vysokotlaký čistič
• 480 litrů vody za hodinu, ale je to srovnatelné s daleko dražšími zařízeními

Mech z dlaždice 30x30 cm na obrázku byl odstraněn zhruba za 1 minutu při spotřebě 8 litrů vody na 1 dlaždici, ale povrch dlažby už mech, za roky působení, zcela zničil

Na 1 metr čtvereční bylo tedy zapotřebí zhruba 10 minut a 80 litrů vody.

Obavy vyvolává filtr vody, zda při manipulaci nedojde brzy k jeho odlomení

---

S čističem se přišel seznámit i kocour

Date: 19.11.2021 - 13:55

Kožušice, okres Vyškov. Výroba srubů.
//cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%BEu%C5%A1ice


Obrázek výroby srubu v Kožušicích:

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.