Solární ohřev vody - kolektor z vlnitého plechu

Jak se dělají vyřezávané svíčky - Jak se co dělá

• vyřezávání svíček má kořeny v Německu
• vyřezávané svíčky jsou uměleckým dílem
• v kádích se roztaví různobarevné vosky
• jádro svíčky je mnoho-hran na řezu připomínající šesticípou hvězdu
• namočí se do čistého a pak vosku určité barvy, vrstvy se promísí
• pak se svíčka namočí do vody, vrstva ztuhla a znovu se proces opakuje až vznikne 35 vrstev
• svíčka pro vyřezávání musí mít správnou teplotu
• na vyřezávání je pouze 15 minut, pak již svíčka příliš ztuhne
• z hran hvězdy se naříznou plátky jako lístky a zahnou se jednou na pravo, další řada do leva a v tom je kouzlo výsledného efektu rostliny
• poslední řada plátků se zahne nahoru
• dutým dlátkem se dají vyřezávat vzory do svíčky dle vaší fantazie

Jak se dělají vyřezávané svíčky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Topná sezóna začíná podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu 1. září a končí 31. května.
Odkaz na stránky ministerstva průmyslu a obchodu - tam naleznete aktuální znění vyhlášky:
http://www.mpo.cz/hledani.html

Je-li teplota pod 13 stupňů Celsia dva dny po sobě a nelze-li očekávat její zvýšení, je možné dodávku teplota obnovit i dříve.
Vyhláška se nevztahuje na místní zvyklosti a dohody.

S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.

Vyhašené vápno, které v zimě promrzlo, ztratí svou mazlavou konzistenci a celistvost,
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!

Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.

Jeden rok je strom svěží, plodí, vše je v pořádku a další rok strom
uschne, nebo některé větve. Oloupe se kůra z větví, jsou ve dřevě
díry, pod kůrou i ve dřevě chodbičky.
Většinu této pohromy mají na svědomí kůrovec, drtník, bělokaz a
kozlíček.

Napadají většinou oslabené stromy (mrazem, suchem, mokrem,
chladem, infekcí, jinými parazity).

Prevence proti kůrovci, drtníku, bělokazu, kozlíčku

• - postřiky zejména na jaře proti hmyzu - puklicím
• - v době sucha zalévání - strom se pak může bránit (dodávat látky pod kůru proti parazitům)
• - přihnojování
• - líčení kůry vápnem (lze pak vidět různé dírky navrtané do kůry, či podezřelé pukliny)
• - odřezávání a okamžité spálení napadených větví až na větevní kroužek
• - ošetření řezu přípravkem pro rychlé zahojení rány, ošetření kůry proti parazitům, nátěr rány latexem
• - vysazování odolnějších odrůd

Obrázek napadené větve jabloně jedním z parazitů (pravděpodobně drtník)