Solární ohřev vody - kolektor z vlnitého plechu

Tepelný výměník vzduch voda se skládá ze závitů měděné trubičky,
kterou protéká voda. Kolem závitů trubičky proudí horký vzduch,
který předává teplo kapalině v trubičce.

**

Jak se dělají šipky - Jak se co dělá

• hra šipky má své kořeny ve středověku u anglických vojáků, kteří se bavili tím, že zapichovali šípy do sudu, ale v zimě bylo třeba se přesunout do místnosti a i šípy bylo třeba zmenšit - odtud šipky
• tělo šipky
• šipky se vyrábí z hliníkové tyče soustružením na automatu
• do jednoho konce se našroubuje plášť
• do těla šipky se vyfrézují zářezy pro stabilizační křidélka
• plášť šipky je z mosazi a soustruží se též na automatickém soustruhu
• plášť je aerodynamický opatřen na povrchu vrypy proti klouzání v prstech
• plášť profesionálních šipek je z wolframu a hráči si jej nechají dělat na míru
• do pláště se nalisuje ostrý ocelový hrot
• křidélka (letky) se vyrábějí z potištěného polyesteru
• tělo šipky se přišroubuje k plášti
• do výřezu na konci šipky se zasunou letky

Jak se dělají šipky - Jak se co dělá - video

**

Pasivní dům - definice: Pasivní dům (PD) je stavba, která splňuje přísná kritéria v oblasti energetických úspor provozu domu (zejména úspory za vytápění).

Zdokonalením pasivního domu s využitím vlastních zdrojů vzniká tzv. nulový dům.
Nulový dům je nezávislý na dodávkách a především cenách energie, protože si
její potřebu dokáže sám pokrýt - vyrobit pomocí moderních technologií.
Pasivní i nulové domy využívají nejen vnější energii (slunce, vrty), ale
pomocí kogenerace odebírají energii ze vzduchu při ventilaci (teplý vzduch z místnosti
nejdříve ohřeje vzduch přicházející zvenčí),
či odpadové vody, která předehřívá vodu přicházející například do bojleru,
takže když vypustíte vanu, většina tepelné energie získané z této teplé vody
je využita a zůstane v objektu.

Jaká je návratnost financí vložených do výstavby pasivního domu?
Pasivní domy jsou zhruba o 7 až 15% dražší než běžné domy.
Návratnost vložených financí do pasivního domu je zhruba 5 let.

Stále více občanů, kteří si uvědomují že ceny energií budou
jen stoupat vzhůru volí jako jedno z řešení stát se energeticky
nezávislým nákupem vlastních pozemků, na kterých pak
pěstují rychle rostoucí dřeviny (Japonský topol, Vrba bílá, šťovík atd.).
Nejen že si zajistí vlastní spotřebu pro vytápění a výrobu elektřiny,
ale mohou i výhodně prodávat přebytky - dřevo zpracované na štěpku.
Ceny pozemků jsou relativně stále ještě na velmi nízké úrovni
(vždyť na hektar zemědělské půdy dříve rodina mnohdy šetřila,
celý život a dnes jej můžete koupit za tři výplaty).
Nebude tomu, ale tak nadále a ceny půdy porostou s tím, jak
lidé pochopí, že investovat do pozemků je ta nejlepší
investice a cesta stát se nezávislým na cenách energie.

Obrázek sazenic Japonského topolu:

Zdroj obrázku: //cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%BD_topol

Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.