Rotoped který vyrábí elektřinu

Jak poznáme že máme v místnosti myš
- typický zápach hovínek a moči
- hovínka - mají tvar a velikost loupané rýže, ale jsou černá
- nakousané potraviny, sáčky a obaly potravin - otvor je roztřepený a u něj leží kousky odkousaného obalu
- nastražíme do rohů místnosti pasti s návnadou - myši raději kolem stěn a v koutech šmejdí, pokud se do jednoho týdne v jedné z pastí chytí myš tak máme jasno

Obrázek myších hovínek - trusu ve srovnání s hlavičkou zápalky. Hovínka jsou již vysušená, myš je zde zanechala asi před 3 měsíci.

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".

Jistě jste již viděli tyče - dráty k rajčatům z ocelové kulatiny stočené do spirály.
Tyto tyče lze snadno použít k popínání okurků.
Okurky, jak známo, vydrží déle bez plísně, pokud listy rychle oschnou a to právě zajistí pnutí například po plotě atd. kdy vánek a dostatek prostoru zajistí rychlé osušení listu.
Pokud máte přebytečnou tyč k rajčatům, můžete vyzkoušet.
Tyč nezapichujte kolmo do země, ale po mírným úhlem.
Můžete i dvě, či tři proti sobě a vytvořit tak jakýsi stan, kdy tyče ve vrcholu svážete drátem, či motouzem.

Když se urodí více ovoce, často dochází k polámání větví
a někdy i k úplnému zničení stromu.
Jak zabránit polámání přetížených větví?
Dobré je část nekvalitního ovoce obrat, aby se větev
odlehčila.
Pokud to nestačí, větve podkládáme podpěrami tak,
aby již větev nadzvedly a přenesly váhu ovoce na sebe.
Zhotovení podpěry se skládá ze tří prken - latí.
Jedna je nosná. Musí být dostatečně dlouhá, aby mohla nadzvednout větev.
Další se přibije nahoru, to tvaru písmene T, ale nosnou lať necháme
5cm přečnívat.
Další se přibije na nosnou i na T lať, jako vzpěra viz obrázek.

Cena vypěstování 1 kg bio zemáků - brambor - vše pokud možno ručně - 100m2 - 1 ar - 1 hod. práce 250 kcz

Výpočet

Náklady

3 400 - bio kravský hnůj 200kg
1 000 - dovoz bio hnoje
2 500 - rytí (10 hod. * 250 kcz)
1 250 - zakoupení sadbových brambor - 30 kg na ar
5 000 - sázení, okopávání, hrobkování
2 500 - obírání mandelinky a škůdců
3 000 - vykopání, sklizeň brambor
1 000 - vyhrabání suchého plevele a zasetí hořčice, jako zelené hnojení
500 - pokosení hořčice a příprava na rytí
20 150 kcz - celkové náklady

150 kg výnos - sklizeno
134 kcz - náklady na vypěstování 1 kg bio brambor

Zisk

2 250 - zisk z případného prodeje, bez nákladů na přepravu k zákazníkovi

Ztráta

17 900 - celková ztráta


Date: 14.08.2020 - 13:20