Rotoped který vyrábí elektřinu

Proč se neprojeví zákaz používání klasických žárovek na spotřebě energie? Jak se takový zákaz může negativně projevit na životním prostředí a na zaměstnanosti obyvatelstva?
- elektřina spotřebovaná na osvětlení se podílí zhruba 2% na celkové spotřebě elektřiny
- na klasické žárovky tak připadalo ne více než 1% (zbytek byly zářivky)
- největším žroutem elektřiny v domácnostech je vytápění ( v zimních měsících i 100 kW za den)
- abyste 100 kW prosvítili za jednu hodinu 60 W žárovkami, museli byste v domácnosti rozsvítit 1 666 žárovek
- rychlovarná konvice má příkon 2000 W
- průtokové ohřívače 2000 až 3000 W
- přímotopy 2000 W a více
- žehličky 2000 až 2500 W

Vidíme, že žárovky nejsou hlavní příčinou vysoké spotřeby elektřiny a jejich zákaz se nemůže promítnout na spotřebě elektřiny.
Navíc svítí přirozeným světlem, ze kterého se tak rychle neunaví oči a nezačnou bolesti hlavy.
V zimním období, kdy jsou především používány, zároveň ohřívají vzduch v místnosti, takže se nemusí tolik topit přímotopem. Žárovky jsou mnohem ekologičtější než zářivky, protože neobsahují jedovatou rtuť, kterou obsahují zářivky a výbojky. Pokud zářivky neskončí ve sběrnách nebezpečného opadu znamenají vážné riziko pro životní prostředí.

Proč by stát neměl zasahovat do tržního ekosystému?
Problém je nejistota výrobců elektrospotřebičů v tom, že nevědí, který výrobek bude zakázán příště. To nahrává mimo evropským zemím, kam výrobci těchto spotřebičů odcházejí a přemísťují tam svou výrobu a tím pomáhají zvýšit zaměstnanost, národní důchod i blahobyt v těchto zemích na úkor EU.

Jednoduchý návod, jak rychle skládat trika a košile.

**VIDEO YOUTUBE


**VIDEO YOUTUBE

Větší plochy můžeme ošetřit přípravkem
Mospilan Obsah: Acetamiprid 20 %
Postřikový systémově působící insekticid ve formě vodou rozpustného
prášku určený k hubení širokého spektra živočišných škůdců v ochraně
rostlin, zejména působících škody sáním a požerem - mšici chmelové,
mandelinky bramborové, mšic včetně vlnatky krvavé a obaleče jablečného,
molic, třásněnek, puklice, blýskáčka řepkového a krytonosců.

Další přípravky na ničení mandelinky bramborové:
CALYPSO 480 SC Obsah: Thiacloprid 480 g/l
KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS Obsah: Lambda-cyhalothrin 50 g/l
DECIS MEGA Obsah: Deltamethrin 50 g/l
FAST M Obsah: 0,009 % deltametrin

Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.

Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.

Naklíčení: 14 dnů až 3 týdny před sadbou přemístíme do místnosti kde je teplota okolo +14.
Dbáme aby případně vytvořené kořínky nezaschly - postřikujeme vodou, popřípadě překryjeme bedýnky novinami.

Kdy sázet brambory: Někdo si sází pokusné záhonek již na Josefka (19.března), ale většinou se vysazují brambory až v druhé polovině dubna.

Kam sázet brambory: do písčité, vzdušné půdy. Nemají rády příliš mokro a těžkou zem.

Při jaké teplotě brambor nejrychleji roste: +17

Jaké hnojivo pro brambory: vynikající je chlévská mrva, dále hnojiva obsahující dusík (největší potřeba v době květu), dále draslík, fosfor, mangan.
//www.vubhb.cz/images/28hnojeni/28hnojeni.pdf

Jak daleko od sebe sázet brambory:
60 cm řádky pro snadné kopčení, 30 cm brambory od sebe do řádku