Rotoped který vyrábí elektřinu

Průměr v ČR je 1500 hodin slunečního svitu za rok.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.

Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů  mnohem více.

Nejdříve protáhneme například svařovací drát průměr 2 mm
svisle středem zátky a středem dna prázdnou pet-lahví o objemu půl litru.
Drát musí být delší než je průměr kbelíku, aby se daly konce zahnout
či jinak zajistit.
Těsně pod horní okraj kbelíku uděláme dírky proti sobě tak, abychom
jimi mohli provléknout drát a na tento drát také navlečeme pet-láhev,
která se bude na drátě točit jako válec.
Pet-láhev namažeme škvarkovou pomazánkou. Ke kbelíku přiložíme
prkénko, aby myši mohly vylézt k návnadě. Jakmile myš vleze na válec,
ten se s ní otočí a myš spadne do kbelíku.
Pokud bude na dně kbelíku trochu rostlinného oleje, tak se již myš
z něj nikdy nevyškrábe po stěnách ven.

**

Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá

• koblihy dříve masné pečivo se smažily ve vepřovém sádle
• holandští přistěhovalci je přivezli do Ameriky, tehdy měly tvar koule
• přišlo se na to, že pokud se ze středu část těsta odstraní, kobliha se lépe propeče a tak vznikly vdolky
• vdolky známe kynuté a třené
• třené vdolky se dávkují přímo z trysek do horkého oleje a smaží se 1,5 minuty
• Kynuté vdolky:
• hnětací stroj vypracuje těsto
• pak se vytvoří placka
• vyválí se na tloušťku 2cm
• posype se skořicí a svine v roládu
• práškový škrob z kukuřice zabrání přilnutí těsta na krájecí nože
• nastříhané koblihy jdou do kynárny na 20 minut kde obsažené kvasnice těsto nakynou
• koblihy se smaží 2 minuty v oleji, automat je i obrátí v polovině cesty smažící pánví
• po opuštění smažící pánve se koblihy zalijí polevou, kterou vzduch odfoukne a zůstane tak jen tenká vrstva na koblize

Jak se dělají koblihy - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají skleněné láhve - Jak se co dělá

Jak se dělají skleněné láhve - Jak se co dělá - video

**

Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).

Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.


Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.

Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%

Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.


Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.