Rotoped který vyrábí elektřinu

V náboji kola je dynamo, které vyrábí proud při rotaci
kola roztočeného náporem větru.
Vždy zadní a přední špici obalíme fólií a tím vytvoříme
lopatky s určitým úhlem, které pak umožní roztočení kola.

**VIDEO YOUTUBE

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.

Jak se dělají válečky - Jak se co dělá

• válečky se používají od roku 1940
• vynález používají malíři a natěrači
• látka se zpracuje na pruh
• na trubku se nanese kvalitní epoxidové lepidlo
• stroj navine látku kolem tyče mírně zešikma, aby postupovala od jednoho konce k druhému
• konce trubek se omotají lepící páskou
• trubky se po zatvrdnutí lepidla nařežou na válečky
• nejběžnější délka válečků je 19 a 24 cm
• vlákna na válečku se projedou kartáčem, aby se nadzvedla a načechrala
• upraví se konce válečků
• vyrobí se rukojeti k válečkům na vstřikovacím lisu z plastu, popřípadě z ohnutého drátu o průměru 10mm a plastové rukojeti
• na držák se navleče váleček do otvorů ložisek ve válečku

Jak se dělají válečky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO₂.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

Jak se dělá harmonika - Jak se co dělá

• harmonika diatonická má 10 dírek lze na ní zahrát 7 notová stupnice
• chromatická harmonika má až 16 dírek a registr který umožňuje produkci více tónů
• foukací harmonika se vyrábí z hruškového dřeva, které vlhkostí slin se tolik nerozpíná
• díl s komůrkami se nazývá hřeben
• jazýčky a kryt jsou z mosazi
• dlouhý jazýček vydává nízký tón a krátký vysoký
• jazýčky se nýtují na plech, který kryje komůrky hřebene
• nýtují se nahoře i dole, aby se využil i vdechovaný vzduch
• pak se jazýčky ladí, pokud je třeba tak se upilují
• pak se kryt s jazýčky přinýtuje na dřevo s komůrkami
• kryt celé harmoniky je z nerezové ocele, nebo stříbra někdy s pozlacením
• náústek je z mosazi upravené pochromováním
• náústek s registrem umožňuje posun o půltónu
• vzduchem se zkouší funkčnost
• harmonika se očistí a je připravena k balení

Jak se dělá harmonika - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE