Obroučky brýlí (jak se co dělá - video)

Průkaza energetické náročnosti budovy (PENB) dale energetické štítky.
Energetické štítky budov mají označit, jakou energetickou náročnost (na vytápění) má jednotlivá budova.
Energetické štítky budou povinné u nových staveb a rozsáhlejších úprav staveb. U starších staveb budou postupně zaváděny od roku 2015.
Energetické štítky prodraží výstavbu budov (každý atest se musí zaplatit).
Energetické štítky budou povinné, kdo jej nebude mít vystavuje se značným sankcím.
Energetické štítky cena za vyhotovení 5 000 a více korun dle velikosti budovy.
Průkaz -štítek se vyhotovuje pro celou budovu, ne pro jednotlivé byty.
PENB bude nutné doložit při prodeji nebo pronájmu budovy.
PENB nepotřebují historické a památkově chráněné objekty, nebo například budovy pro letní rekreaci.
PENB bude nutné obnovit každých 10 let.

Tento zákon vetoval prezident republiky Václav Klaus, který v něm vidí
zbytečné mrhaní prostředků a šikanu domácností, které tuto nemalou částku mohli využít
právě například na zateplení budovy, zákon byl však nakonec schválen
i přes jeho veto.

Účel energetických štítků PENB
Zaváděním těchto štítků u elektrických spotřebičů bylo údajně dosaženo toho,
že výrobci vyrábějí energeticky méně náročné výrobky, jako tomu bylo před zavedením
těchto štítků, ale stejně zase musí kupující být ve střehu, jelikož téměř všechny
výrobky jsou ve skupině A, proto se přidávají k písmenu A znaménka +, ++, a
kupující se raději nakonec častěji rozhoduje podle uživatelských recenzí na internetu než podle
těchto pro něj nepřehledných, jako vejce vejci podobných štítků.
Ale lidé si zateplují domy ne proto, že je chtějí prodat a oslnit tak kupujícího,
ale proto, aby ušetřili náklady na provoz domácnosti a to již dávno dělají.

Některé názory občanů:
- dům se nehodlám prodat, takže štítek je mi k ničemu
- zbytečně odebrané peníze rodinám, které by mohly tyto prostředky rozumně využít
- něco podobného už tu bylo se solárními farmami, taky lidé důvěřovali, že se výrazně zlevní elektřina a opak je pravdou
- když se rodina ocitne v tíživé situaci a bude muset prodat vlastní dům, tak za poplatky zaplatí další nesmyslné výdaje
- kolik kdo za co utratí musí být v demokratickém státě jen jeho věc
- pozor na podvodné štítky ! posuv o jednu kategorii může zdražit objekt o stovky tisíc

Puška na mouchy funguje na principu dávky zrníček soli
vystřelených z hlavně tlakem vzduchu.
Do zásobníku nasypeme sůl, stlačíme vzduch a zbraň je připravena k použití.
Princip je patentován a do ovzduší neuvolňuje jedovaté insekticidy.
Ukázka pušky na sůl proti mouchám a jejího účinku na přiloženém videu níže:
**VIDEO YOUTUBE

Svěrka přidrží dvě prkna, která chceme sešroubovat v jejich
rohu a nemusí nám nikdo další pomáhat.


https://holy-deal.com/products/clamp-1

Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá

• rostlinný olej se získává lisováním převážně semen a plodů rostlin
• hlavní plodiny pro výrobu rostlinného oleje jsou slunečnice, kukuřice, bavlník, sojové boby, len, konopí, sezam, canola (brukev řepka), kanolový olej
• Lisování za studena:
• jen malé podniky používají tuto technologii, ale olej je světlejší a chutnější
• semena slunečnice se nasypou do nízkotlakého lisu
• teplota při lisování nepřesáhne 40°C, odtud tedy název "lisování za studena"
• na lisování se používá vřetenový lis a je třeba bedlivě hlídat teplotu vznikající lisováním, aby olej nebyl znehodnocen
• ze 100 kg semen slunečnice se získá 38 litrů oleje vysoké kvality
• zbytky po lisování - pokrutiny - jsou používány, jako krmivo pro hospodářská zvířata
• po lisování se olej filtruje
• olej uchováváme ve skleněných tmavých láhvích, aby nebyl znehodnocen - plastové láhve jsou naprosto nevhodné

Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".