Herbicid na plevel v bramborách
AD MOB
Selektivní herbicid ničí jen vyznačený druh plevele, neselektivní, nebo totální ničí vše !!!
AGIL 100 EC - 1 l - 1400 KČ
Selektivní postřikový herbicid určený k postemergentnímu hubení jednoděložných jednoletých a vytrvalých plevelů v cukrovce, bramborách, lnu, hrachu, řepce ozimé i jarní, jeteli, vojtěšce, sóji, jahodníku, rajčatech, cibuli, zelí, paprice, mrkvi, petrželi, slunečnici, bobu, pelušce, kmínu, svazence, hořčici, máku, sadech, lesních kulturách a lesních školkách.
Obsah: Propaquizafop 100 g/l
BASTA 15 - 1 l 800 KČ
Neselektivní herbicid určený k ničení plevelů v sadech, vinicích, okrasných kulturách a v lesnictví a k regulaci dozrávání a usnadnění sklizně brambor, řepky, slunečnice, luskovin, vojtěšky a jetele.
Obsah: Glufosinate-ammonium 150 g/l
COMMAND 36 CS - cena 1 l / 4 733 Kč
Selektivní herbicid k hubení svízele přítuly a dalších dvouděložných plevelů.
Obsah: Clomazone 360 g/l
DOMINATOR - 1 l / cca 280 Kč
totální herbicid k postřiku jednoletých i vytrvalých plevelů na orné půdě před setím a po sklizni
Obsah: Glyphosate-IPA 480 g/l
IPIRON 45 SC - 1 l cena cca 700 KČ
postřikový selektivní herbicid ve formě suspenzního koncentrátu k postřiku dvouděložných plevelů v bramborách, luskovinách, mrkvi, petrželi, celeru, lnu, slunečnici, ozimých obilninách, kukuřici, kmínu a fenyklu.
Obsah: 450 g/l linuron
PANTERA QT - 1 l cca 1 000 KČ
selektivní herbicid − graminicid k postemergentnímu postřiku jednoletých trávovitých plevelů a pýru plazivého v cukrovce, krmné řepě, bramborách, hrachu, lnu, slunečnici, ozimé i jarní řepce, kmínu, máku, hořčici bílé, ovocných dřevinách, lesních školkách a lesních kulturách.
Obsah: Quizalofop-P-tefuryl 40 g/l
PANTERA QT - 1 l cena cca 800
selektivní herbicid − k hubení jednoletých trávovitých plevelů a pýru plazivého v cukrovce, krmné řepě, bramborách, hrachu, lnu, slunečnici, ozimé i jarní řepce, kmínu, máku, hořčici bílé, ovocných dřevinách, lesních školkách a lesních kulturách.
PERTUS - 1 l cena cca 4 500 KČ
slouží k postřiku proti jednoletým dvouděložným plevelům v řepce olejné a bramborách.
Obsah: clomazone 360 g/l
SENCOR 70 WG - 0,1 kg cca 250 KČ
selektivní postřikový herbicid ve formě dispergovatelného granulátu k postřiku plevelů v porostech brambor, hrachu, rajčat a vojtěšky.
Obsah: Metribuzin 70 %
AGIL 100 EC - 1 l - 1400 KČ
Selektivní postřikový herbicid určený k postemergentnímu hubení jednoděložných jednoletých a vytrvalých plevelů v cukrovce, bramborách, lnu, hrachu, řepce ozimé i jarní, jeteli, vojtěšce, sóji, jahodníku, rajčatech, cibuli, zelí, paprice, mrkvi, petrželi, slunečnici, bobu, pelušce, kmínu, svazence, hořčici, máku, sadech, lesních kulturách a lesních školkách.
Obsah: Propaquizafop 100 g/l
BASTA 15 - 1 l 800 KČ
Neselektivní herbicid určený k ničení plevelů v sadech, vinicích, okrasných kulturách a v lesnictví a k regulaci dozrávání a usnadnění sklizně brambor, řepky, slunečnice, luskovin, vojtěšky a jetele.
Obsah: Glufosinate-ammonium 150 g/l
COMMAND 36 CS - cena 1 l / 4 733 Kč
Selektivní herbicid k hubení svízele přítuly a dalších dvouděložných plevelů.
Obsah: Clomazone 360 g/l
DOMINATOR - 1 l / cca 280 Kč
totální herbicid k postřiku jednoletých i vytrvalých plevelů na orné půdě před setím a po sklizni
Obsah: Glyphosate-IPA 480 g/l
IPIRON 45 SC - 1 l cena cca 700 KČ
postřikový selektivní herbicid ve formě suspenzního koncentrátu k postřiku dvouděložných plevelů v bramborách, luskovinách, mrkvi, petrželi, celeru, lnu, slunečnici, ozimých obilninách, kukuřici, kmínu a fenyklu.
Obsah: 450 g/l linuron
PANTERA QT - 1 l cca 1 000 KČ
selektivní herbicid − graminicid k postemergentnímu postřiku jednoletých trávovitých plevelů a pýru plazivého v cukrovce, krmné řepě, bramborách, hrachu, lnu, slunečnici, ozimé i jarní řepce, kmínu, máku, hořčici bílé, ovocných dřevinách, lesních školkách a lesních kulturách.
Obsah: Quizalofop-P-tefuryl 40 g/l
PANTERA QT - 1 l cena cca 800
selektivní herbicid − k hubení jednoletých trávovitých plevelů a pýru plazivého v cukrovce, krmné řepě, bramborách, hrachu, lnu, slunečnici, ozimé i jarní řepce, kmínu, máku, hořčici bílé, ovocných dřevinách, lesních školkách a lesních kulturách.
PERTUS - 1 l cena cca 4 500 KČ
slouží k postřiku proti jednoletým dvouděložným plevelům v řepce olejné a bramborách.
Obsah: clomazone 360 g/l
SENCOR 70 WG - 0,1 kg cca 250 KČ
selektivní postřikový herbicid ve formě dispergovatelného granulátu k postřiku plevelů v porostech brambor, hrachu, rajčat a vojtěšky.
Obsah: Metribuzin 70 %
361LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá
- pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
- zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
- oblibu si získalo až po roce 1940
- pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
- po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
- pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
- na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
- pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
- jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
- z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
- do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
- pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
- na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov
Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video
**
Jak se dělají plazmové televize - Jak se co dělá
- televize je prostředníkem, ze kterého můžeme získávat informace o okolním světě
- televizor prochází nepřetržitě vývojem
- plazmová obrazovka je naplněna plynem a je ultra tenká
- plazma vzniká při polární září, bleskových výbojích - ionizovaný plyn
- dvě skleněné tabule mezi nimi se nachází miliony buněk
- na tabulích skla jsou tisíce elektrod, které se navzájem kříží a způsobují výboje v inertních plynech (neon, xenon), které budou v buňkách tzv. plazmu
- neon a xenon imitují jen pro lidské oko neviditelné světlo
- buňky musí být střídavě pokryty červeným, zeleným, nebo modrým fosforem, aby vzniklo záření lidským okem viditelné
- intenzita záření jednotlivých buněk způsobí dojem určitého odstínu jakékoliv barvy v řádu milionů barev a to je víc, než je schopno rozlišit lidské oko
- největším nebezpečím pro plazmovou obrazovku je únik plynů z buněk
- namontují se součásti pro signál, obraz, tunery, zvuk atd.
- na obrazovku se musí vložit další obrazovka pro zesílení kontrastu
- televizory projdou důslednou kontrolou dokonce i na třesení, tedy jestli se přepravou neuvolní šroubová spojení
Jak se dělají plazmové televize - Jak se co dělá - video
**
Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
synonyma: pěťour malokvětý
slovenský název: žltnica maloúborová, galinsoga drobnokvětá
anglický název: Gallant soldier
německý název:Kleinblutiges Franzosenkraut
francouzský název: Galisoga
maďarský název: kiesiny gombvirág
lidové názvy: Amerika, brazilanka, galinsoga, galisonga malokvětá, Hitlerka, peťaur, pěťaur, peťour
Původ druhu:
kosmopolit pocházející z Jižní Ameriky. (DEYL 1964)
Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovité, je známa také pod názvem pěťour malokvětý.
Stanovištní podmínky: roste jako plevel na zahradách, v okopaninách, na vinicích, rumištích, hojný je na písčitých půdách.
Roste v teplejších oblastech na úrodných lehčích písčitých, ale dostatečně humózních půdách s dostatečným množstvím živin. Vyžaduje dostatek vláhy, v suchých létech se mu nedaří.
Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jakmile začne peťour bujet je to pro mne známka že už můžu vysadit okurky
na záhony. On velmi dobře pozná, jaké bude počasí.
Nejvíc klíčí po deštích v parných, nebo tropických dnech.
Pokud je půda uvnitř ještě dostatečně vlhká, tak po plečkování,
nebo okopávání se setkáme za dva až tři dny s novými klíčícími
rostlinkami.
Osvědčilo se mi posypat mezi řádky vrstvu pokosené trávy ze sekačky.
Dále jen rostliny vytrhat ze země i s kořeny. Nové neklíčily dokud
se ze zemí nepohnulo - nebyla nakypřena.
Údajně je dobré i vytržené rostliny ponechat na řádku (ale nekvetoucí,
možná vylučují nějakou látku, která nevyklíčeným semenům dává pokyn,
že mají ještě počkat s klíčením ).
Klíčivost semen je snad nekonečná z hlediska života sadaře.
Říká se, že i po 20 letech není problém mít záhon, který
byl po tu dobu zatravněn mít znovu dokonale zaplevelený hned
při prvním období klíčení tohoto plevele.
Chemicky například v bramborách ničíme tento plevel pomocí
herbicidu Sencor viz odkaz
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=60&t=122
Léčivé účinky peťoru:
Pěťour maloúborný - používá se kvetoucí nať, která se suší.
Používá se ve formě tinktur, odvarů, zábalů, či koupelí
- proti lupénce
- ekzému
- na bércové vředy
- na špatně se hojící rány
- zpevňuje dásně postižené paradentózou
- zvyšuje laktaci
- působí desinfekčně
- snižuje horečku
- snižuje krevní tlak
slovenský název: žltnica maloúborová, galinsoga drobnokvětá
anglický název: Gallant soldier
německý název:Kleinblutiges Franzosenkraut
francouzský název: Galisoga
maďarský název: kiesiny gombvirág
lidové názvy: Amerika, brazilanka, galinsoga, galisonga malokvětá, Hitlerka, peťaur, pěťaur, peťour
Původ druhu:
kosmopolit pocházející z Jižní Ameriky. (DEYL 1964)
Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovité, je známa také pod názvem pěťour malokvětý.
Stanovištní podmínky: roste jako plevel na zahradách, v okopaninách, na vinicích, rumištích, hojný je na písčitých půdách.
Roste v teplejších oblastech na úrodných lehčích písčitých, ale dostatečně humózních půdách s dostatečným množstvím živin. Vyžaduje dostatek vláhy, v suchých létech se mu nedaří.
Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jakmile začne peťour bujet je to pro mne známka že už můžu vysadit okurky
na záhony. On velmi dobře pozná, jaké bude počasí.
Nejvíc klíčí po deštích v parných, nebo tropických dnech.
Pokud je půda uvnitř ještě dostatečně vlhká, tak po plečkování,
nebo okopávání se setkáme za dva až tři dny s novými klíčícími
rostlinkami.
Osvědčilo se mi posypat mezi řádky vrstvu pokosené trávy ze sekačky.
Dále jen rostliny vytrhat ze země i s kořeny. Nové neklíčily dokud
se ze zemí nepohnulo - nebyla nakypřena.
Údajně je dobré i vytržené rostliny ponechat na řádku (ale nekvetoucí,
možná vylučují nějakou látku, která nevyklíčeným semenům dává pokyn,
že mají ještě počkat s klíčením ).
Klíčivost semen je snad nekonečná z hlediska života sadaře.
Říká se, že i po 20 letech není problém mít záhon, který
byl po tu dobu zatravněn mít znovu dokonale zaplevelený hned
při prvním období klíčení tohoto plevele.
Chemicky například v bramborách ničíme tento plevel pomocí
herbicidu Sencor viz odkaz
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=60&t=122
Léčivé účinky peťoru:
Pěťour maloúborný - používá se kvetoucí nať, která se suší.
Používá se ve formě tinktur, odvarů, zábalů, či koupelí
- proti lupénce
- ekzému
- na bércové vředy
- na špatně se hojící rány
- zpevňuje dásně postižené paradentózou
- zvyšuje laktaci
- působí desinfekčně
- snižuje horečku
- snižuje krevní tlak
Jak se dělá nábytek - Jak se co dělá
historický nábytek byl z masivního dřevasoučasný nábytek se vyrábí z dřevotřískových desek
Výroba dřevotřísky:
- do zásobníku se nasypou piliny - odpad ze závodů zpracovávajících dřevo
- vše se rozdrtí na malé kousky 0,7 mm a menší
- směs se vysuší na max 1,5% vlhkosti
- směs se třídí, prach se spaluje (pomáhá sušit směs) a hrubé kusy znovu melou
- z hrubých částic se dělá jádro desky
- jemnější částice budou tvořit povrchovou vrstvu
- částice se promísí s pojivem a lisují mezi válci do formy desky
- pojivo se vytvrdí teplem
- nepřetržitá deska se pak řeže na jednotlivé plotny
- plotny se nechají vychladnout, obrousí se a expedují k výrobci nábytku
- v továrně na nábytek se plotny pokryjí vzorem dřeva (impregnovaný papír) a laminují
- plotny se již nařežou na jednotlivé díly (dvířka, desky stolu, poličky)
- okraje dílů se upraví páskou z PVC, zažehlí a začistí
- dále se do dílů vrtají otvory na panty, zámky, kliky atd.
- stroj nachystá spojovací materiál (šroubky, vruty, kolíky) a zabalí je - kontrola se provádí vážením - pokud chybí šroubek tak váha neodpovídá
- jednotlivé díly se zabalí s návodem na složení do balíku a expedují do prodejen
Jak se dělá nábytek - Jak se co dělá - video
**
Editace: 1339843704
Počet článků v kategorii: 361
Url:herbicid-na-plevel-v-bramborach-id-186
AD
