Herbicid na plevel v bramborách

Jak se dělají broušené diamanty - Jak se co dělá

• diamant je krystal tvořený především uhlíkem
• diamant je nejtvrdší přírodní nerost
• broušením diamantu se zlepší světelný odraz a i hodnota diamantu
• diamanty mají vice odstínů
• bílé odstíny jsou nejžádanější pro šperkařství
• úprava začíná odřezáním kazů a chyb
• diamant se řeže bronzovým kotoučem smáčeným diamantovým prachem s olejem
• rozříznutí průměrného diamantu trvá až 4 hodiny
• zarovnání se provádí na kameni z litiny za pomocí oleje a diamantového prachu
• fazety jsou plošky různých tvarů, které odrážejí světlo
• fazety musí mít svůj úhel a tvar, aby diamant na světle zářil
• začíná se horní fazetou, která má největší plochu
• hmotnost se váží na karáty 1/5 gramu
• briliantový výbrus má 58 fazet a používá se nejčastěji již od 17. století

Jak se dělají broušené diamanty - Jak se co dělá - video

**

Vitamíny obsažené v paprice

B1, B2, C, E, A, kyselina listová, draslík, hořčík, vápník, železo, zinek a jód.

Léčivé účinky papriky

• - z pálivé se dělají přípravky na prokrvení pokožky a její prohřátí, např. při revmatických problémech
• - posilují orgány krevního oběhu (srdce, cévy, žíly)
• - zmírňují migrénu a bolesti hlavy
• - zlepšují zrak a kondici vazivových tkání

Žloutnutí listů

• - paraziti (mšice, molice atd.)
• - patrně nadmíra zalévání - přemokřená půda
• - málo živin, malý kořenáč, přesadit pokud je v kořenáči
• - zkusit přihnojit, ale opatrně

Výsev paprik

• - někdo již v polovině ledna, ale nejlépe v polovině února do 3 cm vrstvy vlhkého substrátu na teplém místě, teploty okolo +20, dbáme na to aby substrát nevyschnul, přikrýt třeba mikrotenovým sáčkem atd.
• - semena by měla vzejít do 14 dnů
• - po vytvoření základních - dvouděložných lístků se mohou přesazovat jednotlivě do kořenáčů o průměru 10 cm se substrátem
• - trvale ven na záhon, či na balkón se vysazují až po Ledových mužích a to je po 14. květnu
• - pokud ale přetrvává chladné počasí, počkáme až na jeho konec, někdy se vyplatí až po Medardově kápi - počasí okolo 8.června spojené s výrazným ochlazením
• - papriky chráníme před teplotami nad +30 stíněním skleníků apod.
• - papriky potřebují dostatek slunce (balkón obrácený k jihu se jim bude líbit)

Papriky velmi pálivé

Habanero

Papriky víceleté

Capsicum pubescens - je druh chilli papričky

Papriky jednoleté

Capsicum annuum - paprika setá (roční) vybíráme rané druhy, aby stačily dozrát v našich podmínkách


Date: 26.06.2020 - 20:18

Jak se dělá umělý trávník - Jak se co dělá

• vynález umělého trávníku je datován okolo roku 1960
• umělý trávník je kobercový trávník, který není nutno sekat, plít, zalévat
• trávník se vyrábí z plastových granulí, přísad, stabilizátorů, barviv
• směs se roztaví a protlačí přes otvory, jako přes cedník a vzniknou pramínky plastu, které se pouštějí do vodní lázně kde vychladnou
• na válcovací dráze se prameny napínají až jsou tak tenké jako přírodní tráva
• prameny se navinou na špulky
• pak se z několika cívek upřede více-pramenná příze
• na další lince se prolamovaná Látka spojí s umělohmotným podkladem a do ní se všívá příze
• zachytávací nože přízi ve spodku přidrží a pak rozříznou a tak vzniká umělý trávník
• podklad trávníku se pak napustí lepidly, aby vlákna nebylo možné vytáhnout
• trávník projde sušákem a jsou do něj udělány dírky pro vsakování vody, jak dešťové, tak čistící
• umělý trávník se dává na gumový podklad a posype jemným pískem, který slouží, jako zátěž

Jak se dělá umělý trávník - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá

• mikroprocesor je řídícím centrem počítače - jako mozek u živočichů
• 1937 - sestrojen první počítač jen na jednoduché matematické operace
• 1946 - první univerzální počítač elektronkový značných rozměrů asi jako paneláková kuchyně
• v 50. letech 20. století počítače osazeny tranzistory
• tranzistory byly později nahrazeny integrovanými obvody
• 1971 - první mikroprocesory - všechny komponenty na jednom čipu
• keramická destička se nazývá substrát a ponese mikročip
• povrch substrátu se pokryje tavící pastou, která bude držet mikročip do jeho připájení
• mikročipy se umisťují za pomocí automatu a infračerveného světla
• mikročipy se pájí za teploty 360°C pomocí cínu
• na substrát se připájí hliníkový kryt, který zároveň bude odvádět teplo z mikročipu
• další pájení trvá asi hodiny při teplotě při +150°C
• do pasty se umístí sloupce - cínové válečky, které budou zajišťovat elektrické propojení procesoru se základní deskou počítače
• na sloupce se umístí substrát s čipem a tak se získá čip s tisícem spojů
• místo sloupců lze použít kuličky, ty jsou odolnější a umožňují více spojení
• dokončený mikročip se musí očistit od tavidla a jiných látek
• procesory se testují po dobu 12 hodin při teplotě 140°C

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá - video

**

Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.