Past na myši sklopná plocha a nádoba hluboká
AD MOB
Nádoba může být kbelík, vysoká plechovka od okurek a podobně.
Uděláme sklopné prkénko, které se převáží když myš poleze k návnadě
a po převážení prkénka myš spadne do nádobky s vrstvou rostlinného oleje.
Mastné tlapky již nejsou schopny přisávat se na stěny kbelíku a myš z něj nevyleze.
Uděláme sklopné prkénko, které se převáží když myš poleze k návnadě
a po převážení prkénka myš spadne do nádobky s vrstvou rostlinného oleje.
Mastné tlapky již nejsou schopny přisávat se na stěny kbelíku a myš z něj nevyleze.
359LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají keramické nože - Jak se co dělá
- Japonsko dávnověká tradice mečířů a mistrů ostrých čepelí
- jedna firma na ostrově Kyushu - Kjúšú začala vyrábět čepele z keramiky
- keramické nože nahrazují nože z nerez oceli
- výhody keramický čepelí: nereziví, chemicky odolný, netupí se, nevznikají skvrny na něm, neabsorbuje pachy, neničí vitamíny
- keramika čepelí je na druhém místě v tabulce tvrdosti za diamantem
- v Západní Austrálii na předměstí Perthu se nachází důl Dardanab
- těží se v něm zirkon - hlavní složka pro keramické čepele
- zirkon je třeba vyrýžovat na obřích strojích z namleté horniny
- těžší sedimenty se pak elektromagneticky třídí a znovu rýžují
- čistý zirkon putuje do Číny na další zpracování
- pak zirkon putuje do japonského města Sendaj do firmy Kyocera - výroba keramických nožů
- zde se prášek zirkonia naformuje ve vysokotlakém lisu
- pod tlakem 300 tun se vylisuje tvar nože velmi křehké
- výlisky nožů se tvrdí v ohni při 1400°C 48 hodin a dosáhnou extrémní tvrdosti
- nože je třeba nabrousit a to provádí profesionální mistři
- nože se brousí na kotoučích pokrytých diamantovým prachem
- do nožů se přimíchává kov aby byly odhaleny v detektorech
Jak se dělají keramické nože - Jak se co dělá - video
**
Někteří lidé řeší svou ekonomickou situaci prodejem kovů do sběrny. To je správné, tento drahocenný odpad nepatří na skládky, ale měl by se recyklovat, protože náš stát tyto suroviny dováží a tím odchází nemalé peněžní prostředky mimo naši ekonomiku.
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.
Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.
Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa
Žel, jako v každém odvětví i zde se najdou lidé, kteří nectí soukromí majetek a pomohou si k získání kovů krádeží čímž vznikají stále větší škody, které mohou ohrožovat i lidské životy. Pokud například někdo odcizí vodiče výstražných a signalizačních zařízení, může způsobit srážky vlaků, automobilů atd.
Z důvodů krádeží kovů se ozývají hlasy, aby sběrny tyto suroviny od občanů nevykupovali a tím by pro zloděje byly tyto suroviny nezajímavé, tudíž by se měl snížit počet krádeží.
Hlasy, které jsou proti bezplatnému odebírání kovů v sběrnách:
- naprostá většina lidí kovy neukradla a peníze za ně jim právem náleží
- vzácné a drahé kovy budou končit na skládkách mnohdy i mimo ně
- zákon se bude obcházet tak jako za prohibice v USA, zloději si najdou nové cesty, po vzácných kovech je poptávka
- mnohé sběrny budou muset být uzavřeny a tím ubudou i pracovní místa
Na elektromobil mnohý člověk hledí, jako na automobil
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
Větrná turbína na výrobu elektřiny.
Aby jednotlivé lopatky při běhu proti větru kladly minimální odpor,
jsou naklápěny tak, aby jejich ploch proti směru větru byla co nejmenší.
Do záběru jsou pak pootočeny, aby naopak kladli větru co největší odpor.
**
Aby jednotlivé lopatky při běhu proti větru kladly minimální odpor,
jsou naklápěny tak, aby jejich ploch proti směru větru byla co nejmenší.
Do záběru jsou pak pootočeny, aby naopak kladli větru co největší odpor.
**
Editace: 1351856703
Počet článků v kategorii: 359
Url:past-na-mysi-sklopna-plocha-a-nadoba-hluboka-id-301
AD
