Sklo tepelně tvarované (jak se co dělá - video)

Výroba elektřiny ve velkých elektrárnách není zase až tak výhodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jednak je to mnohdy značná ekologická zátěž pro lokalitu, kde se elektrárna nachází, dále jsou to i značné ztráty, které vznikají výrobou, transformací, přenosem atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.

Co je to kogenerace?

Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.

Jak se dělají píšťalky - Jak se co dělá

• píšťalka funguje na principu vířícího vzduchu v otvoru, kterým píšťalku opouští
• kulička v komůrce způsobí trylkovaní tónu
• z mosazného plechu se vystřihne tvar pláště píšťalky - obdélník s přisedlými kolečky, které budou tvořit kryt válce pro kuličku
• výlisek se vytvaruje do tvaru píšťalky a vyrazí se logo
• z dalšího proužku plechu se vytvaruje spodní část píšťalky - buben s jazýčkem
• díly se spojí k sobě tak aby vznikla mezera pro únik vzduchu, kterým píšťalka píská
• dále se připojí závěsné očko pro tkaničku, na které obvykle píšťalka visí na krku
• při 600°C se jednotlivé díly pevně spojí pájením
• kulička v píšťalce je ze syntetického korku a nepohlcuje vlhkost, proto se nikdy nelepí na stěny
• luxusní píšťalky jsou pokryty 24 karátovým zlatem

Jak se dělají píšťalky - Jak se co dělá - video

**

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá

• větrné elektrárny vyrábí elektrický proud z větru, který otáčí vrtulí připojenou k alternátoru
• vítr je ekologický a obnovitelný zdroj energie

Výroba větrné elektrárny do 500 watt

• vrtule se vyrábí z latí cedru
• hrubý výřez se provede pásovou pilou
• profil vrtule se provádí na kopírovacím stroji dle šablony
• vrtuli je nutno naprosto dokonale vyvážit a povrchově upravit vhodnými nátěry
• připraví se alternátor
• důležité jsou uhlíkové kartáče, které budou sbírat vyrobenou elektřinu ať je vrtule natočena jakýmkoliv směrem
• regulátor otáček vrtule při silném větru vrtuli brzdí a musí být také dokonale vyvážený
• směrovka vrtule reaguje na směr větru a natáčí vrtuli proti němu

Jak se dělají větrné elektrárny - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá

• luxfery jsou stavební materiály
• ve 20. a 30. letech 20. století byly stěžejní pro styl art deco
• používají se na stavbu stěn a oken se zajímavými vlastnostmi
• luxfery propouští světlo, tepelně izolují, zvukově izolují
• vyrábí se z drceného recyklovaného skla, křemičitého písku, uhličitanu sodného a vápence
• směs se v peci rozpálí na 1500°C za vzniku skleněné taveniny
• z pece se vypustí dávka skla na polovinu luxfery do připravené formy
• razník vymodeluje tvar luxfery i vzor a tavenina se musí ochladit z 1000 na 600°C aby luxfera držela tvar
• na dalším stroji se dvě poloviny luxfery spojí do sebe a zataví
• luxfery musí chladnout velmi pomalu v samostatné peci, aby nepopraskaly
• po ochlazení na 80°C mohou opustit pec
• na závěr se provede kontrola lícování obou polovin luxfery
• aby malta ulpěla na bocích luxfer nanáší se na ně tekutý vinyl

Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá - video

**