Hasící přístroj (jak se co dělá - video)
Jak se dělá hasící přístroj - Jak se co dělá
- první hasící přístroj pochází ze středověké Evropy
- fungoval jako obří injekce
- moderní přístroje jsou natlakovány vzduchem, který vytlačí obsah
- obsah může být voda, chemikálie, prášek, pěna
- po uvolnění kohoutu je přes hadici a trysku metáno hasivo na oheň
- obrábění trysek a ventilů se provádí na automatických karuselech
- z ventilu vede trubka na dno nádrže tak jako u sifonové láhve
- do trubky je pak tlakem na hladinu vháněna hasící médium
- medium projde přes ventil a trysku
- přístroj je opatřen manometrem pro měření tlaku v přístroji
- nízký tlak znamená, že vzduch unikl a přístroj se musí dát opravit
- válec nádrže je opatřen nalisovanou koncovkou se závitem
- dno i hrdlo se pájí pomocí měděného kroužku tzv. tvrdým pájením 1100°C 1h 45 minut v peci
- lakuje se elektrostaticky kdy částice laku + a nádoba - mají opačný náboj tím se lak nanáší rovnoměrně a je přitahován nádobou
- lak se vytvrzuje v peci 45 minut
- nádoby se naplní hasivem
- práškový přístroj - prášek zamezí přístupu kyslíku do ohně a tím jej uhasí
- přístroje se natlakují asi na 13 barů
- ventil přístroje se zajistí kolíkem a plombou
- v případě požáru je nutno plombu porušit a kolík vyjmout jinak páku ventilu nestisknete
- malé přístroje jsou jen na malé začínající požáry, například hořící koš s odpadky
- k velkým požárům neprodleně přivolejte požárníky
Jak se dělá hasící přístroj - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Puška na mouchy funguje na principu dávky zrníček soli
vystřelených z hlavně tlakem vzduchu.
Do zásobníku nasypeme sůl, stlačíme vzduch a zbraň je připravena k použití.
Princip je patentován a do ovzduší neuvolňuje jedovaté insekticidy.
Ukázka pušky na sůl proti mouchám a jejího účinku na přiloženém videu níže:
**VIDEO YOUTUBE
vystřelených z hlavně tlakem vzduchu.
Do zásobníku nasypeme sůl, stlačíme vzduch a zbraň je připravena k použití.
Princip je patentován a do ovzduší neuvolňuje jedovaté insekticidy.
Ukázka pušky na sůl proti mouchám a jejího účinku na přiloženém videu níže:
**VIDEO YOUTUBE
Jak připravit rybízový sirup za syrova
.- (čerstvě) natrhaný rybíz opereme pod tekoucí vodou (rychle chytí plíseň, proto je nejlepší jej do 24 hodin zpracovat)
- odšťavňujeme buď v elektrickém odšťavňovači, nebo v ručním mlýnku, či v malém lisu na ovoce (zde je třeba mít rozemletý rybíz a lisovat pomalu, aby rybízová kaše nestříkala ven mezi destičkami lisu, vhodné pro lisování jednoho a více 12 litrových kbelíků rybízu )
- šťávu dáme do nádoby takového objemu, aby 2x přvyšovala objem šťávy ( 10 litrů šťávy - 20 litrová nádoba)
- na 1 litr šťávy vysypeme do nádoby 1 kg cukru ( na 10 litrů 10 kg) - někdo přidává vodu do šťávy až 1,5 litru vody na litr šťávy, ale snižuje tím koncentraci suroviny i cukru a zvyšuje náchylnost šťávy k plesnivění a tím k znehodnocení - uvědomme si, že plísně, které napadají potraviny jsou vlastně houby a tudíž jsou některé druhy prudce jedovaté, zkažené zavařeniny či šťávu nekonzumujte
- přidáme konzervační přísadu, kde máme vytištěno na obale na kolik litrů šťávy postačí obsah jednoho sáčku
- můžete přidat i kyselinu citronovou
- nechejte 24 hodin odležet za občasného míchání, aby se cukr všechen rozpustil ve šťávě
- nalijte do čistých petláhví až po okraj
- pevně zašroubujte
- uložte v suchu, temnu a chladu
- výhodnost - z jednoho litru sirupu připravíte i 20 litrů limonády, tedy náklady na jeden litr limonády se pohybují mezi 1 až 2 KCZ (pokud používáte vlastní vodu a rybíz).
Nápoje vyrobené z domácího rybízového sirupu nezpůsobují nechutenství a nemají nepříjemnou pachuť na jazyku a pocit poleptání hrtanu, jako limonády z některých umělých sladidel. Některá umělá sladidla se leckdy vylučují i potem a nepříjemně páchnou.
Jak se dělají plastové kanystry - Jak se co dělá
- plastové kanystry na kapaliny - asi největší využití na zásobu pohonných hmot (benzín, nafta)
- materiál odolný proti UV záření, barvivo, polyetylén, recyklovaný plast
- směs se roztaví a vyfoukne do tvaru roury
- roura se stříhá, vloží do formy tvaru kanystru a nafoukne, kde získá potřebný tvar
- také lze do formy vysypat polyetylenový prášek a dvou osou rotací formy jej rovnoměrně rozprostřít po stěnách
- pak se forma rozehřeje na 310°C, prášek se rozpustí a vytvoří na stěně vrstvu tvaru kanystru
- takovým způsobem se mohou vyrábět i velké kryty na zařízení
- z dílů se odstřihnou nežádoucí přebytky
- kanystry se osadí těsněním a zátkami
Jak se dělají plastové kanystry - Jak se co dělá - video
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
Vážení čtenáři,
mé jméno je Michal Skřivánek a velice rád bych se Vás zeptal na Váš názor na řešení vlhkosti zdiva. Jako majitel rodinného domu si začínám uvědomovat, že bych se tomuto problému měl věnovat. Vlhkost sebou přináší další problém, na mnoha místech se začíná pomalu, ale jistě tvořit plíseň. Řešení, které očekávám, bude za rozumné peníze řešit vlhkost s takovou efektivitou, že zabrání nejen vzniku plísně, ale také vzniku jakýchkoli nežádoucích vlivů, které by mohli ohrozit majetek, nebo i zdraví mě a mojí rodiny (tvorba plínsně a jiných mikroorganismů může být až zdraví nebezpečná, obzvlášt u malých dětí).
Děkuji za ochotu věnovat mi Váš čas
Michal Skřivánek
mé jméno je Michal Skřivánek a velice rád bych se Vás zeptal na Váš názor na řešení vlhkosti zdiva. Jako majitel rodinného domu si začínám uvědomovat, že bych se tomuto problému měl věnovat. Vlhkost sebou přináší další problém, na mnoha místech se začíná pomalu, ale jistě tvořit plíseň. Řešení, které očekávám, bude za rozumné peníze řešit vlhkost s takovou efektivitou, že zabrání nejen vzniku plísně, ale také vzniku jakýchkoli nežádoucích vlivů, které by mohli ohrozit majetek, nebo i zdraví mě a mojí rodiny (tvorba plínsně a jiných mikroorganismů může být až zdraví nebezpečná, obzvlášt u malých dětí).
Děkuji za ochotu věnovat mi Váš čas
Michal Skřivánek
Editace: 17.8.2018 - 13:34
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-dela-hasici-pristroj