Gumáky (jak se co dělá - video)

Denně čteme a slyšíme, jak je uhlík a především oxid uhličitý, životu nebezpečný, ale je tomu skutečně tak? Je opravdu naše planeta zamořena uhlíkem, nebo je to trochu jinak?

• uhlík je nejen základním kamenem života na planetě Zemi, ale také nositelem energie, buď jako téměř čistý prvek, nebo v sloučeninách. Jeho koloběh zajišťuje zásobování energií (potrava) a je nejdůležitějším stavebním prvkem života na Zemi.


• lidské tělo obsahuje asi 19% uhlíků, denně přibude na planetě 250 000 lidí, za rok je to (250 000 x 15 kg uhlíku x 365 dnů v roce = 1 368 750 000 kg uhlíku, který tito lide odčerpají z přírody, aby nepomřeli hlady)


• další miliardy tun uhlíku jsou ročně vázány ve stavbách, strojích, výrobcích, odpadech



• uhlík ze vzduchu spotřebovávají především rostliny, stromy, řasy a získávají jej většinou právě z CO2, protože půda je stále více chudší na uhlík (černozem je vlastně půda bohatá na obsah organických zbytků, tedy uhlíku a jejím drancováním se obsah uhlíku rychle snižuje)


• obilí Č.R. vyprodukuje kolem 8 000 000 000 tun ročně a zrno obsahuje z velké části právě uhlík, žel vinou špatného hnojení, se většina uhlíku nedostává zpět na pole, ale mnohdy končí ve spalovnách, jako sláma, či je odplavena řekami do moře, jako organické zbytky


• obrovské množství uhlíku končí právě v oceánech, buď se tam dostane řekami, nebo přímo ze vzduchu (CO2)

Otázka zní:
Hospodaříme správně s uhlíkem? Vracíme ho zpět do půdy a tam kam patří?
Neblíží se doba, kdy uhlíku bude nedostatek? Uvědomí si lidé, že "uhlík je vlastně nad zlato"?

Cibuli sazečku sázíme od poloviny března do poloviny dubna
Sazečku skladujeme při teplotě +20, nebo měsíc před sázením
dáme do místnosti s teplotou +25 stupňů aby nevybíhala do květu.
Sází se 10 cm od sebe do řádků 25 cm vzdálených.

Opruzeniny

- vznikají v oblastí třísel, podpaždí, pod prsy - všude tam kde se vytváří nadměrně pot
- opruzeninám napomáhá neprodyšné oblečení

Zmírnění - léčba opruzenin

- lékař předepíše mast, ale je třeba razantně snížit vlhkost v daném místě

- nebo v lékárně jistě poradí (kalciová - zinková mast atd.)

Domácí léčba opruzenin

- dezinfekce postiženého místa, vzdušné oblečení, zvýšená suchá hygiena (jemně otřít antibakteriálním ubrouskem - pokud je zapotřebí mýdlo, tak zkusit také antibakteriální), zbavování vlhkosti v postižených místech.

- někomu pomůžou například čisté ubrousky bez příměsí, toaletní papír neparfémovaný, či gáza,
které vloží do postižených míst, aby vstřebávaly nadměrné množství potu a zlepšovaly
hojení opruzenin

Velmi dobrá zkušenost s ubrousky, které odsávají pot z postižených míst

Date: 02.07.2020 - 13:36

U tepelných čerpadel určených k vytápění je dobré bydlet u rybníka, nebo
mít studnu, kde se stále mění voda. Tepelné čerpadlo pak velmi rychle odebírá
teplo z této vody a provoz není tak ztrátový, jinak ani vytápění tepelným
čerpadlem není levná záležitost. Je třeba mít i levnou elektřinu - tarif.
Někdo používá tepelné čerpadlo i v panelovém bytě pro jeho snadnou montáž,
v létě chladí, v zimě hřeje.

Ekonomické je topit dřevem, nebo peletami. Kotle na pelety jsou rozměrově srovnatelné
s kotli na plyn. I komín jsem viděl vyvedený jen přes stěnu na ulici, jako u
turbokotlů. Můžete dostat i dotaci na pořízení kotle.

Vyhašené vápno, které v zimě promrzlo, ztratí svou mazlavou konzistenci a celistvost,
mnohdy je hrudkovité, malta z něj vytvořená při nahození nedrží
na stěně, ale velmi rychle odpadne. Takové vápno je pro výrobu
malty naprosto nevhodné!

Na zimní období je třeba uschovat nádoby s vyhašeným vápnem
do místností, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Jámy s vápnem vyhloubené v zemi se zakryly deskami a na ně se dal ještě
isolační materiál. Na vápno v jámě se nasypala vrstva písku, která zabránila
promrznutí.