Jak velká plocha lesa by pokryla potřebu elektřiny v ČR
1 hektar lesa (100 x 100 metrů) má roční přírůstek zhruba 8 tun, 80 metráků (otop na zimu pro jeden rodinný dům, při zateplení pro dva domy).
1 kg smrkového dříví při spálení uvolní 4,4 kWh.
Z hektaru lesa bychom ročně získali 8 000 kg x 4,4 kWh = 35 200 kWh = 35,2 MWh 0,0000352 TWh energie.
Na pokrytí spotřeby elektřiny ČR v roce 2014 bychom potřebovali: 57,236 TWh / 0,0000352 TWh = 1 626 022,72 hektarů lesa.
Ztráty při výrobě elektřiny, jejím rozvodu, těžbě atd. dosadíme 50%.
Budeme potřebovat 1 626 022,72 x 2 = 3 252 045,45 hektarů lesa.
Lesy ČR mají rozlohu 2 655 000 hektarů.
I kdybychom spálili veškerý roční přírůstek lesa v ČR za rok, tak bychom nebyli schopni v roce 2014 pokrýt poptávku po elektřině v naší republice.
Jen pro zajímavost, jaderná elektrárna Temelín vyrobí ročně zhruba 14 TWh elektřiny. Tím ušetří 397 727,27 x 2 = 795 454,54 hektarů lesa což je téměř třetina lesů ČR.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
Zajímavosti:
Je velmi podobná heřmánku, ale ten má okvětní lístky svěšené více dolů,
kopretina má lístky mírně vzhůru.
V Rusku jí často nazývají, stejně jako heřmánek, "romaška".
Kvete na konci května (dle oblasti i později).
Dříve bylo její kvetení znamením k započatí první senoseče (zhruba od 20.května).
V angličtině nese název "ox-eye daysi", což by se dalo přeložit jako
volské-oko sedmikráska (sedmikráska volské-oko).
Kvetoucí kopretiny na louce:
Léčivé účinky:
Květy a list údajně zmírňují kašel a jsou zdrojem vitamínu B.
Také mají hojivé účinky na rány, žaludeční vředy, hemeroidy,
ale heřmánek pravý je mnohem známější,
takže je pro tyto účely patrně i vhodnější.
Jak se dělá koženka - Jak se co dělá
- koženka je umělá kůže je někdy těžké jí rozeznat od kůže
- do míchacího stroje se dá plastická hmota na ropné bázi
- přidá se stabilizátor UV světla, proti slunečním paprskům
- přidají si složky tlumící hoření
- přidává se práškový vinyl až vznikne řídké těsto
- pak se vinylové těsto přečerpá do míchačky s barvivem
- na cívce je papír se vzorem kůže
- tekuté vinylové těstíčko se nanáší na papír z cívky
- pak papír s vinylem prochází pecí, kde se vytvrdí a dostává strukturu papíru
- druhá dávka vinylu obsahuje nabývací činidlo a říká se jí pěna
- po nanesení na první vrstvu získá materiál tvar a strukturu
- znovu vše prochází pecí a nabývací činidlo zvětší objem vrstvy
- jakmile druhá vrstva přilne k první položí se na ní rubová textilie
- pak se odstraní papír a pod ním je vrstva s výslednou texturou
- někdy se na vinyl tiskne i vzor
- pak se položí vrstva, která dodá materiálu odolnost
- koženka se testuje na hořlavost, v tahu, v ohybu, na opotřebení a termoelasticitu
- hořící koženka musí uhasnout do 2 sekund
Jak se dělá koženka - Jak se co dělá - video
Výměník tepla na kouřovod
Pozor! Většina současných tepelných spotřebičů má tak vysokou účinnost, že dodatečný výměník tepla již nepotřebují.
To znamená: Spaliny do kouřovodu / komína odcházejí natolik ochlazeny, že další schlazení v ekonomizeru
/ výměníku by vedlo k tomu, že by mohlo dojít k vracení se spalin zpět do spotřebiče / místnosti a udušení,
či ohrožení na životě obyvatel bytu / domu, kde je spotřebič umístěn.
Horký vzduch má větší objem, než studený a proto stoupá vzhůru nad chladný vzduch - čím je teplejší, tím rychleji.
Spaliny jsou navíc těžší vzduchu a proto potřebují mít teplotu tak vysokou, aby v dostatečné míře stoupaly kouřovodem do komína a dále komínem až k jeho ústí do venkovního prostoru.
Přílišným ochlazením spalin dojde k snížení jejich odvodu kouřovodem a k ohrožení života udušením osob pobývajících v místnostech, kde je spotřebič umístěn i v místnostech kam se může dostat kysličník uhelnatý / uhličitý ze spotřebiče / kamen, kotle krbu atd. při hoření / doutnání.
Výměník tepla na kouřovod dříve známý pod názvem GALO ( galo )
Zkušenosti
Kvůli výše uvedeným zkutečnostem se mi výměník tepla osvědčil jen u kamen, kde plameny odcházely / šlehaly přímo do kouřovodu a tudíž topení bylo ztrátové - rozžhavená roura do ruda.U kamen, kde byl problém zatopit a i po rozhoření měly sklon k zhasínání plamene po přechodu na ekonomický provoz, výměník hoření / spalování a odvod spalin ještě zhoršil, tudíž musel být odstraněn.
To samé platí i o příliš dlouhém kouřovodu v místnosti - spaliny se příliš ochladily a padaly zpět do spotřebiče - bránily odvodu nově vznikajících ve spotřebiči a kouř/spaliny bylo cítit v místnosti, kde byl spotřebič umístěn.
Po zkrácení kouřovodu se již problém nevyskytoval.
Date: 10.11.2020 - 11:26
budoucnosti, který je absolutně ekologický, bez negativních
vlivů na životní prostředí.
Jaká je však realita? Proč elektromobily již dávno nevytlačily
z provozu klasické automobily se spalovacími motory?
- výroba elektromobilu si vyžaduje mnohem větší spotřebu vzácných kovů, ale i kovů a materiálů, které mohou při uvolnění (autohavárie) v přírodě napáchat nemalé škody
- energetická náročnost na výrobu elektromobilu je mnohem vyšší jak u klasického automobilu
- následná demontáž elektromobilu představuje mnohem větší ekologická rizika, jako je tomu u klasického automobilu
Dobíjení akumulátoru solární a větrnou energií
- teoreticky v našich zeměpisných šířkách by bylo možné pomocí sluneční energie (pokud bude slunce svítit a bude dostatečná kapacita fotovoltaických článků, ale naše země svou polohou a počtem slunečních dnů jistě nepatří mezi solární "Kuvajty"), nebo dalšími alternativními zdroji (voda, vítr)
Dobíjení akumulátoru energii vyrobenou v tepelných elektrárnách
Tento způsob dobíjení je značně neekologický a neekonomický.
Zjednodušený příklad:
Z 1m3 zemního plynů se uvolní 10 kWh energie
- účinnost moderních uhelných a plynových elektráren 40 %, ztráty v přenosové soustavě 10%, k spotřebiteli se dostane v tomto případě přibližně 3,6 kWh energie ( to již jsme na účinnosti klasického benzínového motoru)
- účinnost akumulátoru zadáme na vynikajících 80% (ztráty při nabíjení zanedbáme) 3,6 kWh x 0,8 = 2,88 kWh
- účinnost elektromotoru elektromobilu (budeme velkorysí) dosadíme na 40% tedy 2,88 kWh x 0,4 = 1,152 kWh
Při použití elektřiny z elektrárny k provozu elektromobilu se využije k jeho pohybu přibližně jen 11% z využitelné energie určitého paliva.
U klasického automobilu s benzínovým pístovým motorem je účinnost tohoto motoru zhruba 35% využití energie uvolněné z paliva.
Editace: 2016-02-03 18:52:05
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-velka-plocha-lesa-by-pokryla-potrebu-elektriny-v-cr