Sklenice od okurek jako past na myši

S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO₂.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.

Kotel Dakon DOR

Dakon DOR návod k obsluze na stránkách výrobce

Kotel je určen ke spalování tuhých paliv.
Nejlepší je jen dosýpat palivo, aby stále hořel. Pak nebouchá do násypky. Jenže, když nepotřebujeme takový výkon, tak to může být problém - kotel se přetápí.

Pokud se používá málo paliva, je lepší palivo nahrnout-přikládat jen na jednu stranu násypky, aby plyn z násypky mohl odcházet do spalovacího prostoru a nebouchal nad palivem v násypce. Pak je také nutno přiškrtit přívod primárního vzduchu, na spodních dvířkách, aby se nevytvářelo tolik plynu a nebouchalo to v násypce.
Je dobré taky částečně otevřít otvor v horních přikládacích dvířkách, aby byl plyn/kouř z násypky odvětráván do spalovacího prostoru a nedocházelo k bouchání.

Date: 11.02.2020 - 11:35

Jak se dělají karty - Jak se co dělá

• původ hracích karet je v Číně v 9. století
• balíček obsahuje 52 karet a 4 barvy
• materiál dvě vrstvy kartónu spojeného lepidlem tudíž není vidět skrz
• nejdříve se vytvoří vzor pro tiskové desky
• pak se dělá digitální obtah pomocí laseru se přenesou body na čistý film
• laminovací stroj spojí vyvolané filmy s kartónem a tím se vytvoří obtah jak budou karty vypadat
• nyní se vyrobí tiskové desky z polymeru za pomocí počítače jsou leptány vzory
• připraví se barvy do barevnice žlutá modrá a červená
• desky s kartami jsou připevněny k rotujícímu válci a dochází k tisku
• kombi je kráječ který již rozdělí kartón na jednotlivé karty
• karty jsou složeny do balíčků a odstřihnou se jim rohy v rohové stolici

Jak se dělají karty - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

Česky mravenec faraon lat. Monomorium pharaonis

• délka 2 mm, rezavé barvy, může roznášet infekce a choroby
• první výskyt na našem území kolem roku 1902 v pražské pekárně
• potřebuje k životu teplé prostředí, protože se mu dobře daří v Egyptu a zemích s podobným klimatem
• jednotlivé kolonie mezi sebou neválčí
• u nás aktivní v bytech hlavně v zimních měsících kdy se začne topit v ústředním topení

Likvidace mravence faraona

• použití sprejů a kontaktních postřiků se ukázalo jako neúčinné
• v panelácích a bytovkách musí zasáhnout odborná firma, která položí návnady do všech bytů současně
• návnady pokládané jen v jednom či několika bytech jsou neúčinné, protože mravenci se přesunou do bezpečí
• návnada - gel proti mravencům farao se nazývá Maxforce Quantum (výrabí Bayer Environmental Science)

Obrázek mravenec faraon zdroj wikipedia
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Monomorium_pharaonis_casent0005782_profile_1.jpg



Video mravenec faraon
**VIDEO YOUTUBE