Solární střešní tašky

Granule je nutné dávkovat, aby je pozřelo, co nejvíce
jedinců, musí se denně doplňovat do misek určené množství
granulí. Velké množství na jednom místě není tak efektivní, jako
více míst s několika granulemi, protože je větší naděje, že
návnadu sní více jedinců.
Problém je v tom, že ne vždy je možné denně dávkovat určité
množství granulí ručně, když například na chalupu přijíždíme jen
jednou za týden, nebo i za delší dobu.
Tento problém by snadno vyřešil dávkovač jedu se zásobníkem.
Skládal by se z krmítka, ozubeného kola a zásobníku granulí.
Kolo by se každých 24 hodin pootočilo o jeden zub a vypadlo
by tolik granulí, co by se vlezlo do mezery mezi zuby.
Jednalo by se o stejný princip, jako je u secí mašiny na setí
obílí viz obrázek.
Obrázek - dávkovač granulí k hubení potkanů a myší

Jako každý rok se potýkáme ze škůdcem mandelinkou bramborovou.
Malé plochy není třeba chemicky ošetřovat, stačí brouky a larvy sesbírat do kbelíku a pak je usmrtit.
U větších ploch bychom tohle asi nezvládli a je třeba postřik přípravkem.

CALYPSO 480 SC

CALYPSO 480 SC, který působí na nervovou soustavu hmyzu a způsobí jeho ochrnutí a uhynutí.
Rizika pro člověka a životní prostředí

• R 40 Podezření na karcinogenní účinky
• R 43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží
• R 20/22 Zdraví škodlivý při vdechování a při požití
• R 52/53 Škodlivý pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí

MOSPILAN 20 SP

Dále jako nejlepší se momentálně jeví MOSPILAN 20 SP.
MOSPILAN 20 SP je prášek rozpustný ve vodě. Po nástřiku na list se dostává do nově se vytvářejících stvolů a listů, ale ne do hlízy, tak působí na larvy brouka, které se živý listím. Způsobuje jejich ochrnutí a následné uhynutí.
Pro člověka je přípravek škodlivý.
Ochranná lhůta je vyznačena v příbalovém letáku.
Přípravek dále usmrcuje:
mšice, květopasy, molice, obaleče a jiný hmyz.

Identifikace rizik

• 2.1. Klasifikace přípravku podle směrnice EU 1999/45/ES a zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích
• Přípravek je klasifikován jako nebezpečný přípravek:
• Xn Zdraví škodlivý: R 20/22 Zdraví škodlivý při vdechování a při požití
• 2.2. Označení přípravku z hlediska rizik pro necílové organismy a životní prostředí podle směrnice 91/414/EEC
• SP1: Zabraňte kontaminaci vody přípravkem nebi jeho obalem. (Nečištěte aplikační zařízení v blízkosti povrchové vody/zabraňte kontaminaci vody splachem z farem a cest).
• SPe 3: Za účelem ochrany vodních organismů dodržte neošetřené ochranné pásmo 3m vzhledem k povrchové vodě. (Pro ošetření řepky olejky)
• 2.3. Nepříznivé fyzikální-chemické účinky, účinky na lidské zdraví a životní prostředí, prostředí a symptomy vztahující se k použití a možnému nevhodnému použití přípravku:
• Přípravek je zdraví škodlivý při vdechování a při požití.
• Může být nebezpečný pro životní prostředí.
• Pro vodní bezobratlé organismy je škodlivý.
• Přípravek nesmí být použit jinak než je uvedeno v návodu na použití.
• Chraňte před dětmi a nepoučenými osobami.

Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).

Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.

Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.

Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá

• bumerangy sloužily k lovení zvěře
• některé klacky se při hodu vracely a člověk zkoumal proč
• správně zhotovený bumerang se vrátí téměř přesně na místo vržení
• bumerang má tvar zhruba písmene V a může mít různé velikosti
• bumerang se vyrábí většinou ze dřeva
• dřevo se nařeže na pásy
• napařené dřevo se dá snadno ohnout
• tvar se upravuje přitažením pásů k formě
• pásy se k sobě lepí a znovu formují
• pak se blok nařeže na pásy 8 až 12 mm silné
• pásy se vytvarují do správného tvaru s náběhovými hranami
• bumerang lze vyrábět i z letecké překližky
• konce křídel se vytvarují nahoru ale v opačném směru aby se bumerang vracel
• vše se vyváží a nalakuje

Jak se dělají bumerangy - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE

Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá

Co uvidíte:

• míčky jsou vyráběny dle přísných bassebollových pravidel
• míčky musí mít stejnou hmotnost i obvod
• uvnitř míčku je kulička s korkovým jádrem
• kuličky se obalí lepidlem
• jsou omotány speciální 4 pramennou přízí
• pak se omotá další přízí 3 pramennou
• pak se přidá ještě další vrstva
• vrstvy zajišťují stálý tvar míčku i po mnoha úderech
• vrstvy vláken se napustí lepidlem
• 48 hodin se suší
• plášť míčku je z kůže a má tvar osmičky po obvodu proděrovaný pro sešití
• na míček je třeba dvě kůže ve tvaru 8
• na míčku je 108 stehů
• výroba jednoho míčku trvá asi jeden týden

Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá - video

**VIDEO YOUTUBE