Past na myši tenký pás plechu a pod ním nádoba

Co je to hydraulické štěpení - frakování při dobývání břidlicového plynu?
Klasická těžba plynu se provádí z dutin v podzemí. V dutinách se může nacházet i ropa, proto se tlak plynu může využít k vytlačení ropy a pak odčerpat zbytek plynu. Toto funguje na principu sifonové láhve kdy na hladinu v láhvi tlačí oxid uhličitý a tekutina je vháněna do trubičky opatřené ventilem pro vypuštění tekutiny do kelímku.

Hydraulické štěpení
S tím jak se zmenšují zásoby plynu, které je možno dobývat klasickým způsobem začaly se hledat nové zdroje této životadárné suroviny.
Objev plynu v břidlicích je znám již nejméně 100 let, ale problémy byly s jeho těžbou.
Břidlice je nutno "rozlomit" rozštěpit, aby těmito zlomy mohl plyn unikat a bylo je možné vytěžit.

Horizontální vrt při dobývání plynu
Horizontální vrt se používá právě při těžbě břidlicového plynu. Vypadá jako písmeno L. Jakmile vrt dosáhne vrstvy břidlic bohatých na plyn, je nutno je vybočit do vodorovné polohy a procházet touto vrstvou.

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá

Pěstování žampionů postup a video

• žampiony jsou houby a pro mnohé velká pochoutka
• žampiony uměle rostou v kompostu ze sena, koňského hnoje při správné teplotě a provzdušnění
• kompost se musí pro pěstování žampionů prohazovat a zalévat nejméně po dobu jednoho týdne přičemž vzniká teplo a čpavek, mikroorganizmy se množí
• kompost pro žampiony by měl mít 2% dusíku proto se do něj přidává slepičí trus
• sádrovec se přidává pro upravení kyselosti kompostu
• po dvou týdnech se kompost vloží do kompostéru, kde se rozemele a provzdušní, má pak hnědou barvu a páchne čpavkem
• kompost se pak zahřívá téměř na 60°C, aby se zbavil hmyzu a jeho vajíček a nechá se několik dnů chladnout až na 25°C
• mikroorganizmy promění čpavek na dusíkatý protein, který potřebují žampiony k růstu
• kompost se rozprostře a oseje pšenicí, která jsou naočkována podhoubím žampionů
• podhoubí jsou kořeny hub
• vše se zasype vrstvou rašeliny
• žampiony rostou velmi rychle a každých 24 hodin ze zdvojnásobí jejich velikost
• houby vdechují kyslík a vydechují kysličník uhličitý, proto potřebují vzduch ke svému růstu
• po několika dnech se žampiony sbírají, ale opatrně, aby nedošlo k poškozeni podhoubí a za 3 až 5 dní dojde k vyrašení nových hub
• sklizené žampiony se vloží do ledničky, aby se zastavil růst
• při balení pro expedici se do obalu dělají dírky, aby houby mohly dýchat, což prodlouží jejich životnost
• od založení kompostu až po expedici žampionů do obchodu uplynou 3 měsíce

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají mražené ryby - Jak se co dělá

• rychlé zmrazování ryb, jako konzervaci používaly již Inuité (Eskymáci)
• počátkem 20. století i zbytek světa přišel na to, že rychle zmrazení je lepší, jak pomalé
• rybí maso se nalisuje do bloků a šokově se zmrazí hned na lodi pro uchování chuti a struktury
• v továrnách na pevnině se pak bloky řežou na pásy a pásy na tyčinky
• šokově se zmrazí i filety
• při zpracování v továrně se pak bleskově rozpustí povrch horkou sprchou
• na rozpuštěný povrch se snadno zachytí obalová směs (jako na řízky)
• filety projedou lázní z vody a mouky a pak strouhankou
• pak se filety i rybí prsty smaží 28 sekund aby se opražila jen vnější slupka a ryba uvnitř zůstala zmražená
• znovu se namrazí a můžou se balit na prodej

Jak se dělají mražené ryby - Jak se co dělá - video

**

Nejlepší místa pro pasti v místnostech, kde se objevily myši, jsou
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.



Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.

Vápenná malta
Základní poměr na kg a litry:
1,3 kg vápna z jámy (dle požadované pevnosti) na 16 kg písku a 2 až 3 litry vody
Všechna zrníčka písku mají být pro promíchání obalena vápennou kaší.
Malta má být plastická, aby dobře přilnula k materiálu a vyplnila dutiny.
Neměla by být moc řídká - téci, vyjma malt k nástřiku jako podkladu - tzv. špric.)
Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 písku? Kubík, 1 m3 písku váží cca 1600 kg dle vlhkosti.

Kolik váží kubík metr krychlový 1 m3 hašeného vápna? Kubík, 1 m3 již vyhašeného vápna v jámě váží 800 až 1200 kg.

Vápenocementová malta
3 kg vápna a 1,5 až 3 kg cementu, 16 kg písku 2 až 3,5 litrů vody, voda se přidává až po důkladném promíchání směsi.
Základní poměr na lopaty:
1 lopata hašeného vápna, 3 až 6 lopat písku a až 1 lopata cementu o pevnosti 32.5 (první maltu by měl namíchat zkušený zedník a určit poměr dle druhu písku, který už bude dodržován)
(čím více vápna, tím větší přilnavost, ale tendence k tvoření puklin při vysychání a tím menší pevnost malty)
(malta by měla chvíli držet na lžíci, než se odlepí a odpadne - nabereme na lžíci 3cm vrsvtu malty, lžíci rychle obrátíme o 180° maltou dolů a malta by měla chvilinku tak 2 sekundy držet na lžíci, pak se odlepit a spadnout. Pokud hned odpadne, je třeba přidat vápna)
(s cementem rozumně, abyste nevytvořily téměř beton, zdivo by se případně velmi špatně rozebíralo, přetečená malta ze spár nesnadno osekávala po zatvrdnutí, na druhou stranu je nutné jej přidávat do pojiva pro namáhané části a konstrukce např. komíny, pilíře, nosná zdiva atd. Cement zhoršuje prodyšnost malty - vlhnutí zdiva a podobně, proto se přidává do omítek jen minimálně, nebo vůbec ne. )

Vápno se nejdříve rozmíchá s trochou vody a cementem (pokud bude součástí malty)

a pak se do míchačky postupně přidává písek.
Pokud je směs suchá, přidá se trošku vody, až malta
zase prochází mezi žebry lopatek míchačky a je plastická, netrhá se, ale ani neteče.

Cementová malta
2,5 až 4,5 kg cementu, 16 kg písku, 2,5 až 3,5 litrů vody - na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.


Vápno musí být dobře vyhašené a několik dnů, nejlépe však rok a více uležené.
//dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=62&t=138

Pozor, vápno je žíravina! Zasaženou kůži opláchněte.
Po vstříknutí do oka taktéž vymyjte proudem vody popřípadě
vyhledejte lékaře.
Tajemství kvality omítek hradů a zámku je to, že vápno po
vyhašení zrálo v jámách několik let.
Vyhašené vápno nesmí zmrznout!
Vápno tvoří pojivo a na omítání by jej mělo být v maltě tolik, že
pokud naberete něco malty na lžíci a tu rychle pak překlopíte
malta by se měla na lžíci chvíli udržet a pak teprve odpadnout.
Je to z toho důvodu, aby se malta dala na stěnu nahazovat a
neodpadávala.
Mnoho vápna zase působí praskání omítky, takže všeho s mírou.

Na malty se většinou používá tzv. žlutý písek - kopaný.
Hlinitý - jemný - malta při vysychání praská - vhodný pouze do místností - jemný na
"fajnovou" konečnou úpravu omítky.
Čím větší poměr drobných oblázků - kamínku, tím malta méně sesychá a praská,
proto se do malty někdy přidává i říční - vodní písek, který se těží většinou přímo
z řek, nebo jezer, či v jejich blízkosti.
Vodní a říční písky jsou vhodné na velmi odolné omítky (venkovní), štěrkopísky pak na kvalitní betony.
Každá lokalita má jinou kvalitu písku a proto je nejlépe se poradit,
jaký písek zakoupit na určitou činnost místních zedníků.

Na drobné opravy je lépe zakoupit již hotovou směs v pytlích!



Stavební pojiva soubor formátu *.pdf
//tpm.fsv.cvut.cz/vyuka/ychs/prednIV.pdf

//dspace.upce.cz/bitstream/10195/32779/1/ProskovaP_Srovnavani%20vlastnosti_RT_2008.pdf