Past na myši tenký pás plechu a pod ním nádoba

Latinsky: Sambucus nigra
čerstvé plody jsou mírně jedovaté, ale sušením se účinek strácí. Jedovaté jsou i listy i kůra.
Lidově: kozičky, bezinka, psí bez


V dřívějších dobách měli lidé k bezu až posvátnou úctu a dokázali zužitkovat vše, co keř poskytoval. Od tvrdého dřeva, až po květy či plody. Někde se i říkavalo "před heřmánkem smekni, před bezem klekni".

Květ

bezu byl základním lékem při nemocech z nachlazení pro svůj potopudný účinek, mírnil horečky i kašel, ale je i projímavý.

V letních měsících je velmi osvěžující limonáda z květů, která nezpůsobuje pocit plnosti žaludku a neobsahuje chemikálie přidávané do kupovaných limonád.

Jak si vyrobit limonádu z bezových květů:

• do 3 litrové láhve od okurek dáme
• 3 až 5 květů bezu černého (celých okolíků)
• polovinu středně velikého citronu nakrájeného na plátky
• 0,25 litru cukru (jsou na to odměrky, nebo možná máte hrníček o tomto objemu )
• zalijeme vodou a postavíme na místo, kde svítí slunce
• druhý den zkontrolujeme zda se cukr již rozpustil a řádně vše promícháme
• zakryjeme čistou látkou a necháme kvasit
• zhruba po šesti dnech již můžeme nálev zcedit a limonádu dát bud do pet láhví, nebo přímo konzumovat
• pozor - probíhá kvašení, takže řidiči mohou až po jizdě

Limonáda byla velmi oblíbené u zemědělců, jelikož zvyšovala pocení a tím lepší ochlazování organizmu v horkých letních měsících.

Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.

A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.

Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?

Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?

Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.

Miska má průměr asi 30 cm, výška 5 až 10 cm.
Stěny mají sešikmení 20 a více stupňů.
Na dno se nalije 1cm oleje stolního.
Myš sklouzne do misky a omočí si tlapky a již se
nemůže vyškrábat zpět na okraj misky, protože jí
kloužou nohy a sjede zpět.

Jak se dělají tužky - Jak se co dělá

• náplň tužky je tuha, tedy grafit, což je uhlík
• grafit objeven v polovině 16. století v Anglii
• 1795 - grafit vypálený s hlínou - různá tvrdost tužky
• dřevo pro tužku musí být snadno ořezávatelné, ale zároveň pevné
• Výroba tužky - technologie:
• do destiček se vyfrézují drážky pro tuhu a vyplní se pružným pojivem, aby se tuhy snadno nelámaly
• stroj uloží do každého žlábku destičky tuhu
• tuha je grafit s hlínou vypáleny při teplotě přes 800°C
• pastelky mají tuhu z vosku, hlíny a barviva
• na destičku se přiloží identická destička se žlábky, tak aby tuhy byly uprostřed mezi destičkami a zatíží se do doby než lepidlo slepí obě destičky dohromady
• pak se destičky rozřežou na jednotlivé tužky
• tužky se dále opracují například do šesti hranu tak, že stroj vytvoří drážky s profilem tří horních ploch shora a to samé ze spodku a tužky se pak oddělí od sebe
• tužky barví se a lakují
• některé se na konci opatří gumou která je nalisována do hliníkového obalu
• tužky se označí dle druhu tvrdosti a textem
• další stroj je ořeže a uloží do obalu

Jak se dělají tužky - Jak se co dělá - video

**

Jistě jste již viděli tyče - dráty k rajčatům z ocelové kulatiny stočené do spirály.
Tyto tyče lze snadno použít k popínání okurků.
Okurky, jak známo, vydrží déle bez plísně, pokud listy rychle oschnou a to právě zajistí pnutí například po plotě atd. kdy vánek a dostatek prostoru zajistí rychlé osušení listu.
Pokud máte přebytečnou tyč k rajčatům, můžete vyzkoušet.
Tyč nezapichujte kolmo do země, ale po mírným úhlem.
Můžete i dvě, či tři proti sobě a vytvořit tak jakýsi stan, kdy tyče ve vrcholu svážete drátem, či motouzem.