Problém igelitových tašek a sáčků v obchodech
AD MOB
Ti starší si jistě pamatují doby, kdy všechny tekutiny a nápoje byly baleny do skleněných láhví.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.
Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.
S tím, jak byla postupně zvládnuta technologie výroby plastových obalů, začaly se tyto využívat i na tekutiny a nápoje. Znamenalo to snížení váhy výrobku což ocenily hlavně ženy, které chodily ověšeny těžkými nákupními taškami.
Igelitové obaly také znamenaly revoluční zvýšení hygieny prodeje (představa že nám vlašský salát někdo balí do novin je sice hrozná, ale takové případy se stávaly).
Nyní někteří pohlížejí na plastové obaly (tašky, sáčky, pytlíky), jako na zlo a chtějí je zakázat. Důvodem je, že část těchto obalů končí v přírodě (úmyslně, ale i náhodou) a hyzdí ji.
Otázkou zůstává, jak se projeví případný zákaz jejich používání na hygieně prodeje a nemocnosti obyvatelstva.
Totiž , pokud například nakoupíme maso a část krve nám unikne do plátěné tašky, tak je na pováženou, jestli takovou tašku máme dále používat a riskovat tím, že vážně onemocníme.
Závěrem:
Pokud lidé třídí odpad a plastové obaly končí tam, kde mají, nepředstavují pro lidstvo hrozbu, ale naopak zvyšují komfort a hygienu při balení výrobků a extrémně snižují nebezpečí infekční nákazy žloutenkou, salmonelou atd.
359LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Zde je pěkná série článků - Jak na komáry - //mamedum.cz/tema-mesice-boj-s-komary-ultrazvukove-odpuzovace/ (od elektronických po přírodní odpuzovače komárů)
Past by měla být denně kontrolována a myš co
nejdříve usmrcena. Z etických důvodů není
tento způsob lovení myší doporučován a uvažuje se
o jeho zákazu.
Jedná se o obdélníkovou past s prolisem, který
je pokryt lepidlem a uprostřed je návnada.
Myš uvízne v rosolovitém lepu a nemůže z pasti odejít.
Pasti s lepidlem se používají i na krysy a potkany.
**
nejdříve usmrcena. Z etických důvodů není
tento způsob lovení myší doporučován a uvažuje se
o jeho zákazu.
Jedná se o obdélníkovou past s prolisem, který
je pokryt lepidlem a uprostřed je návnada.
Myš uvízne v rosolovitém lepu a nemůže z pasti odejít.
Pasti s lepidlem se používají i na krysy a potkany.
**
Jak se dělají kuželky - Jak se co dělá
- kuželky - bowling velmi populární sport v USA s miliardovými zisky
- první forma primitivního bowlingu ve starém Egyptě
- 1871 první kuželkářská dráha v Edinburghu
- stroj na stavění kuželek se vyrábí od roku 1945
- stavěč kuželek musí odstraňovat spadené kuželky a nakonec postavit novou sadu do 8,5 sekund
- spadené kuželky putují za dráhu kde jsou nabrány do karuselu hlavou vzhůru
- kuželky jsou rozloženy do nosníku a stroj je znovu postaví
- koule za dráhou vlastní vahou si otevře otvor do kterého propadne a je hnána zpět do zásobníku
- koule bowlingová váží až 7 kg a je zhotovena z umělé hmoty
- koule musí vydržet 50 her denně po dobu 5 let
Jak se dělají kuželky - Jak se co dělá - video
**
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Jak se dělají válečky - Jak se co dělá
- válečky se používají od roku 1940
- vynález používají malíři a natěrači
- látka se zpracuje na pruh
- na trubku se nanese kvalitní epoxidové lepidlo
- stroj navine látku kolem tyče mírně zešikma, aby postupovala od jednoho konce k druhému
- konce trubek se omotají lepící páskou
- trubky se po zatvrdnutí lepidla nařežou na válečky
- nejběžnější délka válečků je 19 a 24 cm
- vlákna na válečku se projedou kartáčem, aby se nadzvedla a načechrala
- upraví se konce válečků
- vyrobí se rukojeti k válečkům na vstřikovacím lisu z plastu, popřípadě z ohnutého drátu o průměru 10mm a plastové rukojeti
- na držák se navleče váleček do otvorů ložisek ve válečku
Jak se dělají válečky - Jak se co dělá - video
**
Editace: 2013-04-27 08:00:24
Počet článků v kategorii: 359
Url:problem-igelitovych-tasek-a-sacku-v-obchodech
AD
