Nejvíce oxidu uhličitého pohltí oceány, ale nevrátí jej všechen do oběhu
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Past na krysy, potkany a myši.
Na bedýnku připevníme pás hladkého plechu tak
tenkého aby se ohnul pod váhou myši, která pokud
se dostane na jeho volný konec vlastní váhou způsobí
prohnutí pásku a sklouzne do plastového sudu - kbelíku, který stojí
pod koncem pásky.
Na dno kbelíku vložíme pochutiny (ořechy, špek, sálám,
pšenici atd.), myš neodolá a bude po proužku plechu,
který posypeme strouhaným sýrem,
snažit dostat se k návnadě a tím způsobí prohnutí plechu
a pokud bude plech hladký, myš již nemá šanci viz video.
Na dno kbelíku můžeme nalít milimetr stolního oleje, myš
pak nemůže vylézt po stěně ven. Kbelík pravidelně
kontrolujeme zda se v ocitl nějaký hlodavec, nebo naše kočka.
**VIDEO YOUTUBE
Na bedýnku připevníme pás hladkého plechu tak
tenkého aby se ohnul pod váhou myši, která pokud
se dostane na jeho volný konec vlastní váhou způsobí
prohnutí pásku a sklouzne do plastového sudu - kbelíku, který stojí
pod koncem pásky.
Na dno kbelíku vložíme pochutiny (ořechy, špek, sálám,
pšenici atd.), myš neodolá a bude po proužku plechu,
který posypeme strouhaným sýrem,
snažit dostat se k návnadě a tím způsobí prohnutí plechu
a pokud bude plech hladký, myš již nemá šanci viz video.
Na dno kbelíku můžeme nalít milimetr stolního oleje, myš
pak nemůže vylézt po stěně ven. Kbelík pravidelně
kontrolujeme zda se v ocitl nějaký hlodavec, nebo naše kočka.
**VIDEO YOUTUBE
Hořčice se vysévá v druhé polovině srpna, aby do orby podzimní
vytvořila mohutný stonek.
- množství na m2 je 1 až 10 gramů
- na 100m2, 100 až 1000 gramů
Do jalové půdy sejeme více, protože hořčice bude drobnější.
Půdu před setím je dobré nakypřit, aby semínka zapadla
do půdy. Je možné i přehrábnout železnými hráběmi po setí.
Ideální vše provést před deštěm.
vytvořila mohutný stonek.
- množství na m2 je 1 až 10 gramů
- na 100m2, 100 až 1000 gramů
Do jalové půdy sejeme více, protože hořčice bude drobnější.
Půdu před setím je dobré nakypřit, aby semínka zapadla
do půdy. Je možné i přehrábnout železnými hráběmi po setí.
Ideální vše provést před deštěm.
Odkazy na články o ekologii
Teplota tání asfaltu je +70 až 100°C. Na takovou teplotu se zahřívá povrch vozovky za slunečných, teplých dnů, pokud je vozovka nezastíněna stromovím, které je však káceno kvůli bezpečnosti silničního provozu.Solární střecha nad vozovkou brání přehřívání betonu vozovky a je zdrojem energie pro pohyb elektromobilů. Návrh webu okhelp.cz.

Půda nemůže zadržet vodu, když jí vodu sebereme žlaby u cest? Taková krajina se snáze vysuší a v létě se bude rychleji přehřívat. Navíc, kolem cest mizí stromy, které bránily v létě rozpálení vozovky a přehřívání klimatu
Řešení: rourou pod vozovkou pustit vodu na druhou stranu vozovky a vsakovacím žlabem jí znovu rozptýlit do krajiny.
- Voda v krajině dokáže regulovat teplotu
- vesmir.cz - hladomory v Česku vlivem srážek a chladného počasí
- eprehledy.cz/jak_dlouho_se_rozkladaji_odpadky - Polystyren tisíce let a přesto se používá na zateplování, není to časovaná bomba?
- Online elektroměr solárních panelů - ohřev vody v bojleru
- nabijto.cz - mapa nabíječek elktromobilů a elktrokol
- Michael Londesborough - Tajemství CO2 / můžeme žít bez uhlíku?
- Elektrárna Temelín ročně ušetři přibližně 15 mil. tun hnědého uhlí. Toto množství by se vešlo na 300 tisíc nákladních vagónů, které by vytvořily vlak dlouhý z Prahy do středu Súdánu (země pod Egyptem blízko rovníku).
- Video Odvodňovanie pevnín = klimatická zmena | Štefan Vaľo | ocenené festivalom Agrofilm 2015
- Globální rozdělení emisí skleníkových plynů podle odvětví
- Jaderná energie je nejspolehlivějším zdrojem energie - stránky vlády USA energy.gov
Auto Moto Doprava
- toyotalife.cz/vyvracime-nejcastejsi-myty-o-vodikove-toyote-mirai/
- toyotalife.cz/v-cesku-zacal-prodej-historicky-prvniho-auta-na-vodik/
- Dieselová Octavia je ekologičtější než leckterý hybrid, ukázal test. Její spotřeba překvapila
- svetmobilne.cz/elektromobily-kolik-potrebuji-temelinu/4808 Jak jsme již v článku o emisích spočítali, např. majitelé Tesel reportují průměrnou efektivitu nabíjení 82,5 % (včetně ztráty samovybíjením při stání auta), ztráty v přenosové soustavě v ČR jsou v průměru necelých 5 %. Při práci s vyšším napětím jsou ztráty nižší, naopak při práci s nižším napětím, při kterém se nabíjí elektromobily, jsou vyšší. Počítejme s cca 8 %. Auto jako Nissan Leaf nebo VW e-Golfjezdí se spotřebami kolem 16 kWh. S výše započítanými ztrátami jsme na úrovni zhruba 21 kWh na 100 km u každého auta. Celý vozový park v ČR čítá 5,32 milionu osobních vozů, což by při výše uvedených ročních spotřebách znamenalo 15,96 TWh. Kdyby všechna osobní auta v ČR, byla elektrická, museli bychom pro ně vyhradit 1,12 Temelínu.
- hytep.cz/cs/vodik/informace-o-vodiku/transport-a-skladovani-vodiku/618-skladovani-vodiku-i
- fdrive.cz/clanky/volha-jako-elektromobil-v-roce-1983-jezdila-jako-trolejbus-6212
- cnn.iprima.cz/ropna-krize-elektromobilu-v-americkem-state-texas-stoji-nabiti-tesly-900-usd-20080
- toyotalife.cz/nakladak-na-vodik-pokoril-zavod-do-vrchu-pikes-peak/
- Severní Korea - kapitalistický Mercedes je oblíbený
- https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/lng-zkapalneny-zemni-plyn-namorni-doprava-lode.A171108_104320_eko-zahranicni_are?
- https://www.czechcrunch.cz/2020/07/hyundai-vypalil-rybnik-nikole-i-tesle-korejci-do-ostreho-provozu-posilaji-prvni-desitku-vodikovych-nakladaku/
- Hyundai kamiony na vodík - youtube video
- zpravy.aktualne.cz/prsi-kvuli-tomu-ze-neletaji-letadla-spekuluji-lide-je-to-nesmysl
- Elektromobilem na vzdálenou chalupu?
- likestory.net/18-examples-ussr-copied-foreign-cars/ zive.cz Cyklostezka uprostred dalnice se solarnimi panely - Jizni Korea
Jiné
- osel.cz/11677-nemecko-planuje-nahradit-uhelne-bloky-spalovanim-lesu.html
- Ochlazení klimatu - stěhování národů 5-7 století n.l.
- Smog v ČSSR v letech osmdesátých - Malý pitaval ...
- ihned.cz/c1-66898430-vic-uhliku-uvolni-nez-spotrebuje-amazonsky-prales-prispiva-k-oteplovani-planety-ukazuje-nova-studie
- wikipedie Makrobiogenní prvky (přibližný procentuální obsah v lidském těle) uhlík 50 %
- Malá doba ledová - inkviziční procesy - hledání viníka
- Black out - výpadky elektřiny, aneb když Slunce nesvítí a vítr nefouká?
- enmag.cz Mini atomová elektrárna velikost chaty
- https://www.obnovitelne.cz/clanek/784/velke-nakladni-lode-versus-auta-kdo-skodi-planete-vic/
- Emise zlého oxidu uhličitého, celosvětově, v animované časové řadě za posledních pár desetiletí facebook.com
- idnes.cz/ekonomika/domaci/ceps-postavi-obri-stozary-napeti-elektrina Výstavba dostatečného propojení se v Německu totiž o léta zpozdila kvůli protestům místních obyvatel, kterým se nelíbily stožáry v krajině
- ekolist.cz zeleny-prelud-obnovitelnych-zdroju-energie.kritika-z-holandska-ktera-nepotesi
- g.cz/vetrne-elektrarny-vrazdi-ptaky/ Vše má své klady a zápory?
Fotovoltaická fasáda
Jak by mohl vypadat panelový dům, obložený fotovoltaickou fasádou.
Fasáda by bránila přehřívání a vyráběla elektrický proud

Kuriozity a zajímavosti
-
- Likvidace větrných turbín - video youtube
- Severní Korea - ulice plná Mercedesů
- Ne všude se solární elektrárny setkávají s pochopením - video lidé ničí solární panely
Vtipy:
Google: "Já všechny najdu!"Facebook: "Já všechny znám!"
Wikipedie: "Já všechno vím!"
Internet: "Kdyby nebylo mě, tak tu nejste!"
Elektřina: "Tak se všichni uklidníme..." 😉
Date: 12.07.2020 - 10:31
Výhody nevýhody získávání energie spalováním slámy a z fotovoltaických panelů.
Spalování slámy:
- slámu můžeme spalovat v době kdy jsou největší mrazy a slunečního svitu je minimum
- při růstu rostlin se vytváří kyslík a je odčerpáván CO2 z ovzduší a navíc rostliny plodí zrno (semena), které potřebujeme aby nenastal hladomor
- pole s rostlinami zachytávají prach a zvlhčují vzduch, působí blahodárně na psychiku člověka
- nevýhodou je to, že pokud slámu spálíme připravíme se o drahocenné hnojivo - umělá hnojiva jsou stále dražší a nemohou nahradit hnojení rostlinnými zbytky
Fotovoltaika:
- půda kde jsou fotovoltaické elektrárny se již nedá využít pro pěstování zemědělských plodin
- přebytek elektřiny z panelů v době kdy je o elektřinu nejmenší zájem, tedy v letních měsících
- nepatrný výkon v zimních měsících, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí
- i poměrně velký zábor plochy s panely na obrázku (za slunečního svitu) vydá jen tolik kilowatthodin, jako motor jednoho nákladního automobilu

Spalování slámy:
- slámu můžeme spalovat v době kdy jsou největší mrazy a slunečního svitu je minimum
- při růstu rostlin se vytváří kyslík a je odčerpáván CO2 z ovzduší a navíc rostliny plodí zrno (semena), které potřebujeme aby nenastal hladomor
- pole s rostlinami zachytávají prach a zvlhčují vzduch, působí blahodárně na psychiku člověka
- nevýhodou je to, že pokud slámu spálíme připravíme se o drahocenné hnojivo - umělá hnojiva jsou stále dražší a nemohou nahradit hnojení rostlinnými zbytky
Fotovoltaika:
- půda kde jsou fotovoltaické elektrárny se již nedá využít pro pěstování zemědělských plodin
- přebytek elektřiny z panelů v době kdy je o elektřinu nejmenší zájem, tedy v letních měsících
- nepatrný výkon v zimních měsících, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí
- i poměrně velký zábor plochy s panely na obrázku (za slunečního svitu) vydá jen tolik kilowatthodin, jako motor jednoho nákladního automobilu
Susan Boyle narozená 15. června 1961 je hvězdou soutěže Got Talent britské obdoby SuperStar.
Svým výkonem si získala srdce diváků i poroty.
Podívejte se na video záznam ze soutěže.
video zde
Svým výkonem si získala srdce diváků i poroty.
Podívejte se na video záznam ze soutěže.
video zde
Editace: 2015-11-05 10:26:22
Počet článků v kategorii: 364
Url:nejvice-oxidu-uhliciteho-pohlti-oceany-ale-nevrati-jej-vsechen-do-obehu