Nejvíce oxidu uhličitého pohltí oceány, ale nevrátí jej všechen do oběhu
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá kuchyňský mixér - Jak se co dělá
- na začátku 20. století vynález mixéru
- šlehací metly se vyrábějí z drátu na ohýbačkách řízených programem
- upevňování drátů k hliníkovému středu se provádí ručně
- u litých metel se odlitky vloží do nádoby s kuličkami a třesením kuličky uhladí nerovnosti
- důležitou součástí mixéru jsou závažíčka pro udržování konstantní rychlosti otáček mixéru bez ohledu na hustotu obsahu
- na osu mixéru se vyfrézuje šnekový závit pro otáčení
- na osu se přimontuje rotor motorku
- obal motůrku obsahuje stator
- smontuje se ovládací panel mixéru
- vyleští se tělo mixéru a nalakuje
- sestaví se elektromotor, vloží se stator, uhlíkové kartáče, přepážka, řídící panel
- do převodovky se dá mazivo
- dva základní díly se těsně přišroubují k sobě tak aby mazivo nevytékalo
- přišroubuje se stojan
- mixéry se musí zaběhnout a seřídit rychlost otáčení
- mixér musí vyvinout 200 otáček za minutu
- přidá se hnětací metla, vše se zkontroluje, vyleští a je hotovo
Jak se dělá kuchyňský mixér - Jak se co dělá - video
Systém Certiko má svůj původ v USA, kde je
velmi oblíben.
Základem stavby je dřevěná sloupková konstrukce.
Stavba domu je velmi rychlá. Střecha může byt
kryta pálenou taškou.
Samozřejmostí je zateplení.
Cena Certiko domu se odvíjí od zastavěné plochy,
počtu místností, použité střešní krytiny atd.
V roce 2012 se cena Certiko domu pohybovala kolem 2 000 000 korun českých.
Zrychlené video ukazuje montáž domu ve 3 minutách.
**VIDEO YOUTUBE
velmi oblíben.
Základem stavby je dřevěná sloupková konstrukce.
Stavba domu je velmi rychlá. Střecha může byt
kryta pálenou taškou.
Samozřejmostí je zateplení.
Cena Certiko domu se odvíjí od zastavěné plochy,
počtu místností, použité střešní krytiny atd.
V roce 2012 se cena Certiko domu pohybovala kolem 2 000 000 korun českých.
Zrychlené video ukazuje montáž domu ve 3 minutách.
**VIDEO YOUTUBE
Chcete shodit nějaké to kilo a přitom si uvařit zdarma kávu, nebo
dobít akumulátor, který bude pohánět Vaše PC, či notebook?
Zde je jeden návrh, jako to udělat.
Bicykl je napojen na alternátor a pokud šlapeme, vyrábíme i proud.
**VIDEO YOUTUBE
dobít akumulátor, který bude pohánět Vaše PC, či notebook?
Zde je jeden návrh, jako to udělat.
Bicykl je napojen na alternátor a pokud šlapeme, vyrábíme i proud.
**VIDEO YOUTUBE
Proč rostou ceny energií, když je jí na trhu dostatek?
Ceny silové energie mírně stagnují přesto o nižších platbách si můžeme nechat jen zdát.
Může za to podpora obnovitelných zdrojů.
Fotovoltaické elektrárny za to však nenesou takovou zodpovědnost, jak se to může jevit.
Problém je v nastavených výkupních cenách za "zelenou" elektřinu, které způsobily boom fotovoltaických farem bez zvážení možných rizik na životní prostředí a deformaci trhu s elektřinou protože tato "zelená" elektřina by měla zvednout ceny za elektřinu zhruba o 20%.
Nyní tato "zelená" elektřina musí být vykoupena dle platných smluv, což ceny elektřiny zvyšuje a to brzdí hospodářský růst nejen domácností, ale i podniků a vlastně celé ekonomiky.
Ponaučení?
Jestliže Vám někdo slibuje, že Vám dá něco zadarmo, buďte velmi obezřetní a domyslete věci i do jejich důsledků, jinak to bude pro Vás velmi drahé! V přírodě totiž nic není zadarmo a jestliže se to tak někomu jeví, ocitne se nakonec v pasti!
Ceny silové energie mírně stagnují přesto o nižších platbách si můžeme nechat jen zdát.
Může za to podpora obnovitelných zdrojů.
Fotovoltaické elektrárny za to však nenesou takovou zodpovědnost, jak se to může jevit.
Problém je v nastavených výkupních cenách za "zelenou" elektřinu, které způsobily boom fotovoltaických farem bez zvážení možných rizik na životní prostředí a deformaci trhu s elektřinou protože tato "zelená" elektřina by měla zvednout ceny za elektřinu zhruba o 20%.
Nyní tato "zelená" elektřina musí být vykoupena dle platných smluv, což ceny elektřiny zvyšuje a to brzdí hospodářský růst nejen domácností, ale i podniků a vlastně celé ekonomiky.
Ponaučení?
Jestliže Vám někdo slibuje, že Vám dá něco zadarmo, buďte velmi obezřetní a domyslete věci i do jejich důsledků, jinak to bude pro Vás velmi drahé! V přírodě totiž nic není zadarmo a jestliže se to tak někomu jeví, ocitne se nakonec v pasti!
Jak se dělají procesory - Jak se co dělá
- mikroprocesor je řídícím centrem počítače - jako mozek u živočichů
- 1937 - sestrojen první počítač jen na jednoduché matematické operace
- 1946 - první univerzální počítač elektronkový značných rozměrů asi jako paneláková kuchyně
- v 50. letech 20. století počítače osazeny tranzistory
- tranzistory byly později nahrazeny integrovanými obvody
- 1971 - první mikroprocesory - všechny komponenty na jednom čipu
- keramická destička se nazývá substrát a ponese mikročip
- povrch substrátu se pokryje tavící pastou, která bude držet mikročip do jeho připájení
- mikročipy se umisťují za pomocí automatu a infračerveného světla
- mikročipy se pájí za teploty 360°C pomocí cínu
- na substrát se připájí hliníkový kryt, který zároveň bude odvádět teplo z mikročipu
- další pájení trvá asi hodiny při teplotě při +150°C
- do pasty se umístí sloupce - cínové válečky, které budou zajišťovat elektrické propojení procesoru se základní deskou počítače
- na sloupce se umístí substrát s čipem a tak se získá čip s tisícem spojů
- místo sloupců lze použít kuličky, ty jsou odolnější a umožňují více spojení
- dokončený mikročip se musí očistit od tavidla a jiných látek
- procesory se testují po dobu 12 hodin při teplotě 140°C
Jak se dělají procesory - Jak se co dělá - video
Editace: 2015-11-05 10:26:22
Počet článků v kategorii: 364
Url:nejvice-oxidu-uhliciteho-pohlti-oceany-ale-nevrati-jej-vsechen-do-obehu