Nejvíce oxidu uhličitého pohltí oceány, ale nevrátí jej všechen do oběhu
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
Zkušenosti s plynovými zapalovači
- A ★★★★★ - NEJVÍCE POUŽÍVÁN; nejdříve zatracovaný, ale používán 5 let bez problémů a nakonec nejvíc používaný; lze znovu naplnit, piezoelektrický, tlačítko jde trochu hůře stlačit, proto nebyl z počátku oblíbený;
- B ★★★★★ - klasika do 10 korun (2020), spolehlivý, kamínkový, nelze doplnit náplň nemá ventil k tomu určený
- C ★★★★★ - používán 3 roky, už hůře chytá, když klesne náplň pod třetinu; lze znovu naplnit
- D ★★★★★ - kamínkový, spolehlivý, lze doplnit plyn, chytne pokaždé
- E ★★★★★ - používán měsíc, zatím velmi spolehlivý - turbo hoření, ostrý, úzký hrot plamene, lze doplnit náplň
- F ★★★ - na první naplnění vcelku spolehlivý, pak začaly problémy, je to asi u všech zapalovačů s trubkovým nádstavcem
- G ★★ - na první naplnění vcelku spolehlivý do zbylé třetiny náplně, pak začaly problémy, je to asi u všech zapalovačů s trubkovým nádstavcem
- H ★★★★ - TURBO systém, ostrý hrot plamene, na první naplnění vcelku spolehlivý, zatím nebyl ještě znovu naplněn
Date: 14.08.2020 - 13:20
Granule je nutné dávkovat, aby je pozřelo, co nejvíce
jedinců, musí se denně doplňovat do misek určené množství
granulí. Velké množství na jednom místě není tak efektivní, jako
více míst s několika granulemi, protože je větší naděje, že
návnadu sní více jedinců.
Problém je v tom, že ne vždy je možné denně dávkovat určité
množství granulí ručně, když například na chalupu přijíždíme jen
jednou za týden, nebo i za delší dobu.
Tento problém by snadno vyřešil dávkovač jedu se zásobníkem.
Skládal by se z krmítka, ozubeného kola a zásobníku granulí.
Kolo by se každých 24 hodin pootočilo o jeden zub a vypadlo
by tolik granulí, co by se vlezlo do mezery mezi zuby.
Jednalo by se o stejný princip, jako je u secí mašiny na setí
obílí viz obrázek.
Obrázek - dávkovač granulí k hubení potkanů a myší
jedinců, musí se denně doplňovat do misek určené množství
granulí. Velké množství na jednom místě není tak efektivní, jako
více míst s několika granulemi, protože je větší naděje, že
návnadu sní více jedinců.
Problém je v tom, že ne vždy je možné denně dávkovat určité
množství granulí ručně, když například na chalupu přijíždíme jen
jednou za týden, nebo i za delší dobu.
Tento problém by snadno vyřešil dávkovač jedu se zásobníkem.
Skládal by se z krmítka, ozubeného kola a zásobníku granulí.
Kolo by se každých 24 hodin pootočilo o jeden zub a vypadlo
by tolik granulí, co by se vlezlo do mezery mezi zuby.
Jednalo by se o stejný princip, jako je u secí mašiny na setí
obílí viz obrázek.
Obrázek - dávkovač granulí k hubení potkanů a myší
Topná sezóna začíná podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu 1. září a končí 31. května.
Odkaz na stránky ministerstva průmyslu a obchodu - tam naleznete aktuální znění vyhlášky:
http://www.mpo.cz/hledani.html
Je-li teplota pod 13 stupňů Celsia dva dny po sobě a nelze-li očekávat její zvýšení, je možné dodávku teplota obnovit i dříve.
Vyhláška se nevztahuje na místní zvyklosti a dohody.
Odkaz na stránky ministerstva průmyslu a obchodu - tam naleznete aktuální znění vyhlášky:
http://www.mpo.cz/hledani.html
Je-li teplota pod 13 stupňů Celsia dva dny po sobě a nelze-li očekávat její zvýšení, je možné dodávku teplota obnovit i dříve.
Vyhláška se nevztahuje na místní zvyklosti a dohody.
Dobrý den, takto jsme měly skleník také sestavený, ale vítr koncem března nám dal za vyučenou a musely jsme vlastními silami skleník ještě zpevnit. Přes všechny spodní díly jsme přišroubovali kovové příčky, na střešní díly zevnitř také. Jinak se skleník při větru roztančí a vypadávají neboli vystřelují plastové okna. Plastové klouby u otvírání oken jsou po 14 dnech úplně popraskané. Již do skleníku sázím, a jsem zvědavá kolik let vydrží. Příště bych opravdu uvažovala o skleněném. Asi nafotím vnitřek, abychom mohli někomu poradit, jak si skleník ještě zpevnit. Krásný den. D. R.
Editace: 2015-11-05 10:26:22
Počet článků v kategorii: 364
Url:nejvice-oxidu-uhliciteho-pohlti-oceany-ale-nevrati-jej-vsechen-do-obehu