Vodovodní baterie (jak se co dělá - video)
Jak se dělá vodovodní baterie - Jak se co dělá
- vodovodní kohoutky používali již staří Římané
- vodovodní baterie musí snášet vysoký tlak vody i silný proud
- materiálem bývá často pochromovaná mosaz
- pájení se provádí stříbrnou pájkou
- mosazné části se dají snadno vyleštit do zrcadlového lesku
- díly se poniklují v galvanické lázni
- ve speciální komoře se naváže na povrch dílů zirkonium, která dodá povrchu odolný povlak
- uvnitř baterie je kulový ventil, který ovládá průtok a teplotu vody
- kulový ventil je dutá koule a má dvě dírky pro teplou, studenou vodu a výtok, náklonem páky se ventil natáčí buď oběma dírkami ke zdrojům, nebo jednou víc a jinou méně, čímž vzniká směs vody o určité teplotě, jakou požadujeme
- baterie se po smontování testuje, pokud je vše v pořádku, připojí se páka a baterie se může expedovat
Jak se dělá vodovodní baterie - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Výroba elektřiny ve velkých elektrárnách není zase až tak výhodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jednak je to mnohdy značná ekologická zátěž pro lokalitu, kde se elektrárna nachází, dále jsou to i značné ztráty, které vznikají výrobou, transformací, přenosem atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.
Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.
Určitě jste se již setkali s malými agregáty na výrobu elektrického proudu poháněné benzínovým motorem, ale ty jsou vhodné jen pro výrobu malého množství energie tam, kde není možnost se připojit k síti jiným způsobem a též z důvodu jejich snadné přenositelnosti.
Řešením pro větší objekty jsou malé elektrárny přímo v areálu, nebo budově, kde se takto vyrobená elektřina spotřebovává.
Zatím, jako jedny z nejefektivnějších jsou kogenerační jednotky spotřebovávající zemní plyn. Tyto malé elektrárny mohou být ušity na míru zákazníkovi, takže mohou sloužit, jak v nákupních centrech, nemocnicích, školách, budovách, ale i na celých sídlištích.
Co je to kogenerace?
Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla což umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
A nyní laicky. Určitě víte, že když běží motor automobilu, tak jen zhruba 30% uvolněné energie se spotřebuje na vlastní pohyb automobily a zbytek je nutné odvádět, jako většinou nežádoucí tepelnou energii pomocí chladící kapaliny a chladícího systému do ovzduší. Nyní si říkáte "škoda, že to teplo nelze nějak rozumně využít". No a právě kogenerační jednotky to dokážou. Nejen že vyrábí elektrickou energii, ale odpadní teplo využijí na ohřev užitkové vody v objektu, nebo na jeho vytápění atd.
Jedlá soda tipy a triky
- 1 čajová lžička rovná jedlé sody na 1,2 litru vody jako postřik rostlin proti hmyzu (vyzkouším lokálně a zařídím se dle výsledků), rajčata mají být sladší, určitě snižuje kyselost půdy
- Mouka s jedlou sodou 1:1 jako zásyp-prášek proti hmyzu, budu zkoušet na list s výskytem u brokolice, zelí, či rajčat
- Soda jedlá všeobecně změkčuje vodu, tím zlepšuje výsledky praní, s mýdlem i mytí rukou, když mýdlo již nestačí
- Smísím špetku jedlé sody z vlhkou půdou ze záhonu, pokud dojde k reakci, soda šumí, tak půda
je kyselá a jedlá soda dokáže snížit její kyselost.
Skořápky z vajec a jedlá soda také prý odpuzují slimáky. - Vyzkouším jedlou sodu na dno květináče, asi rovnou kávovou lžíci na malý květináč (dle zkušenosti se zařídím), mělo by to bránit hnilobě půdy z důvodu zálivky do misky, kdy voda určitou dobu v misce stojí a dolní část zeminy v květináči je přemokřená - tvoří se v ní hnilobný proces.
Převod hektolitr na litry a kubíky
- 1 hektolitr == 100 litrů
- 1 kubík == 1 metr krychlový == 1 m3
- 1 kubík == 10 hektolitrů
- 1 metr krychlový == 10 hektolitrů
- 1 dm3 == 1 litr
- 10 x 10 x 10 cm == 1 litr
- 1000 ml == 1 litr
- 1000 cm3 == 1 litr
- 1 cm3 == 1 ml (mililitr)
- 1 decilitr == 100 ml
- 1 litr == 10 decilitrů
- 1 litr == 100 centilitrů
Date: 12.06.2020 - 22:10
Několik způsobů jak čistím trysky po použití barvy ve spreji, aby tryska nezaschla a dala se znovu použít
Používám některý, nebo i více z bodů níže, dbám na dodržení všech bezpečnostních předpisů daných výrobcem na obale, či příbalovém letáku výrobku. Brýle, respirátor, větraná místnost či dvůr a předepsané ochranné pomůcky musí být samozřejmostí.- pokud koncovky - trysky sedí i na jiné spreje, tak používám jen jednu a ty nové si nechávám do rezervy pro případ nouze
- po dokončení stříkání obrátit nádobku dnem vzhůru a zmáčknout trysku (pozor na oči), ale ztrácím tím tlak v nádobce pro další použití
- vyjmu, trysku, namočím do ředidla dle druhu barvy obsažené ve spreji. Nechám odmočit, profouknu pumpičkou s koncovkou např. na nafukování míčů
- po skončení práce prostříknu trysku čističem PUR pěny (Čistič PUR pěny DEN BRAVEN dóza 500 ml čirá, CENA 6 euro, 150 kč)
- prostříknout trochou ředidla v injekční stříkačce - nutno utěsnit, koncovka injekční stříkačky má menší průměr
Čistič PUR pěny od firmy Den Braven by neměl chybět v žádné domácnosti

Date: 28.02.2021 - 10:00
Jak se dělají dřeváky - Jak se co dělá
- dřeváky jsou obuv s dlouhou historií
- vyrábí se většinou z topolového dřeva
- topolové se snadno tvaruje a má málo suků a tím i málo třísek zadřených
- nařežou se hranoly
- ty se soustruží na kopírovacím stroji dle šablony
- pravá i levá bota se soustruží naráz ale otáčí se protisměrně
- dutiny se tvoří na dvojité vyvrtávačce
- dřeváky se nechají vyschnout
- brousí se
- vypálí se kresby a ozdoby
- vymalují se barvami
- natřou se fermeží
Jak se dělají dřeváky - Jak se co dělá - video
Editace: 24.8.2018 - 21:40
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-dela-vodovodni-baterie