Kam nastražit pasti na myši
Nejlepší místa pro pasti v místnostech, kde se objevily myši, jsou
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.
Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.

těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.

Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.

364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Pokud používáme centrální větrání domu:
- v zimním období přivádíme do domu vzduch z jižní strany domu, kde by
měla být větší teplota, v létě pak ze severní strany, aby lépe ochlazoval
- vzduch můžeme přivádět potrubím uloženým 1 až 2 metry v zemi
kde již půda nezamrzá a vzduch se v zimě předehřeje a v létě ochladí.
Problém u potrubí je vznik plísní a usazování prachu, takže se neobejdeme
bez filtrace vzduch.
- potrubí by mělo být přístupné pro dokonalé čistění v odstávkách mezi sezónami
například proudem vody, či desinfekčním přípravkem
Obrázek přívodu vzduchu potrubím uloženým do země:

- v zimním období přivádíme do domu vzduch z jižní strany domu, kde by
měla být větší teplota, v létě pak ze severní strany, aby lépe ochlazoval
- vzduch můžeme přivádět potrubím uloženým 1 až 2 metry v zemi
kde již půda nezamrzá a vzduch se v zimě předehřeje a v létě ochladí.
Problém u potrubí je vznik plísní a usazování prachu, takže se neobejdeme
bez filtrace vzduch.
- potrubí by mělo být přístupné pro dokonalé čistění v odstávkách mezi sezónami
například proudem vody, či desinfekčním přípravkem
Obrázek přívodu vzduchu potrubím uloženým do země:

Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
Jak se dělají obroučky brýlí - Jak se co dělá
- brýle chrání zrak a korigují vadu čočky lidského oka
- kovové obroučky se tvarují v stroji trojrozměrného vinutí z drátu
- čočky zapadají do vybroušených drážek v obroučce
- na obroučku se pájí ploška pro sevření obroučky kolem skla čočky
- na obroučku se pájí pant ramene brýlí
- můstek spojuje obroučky skel a je vylisován z plechu
- obroučky skle se pájí k můstku v přípravku aby vše bylo symetrické
- připájí se část nad můstkem, která má ztenčené konce, aby nepřečnívaly na obroučce
- připájí se malé háčky, budou držet polštářky, kterými se brýle sedí na nose
- ramena brýlí jsou na jednom konci osazena plastem, který sedí na uchu, na druhém bude připájen pant
- do drážek obrouček se vloží čočky a obroučky se stáhnou šroubkem
- přišroubují se ramena a zahnou se aby držela za uchem pod úhlem 45°
Jak se dělají obroučky brýlí - Jak se co dělá - video
Co je to fotovoltaická fasáda?
Fotovoltaická fasáda je využití plochy fasády objektu k výrobě elektrické energie pomocí fotovoltaických článků - panelů.
První fotovoltaická fasáda v České republice byla instalována na jižní fasádu hotelu Corinthia Panorama Hotel
v Praze.
Fotovoltaickou fasádu instalovala firma Solartec.
Fotovoltaická fasáda na panelovém domě - paneláku
Jak by mohl vypadat panelový dům, obložený fotovoltaickou fasádou.
Fasáda by bránila přehřívání a vyráběla elektrický proud

Jak se dělají procesory - Jak se co dělá
- mikroprocesor je řídícím centrem počítače - jako mozek u živočichů
- 1937 - sestrojen první počítač jen na jednoduché matematické operace
- 1946 - první univerzální počítač elektronkový značných rozměrů asi jako paneláková kuchyně
- v 50. letech 20. století počítače osazeny tranzistory
- tranzistory byly později nahrazeny integrovanými obvody
- 1971 - první mikroprocesory - všechny komponenty na jednom čipu
- keramická destička se nazývá substrát a ponese mikročip
- povrch substrátu se pokryje tavící pastou, která bude držet mikročip do jeho připájení
- mikročipy se umisťují za pomocí automatu a infračerveného světla
- mikročipy se pájí za teploty 360°C pomocí cínu
- na substrát se připájí hliníkový kryt, který zároveň bude odvádět teplo z mikročipu
- další pájení trvá asi hodiny při teplotě při +150°C
- do pasty se umístí sloupce - cínové válečky, které budou zajišťovat elektrické propojení procesoru se základní deskou počítače
- na sloupce se umístí substrát s čipem a tak se získá čip s tisícem spojů
- místo sloupců lze použít kuličky, ty jsou odolnější a umožňují více spojení
- dokončený mikročip se musí očistit od tavidla a jiných látek
- procesory se testují po dobu 12 hodin při teplotě 140°C
Jak se dělají procesory - Jak se co dělá - video
Editace: 1426761332
Počet článků v kategorii: 364
Url:kam-nastrazit-pasti-na-mysi-id-828