Kam nastražit pasti na myši
Nejlepší místa pro pasti v místnostech, kde se objevily myši, jsou
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.
Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.
těsně u děr, ze kterých myši vylézají. Pak je to oblast těsně u stěn,
kouty a místa, kde se myš cítí v bezpečí.
Nejvíce myší se chytilo v úzkém průlezu mezi sudy s osivem.
Past ani nemusela obsahovat návnadu. Myš se snaží past přelézt
a odjistí sklopnou část pasti.
Kolem pasti příliš neuklízíme, aby myš cítila své pachy z předchozích
dnů a cítila se v naprostém bezpečí. Ani past neomýváme, pokud není
od krve, protože je ověřeno, že do nových pastí se myším nechce,
ale ty, které již nesou pachové stopy - splývají pachově s okolím,
mají větší šanci, že bude myší navštíveny.
Obrázek výskytu myší v místnosti nám napoví, kde nastražit past.
Myši se bojí volného prostoru. Snaží se být neustále něčím chráněny.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá
Co uvidíte:- míčky jsou vyráběny dle přísných bassebollových pravidel
- míčky musí mít stejnou hmotnost i obvod
- uvnitř míčku je kulička s korkovým jádrem
- kuličky se obalí lepidlem
- jsou omotány speciální 4 pramennou přízí
- pak se omotá další přízí 3 pramennou
- pak se přidá ještě další vrstva
- vrstvy zajišťují stálý tvar míčku i po mnoha úderech
- vrstvy vláken se napustí lepidlem
- 48 hodin se suší
- plášť míčku je z kůže a má tvar osmičky po obvodu proděrovaný pro sešití
- na míček je třeba dvě kůže ve tvaru 8
- na míčku je 108 stehů
- výroba jednoho míčku trvá asi jeden týden
Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá - video
Kalkulátor - výpočet čísla bot dle délky chodidla a obráceně
Velikost bot v EURO [steh] se vypočítá takto:Výsledné číslo bot = ( délka chodidla plus 1,5 cm pro pohodlí) / 0,667;
Zaokrouhlit nahoru o půl čísla, či na celé číslo.
Toto číslování má především obuv z Číny a Asie.
Anglické velikosti obuvi (velikosti pro dospělé) se počítají takto:
Číslo bot = ( délka chodidla plus 1,5 cm) dělená 2,54 x 3 - 25.
Metrické číslování - k délce chodidla v cm se připočítá 1cm a zaokrouhlí se na celá čísla,
nebo jejich poloviny směrem nahoru. Např. 24,8 cm + 1 cm = 25,8 tedy metricky 26
Délku chodidla změříme tak, že patu dáme ke stěně a od stěny změříme až po konec palce.
Lépe když měření provede jiná osoba, aby noha byla správně zatížena.
Nebo chodilo položíme na lista papíru a někdo jíný nám jej obkreslí.
Nutnost je, aby tužko byla stále kolmo k papríu, abychom zakreslili největší rozměr paty a prstů.
Chodidla měříme večer, kdy jsou nejvíce roztažená a oteklá.
Kalkulátor
Zadání potvrďte ENTER, nebo použíjte zvyšovací šipky.Výsledek:
Oxid uhličitý je velmi důležitým plynem, který potřebují rostliny
ke svému růstu. Bez oxidu uhličitého by život ve formě jak je známe
nebyl možný. Uhlík je velmi vzácná surovina a v přírodě je po něm
velká poptávka zejména v rostlinné říši, ale i živočichové je využívají
k stavbě svých těl.
Holandští farmáři zjistili, že pokud se do skleníků vhání určité množství
spalin z plynových kotelen, rostliny vykazují bujnější růst, protože mohou
snadněji získávat drahocenný uhlík pro stavbu těla a pro farmáře to
pak znamená znatelně vyšší zisk.
ke svému růstu. Bez oxidu uhličitého by život ve formě jak je známe
nebyl možný. Uhlík je velmi vzácná surovina a v přírodě je po něm
velká poptávka zejména v rostlinné říši, ale i živočichové je využívají
k stavbě svých těl.
Holandští farmáři zjistili, že pokud se do skleníků vhání určité množství
spalin z plynových kotelen, rostliny vykazují bujnější růst, protože mohou
snadněji získávat drahocenný uhlík pro stavbu těla a pro farmáře to
pak znamená znatelně vyšší zisk.
Výhody nevýhody získávání energie spalováním slámy a z fotovoltaických panelů.
Spalování slámy:
- slámu můžeme spalovat v době kdy jsou největší mrazy a slunečního svitu je minimum
- při růstu rostlin se vytváří kyslík a je odčerpáván CO2 z ovzduší a navíc rostliny plodí zrno (semena), které potřebujeme aby nenastal hladomor
- pole s rostlinami zachytávají prach a zvlhčují vzduch, působí blahodárně na psychiku člověka
- nevýhodou je to, že pokud slámu spálíme připravíme se o drahocenné hnojivo - umělá hnojiva jsou stále dražší a nemohou nahradit hnojení rostlinnými zbytky
Fotovoltaika:
- půda kde jsou fotovoltaické elektrárny se již nedá využít pro pěstování zemědělských plodin
- přebytek elektřiny z panelů v době kdy je o elektřinu nejmenší zájem, tedy v letních měsících
- nepatrný výkon v zimních měsících, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí
- i poměrně velký zábor plochy s panely na obrázku (za slunečního svitu) vydá jen tolik kilowatthodin, jako motor jednoho nákladního automobilu
Spalování slámy:
- slámu můžeme spalovat v době kdy jsou největší mrazy a slunečního svitu je minimum
- při růstu rostlin se vytváří kyslík a je odčerpáván CO2 z ovzduší a navíc rostliny plodí zrno (semena), které potřebujeme aby nenastal hladomor
- pole s rostlinami zachytávají prach a zvlhčují vzduch, působí blahodárně na psychiku člověka
- nevýhodou je to, že pokud slámu spálíme připravíme se o drahocenné hnojivo - umělá hnojiva jsou stále dražší a nemohou nahradit hnojení rostlinnými zbytky
Fotovoltaika:
- půda kde jsou fotovoltaické elektrárny se již nedá využít pro pěstování zemědělských plodin
- přebytek elektřiny z panelů v době kdy je o elektřinu nejmenší zájem, tedy v letních měsících
- nepatrný výkon v zimních měsících, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí
- i poměrně velký zábor plochy s panely na obrázku (za slunečního svitu) vydá jen tolik kilowatthodin, jako motor jednoho nákladního automobilu
Editace: 1426761332
Počet článků v kategorii: 364
Url:kam-nastrazit-pasti-na-mysi-id-828