Hlávkový salát (jak se co dělá - video)

Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.

Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".

Je to takový luxusní foliovník. Výrobce uvádí, že musí být postaven na chráněném
místě proti větru a taky větší vrstva sněhu by jej zbortila, takže sníh odhazovat,
nebo možná bude lépe polykarbonátové desky na zimu vysunout aspoň ze střechy.
Jinak je to třída HOBBY, takže konstrukce je na hranici únosnosti.
Na obrázcích můžete vidět spojovací místa, což byl celkem oříšek, jak skleník složit.
Dva lidé jsou nutnost. Dva dny budou mít co dělat než skleník složí (pokud již skleník
skládali někdy předtím, tak jej složí za den.

Roubovací nůžky Cepistar.
Možnost tří řezů (typ Ω, typ V nebo typ U) umožňuje různé výřezy roubu.
Tři typy řezů poskytují nejlepší volbu pro váš úspěch.
Ustřihnou roub i podnož tak, že je lze přesně spojit.
Pak stačí jen ovázat páskou.
Vysoká efektivita i snadnost práce.
https://netscroll.cz/trgovina/domov-a-zahrada/cepistar/

S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.

Lidé stále více uvažují zda získávání "ekologické" je opravdu ekologické.
Uveďme si pár příkladů získávání energie v současnosti a zjistíme, že každé nějak negativně ovlivňuje životní prostředí.

• uhelné elektrárny - znečištění ovzduší, oxid uhličitý, těžba uhlí, změna krajiny, zástavba orné půdy



• plynové elektrárny = znečištění ovzduší, oxid uhličitý, zástavba orné půdy



• jaderné = jaderný odpad, možnost úniku radioaktivní látky, páry z chladících věží, zástavba orné půdy



• větrné elektrárny = velká energetická náročnost při jejich výrobě, spotřeba barev na nátěry, náklady na údržbu , relativně malý výkon, nevyrábí bez větru, relativně vysoká hlučnost, zabíjí ptáky, hyzdí krajinu, její stín snižuje výnosy na polích, zpomalení rychlosti větru v nízkých výškách


• solární elektrárny fotovoltaické = hyzdí krajinu, zabírají často úrodnou půdu, v noci nevyrábí elektřinu, jejich výroba i likvidace je energeticky/ekologicky náročná


• solární termo elektrárny zrcadlové = zábor půdy, spalují hmyz i ptactvo, které se ocitne v místě koncentrace paprsků



• termální vrty = ochlazování podzemních vrstev, možnost zemětřesení



• přílivové / odlivové elektrárny = zpomalování otáčení Země