Hlávkový salát (jak se co dělá - video)
Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá
- zelenina může růst i ve vodě obohacené o živiny - hydroponie
- kultivace na plovoucím voru
- nasají se do otvorů v roštu
- překlopí se od oázy - buněk v houbovitém bloku kde naklíčí
- bloky oázy po naklíčení semen se položí na hladinu bazénu 30 cm hlubokého
- v nádrži se pouze doplňuje voda, živiny a hnojiva
- z 4 dny již semena zjevně klíčí - v létě po 7 dnech první listy
- sazenice se přesadí na polystyrenové bloky
- po 13 dnech v létě na další blok s méně otvory aby byly dál od sebe
- poslední přesazení 26. dne v létě - 45. den v zimě do řídkých boxů po 18 kusech
- znovu se desky se sazenicemi položí na hladinu kde přetrvají až do sklizně
- na 1m2 lze umístit 500 sazenic při hydroponii
- hydroponie nepotřebuje chemické ošetřování a umělá hnojiva neunikají do okolí
- za 45 dnů v létě a za 75 dnů v zimě jsou saláty připraveny na sklizeň
Jak se dělá hlávkový salát - Jak se co dělá - video
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
Jak se dělají běžecké pásy - Jak se co dělá
Na videu uvidíte:- šlapadla existují již od 18. století
- moderní šlapadla řídí počítač, který volí program dle běžcovi kondice
- výroba rámu z hliníku
- motory pohánějící pás jsou řízeny stroboskopickými impulzy
- zařízení se dá po cvičení složit do menší velikosti
- montáž řídícího systému
- instaluje se i snímač frekvence běžcova tepu
- náklon pásu je měnitelný (běh po rovině či do určitého stoupání)
- závěrečná kontrola šlapadla
Jak se dělají běžecké pásy - Jak se co dělá - video
Kotel Dakon DOR
Dakon DOR návod k obsluze na stránkách výrobceKotel je určen ke spalování tuhých paliv.
Nejlepší je jen dosýpat palivo, aby stále hořel. Pak nebouchá do násypky. Jenže, když nepotřebujeme takový výkon, tak to může být problém - kotel se přetápí.
Pokud se používá málo paliva, je lepší palivo nahrnout-přikládat jen na jednu stranu násypky, aby plyn z násypky mohl odcházet do spalovacího prostoru a nebouchal nad palivem v násypce. Pak je také nutno přiškrtit přívod primárního vzduchu, na spodních dvířkách, aby se nevytvářelo tolik plynu a nebouchalo to v násypce.
Je dobré taky částečně otevřít otvor v horních přikládacích dvířkách, aby byl plyn/kouř z násypky odvětráván do spalovacího prostoru a nedocházelo k bouchání.
Date: 11.02.2020 - 11:35
Ve videu se uvádí, že do zhruba dvou litrů dešťové vody
se vloží dvě hrsti listí z bříze a hrstka sušených hub
- hlav kozáka březového.
Vše se nechá ustát 24 hodin při pokojové teplotě,
aby spory začaly klíčit.
Tímto roztokem pak byl polit mokrý trávník v období růstu
těchto hub!
Výsledek se prý dostavil do tří dnů
**VIDEO YOUTUBE
se vloží dvě hrsti listí z bříze a hrstka sušených hub
- hlav kozáka březového.
Vše se nechá ustát 24 hodin při pokojové teplotě,
aby spory začaly klíčit.
Tímto roztokem pak byl polit mokrý trávník v období růstu
těchto hub!
Výsledek se prý dostavil do tří dnů
**VIDEO YOUTUBE
Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá
- již ve 12. století Číňané namotávali přebytečný vlasec
- dnešní navijáky se dělají z lehkých a pevných materiálů
- umožňují rychlé odvíjeni vlasce a zaseknutí
- moderní navijáky mají více rychlostí
- klec navijáku je z hliníku s velkými otvory pro případné rozmotání vlasce
- vřeteno je z nerez oceli a navíjí se na něj vlasec
- na vřeteni jsou i dvě ozubená kolečka
- další kolečka tvoří převodovku a lze tedy měnit rychlost navíjeni
- pojistky umožní správné napnutí vlasce
- cvrček vydává zvuk, když se ryba chytí na vlasec
- přehazovačka volí převod rychlosti navíjeni
- kompletní cívka se vloží do klece navijáku
- na cívce je až 900 metrů vlasce
- přidá se víko s ovládacími prvky
Jak se dělají navijáky rybářské - Jak se co dělá - video
Editace: 14.8.2018 - 12:57
Počet článků v kategorii: 364
Url:jak-se-dela-hlavkovy-salat