Silikagel k čemu slouží Silica Gel

Plíseň je houba, nebo skupina hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Některé plísně jsou i užitečné například pokud produkují antibiotika, enzymy, organické kyseliny.

Plíseň okurková (žlutozelené skvrny, napadená rostlina hyne) se ničí přípravky obsahujícími měď, ale mnoho
zahrádkářů upouští od tohoto způsobu ochrany rostlin a volí
raději výsadbu resistentních odrůd.

Mléko a postřiky obsahující kravské mléko plíseň okurkovou nezničí!


Mozaika okurková Cucumber mosaic virus
je virus, který napadá okurky a ostatní tykvovité rostliny a to i rostliny pěstované pod krytem.
Proti mozaice okurkové, jakožto viru se lze bránit především výsevem odolných druhů.

Bakteriální skvrnitost jsou průsvitné žlutohnědé skvrny na listech, sliz tvoří stříbřitý povlak.
Postřik se provádí přípravkem Kuprikol 50 nebo Chamion 50 WP (chorobu jen omezí). Pomáhá výsev resistentních druhů.

Padlí okurkové moučnaté bělavé skvrny na listech, listy odumírají, můžeme aplikovat postřik přípravkem Europaren 50 WP.
Všeobecně u okurek provádíme zálivku ke kořenům, ale nepřelévat.
Napadené listy i natě okurek nesmí přijít do kompostu jinak se plísně a viry šíří dál do celého okolí.

Odolné okurky:
Bimbostar F1 velmi raná odrůda okurek s vysokým výnosem naprosto odolná proti plísni okurkové a virové mozaice !
Twigy F1 poloraná a vysoce výnosná odrůda do všech oblastí, je odolná proti virové mozaice a padlí

Pergoly - zahradní altánky slouží k příjemnému posezení za teplých dnů,
ale pokud je umístíme ke stěně domu, mohou jej chránit proti povětrnosti
a v zimním období i proti promrzání stěny. Pokud jsou tyto pergoly opatřeny
nejen průhlednou střechou, ale i stěnami z polykarbonátu, můžeme je využít
i jako skleníky pro rychlení zeleniny, kterou pak přesazujeme na záhony.

Vytápění skleníku, pařeniště chlévskou mrvou, posekanou travou

• vrstva 20 cm ušlapaného čerstvého koňského hnoje, nebo čerstvě pokosené trávy sekačkou na drobno, se ušlape do prohlubně v pařeništi, posype se 10 cm vrstvou hlíny a vysadí sazenice - hnůj, tráva se fermentací zahřívají až na +60 a teplo prohřívá půdu
• posekaná tráva se namačká do igelitových pytlů, ty se postaví do skleníku, tráva se prolije konví vody a nechá kvasit, při fermentaci vzniká teplo které vyhřívá skleník

Od severu skleník izolujeme

Ze severní strany slunce nikdy nesvítí a proto je dobré tuto stranu tepelně izolovat bublinkovou folií, či dutým polykarbonátem a podobně.

Příčiny plísní na zdech stěny jsou vlhké a to z těchto důvodů:
- stěny nejsou odizolovány od základů a vlhnou od nich
- stěny jsou příliš chladné a kondenzuje na nich i v nich teplejší vlhký vzduch místnosti (například pokud přijedeme na chalupu na víkend v zimě a zdi jsou studené po zatopení a ohřátí vzduchu bude docházet k masivní kondenzaci vodních par na promrzlých stěnách)
- zatékání střechou, okapem

Řešení:
- stěny odizolovat od základů
- zabránit zatékání (opravy okapů, střechy)
- používat speciální omítky, nebo omítky vápenné (omítky s příměsí cementu více vlhnou)
- v starých domech kde se malovalo vápnem, znovu použít vápno
- stěny tepelně izolovat zvenčí pokud jsou z kvalitního zdiva např. z pálených cihel
- pravidelně větrat 3 až 5 x za den po 5 minutách v zimě, v létě pokud možno neustále, aby vzduch přesycený vodními parami nekondenzoval na stěnách (Proč v chladném zimním období větrat po etapách? Aby se vzduch řádně ohřál a ohřátý vzduch je schopen pojmout daleko víc vodních par jak studený. V místnosti 4x4x3 metry ohřátý vzduch na 25°C může pojmout téměř 10 litrů vody ve formě vodních par zatímco vzduch vpuštěný zvenčí bude při 0°C obsahovat maximálně 2,5 litru vody a tím jak se bude zahřívat bude zároveň absorbovat vodní páry.)
- pravidelně místnost vytápět, ne nárazově
- z míst napadených plísní tuto plíseň seškrábnout a ošetřit přípravkem SAVO na plísně

Hunové pravděpodobně přišli do Evropy z oblasti dnešního Mongolska a Kazachstánu.

Tataři - Ta-ta jeden z mongolských kmenů na severovýchodě pouště Gobi.

Avaři - původ nejasný, snad opět dnešní Mongolsko, Kazachstán.

Jeden rok je strom svěží, plodí, vše je v pořádku a další rok strom
uschne, nebo některé větve. Oloupe se kůra z větví, jsou ve dřevě
díry, pod kůrou i ve dřevě chodbičky.
Většinu této pohromy mají na svědomí kůrovec, drtník, bělokaz a
kozlíček.

Napadají většinou oslabené stromy (mrazem, suchem, mokrem,
chladem, infekcí, jinými parazity).

Prevence proti kůrovci, drtníku, bělokazu, kozlíčku

• - postřiky zejména na jaře proti hmyzu - puklicím
• - v době sucha zalévání - strom se pak může bránit (dodávat látky pod kůru proti parazitům)
• - přihnojování
• - líčení kůry vápnem (lze pak vidět různé dírky navrtané do kůry, či podezřelé pukliny)
• - odřezávání a okamžité spálení napadených větví až na větevní kroužek
• - ošetření řezu přípravkem pro rychlé zahojení rány, ošetření kůry proti parazitům, nátěr rány latexem
• - vysazování odolnějších odrůd

Obrázek napadené větve jabloně jedním z parazitů (pravděpodobně drtník)