Silikagel k čemu slouží Silica Gel

Jak se dělá vířivka - Jak se co dělá

• vířivka má svůj vzor v přírodních vřídlech a horkých pramenech
• vířivka působí hojivě na svaly
• vířivky se začaly prosazovat kolem roku 1950 a mnozí lidé si tak začali plnit sen mít své vlastní lázně doma na zahradě
• moderní vířivka má až 100 trysek, které vytváří vlny jenž působí příznivě na napjaté svaly
• výroba vířivky počíná akrylovou deskou napnutou v rámu, která se vloží do pece
• jakmile se deska začne teplem prohýbat položí se na formu a z formy se začne odsávat vzduch
• deska se tím vytvaruje dle formy do jejich záhybů a pak se ochladí, aby si uchovala tvar
• dno vany se pak zpevní nástřikem z pryskyřice a laminátového vlákna
• další nástřik je z polyuretanové pěny, jako tepelná izolace
• vaně se oříznou hrany, okraje se obrousí
• vyvrtají se otvory a namontují se trysky, jejichž obvod se těsní silikonovým tmelem
• k tryskám se připojí vždy dvě hadice, jedna na vzduch a druhá na vodu
• vodu dodává čerpadlo z vany
• do vany je možno přidat i osvětlení
• na vše se znovu nanese izolační pěna a celý komplet vany se obalí fólií
• na celý obvod vany se namontuje ozdobné obložení

Jak se dělá vířivka - Jak se co dělá - video

**

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá

Pěstování žampionů postup a video

• žampiony jsou houby a pro mnohé velká pochoutka
• žampiony uměle rostou v kompostu ze sena, koňského hnoje při správné teplotě a provzdušnění
• kompost se musí pro pěstování žampionů prohazovat a zalévat nejméně po dobu jednoho týdne přičemž vzniká teplo a čpavek, mikroorganizmy se množí
• kompost pro žampiony by měl mít 2% dusíku proto se do něj přidává slepičí trus
• sádrovec se přidává pro upravení kyselosti kompostu
• po dvou týdnech se kompost vloží do kompostéru, kde se rozemele a provzdušní, má pak hnědou barvu a páchne čpavkem
• kompost se pak zahřívá téměř na 60°C, aby se zbavil hmyzu a jeho vajíček a nechá se několik dnů chladnout až na 25°C
• mikroorganizmy promění čpavek na dusíkatý protein, který potřebují žampiony k růstu
• kompost se rozprostře a oseje pšenicí, která jsou naočkována podhoubím žampionů
• podhoubí jsou kořeny hub
• vše se zasype vrstvou rašeliny
• žampiony rostou velmi rychle a každých 24 hodin ze zdvojnásobí jejich velikost
• houby vdechují kyslík a vydechují kysličník uhličitý, proto potřebují vzduch ke svému růstu
• po několika dnech se žampiony sbírají, ale opatrně, aby nedošlo k poškozeni podhoubí a za 3 až 5 dní dojde k vyrašení nových hub
• sklizené žampiony se vloží do ledničky, aby se zastavil růst
• při balení pro expedici se do obalu dělají dírky, aby houby mohly dýchat, což prodlouží jejich životnost
• od založení kompostu až po expedici žampionů do obchodu uplynou 3 měsíce

Jak se dělají žampiony - Jak se co dělá - video

**

Hranice pozemku se vyznačují například:

• oplocením


• hraničními kameny


• kůly


• tyčemi s tabulkou


• kolíky


• hlavami se závrtným trnem

Hlava hraniční - obrázek

Jak se dělají kuličky paintball - Jak se co dělá

• paintball je hra na schovávanou se vzduchovými pistolemi ze kterých se střílí kuličky s barvou, po zasažení protivníka jej touto barvou označí
• kuličky jsou z potravinářských surovin a želatinou, netoxické
• vytvoří se gel obarvený potravinářským barvivem
• podobně se vytvoří i náplň - polyetylén glykol
• stroj nanese první hmotu na buben a vytvoří se gelová páska
• z pásky se vytlačí půlkulové díly
• dále se oba díly spojí náplní a přitlačí k sobě
• kuličky se musí vysušit aby neztratily kulový tvar
• paintball zlepšuje vztahy v kolektivu proto některé firmy svým zaměstnancům zajišťují hrát paintballové turnaje

Jak se dělají kuličky paintball - Jak se co dělá - video

**

Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody


Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.

Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.

Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.