Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Plynové elektrárny a jejich budoucnost


AD MOB

Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).

Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.

Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.

351LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


148

Invazní plevely seznam nejzákeřnějších | invazni-plevely-seznam-nejzakernejsich-id-2289


Laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus)
//www.halonoviny.cz/articles/view/45573683
může i léčit?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navrat-amarantu

Na obrázku malá rostlinka Laskavce, ale dokáže dorůst klidně
metrové výšky. Jak lodyha zdřevnatí, tak si s ní poradí jedině
výkonný křovinořez s pilkou, nebo sekyrka.





Peťour
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9B%C5%A5our_malo%C3%BAborn%C3%BD
Jak se z jara začne objevovat na záhonku - klíčit, tak už dávám okurky na
záhon. Má rad teplo, jak zaprší tak už raší. V hustém trávníku se mu nelíbí.
Taky stín nemá moc rád, protože když zaseji zelené hnojení - hořčici, tak
mezi ní nestačí vyklíčit. Je velmi produktivní. Do týdne kvete a po vytržení
stačí semínka dozrát. Šíří se vzduchem jak pampeliška - pomocí chmýří.
Stačí aby jen jedním kořínkem zůstal v zemi a roste dál. Na rostliny vytržené
a ponechané na záhonu stačí zapršet a pokud nejsou zcela suché, okamžitě
lodyhy zapustí kořínky a rostou zase v plné síle.


Bršlice kozí noha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C5%A1lice_koz%C3%AD_noha
Bršlici milují králíci. Dobře se dá kosit. Zabrání růstu jiných trav.
Roste hlavně pod stromy ve stínu, ale na záhonu je to obtížný plevel.
Miluje vlhko a stín. Šíří se kořeny. Pokud kořeny, které připomínají
šlahouny jahodníku, rozsekáte na malé kousky a ponecháte v půdě,
jsou tyto malé části schopny vytvořit nové jedince.



Pcháč rolní
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD

Svlačec rolní
(Convolvulum arvansis)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svla%C4%8Dec_roln%C3%AD
Přivádí i zkušené zahrádkáře k šílenství. Nezkušení se nejdříve
radují, když se jim objeví rostlinka u plotu, krásně se po něm
pne a kvete, ale další rok již kořeny proniknou do blízkých záhonů
a zcela je zamoří. Boj je pak nekonečný, neustále vytrhávat.
Kopáním či plečkováním se může nasekat stovky drobných částí
rostliny, které v příhodných podmínkách vytvoří další jedince.
Miluje slunce a nevadí mu sucho.


Patrně Černohlávek obecný - nutno vybrat i s kořeny, tvoří takové hlízy, které
se snadno rozlamují na menší části a zamoří záhon, či pole




Pcháč oset
Použít rukavice a vytáhnout co nejdelší kořen.
Citlivý na herbicidy.


Lebeda - merlíkovité
Trhat a nenechávat na záhonu, jinak vysemení



Svízel přítula
Zavčas vytrhat, pokud vysemení, tak bude práce
s ní nad hlavu.



Lilek černý
Trhat i s kořeny. Nepříjemný v bramborách i rajčatech.
Často se podaří vytrhnout bramborovou nať, namísto
Lilku černého.



Topol bílý a Javor
Nepodceňujte tyto dřeviny.
Hlavně topol bílý se množí kořenovým systémem a zamoří zahradu
důkladně.
263

Měřící pásmo, metr (jak se co dělá - video) | jak-se-dela-merici-pasmo-metr


Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá

  • pásmový metr, měřící pásmo je používáno v mnoha profesích
  • zatahovací pásmo bylo vynalezeno v polovině 19. století
  • oblibu si získalo až po roce 1940
  • pásky měřidla se opatří základním nátěrem a pak se obarví
  • po zaschnutí barvy se pásy označí značkami, čísly a ryskami
  • pásek se zahřeje a opatří plastovou vrstvičkou
  • na válečkové dráze se pásek prohne ( má tvar dlouhého žlábku) to je důležité pro jeho rychlé vysunutí
  • pásek se nastříhá na jednotlivá pásma
  • jeden konec se opatří háčkem na zachycení k okraji měřeného předmětu
  • z jiných pásků se vytváří samo navíjecí pružiny pro zatažení pásma zpět po ukončení měření
  • do spodní poloviny se umístí samo navíjecí pružina s brzdami, které zajistí, aby se pásmo navinulo zpět až po měření, kdy je uvolníte tlačítkem
  • pak se obě poloviny spojí dohromady a část pružiny zůstane vysunuta
  • na vysunutou pružinu se připevní konec pásma a pružina jej navine do krytu a přístroj je hotov

Jak se dělá měřící pásmo, metr - Jak se co dělá - video

**

278

Peřiny (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-periny


Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá

  • prachové peří je ne břiše hus, kachen a dalších vodních ptáků
  • prachové peří je tvořeno navzájem propletenými vlákny, které tvoří kapsy
  • vzduchové kapsy izolují před chladnou vodou
  • peří se víří v komorách, nejlehčí prachové vystoupá nejvýš a přechází do další komory
  • prachové peří se vyčistí, zbaví bakterií, roztočů a mastnoty
  • přidají se antibakteriální a proti plísňové prostředky
  • kontroluje se objemová hmotnost peří
  • peří se nafouká do sypkoviny do jednotlivých kapes, které se pak prošijí na stroji
  • sypkovina je hustá tkanina ze 100% bavlny a peří se z ní nedostane otvůrky ven

Jak se dělají peřiny - Jak se co dělá - video

**

287

Pouta (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-pouta


Jak se dělají pouta - Jak se co dělá

  • pouta jsou donucovací prostředek, kterým se zajišťuje podezřelá osoba z páchání trestné činnosti
  • pouta do roku 1862 byla volná
  • od roku 1862 jsou opatřeny stavitelnými rohatkami a západkami, což umožňuje pevné přitisknutí kolem zápěstí zadrženého
  • pouta se vyrábí z ocelového pásu, ze kterého se nastříhají jednotlivé díly
  • do patřičných dílů se vyfrézují zuby rohatky, každá pouta mají dvě rohatky
  • oka pout se vyrábí z tyčoviny soustružením a vrtáním, pouta mají dvě oka a dva články řetězu, které je spojují - články se musí svařit, aby se nedaly natáhnout
  • jednotlivé díly pout se poskládají do přípravku a snýtují dohromady
  • pouta se tepelně upraví pro získání větší tvrdosti a houževnatosti
  • nyní se vloží západky s pružinami a zajistí se čepy
  • na pouta se vyrazí sériové číslo pro přesnou policejní evidenci
  • ostré hrany se zaoblí otáčením pout v bubnu spolu s kameny
  • pouta se zkouší silou větší než 200 kg a musí zůstat spojená

Jak se dělají pouta - Jak se co dělá - video

**

188

Německo a elektrárny na spalování uhlí | nemecko-a-elektrarny-na-spalovani-uhli


S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.

O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).

Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.

Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.



Editace: 2013-05-13 18:26:39
Počet článků v kategorii: 351
Url:plynove-elektrarny-a-jejich-budoucnost

AD
11 Share
Share
Tweet