Past na myši plastová
AD MOB
Snadno se nastraží, stačí ji mnohdy dát jen před dírku, ze které
myši vylézají, nebo do rohu místnosti a pak jen kontrolovat úlovek.
Pastičky na myši mají poutka, je dobré je přivázat, aby je myši neodtáhly
neznámo kam.
myši vylézají, nebo do rohu místnosti a pak jen kontrolovat úlovek.
Pastičky na myši mají poutka, je dobré je přivázat, aby je myši neodtáhly
neznámo kam.
357LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Roubovací nůžky Cepistar.
Možnost tří řezů (typ Ω, typ V nebo typ U) umožňuje různé výřezy roubu.
Tři typy řezů poskytují nejlepší volbu pro váš úspěch.
Ustřihnou roub i podnož tak, že je lze přesně spojit.
Pak stačí jen ovázat páskou.
Vysoká efektivita i snadnost práce.
https://netscroll.cz/trgovina/domov-a-zahrada/cepistar/
Možnost tří řezů (typ Ω, typ V nebo typ U) umožňuje různé výřezy roubu.
Tři typy řezů poskytují nejlepší volbu pro váš úspěch.
Ustřihnou roub i podnož tak, že je lze přesně spojit.
Pak stačí jen ovázat páskou.
Vysoká efektivita i snadnost práce.
https://netscroll.cz/trgovina/domov-a-zahrada/cepistar/
Na 100 metrů čtvereční se doporučuje 100 až 120 gramů.
Hustota setí: 100 - 120 g/100 m2
Nicméně, když zaorávám jen nízkou do 15 cm výšky, seji hustěji,
půl až 1 kilogram na ar == 100 m2.
Hustější také brání klíčení nežádoucích plevelů a půda tak nevysychá.
Řídká mi v roce 2018 zaschla a zbytek sežraly larvy bělásků.
Hustota setí: 100 - 120 g/100 m2
Nicméně, když zaorávám jen nízkou do 15 cm výšky, seji hustěji,
půl až 1 kilogram na ar == 100 m2.
Hustější také brání klíčení nežádoucích plevelů a půda tak nevysychá.
Řídká mi v roce 2018 zaschla a zbytek sežraly larvy bělásků.
Dobrý den,
nevím jestli tuhle otázku mohu prezentovat v tomto vláknu, ale nevím kam jinam s ním. Sháním vhodný olej pro ošetření 2 roky starého mahagonového stolu. Na ceně nezáleží, chci ovšem kvalitní olej. Doposud jsem používal různé značky, ale že by stůl nějak ošetřili, nebo mu dodali původní barvu, to se říct nedá. Poradíte prosím někdo? Děkuji za odpovědi!
nevím jestli tuhle otázku mohu prezentovat v tomto vláknu, ale nevím kam jinam s ním. Sháním vhodný olej pro ošetření 2 roky starého mahagonového stolu. Na ceně nezáleží, chci ovšem kvalitní olej. Doposud jsem používal různé značky, ale že by stůl nějak ošetřili, nebo mu dodali původní barvu, to se říct nedá. Poradíte prosím někdo? Děkuji za odpovědi!
Povodně sebou přinášejí zkázu a utrpení pro mnoho lidí.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Příčiny povodní:
- vytrvalé deště z důvodu "zpětného" chodu cyklony (cyklona nejde od západu k východu, ale jakoby zpět nad Německo a Polsko, nebo zůstane stát na místě, cyklony postupující od severu přináší taktéž vydatné srážky)
- obrovské množství vody steče do uzounkého proužku koryta řeky ( Jestliže naprší pouze 100 mm srážek na již vodou nasáklou půdu, je to 10 cm vrstva vody po velké ploše a tato vrstva se pak "naskládá" do úzkého koryta řeky. Když srovnáme šířku řeky a šířku okolní krajiny tak stačí jen 100 šířek řeky okolní krajiny, aby v řece stoupla voda o 10 metrů - 100x10cm = 1000cm = 10 m a to již voda často opouští koryta řek a zaplavuje krajinu. Pohled na leteckou mapu jasně ukazuje, jak obrovská plocha se musí vměstnat do nitky, kterou řeka představuje.)
- přehrady nejsou včas vypuštěny a pak nemohou regulovat odtok přívalových srážek
- rozorání mezí ( meze byly často po vrstevnících kopce a tím zabraňovaly erozi půdy i náhlému odtoku vody z polí do řek )
- regulace řek (řeky byly narovnány a schopnost pojmout množství vody je mnohonásobně nižší)
- betonujeme a stavíme velké plochy, na kterých voda nemůže vsakovat do půdy, ale jen odtéká přímo do kanalizace (dálnice, sklady, parkoviště)
- letecká doprava (spaliny - kondenzační páry za letadly mnohde vytváří neustálou vysokou oblačnost)
- lidé si nastavěli domy v místech, kde dříve probíhalo koryto řeky (kolem meandrů, na ideálních rovinách vzniklých naplaveninami při změně řečiště, pak stačí jen vydatnější srážky, voda se vylije z koryta a zaplaví tisíce hektarů půdy)
Z leteckého snímku je patrné, jak lidé narovnávali řeky a snížili tak jejich schopnost pojmout větší množství vody
Dřívější význam povodní:
Dříve povodně zúrodňovaly půdu, vyplavovaly tisíce tun humusu splaveného z hor, nivelizovaly krajinu, vytvářely úrodné roviny, byly životně důležité například pro Egypt.
Pro člověka pak bylo výhodné se usadit v těchto rovinách v blízkosti řek. Řeka chránila osadu - město z jedné strany před nájezdníky, tvořila těžko překonatelnou hranici (Dunaj, Morava), ale také přinášela rizika záplav.
Pokud kupujete nový dům nepodceňte riziko povodní, ušetříte si mnoho nervů a strachu, ale i v městech ohrožených povodněmi jsou mnohdy místa, kam voda zatím ještě nikdy nedosáhla.
Jak se dělá žula - Jak se co dělá
- žula též granit je velmi odolný, kyselým dešťům odolávající dekorativní kámen
- žula vzniká z roztaveného magmatu, který stoupá vzhůru štěrbinami v zemské kůře, jak tuhne mění se v žulu
- žuly se ukrývají pod nánosem horniny, jakmile je lom otevřen trhají se bloky 30 m dlouhé, 7 m široké odvrtáním a odtržením pomocí výbušnin
- tyto bloky se pak trhají na menší bloky 3x1,5x1,5 metru vážící 20 tun, které je možno zpracovat v továrnách
- bloky se řežou na desky kotoučovou pilou osazenou diamanty přesto je řezání velmi pomalé, rozřezání bloku trvá i 3 dny
- desky se leští brusnými hlavami
- nakonec se desky rozřežou na přesný rozměr zadaný zákazníkem
Jak se dělá žula - Jak se co dělá - video
**
Editace: 1426615186
Počet článků v kategorii: 357
Url:past-na-mysi-plastova-id-826
AD
