Past na myši plastová
Snadno se nastraží, stačí ji mnohdy dát jen před dírku, ze které
myši vylézají, nebo do rohu místnosti a pak jen kontrolovat úlovek.
Pastičky na myši mají poutka, je dobré je přivázat, aby je myši neodtáhly
neznámo kam.
myši vylézají, nebo do rohu místnosti a pak jen kontrolovat úlovek.
Pastičky na myši mají poutka, je dobré je přivázat, aby je myši neodtáhly
neznámo kam.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá žula - Jak se co dělá
- žula též granit je velmi odolný, kyselým dešťům odolávající dekorativní kámen
- žula vzniká z roztaveného magmatu, který stoupá vzhůru štěrbinami v zemské kůře, jak tuhne mění se v žulu
- žuly se ukrývají pod nánosem horniny, jakmile je lom otevřen trhají se bloky 30 m dlouhé, 7 m široké odvrtáním a odtržením pomocí výbušnin
- tyto bloky se pak trhají na menší bloky 3x1,5x1,5 metru vážící 20 tun, které je možno zpracovat v továrnách
- bloky se řežou na desky kotoučovou pilou osazenou diamanty přesto je řezání velmi pomalé, rozřezání bloku trvá i 3 dny
- desky se leští brusnými hlavami
- nakonec se desky rozřežou na přesný rozměr zadaný zákazníkem
Jak se dělá žula - Jak se co dělá - video
Týmy vědců si lamou hlavu, kam se poděl oxid uhličitý uvolňovaný do ovzduší
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
po řadu let spalováním fosilních paliv? Mělo by jej být v ovzduší mnohonásobně
více, než tomu je.
Malé děti znají odpověď okamžitě a řeknou Vám že:
Oxid uhličitý potřebují k svému růstu rostliny (stromy, keře, travní porost),
ale obrovské množství spotřebuje především vodní svět - řasy.
Tyto organismy štěpí CO2 na uhlík a kyslík který vydechují zpět
do ovzduší - vody. Ročně jsou takto rozloženy miliardy tun oxidu uhličitého.
Zeleň je třeba chránit!
Až lidstvo zvládne štěpení CO2 z ovzduší průmyslovým způsobem,
bude možné vytvářet jednoduše celou řadu dnešních paliv a to od plynů (propan-butan)
až po kapaliny (benzíny). CO2 pak bude velmi cennou surovinou.
Rafinerie na zpracování CO2 by mohly být budovány například na Sahaře,
a pro provoz využívat solární energii.
Farmy s řasami
Řasy a zvláště některé jejich druhy potřebují k svému růstu značné množství CO2.
Je to paradox, když pěstitelé těchto řas se potýkají s problémem, jak zajistit toto
obrovské množství CO2, protože řasy rostou tím rychleji, čím více CO2 mohou získat
a v ovzduší je koncentrace CO2 proně příliš nízká.
Nabízí se řešení - elektrárny vypouštějící CO2 by jej vháněli do bazénnů z řasami a
ty by jej rozkládaly na uhlík a kyslík při masivním růstu.
Sušené řasy by se mohli použít znovu, jako palivo v elektrárnách.
Bazény s řasami by opět mohly být umístěny v teplých oblastech například již zmiňované
Sahary a oxid uličitý do nich dopravován pomocí plynovodů z průmyslových oblastí Evropy.
Z těchto řas je možné pak vyrábět paliva například pro automobily, proto se jim říká
"zelená ropa budoucnosti".
Černá hadice vedená středem pet láhve vystlané například alobalem, bude
mnohem více zahřívána, protože se na ní budou odrážet i paprsky od alobalové
folie ze stěny pet láhve.
Který povrch odráží více slunečních paprsků? Stríbrný (alobal) nebo zlatý?
Oba povrchy budou mít stejnou kvalitu (lesk) povrchu.
Z.Brož
druzice ma ven tu zlatou barvu - vyzkousim to
take by s tou folii slo udelat parabolicke zrcadlo - to je dalsi finta - udelate veeelkou parabolu date na ni zrcadlo a potom to ohreje vodu i v hrnci kdyz se to namiri na slunce
Source: //wao.org.pk/images/parabolic-solar-cooker.jpg
Albedo je míra odrazivosti elektromagnetického záření tělesem, nebo jeho povrchem. Jde o poměr odraženého záření ku dopadajícímu záření. Například čerstvý hluboký sníh odráží zpět až 90% kolmo dopadajícího záření.
Údajně kdyby byla celá Země pokryta bílými oblaky o velké mocnosti,
povrchová teplota Země by klesla až pod mínus 150°C.
Možná s množstvím oblačnosti souvisejí i epochy globálního oteplování a globálního ochlazování.
Je patrné, že množství CO2 v atmosféře má na zvýšení, či snížení globální teploty jen nepatrný vliv
v porovnání s tím, jaký vliv by mělo na pokles teploty zvětšení oblačnosti.
mnohem více zahřívána, protože se na ní budou odrážet i paprsky od alobalové
folie ze stěny pet láhve.
Který povrch odráží více slunečních paprsků? Stríbrný (alobal) nebo zlatý?
Oba povrchy budou mít stejnou kvalitu (lesk) povrchu.
Z.Brož
druzice ma ven tu zlatou barvu - vyzkousim to
take by s tou folii slo udelat parabolicke zrcadlo - to je dalsi finta - udelate veeelkou parabolu date na ni zrcadlo a potom to ohreje vodu i v hrnci kdyz se to namiri na slunce
Source: //wao.org.pk/images/parabolic-solar-cooker.jpg
Albedo je míra odrazivosti elektromagnetického záření tělesem, nebo jeho povrchem. Jde o poměr odraženého záření ku dopadajícímu záření. Například čerstvý hluboký sníh odráží zpět až 90% kolmo dopadajícího záření.
Údajně kdyby byla celá Země pokryta bílými oblaky o velké mocnosti,
povrchová teplota Země by klesla až pod mínus 150°C.
Možná s množstvím oblačnosti souvisejí i epochy globálního oteplování a globálního ochlazování.
Je patrné, že množství CO2 v atmosféře má na zvýšení, či snížení globální teploty jen nepatrný vliv
v porovnání s tím, jaký vliv by mělo na pokles teploty zvětšení oblačnosti.
S tragedií v japonské atomové elektrárně Fukušima se německá vláda rozhodla k postupnému uzavírání jaderných elektráren s tím, že budou nahrazeny ekologickými alternativami, ale skutečnost se jeví zatím zcela odlišně.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
O ekologické energii v České republice již víme své a taky to, že vůbec není zadarmo ba naopak (solární farmy).
Německo je průmyslový gigant, průmyslové výroby se nemůže vzdát protože by to mělo pro ekonomiku katastrofální následky a veškerou výrobu by velmi ráda převzala Čína. Tedy, takový gigant potřebuje obrovské množství energie bez výkyvů a to jsou schopny zajistit pouze atomové elektrárny a elektrárny na spalování fosilních paliv (tedy neekologické elektrárny protože emitují CO2).
Sluneční energie nepřipadá v úvahu, je to alternativa pro domácnosti a instituce, ne však pro střední a těžký průmysl. Slunečních dnů v Německu bude asi jako v Česku tedy 60 dnů za 365 dnů - rok (prostě nežijeme na Sahaře). Navíc slunce nejvíce pálí, když průmyslové podniky stojí protože lidé jsou na dovolené u moře, takže energie získaná ze solárních panelů jde vniveč.
Německo má sice příznivější podmínky pro výstavbu větrných parků, ale ani ty nezaručí neustálou dodávku takového množství energie, kterou průmysl potřebuje, navíc "zalesnění" celé země vrtulemi není zrovna příliš estetické ani ekologické a údržba není zadarmo. Vrtule navíc brzdí přirozený tah větru a mohou také ovlivnit změnu klimatu nejen v Německu, ale i v dalších zemích, které jsou odkázány na dešťové srážky přicházející od západu.
Toto vše si uvědomují energetické společnosti v Německu, které rychle započali s výstavbou nových elektráren na spalování uhlí, které budou chrlit tuny CO2.
Otázkou je jestli ústup Německa od využívání jaderné energie není cestou z tříproudové dálnice přímo do močálu.
Pomůcka pro pokládání dlaždic - lepení obkladů
Návod na použití:Mezi položené nebo čerstvě nalepené dlaždice vložíte tento úchyt, přitahujete matici až dlaždici vyrovnáváte s okolními. Po zatuhnutí pojiva úchyt snadno uvolníme. Výsledek je vyrovnaná podlaha či stěna z dlaždic.
**VIDEO YOUTUBE**VIDEO YOUTUBE
Date: 03.06.2020 - 10:15
Editace: 1426615186
Počet článků v kategorii: 364
Url:past-na-mysi-plastova-id-826