Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Postřik herbicidy na trávník


AD MOB

Druhy herbicidů:
Starane, Lontrel, Bofix, Travin, postřiky a přípravky můžete střídat.
Starane - hubení odolných dvouděložných plevelů v obilovinách.
Lontrel - selektivní herbicid, s vodou mísitelný kapalný koncentrát, k hubení odolných dvouděložných plevelů, zejména heřmánků, heřmánkovců, pcháčů v obilovinách.
Bofix - herbicidní přípravek pro postřik trávníku a travních porostů proti dvouděložným plevelům.
Travin - pampelišku lékařskou, sedmikrásku chudobku, svízel přítulu, pohanku opletku, konopici, ptačinec žabinec, penízek rolní, pomněnku rolní, lilek černý. Dobře hubí : heřmánkovec přímořský, kokošku pastuší tobolku, hluchavky, rdesno, zemědým lékařský, kopřivu žahavku, starček obecný, jitrocel plazivý, černohlávek obecný, pcháč oset.

Kdy aplikovat postřik:
- dbejte pokynů výrobce
- trávník by měl být aspoň 10 dnů nesekaný, aby plevel měl dostatečnou listovou plochu pro aplikaci postřiku
- aplikujeme ráno, nebo večer
- teplota vzduchu cca +18°C
- slunný den (déšť by smyl přípravek)

O trávnících všeobecně
Správná výška čerstvě pokoseného trávníku: cca 5 cm

Zalévání trávníku: spotřeba cca 25 litrů na metr čtvereční za týden.
Zaléváme zhruba dvakrát týdně 13 litrů na metr plochy.
Každodenní zalévání nenutí rostliny vytvářet kořenový systém, který by sám hledal
další zdroje vody. Takový trávník je pak velmi choulostivý na výpadky zavlažování.
Zalévá se večer, nebo v noci (přirozené i rosa se vytváří v nočních hodinách).

Hnojiva na trávník
Hnojíme 1x za měsíc, či dle pokynů výrobce.
HORTUS - HNOJIVO NA TRÁVNÍK 1 kg / 25 Kč
TRAVIN - 1 kg cena: 80 Kč
HORTUS - HNOJIVO PRO PODZIMNÍ VÝŽIVU TRÁVNÍKU 1 kg cena: 25 Kč
HORTUS - STOP-MECH s výživou 1 kg cena: 50 Kč
TRAVIN - 1 kg cena: 100 Kč
TRUMF - PODZIM - 1 kg cena: 80 Kč
SEDOSCOTE Trávník - 1 kg cena: 120 Kč
PREMIUM - TRÁVNÍK 1 kg cena: 140 Kč
FLORIA Travní hnojivo s účinkem na krtky - 1 kg cena: 80 Kč

353LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


227

Běžecké pásy (jak se co dělá - video) | jak-se-delaji-bezecke-pasy


Jak se dělají běžecké pásy - Jak se co dělá

Na videu uvidíte:
  • šlapadla existují již od 18. století
  • moderní šlapadla řídí počítač, který volí program dle běžcovi kondice
  • výroba rámu z hliníku
  • motory pohánějící pás jsou řízeny stroboskopickými impulzy
  • zařízení se dá po cvičení složit do menší velikosti
  • montáž řídícího systému
  • instaluje se i snímač frekvence běžcova tepu
  • náklon pásu je měnitelný (běh po rovině či do určitého stoupání)
  • závěrečná kontrola šlapadla

Jak se dělají běžecké pásy - Jak se co dělá - video

**

208

Uhlík je pro život na Zemi nenahraditelný | uhlik-je-pro-zivot-na-zemi-nenahraditelny


Vědci se přou o to, kam se ztrácí uhlík, který je vypouštěn do atmosféry ve formě CO2.
Je třeba si uvědomit, že o uhlík, jako nositele života a energie, je v přírodě obrovský zájem a poptávka převyšuje nabídku, proto většina organizmů na Zemi spíše trpí jeho nedostatkem, než jeho přebytkem ( značná část populace trpí hladem, protože i potraviny jsou jen sloučeniny uhlíku s molekulami jiných prvků - vodík, kyslík atd.).
Jednoduchý graf nám napoví, kdo jsou největší odběratelé oxidu uhličitého na planetě Zemi.
Oceány tvoří 71% povrchu Země a tudíž mají zásadní vliv na spotřebu oxidu uhličitého (především řasy a další organizmy získávající uhlík z oxidu uhličitého).
Pevnina tvoří pouze 29% (148 939 063 km2) zemského povrchu, ale pozor! Z toho 44 000 000 km2 tvoří pouště a věčně zamrzlá plocha takže pro vegetaci zůstává zhruba 20% povrchu Země tudíž i spotřeba oxidu uhličitého tomu odpovídá.

spotreba-oxidu-uhliciteho-oceany-a-vegataci-souse
22

Sluneční kolektor z okapového žlabu | slunecni-kolektor-z-okapoveho-zlabu-id-174


Okapový žlab opatříme lesklým povrchem odrážejícím sluneční paprsky.
Středem žlabu v jeho ohnisku povedeme černou trubici, na kterou bude
směřovat odražené sluneční záření a tím jí bude zahřívat.
Můžete vyzkoušet vše zakrýt sklem a dát více žlabů vedle sebe
do dřevěného rámu.

Obrázek principu kolektoru zhotoveného z okapového žlabu.
199

Větrné elektrárny nemusí být přijímány s nadšením | vetrne-elektrarny-nemusi-byt-prijimany-s-nadsenim


Větrné elektrárny byly z počátku přijímány, jako naprosto ekologický zdroj energie, ale prvotní nadšení již u některých občanů ochladlo.

Jaké jsou příčiny tohoto negativního nahlížení některých občanů na větrné elektrárny?
- větrné elektrárny se stavějí u nás většinou na kopcích a někomu může vadit, že nezapadají do malebné krajiny našich hor, či dokonce tuto krajinu hyzdí
- vrtule vydávají typický svištivý zvuk, pokud se otáčejí a bydlet poblíž větrného parku nemusí být příjemné ani pro oči, ba ani pro uši
- někteří lidé mají obavy, že výstavbou větrných parků v blízkosti obce klesne cena jejich nemovitostí a poklesne i atraktivita lokality, tedy turistický ruch
- obavy ze zpomalení průchodu cyklon přes naše území a tím větší riziko vzniku povodní
215

Uhlík je základní hnojivo, aneb proč se naše pole mění v poušť | uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust


Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
puda-se-meni-v-saharu-protoze-se-nehnoji-chlevskou-mrvou

Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
byvale-hnojiste-dnes-slouzi-jako-skladka-odpadu.jpg



Editace: 1340104230
Počet článků v kategorii: 353
Url:postrik-herbicidy-na-travnik-id-192

AD
11 Share
Share
Tweet