Ekologická elektrárna u Frýdlantu nad Ostravicí
Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina
K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina
K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá
- plynový krb umožňuje čisté spalování, kdy odpadem je sice CO2, jenž údajně způsobuje oteplování planety, ale kouř neobsahuje navíc oxidy síry, jako při spalování hnědého uhlí, čímž je toto spalování o něco ekologičtější
- výhody plynového krbu jsou dále i ty, že pokud jste například nemocí upoutání na lůžko, nemusíte štípat dříví, či doplňovat jeho zásoby do místnosti
- nejdříve se připojí šroubení k regulačnímu ventilu
- pak se ventil i zapalovací plamínek připevní k rámu
- plamínek hoří neustále a umožňuje snadné znovu zapálení plynu velkého hořáku
- vše se dá ovládat pomoci dlouhých hřídelí z vně krbu
- namontují se hořáky a omezovací trysky
- propojí se elektroinstalace
- pokud zapalovací plamínek z nějaké příčiny zhasne, termočlánek zajisti zastavení přívodu plynu
- vyzkouší se všechny spoje zda plyn neuniká
- umělá polena se vyrábí z keramiky a ohnivzdorné pryskyřice
- vypálí se v peci při teplotě přes 200°C
- poleno se namočí do žáruvzdorné barvy a po vytažení a odkapání se vytvoří detaily ohořelého dřeva, vše se vypálí - barva snese až téměř 1300°C
- součástí dodávky jsou i lávové kameny, které umožní dojem žhavého popele pod poleny
Jak se dělá plynový krb - Jak se co dělá - video
Pan prezident při zahájení výstavy korunovačních klenotů nebyl zrovna v nejlepší formě.
Miroslav Kalousek na to reagoval, že ke klenotům mohla přibýt i šavle.
**VIDEO YOUTUBE
Miroslav Kalousek na to reagoval, že ke klenotům mohla přibýt i šavle.
**VIDEO YOUTUBE
Pokud používáme centrální větrání domu:
- v zimním období přivádíme do domu vzduch z jižní strany domu, kde by
měla být větší teplota, v létě pak ze severní strany, aby lépe ochlazoval
- vzduch můžeme přivádět potrubím uloženým 1 až 2 metry v zemi
kde již půda nezamrzá a vzduch se v zimě předehřeje a v létě ochladí.
Problém u potrubí je vznik plísní a usazování prachu, takže se neobejdeme
bez filtrace vzduch.
- potrubí by mělo být přístupné pro dokonalé čistění v odstávkách mezi sezónami
například proudem vody, či desinfekčním přípravkem
Obrázek přívodu vzduchu potrubím uloženým do země:
- v zimním období přivádíme do domu vzduch z jižní strany domu, kde by
měla být větší teplota, v létě pak ze severní strany, aby lépe ochlazoval
- vzduch můžeme přivádět potrubím uloženým 1 až 2 metry v zemi
kde již půda nezamrzá a vzduch se v zimě předehřeje a v létě ochladí.
Problém u potrubí je vznik plísní a usazování prachu, takže se neobejdeme
bez filtrace vzduch.
- potrubí by mělo být přístupné pro dokonalé čistění v odstávkách mezi sezónami
například proudem vody, či desinfekčním přípravkem
Obrázek přívodu vzduchu potrubím uloženým do země:
Jak se dělají zámky visací - Jak se co dělá
- zámky byly vynalezeny, jako ochrana majetku proti zlodějům
- zámky byly používány v době starých Římanů pro ochranu přepravovaného zboží
- zámky jsou důležitým zabezpečovacím zařízením i v současnosti
- nejpevnější částí visacího zámku je jeho laminované tělo
- tělo se skládá z mnoha plíšků poskládaných na sebe spojených laminátem, stejná technologie se používá pro výrobu dveří bankovních trezorů
- vylisují se kryty těla zámku
- tělo se snýtuje s krytkami do jednoho celku
- na soustruhu se opracuje tyč tak, aby její oka zapadla do těla zámku, soustružnický nůž je nutno chladit emulzí z vody a oleje
- tyč se ohne do tvaru písmene U a bude tvořit oko zámku
- v peci se oka zpevní a vyfrézují se do nich žlábky pro zajišťovací kuličky, která po uzamknutí zámku znemožní vytažení oka třmenu
- vnitřek zámku se promaže vazelínou, kuličky se vloží do komůrek a do středu zámku se namontuje vložka pro klíč
- na jádro zámku se nasadí kryt a sestaví se vnější tělo vložky stávající z těla, pružin, válečků
- vnější část se pak nasune na otočnou vložku s otvorem pro klíč určitý tvar klíče
- vyfrézují se klíče
- vložka zámku se vloží do těla zámku a uzavře se deskou nasunutou na nýty procházející tělem zámku
- vloží se pružina třmenu a spodní kryt zámku
- vše se snýtuje pod lisem
- zkouška zámku se provádí mnohočetným zamčením a odemčením, nárazy, páčením atd.
Jak se dělají zámky visací - Jak se co dělá - video
Samostmívací kukla P600 je dobrá volba pro ty, kteří svařují jen občas
a kukla jim vydrží dlouhé roky, protože u této kukly je možno vyměnit
budící baterie a kukla funguje dál, což není možné u všech levných kukel.
www.proteco-naradi.cz
a kukla jim vydrží dlouhé roky, protože u této kukly je možno vyměnit
budící baterie a kukla funguje dál, což není možné u všech levných kukel.
www.proteco-naradi.cz
Editace: 2013-05-07 13:08:33
Počet článků v kategorii: 364
Url:ekologicka-elektrarna-u-frydlantu-nad-ostravici