Ekologická elektrárna u Frýdlantu nad Ostravicí

Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina

K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.