Ekologická elektrárna u Frýdlantu nad Ostravicí
AD MOB
Lidstvo hledá další zdroje energie, aby si mohlo zachovat stávající životní úroveň.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina
K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
Jako nejekologičtější se jeví využívání obnovitelných zdrojů. Mezi tyto patří i získávání energie spalováním biomasy. Protože biomasa je tvořena pohlcováním oxidu uhličitého uvolněného do ovzduší při jejím spalování, jedná se o tzv. uzavřený "ekologický" cyklus - co jsem uvolnil při spalování, zase pohltím na svůj růst.
Elektrárny tepelné jsou většinou stavěny blízko zdrojů paliva, které se v nich přeměňuje na elektrickou energii.
Představa, že uhlí od Sokolova se převáží přes celou republiku někde ke Znojmu do elektrárny a odtud elektřina putuje například do Prahy je sice reálná, ale tak nákladná a ztrátová, že je prakticky neuskutečnitelná.
Jestliže toto platí pro "uhelné elektrárny", pak to platí i pro elektrárny na spalování biomasy - je nutné, aby byly blízko zdrojů - lesa a v tom nastává problém, že lidé berou lesy, jako poslední oázu relativně čistého vzduchu, místa pro rekreaci, odpočinek a také, jako zelené plíce organizmu nazývaného civilizace.
Někomu by se mohlo zdát, že stavba zařízení na spalování biomasy bude veřejností přijímána s nadšením, ale nemusí být tomu tak již z výše uvedených důvodů.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí má být postavena tato "ekologická" elektrárna (spalovna biomasy), ale u řady obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí to vzbuzuje obavy.
Proč?
- spalovna tento název mnoho lidí děsí představou, že spalovny jsou určeny ke spalování "čehokoliv"
- obavy ze zvýšení emise oxidu uhličitého na malé ploše a tím znečištění ovzduší
- obavy z vytěžení okolních lesů, které jednak vyrábějí životodárný kyslík, zachytávají prach, pohlcují smog a snižují riziko povodní daleko více, než vykácená holina
K zamyšlení:
V Německu začíná boom se stavěním "uhelných" elektráren, ve srovnání s elektrárnami na biomasu si každý může sám zvážit, která elektrárna je ekologičtější, ale taky je nutné přehodnotit vztah k jaderné energetice. Vždyť i naše Slunce je vlastně obří jaderný reaktor a bez něj by současný život na zemi nebyl možný. Navíc jaderné elektrárny do jisté míry zabraňují tomu, aby byly vydrancovány naše lesy a tak se výrazně podílejí na snížení imisních hodnot prachu a nežádoucích plynů v ovzduší.
351LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají píšťalky - Jak se co dělá
- píšťalka funguje na principu vířícího vzduchu v otvoru, kterým píšťalku opouští
- kulička v komůrce způsobí trylkovaní tónu
- z mosazného plechu se vystřihne tvar pláště píšťalky - obdélník s přisedlými kolečky, které budou tvořit kryt válce pro kuličku
- výlisek se vytvaruje do tvaru píšťalky a vyrazí se logo
- z dalšího proužku plechu se vytvaruje spodní část píšťalky - buben s jazýčkem
- díly se spojí k sobě tak aby vznikla mezera pro únik vzduchu, kterým píšťalka píská
- dále se připojí závěsné očko pro tkaničku, na které obvykle píšťalka visí na krku
- při 600°C se jednotlivé díly pevně spojí pájením
- kulička v píšťalce je ze syntetického korku a nepohlcuje vlhkost, proto se nikdy nelepí na stěny
- luxusní píšťalky jsou pokryty 24 karátovým zlatem
Jak se dělají píšťalky - Jak se co dělá - video
**
Označit rovnou linku můžeme pomocí
šňůry značkovací s křídou a vodováhou http://www.marbol.cz/snura-znackovaci-s-kridou-a-vodovahou/226
Nasypeme barvivo do nádobky značkovače (poslouží i nastrouhaná barevná křída ), jeden konec šňůry
zachytíme na hřebíčku, nebo přidrží spolupracovník.
Šňůru natáhneme až k místu kde má linka končit, napneme,
nadzvedneme asi 15 cm kolmo nad stěnu (jako tětivu luku)
a pustíme proti stěně. Část barvy se odstředivou silou přemístí
na stěnu a označí linku, kterou pak jen zvýrazníme, nebo
po jejím okraji lepíme BLUE DOLPHIN - pásku na malbu i fasádu.
Tato páska je lehce snímatelná a nezanechává zbytky lepidla a
umožní malovat rovný okraj, protože pokud
štětečkem přetáhneme mimo, tak barva zůstane na pásce,
ale pod pásku se nedostane (tvrdí výrobce), jelikož páska je nad horním okrajem linky.
Po malování a zaschnutí barvy pásku odstraníme.
šňůry značkovací s křídou a vodováhou http://www.marbol.cz/snura-znackovaci-s-kridou-a-vodovahou/226
Nasypeme barvivo do nádobky značkovače (poslouží i nastrouhaná barevná křída ), jeden konec šňůry
zachytíme na hřebíčku, nebo přidrží spolupracovník.
Šňůru natáhneme až k místu kde má linka končit, napneme,
nadzvedneme asi 15 cm kolmo nad stěnu (jako tětivu luku)
a pustíme proti stěně. Část barvy se odstředivou silou přemístí
na stěnu a označí linku, kterou pak jen zvýrazníme, nebo
po jejím okraji lepíme BLUE DOLPHIN - pásku na malbu i fasádu.
Tato páska je lehce snímatelná a nezanechává zbytky lepidla a
umožní malovat rovný okraj, protože pokud
štětečkem přetáhneme mimo, tak barva zůstane na pásce,
ale pod pásku se nedostane (tvrdí výrobce), jelikož páska je nad horním okrajem linky.
Citace:
Vlastní zkušenost: Jelikož barva mírně pod pásku zateče je dobré okraj malým štětečkem utěsnit barvou,
která se nachází pod páskou, tím by se již další barva neměla pod pásku dostat, ale záleží
taky na povrchu stěny, jak moc nerovností se na něm nachází.
Vlastní zkušenost: Jelikož barva mírně pod pásku zateče je dobré okraj malým štětečkem utěsnit barvou,
která se nachází pod páskou, tím by se již další barva neměla pod pásku dostat, ale záleží
taky na povrchu stěny, jak moc nerovností se na něm nachází.
Po malování a zaschnutí barvy pásku odstraníme.
Jak se dělá káva - Jak se co dělá
- legenda: údajné etiopský pasáček koz objevil kávu kolem roku 850 n.l.
- káva nepochází z Ameriky, jak si mnozí myslí
- 1645 v Itálii otevřena první kavárna
- v současnosti se vypijí 2 miliardy šálků kávy denně
- káva je v současnosti nejcennějším artiklem na burze hned po ropě
- chuť kávy se liší dle regionu sklizně a na způsobu zpracování
- od výsadby kávovníku do první sklizně uplynou 2 roky
- kávovník kvete po tři dny, květ podobný jasmínu
- za půl roku se vyvinou bobule červené, které obsahují semena kávovníku
- pracovníci trhají bobule, které již dozrály
- na sto bobulí můžou být 2 zelené
- bobule se opláchnou a vylupovací stroj vyloupne semena
- další mechanizmus oddělí semena od zbytku nežádoucího materiálu
- semena se vyluhují a vzniká sladká hustá látka - španělsky med
- nelepkavá zrnka se pak suší na betonu 4 dny na sluníčku za přehrabování jen přes den
- pak jsou zrnka do mlýnku kde se zbaví slupek
- káva má až 800 příchutí
- pražením se snižuje obsah kofeinu
- v pražícím stroji je 180°C a zrnka se praží po dobu 20 minut
- pak se uhasí a ochladí
- vzorky namleté kávy se nejdříve ochutnávají než se vloží celá dávka do pražící pece aby se odhalily možné problémy a předešlo se znehodnocení celé dávky
Jak se dělá káva - Jak se co dělá - video
**
Seznam všech revizních techniků na revizi kotlů:
//www.aptt.cz/opravneni-ozo.php
//www.aptt.cz/opravneni-ozo.php
Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá
- rostlinný olej se získává lisováním převážně semen a plodů rostlin
- hlavní plodiny pro výrobu rostlinného oleje jsou slunečnice, kukuřice, bavlník, sojové boby, len, konopí, sezam, canola (brukev řepka), kanolový olej
- Lisování za studena:
- jen malé podniky používají tuto technologii, ale olej je světlejší a chutnější
- semena slunečnice se nasypou do nízkotlakého lisu
- teplota při lisování nepřesáhne 40°C, odtud tedy název "lisování za studena"
- na lisování se používá vřetenový lis a je třeba bedlivě hlídat teplotu vznikající lisováním, aby olej nebyl znehodnocen
- ze 100 kg semen slunečnice se získá 38 litrů oleje vysoké kvality
- zbytky po lisování - pokrutiny - jsou používány, jako krmivo pro hospodářská zvířata
- po lisování se olej filtruje
- olej uchováváme ve skleněných tmavých láhvích, aby nebyl znehodnocen - plastové láhve jsou naprosto nevhodné
Jak se dělá rostlinný olej - Jak se co dělá - video
**
Editace: 2013-05-07 13:08:33
Počet článků v kategorii: 351
Url:ekologicka-elektrarna-u-frydlantu-nad-ostravici
AD
