Jak hasit vápno

Jak se dělají karty - Jak se co dělá

• původ hracích karet je v Číně v 9. století
• balíček obsahuje 52 karet a 4 barvy
• materiál dvě vrstvy kartónu spojeného lepidlem tudíž není vidět skrz
• nejdříve se vytvoří vzor pro tiskové desky
• pak se dělá digitální obtah pomocí laseru se přenesou body na čistý film
• laminovací stroj spojí vyvolané filmy s kartónem a tím se vytvoří obtah jak budou karty vypadat
• nyní se vyrobí tiskové desky z polymeru za pomocí počítače jsou leptány vzory
• připraví se barvy do barevnice žlutá modrá a červená
• desky s kartami jsou připevněny k rotujícímu válci a dochází k tisku
• kombi je kráječ který již rozdělí kartón na jednotlivé karty
• karty jsou složeny do balíčků a odstřihnou se jim rohy v rohové stolici

Jak se dělají karty - Jak se co dělá - video

**

Past na krysy, potkany a myši.
Na bedýnku připevníme pás hladkého plechu tak
tenkého aby se ohnul pod váhou myši, která pokud
se dostane na jeho volný konec vlastní váhou způsobí
prohnutí pásku a sklouzne do plastového sudu - kbelíku, který stojí
pod koncem pásky.
Na dno kbelíku vložíme pochutiny (ořechy, špek, sálám,
pšenici atd.), myš neodolá a bude po proužku plechu,
který posypeme strouhaným sýrem,
snažit dostat se k návnadě a tím způsobí prohnutí plechu
a pokud bude plech hladký, myš již nemá šanci viz video.
Na dno kbelíku můžeme nalít milimetr stolního oleje, myš
pak nemůže vylézt po stěně ven. Kbelík pravidelně
kontrolujeme zda se v ocitl nějaký hlodavec, nebo naše kočka.

**

Když se urodí více ovoce, často dochází k polámání větví
a někdy i k úplnému zničení stromu.
Jak zabránit polámání přetížených větví?
Dobré je část nekvalitního ovoce obrat, aby se větev
odlehčila.
Pokud to nestačí, větve podkládáme podpěrami tak,
aby již větev nadzvedly a přenesly váhu ovoce na sebe.
Zhotovení podpěry se skládá ze tří prken - latí.
Jedna je nosná. Musí být dostatečně dlouhá, aby mohla nadzvednout větev.
Další se přibije nahoru, to tvaru písmene T, ale nosnou lať necháme
5cm přečnívat.
Další se přibije na nosnou i na T lať, jako vzpěra viz obrázek.

Mechy na střechách a betonu nesnáší:
- síran měďnatý ( modrá skalice)
- louhy (soda, vápno, hydroxid vápenatý)
- vodní sklo
Pokud natáhnete na hřeben střechy měděný drát,
nebo pod hřebenáče vložíte měděnou síťku, tak
stékající voda bude brát sebou oxidy mědi a ty
zabraňují růstu mechu na střešní krytině.
V současnosti se na odstranění mechu ze střech používa
tlaková voda - tlakové myčky - WAP, které odstraní mech
dokonale a pak se povrch opatří nátěrem Disboroof , který zabraňuje
novému růstu mechu.

Komerční výrobky na likvidaci mechu:
- Star mechožrout
- Mechožrout

Domácí přípravek na likvidaci mechu - fungicid:
Burgundská jícha
smícháme 2%-ní roztok modré skalice a 2,8% roztok sody,
nebo Bordeauxská jícha smícháme
2%-ní roztok modré skalice a 1,5%-ní roztok vápenného hydrátu, či 3%-ní roztok hašeného vápna

Postup na 100 litrů přípravku:
- v 50 litrech vody rozpustíme 1kg modré skalice a získéme 2%-ní roztok
- v 50 litrech vody rozpustím 1,5 kg hašeného vápna
Smícháme jednotlivé dávky těsně před použitím a jen tolik, kolik potřebujeme.
Roztok skalice vléváme do roztoku vápna při stálém míchání !!!!! Pozor na oči a pokožku !!! Používejte brýle a ochranné pomůcky.
Směs spotřebujte do 24 hodin.
Dbejte bezpečnostních pokynů na obalech výrobků, chraňte životní prostředí.

Jak likvidovat mech v trávníku:
- proslunit trávník, mech miluje stín
- méně mulčovat tam kde je mech a sbírat trávu na kompost, jinak tlející tráva vytváří
vlhké klima pro růst mechu
- vyhrabávat mech hráběmi, provzdušňovat vertikulátorem
- postříkat zelenou skalicí - síranem železnatým
- odvodnit zamokřená místa
- trávník sekejte na výšku 3-5 cm

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.