Hydraulické štěpení při dobývání plynu
AD MOB
Co je to hydraulické štěpení - frakování při dobývání břidlicového plynu?
Klasická těžba plynu se provádí z dutin v podzemí. V dutinách se může nacházet i ropa, proto se tlak plynu může využít k vytlačení ropy a pak odčerpat zbytek plynu. Toto funguje na principu sifonové láhve kdy na hladinu v láhvi tlačí oxid uhličitý a tekutina je vháněna do trubičky opatřené ventilem pro vypuštění tekutiny do kelímku.
Hydraulické štěpení
S tím jak se zmenšují zásoby plynu, které je možno dobývat klasickým způsobem začaly se hledat nové zdroje této životadárné suroviny.
Objev plynu v břidlicích je znám již nejméně 100 let, ale problémy byly s jeho těžbou.
Břidlice je nutno "rozlomit" rozštěpit, aby těmito zlomy mohl plyn unikat a bylo je možné vytěžit.
Horizontální vrt při dobývání plynu
Horizontální vrt se používá právě při těžbě břidlicového plynu. Vypadá jako písmeno L. Jakmile vrt dosáhne vrstvy břidlic bohatých na plyn, je nutno je vybočit do vodorovné polohy a procházet touto vrstvou.
Klasická těžba plynu se provádí z dutin v podzemí. V dutinách se může nacházet i ropa, proto se tlak plynu může využít k vytlačení ropy a pak odčerpat zbytek plynu. Toto funguje na principu sifonové láhve kdy na hladinu v láhvi tlačí oxid uhličitý a tekutina je vháněna do trubičky opatřené ventilem pro vypuštění tekutiny do kelímku.
Hydraulické štěpení
S tím jak se zmenšují zásoby plynu, které je možno dobývat klasickým způsobem začaly se hledat nové zdroje této životadárné suroviny.
Objev plynu v břidlicích je znám již nejméně 100 let, ale problémy byly s jeho těžbou.
Břidlice je nutno "rozlomit" rozštěpit, aby těmito zlomy mohl plyn unikat a bylo je možné vytěžit.
Horizontální vrt při dobývání plynu
Horizontální vrt se používá právě při těžbě břidlicového plynu. Vypadá jako písmeno L. Jakmile vrt dosáhne vrstvy břidlic bohatých na plyn, je nutno je vybočit do vodorovné polohy a procházet touto vrstvou.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá
- luxfery jsou stavební materiály
- ve 20. a 30. letech 20. století byly stěžejní pro styl art deco
- používají se na stavbu stěn a oken se zajímavými vlastnostmi
- luxfery propouští světlo, tepelně izolují, zvukově izolují
- vyrábí se z drceného recyklovaného skla, křemičitého písku, uhličitanu sodného a vápence
- směs se v peci rozpálí na 1500°C za vzniku skleněné taveniny
- z pece se vypustí dávka skla na polovinu luxfery do připravené formy
- razník vymodeluje tvar luxfery i vzor a tavenina se musí ochladit z 1000 na 600°C aby luxfera držela tvar
- na dalším stroji se dvě poloviny luxfery spojí do sebe a zataví
- luxfery musí chladnout velmi pomalu v samostatné peci, aby nepopraskaly
- po ochlazení na 80°C mohou opustit pec
- na závěr se provede kontrola lícování obou polovin luxfery
- aby malta ulpěla na bocích luxfer nanáší se na ně tekutý vinyl
Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá - video
Okapový žlab opatříme lesklým povrchem odrážejícím sluneční paprsky.
Středem žlabu v jeho ohnisku povedeme černou trubici, na kterou bude
směřovat odražené sluneční záření a tím jí bude zahřívat.
Můžete vyzkoušet vše zakrýt sklem a dát více žlabů vedle sebe
do dřevěného rámu.
Obrázek principu kolektoru zhotoveného z okapového žlabu.
Středem žlabu v jeho ohnisku povedeme černou trubici, na kterou bude
směřovat odražené sluneční záření a tím jí bude zahřívat.
Můžete vyzkoušet vše zakrýt sklem a dát více žlabů vedle sebe
do dřevěného rámu.
Obrázek principu kolektoru zhotoveného z okapového žlabu.
Tabule vlnitého "trapézového" plechu by mohla sloužit,
jako základ pro solární kolektor por ohřev vody.
Nad jednotlivými žlábky "v jejich ohnisku" by byla vedena černá hadice
s vodou a vše by se ještě přikrylo buď sklem nebo průhlednou
folií zabraňující úniku tepla.
Plech by mohl být pozinkovaný, nebo opatřený lesklým
nátěrem odrážejícím, co nejlépe sluneční paprsky do ohniska na černou hadici.
jako základ pro solární kolektor por ohřev vody.
Nad jednotlivými žlábky "v jejich ohnisku" by byla vedena černá hadice
s vodou a vše by se ještě přikrylo buď sklem nebo průhlednou
folií zabraňující úniku tepla.
Plech by mohl být pozinkovaný, nebo opatřený lesklým
nátěrem odrážejícím, co nejlépe sluneční paprsky do ohniska na černou hadici.
Plynové elektrárny se začaly stavět z důvodu snížení emisí oxidu uhličitého, ale také se ukázaly, jako vhodný doplněk v kombinaci ze solárními a větrnými farmami.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).
Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.
Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.
Proč?
Především pro rychlejší regulaci jejich výkonu než je tomu u uhelných, nebo jaderných elektráren a tím pružnější nahrazení výpadků těchto alternativních zdrojů (slunečno, zataženo, větrno, bezvětří).
Nastává však problém a to, že v USA začíná břidlicový plyn svou cenou a dostupností snadno konkurovat ostatním zdrojům fosilních paliv, tím vznikají na světovém trhu například přebytky uhlí, čímž se snižuje jeho cena.
V Evropě pak nastává situace: Buď spalovat drahý zemní plyn (a potácet se dál v nelehké ekonomické situaci), nebo využít k výrobě elektřiny levnější uhlí a ulehčit tak exportu (nižší cena energie se promítne do ceny výrobku). Problém je ale v tom, že spalování uhlí k výrobě elektřiny je považováno za činitel, který se nejvíce podílí na uvolňování CO2 do ovzduší.
Proto znovu stojí za zvážení přístup k využívání jaderné energie, tedy nulové emise CO2 a stálou dodávku elektřiny do sítě 24 hodin denně po celý rok.
Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá
Co uvidíte:- míčky jsou vyráběny dle přísných bassebollových pravidel
- míčky musí mít stejnou hmotnost i obvod
- uvnitř míčku je kulička s korkovým jádrem
- kuličky se obalí lepidlem
- jsou omotány speciální 4 pramennou přízí
- pak se omotá další přízí 3 pramennou
- pak se přidá ještě další vrstva
- vrstvy zajišťují stálý tvar míčku i po mnoha úderech
- vrstvy vláken se napustí lepidlem
- 48 hodin se suší
- plášť míčku je z kůže a má tvar osmičky po obvodu proděrovaný pro sešití
- na míček je třeba dvě kůže ve tvaru 8
- na míčku je 108 stehů
- výroba jednoho míčku trvá asi jeden týden
Jak se dělají basseballové míčky - Jak se co dělá - video
Editace: 2013-04-30 12:54:42
Počet článků v kategorii: 364
Url:hydraulicke-stepeni-pri-dobyvani-plynu
AD
