Větrná elektrárna 6x větší výkon jak běžné větrníky
AD MOB
Že i větrné elektrárny nejsou u konce svého vývoje dokazuje řešení, které je 6x účinnější než klasické větrné elektrárny, jak je známe ze současnosti.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.
Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.
Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají tužky - Jak se co dělá
- náplň tužky je tuha, tedy grafit, což je uhlík
- grafit objeven v polovině 16. století v Anglii
- 1795 - grafit vypálený s hlínou - různá tvrdost tužky
- dřevo pro tužku musí být snadno ořezávatelné, ale zároveň pevné
- Výroba tužky - technologie:
- do destiček se vyfrézují drážky pro tuhu a vyplní se pružným pojivem, aby se tuhy snadno nelámaly
- stroj uloží do každého žlábku destičky tuhu
- tuha je grafit s hlínou vypáleny při teplotě přes 800°C
- pastelky mají tuhu z vosku, hlíny a barviva
- na destičku se přiloží identická destička se žlábky, tak aby tuhy byly uprostřed mezi destičkami a zatíží se do doby než lepidlo slepí obě destičky dohromady
- pak se destičky rozřežou na jednotlivé tužky
- tužky se dále opracují například do šesti hranu tak, že stroj vytvoří drážky s profilem tří horních ploch shora a to samé ze spodku a tužky se pak oddělí od sebe
- tužky barví se a lakují
- některé se na konci opatří gumou která je nalisována do hliníkového obalu
- tužky se označí dle druhu tvrdosti a textem
- další stroj je ořeže a uloží do obalu
Jak se dělají tužky - Jak se co dělá - video
Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá
- luxfery jsou stavební materiály
- ve 20. a 30. letech 20. století byly stěžejní pro styl art deco
- používají se na stavbu stěn a oken se zajímavými vlastnostmi
- luxfery propouští světlo, tepelně izolují, zvukově izolují
- vyrábí se z drceného recyklovaného skla, křemičitého písku, uhličitanu sodného a vápence
- směs se v peci rozpálí na 1500°C za vzniku skleněné taveniny
- z pece se vypustí dávka skla na polovinu luxfery do připravené formy
- razník vymodeluje tvar luxfery i vzor a tavenina se musí ochladit z 1000 na 600°C aby luxfera držela tvar
- na dalším stroji se dvě poloviny luxfery spojí do sebe a zataví
- luxfery musí chladnout velmi pomalu v samostatné peci, aby nepopraskaly
- po ochlazení na 80°C mohou opustit pec
- na závěr se provede kontrola lícování obou polovin luxfery
- aby malta ulpěla na bocích luxfer nanáší se na ně tekutý vinyl
Jak se dělají luxfery - Jak se co dělá - video
Jak se dělá víno - Jak se co dělá
- 8000 let již lidstvo zná víno, které dopravovalo ve vacích ze zvířecí kůže
- v současnosti se víno nejčastěji prodává ve skleněných lahvích
- vinné révě se nejlépe daří v mírných zeměpisných šířkách
- na chráněných svazích jsou keře schopny odolat i krutějším mrazům
- čím zralejší hrozny, tím sladší víno, proto se pěstitelé pokouší o co nejpozdější sběr
- hrozny se sklízí ručně, aby se neporanily rostliny
- pro přípravu červeného vína se hrozny používají celé i s jadérky a slupkami
- pro přípravu bílého vína se používá jen šťáva zvaná mošt
- na výrobu vína má největší vliv kvalita hroznů a ta je závislá na počasí, poloze vinohradu, půdě, odrůdě atd.
- Výroba vína:
- hrozny se omyjí a rozdrtí
- lisováním se z směsi získá mošt
- mošt se uskladní v nerezových nádobách a přidají se do něj kvasinky, které přemění cukr v alkohol - proces se nazývá fermentace
- s kvasinkami se provádí experimenty, aby se zjistil vliv určitého druhu kvasinek na výsledný produkt
- bílé víno fermentuje - kvasí 3 týdny při 17°C
- červené víno kvasí 10 dnů při teplotě 30 - 35°C
- růžové víno se připravuje z červených hroznů, ale mošt se od rozemletých bobulí včas oddělí, aby barva nebyla tak sytá
- červené víno se po určité době při fermentaci vypouští, aby se provzdušnilo a urychlil se proces kvašení a zpět se vrací horním koncem do nádrží
- během fermentace se hlídá i obsah cukru v moštu
- s výjimkou velmi sladkých vín se za konec fermentace považuje přeměna veškerého cukru na alkohol
- po fermentaci obsahuje červené víno 11 až 13% alkoholu, bíle a růžové 11 až 11,5%
- víno se nechá několik měsíců odstát a pak se filtruje
- při stáčení vína do sklenic je nutné zamezit styk vína se vzduchem
- barva sklenice by měla být tmavá - i světlo má vliv na kvalitu vína
- na uzavírání láhví se používají korkové zátky, které spolehlivě těsní
- korek je kůra z korkového dubu a po sběru znovu doroste
- víno v láhvích stárne a mohou se zvýraznit některé jeho charakteristické vlastnosti, což se projeví i na jeho ceně
Jak se dělá víno - Jak se co dělá - video
Hořčice se vysévá v druhé polovině srpna, aby do orby podzimní
vytvořila mohutný stonek.
- množství na m2 je 1 až 10 gramů
- na 100m2, 100 až 1000 gramů
Do jalové půdy sejeme více, protože hořčice bude drobnější.
Půdu před setím je dobré nakypřit, aby semínka zapadla
do půdy. Je možné i přehrábnout železnými hráběmi po setí.
Ideální vše provést před deštěm.
vytvořila mohutný stonek.
- množství na m2 je 1 až 10 gramů
- na 100m2, 100 až 1000 gramů
Do jalové půdy sejeme více, protože hořčice bude drobnější.
Půdu před setím je dobré nakypřit, aby semínka zapadla
do půdy. Je možné i přehrábnout železnými hráběmi po setí.
Ideální vše provést před deštěm.
Duvilax ( BD-20 - označení ) je příměs do stavebních směsí
Je to měkčená disperze polyvinylacetátu, která se používá ve stavebnictví jako plastifikační a provzdušňovací přísada do malt, omítek, cementových potěrů a jiných stavebních směsí v množství do 5% na hmotnost cementu, resp. vápna.
Duvilax zlepšuje tyto vlastnosti směsi:
Přidává se do směsi společně se záměsovou vodou. Používá se na výrobu interiérových nátěrových látek, kde plní funkci disperzního pojiva a zabezpečuje odolnost proti otěru.
Stránky výrobce Den Braven:
http://www.denbraven.cz/duvilax/dubd-20-duvilax-bd-20-primes-do-stavebnich-smesi-32-cz205.html
Je to měkčená disperze polyvinylacetátu, která se používá ve stavebnictví jako plastifikační a provzdušňovací přísada do malt, omítek, cementových potěrů a jiných stavebních směsí v množství do 5% na hmotnost cementu, resp. vápna.
Duvilax zlepšuje tyto vlastnosti směsi:
- zpracovatelnost směsi
- přilnavost
- pružnost
- konečnou pevnost
- snižuje propustnost vody
Přidává se do směsi společně se záměsovou vodou. Používá se na výrobu interiérových nátěrových látek, kde plní funkci disperzního pojiva a zabezpečuje odolnost proti otěru.
Stránky výrobce Den Braven:
http://www.denbraven.cz/duvilax/dubd-20-duvilax-bd-20-primes-do-stavebnich-smesi-32-cz205.html
Editace: 2013-05-21 11:50:53
Počet článků v kategorii: 364
Url:vetrna-elektrarna-6x-vetsi-vykon-jak-bezne-vetrniky
AD
