Větrná elektrárna 6x větší výkon jak běžné větrníky
AD MOB
Že i větrné elektrárny nejsou u konce svého vývoje dokazuje řešení, které je 6x účinnější než klasické větrné elektrárny, jak je známe ze současnosti.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.
Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.
Klasická větrná elektrárna se skládá ze sloupu, vrtule a alternátoru na výrobu elektřiny. Pracuje až při dostatečné rychlosti větru, který je schopen vrtuli roztočit.
Nový systém pracuje na zákonu, že v místě, kde se potrubí zužuje dochází k zrychlení proudění.
Tedy vítr je vháněn do potrubí, kde ve zúžené části je umístěna turbína pro výrobu elektrické energie. Díky zúžení pak dostačuje k roztočení turbíny i rychlost větru něco přes 3 metry za sekundu, tedy zhruba 12 km za hodinu.
Z tohoto příkladu je zřejmé, jak je nebezpečné plošné zavadí něčeho pomocí regulací a příkazů. Představme si situaci, kdy by musely obce být vybaveny klasickými větrníky i za cenu, že se obce zadluží. Pak stačí jedno revoluční řešení a z projektu je bezcenné harampádí i s dluhem na krku.
346LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Citace:
Mandelinku na menších plochách sbíráme ručně a pak
například larvy nasypeme do nádoby s vroucí vodou.
Mandelinku na menších plochách sbíráme ručně a pak
například larvy nasypeme do nádoby s vroucí vodou.
Větší plochy můžeme ošetřit přípravkem
Mospilan Obsah: Acetamiprid 20 %
Postřikový systémově působící insekticid ve formě vodou rozpustného
prášku určený k hubení širokého spektra živočišných škůdců v ochraně
rostlin, zejména působících škody sáním a požerem - mšici chmelové,
mandelinky bramborové, mšic včetně vlnatky krvavé a obaleče jablečného,
molic, třásněnek, puklice, blýskáčka řepkového a krytonosců.
Další přípravky na ničení mandelinky bramborové:
CALYPSO 480 SC Obsah: Thiacloprid 480 g/l
KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS Obsah: Lambda-cyhalothrin 50 g/l
DECIS MEGA Obsah: Deltamethrin 50 g/l
FAST M Obsah: 0,009 % deltametrin
Jak se dělá koženka - Jak se co dělá
- koženka je umělá kůže je někdy těžké jí rozeznat od kůže
- do míchacího stroje se dá plastická hmota na ropné bázi
- přidá se stabilizátor UV světla, proti slunečním paprskům
- přidají si složky tlumící hoření
- přidává se práškový vinyl až vznikne řídké těsto
- pak se vinylové těsto přečerpá do míchačky s barvivem
- na cívce je papír se vzorem kůže
- tekuté vinylové těstíčko se nanáší na papír z cívky
- pak papír s vinylem prochází pecí, kde se vytvrdí a dostává strukturu papíru
- druhá dávka vinylu obsahuje nabývací činidlo a říká se jí pěna
- po nanesení na první vrstvu získá materiál tvar a strukturu
- znovu vše prochází pecí a nabývací činidlo zvětší objem vrstvy
- jakmile druhá vrstva přilne k první položí se na ní rubová textilie
- pak se odstraní papír a pod ním je vrstva s výslednou texturou
- někdy se na vinyl tiskne i vzor
- pak se položí vrstva, která dodá materiálu odolnost
- koženka se testuje na hořlavost, v tahu, v ohybu, na opotřebení a termoelasticitu
- hořící koženka musí uhasnout do 2 sekund
Jak se dělá koženka - Jak se co dělá - video
**
Dnes a denně slyšíme, že je atmosféra přesycena oxidem uhličitým, ale je to opravdu tak?
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Částečně ano a to v místech, kde je velká koncentrace zdrojů oxidu uhličitého s jeho špatným rozptylem, ale měření ukazují, že kyslíku je v ovzduší stále 21% i přes masivní rozvoj automobilové dopravy, letectví a průmyslu.
Jak je to možné?
V přírodě se oxid uhličitý dostává do ovzduší sopečnou činností, tlením biomasy (rostlin, listí), vydechováním jak u zvířat, tak u člověka.
Po spuštění průmyslové revoluce se navíc přibyly další zdroje (těžký průmysl, letectví, automobilová doprava).
Zdálo by se, že spalováním fosilních paliv dává člověk do ovzduší takové množství uhlíku, že se musí zákonitě za pár sekund udusit. Přesto průmyslová revoluce trvá již zhruba od roku 1700, lidstvo se neudusilo, naopak dochází k nebývalému nárůstu populace.
Kyslík dodávají oceány
Mezi lidmi převládá mylný názor, že potřebný kyslík dodává pouze vegetace rostoucí na souši, ale to není pravda. I kdyby vegetace neubývalo, kyslík, který vyrobí fotosyntézou, zase spotřebuje na rozklad po odumření - tlení, kvašení, fermentaci.
Kdo tedy dodává kyslík, když ne suchozemská vegetace?
Jsou to mořské řasy.
Za vytvoření 1 kg sušiny (téměř čístý uhlík) darují do ovzduší 1 kg kyslíku. Ale řasy se po určité době ponoří, klesnou na dno oceánu a vezmou sebou, pro život na zemi, vzácný uhlík, který uvolňuje člověk svou činností z fosilních zdrojů, což časem může vyvolat nedostatek uhlíku na zemi.
Část řas znepříjemňuje koupání a plavbu v pobřežních vodách, jenže je to obrovský zdroj energie, kterou by člověk měl využívat. Stačí tento levný zdroj energie odlovit a fermentovat (hnojivo, metan), nebo vysušit a používat buď jako krmivo, či jako palivo.
Plíseň je houba, nebo skupina hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Některé plísně jsou i užitečné například pokud produkují antibiotika, enzymy, organické kyseliny.
Plíseň okurková (žlutozelené skvrny, napadená rostlina hyne) se ničí přípravky obsahujícími měď, ale mnoho
zahrádkářů upouští od tohoto způsobu ochrany rostlin a volí
raději výsadbu resistentních odrůd.
Mléko a postřiky obsahující kravské mléko plíseň okurkovou nezničí!
Mozaika okurková Cucumber mosaic virus
je virus, který napadá okurky a ostatní tykvovité rostliny a to i rostliny pěstované pod krytem.
Proti mozaice okurkové, jakožto viru se lze bránit především výsevem odolných druhů.
Bakteriální skvrnitost jsou průsvitné žlutohnědé skvrny na listech, sliz tvoří stříbřitý povlak.
Postřik se provádí přípravkem Kuprikol 50 nebo Chamion 50 WP (chorobu jen omezí). Pomáhá výsev resistentních druhů.
Padlí okurkové moučnaté bělavé skvrny na listech, listy odumírají, můžeme aplikovat postřik přípravkem Europaren 50 WP.
Všeobecně u okurek provádíme zálivku ke kořenům, ale nepřelévat.
Napadené listy i natě okurek nesmí přijít do kompostu jinak se plísně a viry šíří dál do celého okolí.
Odolné okurky:
Bimbostar F1 velmi raná odrůda okurek s vysokým výnosem naprosto odolná proti plísni okurkové a virové mozaice !
Twigy F1 poloraná a vysoce výnosná odrůda do všech oblastí, je odolná proti virové mozaice a padlí
Některé plísně jsou i užitečné například pokud produkují antibiotika, enzymy, organické kyseliny.
Plíseň okurková (žlutozelené skvrny, napadená rostlina hyne) se ničí přípravky obsahujícími měď, ale mnoho
zahrádkářů upouští od tohoto způsobu ochrany rostlin a volí
raději výsadbu resistentních odrůd.
Mléko a postřiky obsahující kravské mléko plíseň okurkovou nezničí!
Mozaika okurková Cucumber mosaic virus
je virus, který napadá okurky a ostatní tykvovité rostliny a to i rostliny pěstované pod krytem.
Proti mozaice okurkové, jakožto viru se lze bránit především výsevem odolných druhů.
Bakteriální skvrnitost jsou průsvitné žlutohnědé skvrny na listech, sliz tvoří stříbřitý povlak.
Postřik se provádí přípravkem Kuprikol 50 nebo Chamion 50 WP (chorobu jen omezí). Pomáhá výsev resistentních druhů.
Padlí okurkové moučnaté bělavé skvrny na listech, listy odumírají, můžeme aplikovat postřik přípravkem Europaren 50 WP.
Všeobecně u okurek provádíme zálivku ke kořenům, ale nepřelévat.
Napadené listy i natě okurek nesmí přijít do kompostu jinak se plísně a viry šíří dál do celého okolí.
Odolné okurky:
Bimbostar F1 velmi raná odrůda okurek s vysokým výnosem naprosto odolná proti plísni okurkové a virové mozaice !
Twigy F1 poloraná a vysoce výnosná odrůda do všech oblastí, je odolná proti virové mozaice a padlí
Jak nastavit senzor pohybu - časovač, stmívání, citlivost na pohyb.
- TIMER dát na minimum (abych nemusel dlouho čekat při nastavování dalších hodnot)
- LUX dát na maximum (aby snímač pracoval i ve dne, nakonec seřídím na skutečné osvětleni plochy, kdy budu chtít, aby již senzor pracoval. např. při stmívání)
- SENS. (SENSITIVE) - CITLIVOST - tímto ovladačem nastavuji citlivost. MAX+ značí že senzor reaguje do max vzdálenosti udávané výrobcem. Pokud potřebuji menší citlivost, snižuji jí otáčením ovladače směrem k -.
- Pokud nechci čekat na vypnutí časovačem, vypnu el. proud do senzoru. Po znovu-zapnutí čekám asi 5 vteřin, aby čidlo bylo plně aktivováno.
- LUX - jakmile nastane soumrak, tak nastavím ovladačem LUX intenzitu světla. Mohu tuto situaci simulovat zacloněním prostoru, ale ideální je stav, kdy již potřebuji, aby senzor sepnul. Hledám polohu, kdy již nespíná a pak pootáčím do +, dokud nesepne.
- SENS. - přezkouším ještě CITLIVOST, popřípadě seřídím, či natočím - naklopím.
- TIMER - nyní seřídím časovač. Většinou jen nepatrné pootočení (10°) způsobí prodloužení času o 1 až 2 minuty.
Editace: 2013-05-21 11:50:53
Počet článků v kategorii: 346
Url:vetrna-elektrarna-6x-vetsi-vykon-jak-bezne-vetrniky
AD
