AD MOB
100 Wattové žárovky a spotřeba energie
Proč se zákaz 100 Wattových žárovek nemohl projevit na spotřebě energie?
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.
335LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Za prvé je třeba nějak definovat, co je a co není ekologické.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
Asi jedna z nejpřijatelnějších definicí ekologického chování bude tato:
Co je ekologické je i dlouhodobě ekonomické.
Například:
Ostrovní obyvatelé spálí všechny porosty na ostrově a pak všichni pomřou hladem.
Takové chování je dlouhodobě neracionální = neekonomické, tudíž můžeme říct, že i neekologické.
A nyní k té řepce.
Člověk používá biopaliva od doby, kdy dokázal využívat oheň.
Biopaliva jsou vlastně uhlík uložený v rostlinách, který je jimy získávaný převážně z půdy (organické zbytky), vody a ovzduší (CO2).
Uhlík obsahují i semena řepky, která jsou využívána i k vyrobě bionafty za účelem úspory fosilních paliv a tím snížení i emisí CO2.
Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Uhlík, který rostlina získává z půdy je fosilní uhlík, který se tam dostal z odumřelých rostlin a ovzduší před milionem let, nebo je to uhlík, který tam dodali naši dědové, když pole hnojili chlévskou mrvou?
Pokud je to uhlík uložený do půdy před milionem let, můžeme bez nadsázky o něm hovořit jako o uhlíku fosilním (takže zase spalujeme fosilní palivo).
Další problém je, že cucáme uhlík z půdy, ale už jej tam, v současnosti nevracíme (nízký stav hospodářských zvířat = menší množství chlévské mrvy) v té míře, v jaké jej "těžíme".
Měníme černozem v písek.
Je toto jednání ekologické, tedy dlouhodobě ekonomické?
Obrázek: Masivní odebírání uhlíku z půdy, bez jeho zpětného navrácení - hnojení organickým hnojivem (kompost, chlévská mrva), mění úrodnou zem v poušť.
V ČR se už staví i pasivní bytové budovy. Developer je z Finska.
Čísla po úspoře vypadají zajímavě: http://www.kotihyacint.cz/pasivni-dum-f/prinosy/uspory/
Čísla po úspoře vypadají zajímavě: http://www.kotihyacint.cz/pasivni-dum-f/prinosy/uspory/
Česky mravenec faraon lat. Monomorium pharaonis
Likvidace mravence faraona
Obrázek mravenec faraon zdroj wikipedia
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Monomorium_pharaonis_casent0005782_profile_1.jpg
Video mravenec faraon
**
- délka 2 mm, rezavé barvy, může roznášet infekce a choroby
- první výskyt na našem území kolem roku 1902 v pražské pekárně
- potřebuje k životu teplé prostředí, protože se mu dobře daří v Egyptu a zemích s podobným klimatem
- jednotlivé kolonie mezi sebou neválčí
- u nás aktivní v bytech hlavně v zimních měsících kdy se začne topit v ústředním topení
Likvidace mravence faraona
- použití sprejů a kontaktních postřiků se ukázalo jako neúčinné
- v panelácích a bytovkách musí zasáhnout odborná firma, která položí návnady do všech bytů současně
- návnady pokládané jen v jednom či několika bytech jsou neúčinné, protože mravenci se přesunou do bezpečí
- návnada - gel proti mravencům farao se nazývá Maxforce Quantum (výrabí Bayer Environmental Science)
Obrázek mravenec faraon zdroj wikipedia
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Monomorium_pharaonis_casent0005782_profile_1.jpg
Video mravenec faraon
**
1 m2 fotovoltaického panelu umí vyrobit 140 watt (2016) při maximálním slunečním osvitu.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
1500 hodin v ČR svítí slunce za jeden rok (přibližný průměr, kdy není zataženo).
1 m2 vyrobí 1 500 hod x 140 watt = 210 kW za rok.
57 TWh = 57 000 000 000 kWh je přibližná spotřeba elektřiny v ČR za rok (2014).
57 000 000 000 kWh / 210 kWh = 271 428 571 je počet panelů potřebných pro výrobu elektřiny pro ČR.
271 428 571 * 4 = 1 085 714 284 (počet panelů násobíme 4, pro úhradu ztrát a pro zábor půdy - panely nejsou těsně vedle sebe, ale je nutno na polích mezi nimi procházet pro jejich údržbu, ve zkutečnosti ale bude potřeba panelů a plochy ještě vyšší)
1 085 714 284 m2 / 1 000 000 m2 = 1 085 km2 (velikost solární elektrárny za stabilních podmínek, které nelze dosáhnout - zimní období = minimum vyrobené elektřiny, letní = přebytek)
Rozloha Česka činí 78 866 km2
Pro srovnání:
Elektrárna Temelín vyrábít 12 TWh (21% spotřeby) ročně, zabírá přibližně plochu 1 km2 a je schopna elektřinu vyrábět rovnoměrně po celý rok. Naopak, fotovoltaika vyrobí nejvíce v letních měsících, ale v zimních, kdy je spotřeba elektřiny největší, tak vyrobí nejméně.
Co patří do sběrného dvora?
Každá oblast využívá svůj sběrný dvůr, zjistěte si, kam
dle bydliště patříte!
Při vstupu do dvora se ohlaste správci, který Vám
vysvětlí kam, který odpad uložit.
obaly obsahující zbytky nebezpečných látek
oleje a nebo tuky
absorpční činidla (znečištěný textilní materiál)
barvy, lepidla, pryskyřice
rozpouštědla
kyseliny
zásady (hydroxid)
jiná nepoužitá léčiva (léky)
olověné akumulátory
galvanické články
zářivky a nebo ostatní odpad s obsahem rtuti, výbojky
zařízení s obs. chlorfluorovodíků (nekompletní lednice)
pneumatiky osobní, AVIA
objemné odpady: starý nábytek ,koberce, linolea, umyvadla, toalety, sporáky, pračky, ledničky
elektrotechnika: televize, rádia, počítače apod.
nebezpečné odpady: léky možno i do lékárny vrátit, zářivky, výbojky, akumulátory, galvanické články, barvy, lepidla, oleje a nádoby jimi znečištěné atd.
Sběrné dvory Vám patrně nevezmou aneb co do sběrného dvora nepatří:
stavební suť, dřevo, uliční smetky, asfaltová směs, škvára, struska, kotelní prach, směsné obaly, izolační materiály, kartony a igelity znečištěné z malování, výkopová zemina, odpad z podnikatelské činnosti, biologický odpad
odpad komunální, který patří do klasické popelnice např. znehodnocené, použité nebo nepotřebné předměty denní spotřeby nebo jejich součásti, zlomky dřeva a keramiky, buničiny, zbytky potravin a pochutin, vychladlý popel z uhlí, dřeva nebo koksu apod.
autosedačky, sudy, blatníky, nárazníky, bojlery, vany a ost. železo
PET, sklo a papír - patří do kontejnerů a zvonů na tříděný odpad
textil patří do bílého kontejneru určeného na textilní materiály, ošacení a párovanou obuv
železo patří do výkupu
Každá oblast využívá svůj sběrný dvůr, zjistěte si, kam
dle bydliště patříte!
Při vstupu do dvora se ohlaste správci, který Vám
vysvětlí kam, který odpad uložit.
obaly obsahující zbytky nebezpečných látek
oleje a nebo tuky
absorpční činidla (znečištěný textilní materiál)
barvy, lepidla, pryskyřice
rozpouštědla
kyseliny
zásady (hydroxid)
jiná nepoužitá léčiva (léky)
olověné akumulátory
galvanické články
zářivky a nebo ostatní odpad s obsahem rtuti, výbojky
zařízení s obs. chlorfluorovodíků (nekompletní lednice)
pneumatiky osobní, AVIA
objemné odpady: starý nábytek ,koberce, linolea, umyvadla, toalety, sporáky, pračky, ledničky
elektrotechnika: televize, rádia, počítače apod.
nebezpečné odpady: léky možno i do lékárny vrátit, zářivky, výbojky, akumulátory, galvanické články, barvy, lepidla, oleje a nádoby jimi znečištěné atd.
Sběrné dvory Vám patrně nevezmou aneb co do sběrného dvora nepatří:
stavební suť, dřevo, uliční smetky, asfaltová směs, škvára, struska, kotelní prach, směsné obaly, izolační materiály, kartony a igelity znečištěné z malování, výkopová zemina, odpad z podnikatelské činnosti, biologický odpad
odpad komunální, který patří do klasické popelnice např. znehodnocené, použité nebo nepotřebné předměty denní spotřeby nebo jejich součásti, zlomky dřeva a keramiky, buničiny, zbytky potravin a pochutin, vychladlý popel z uhlí, dřeva nebo koksu apod.
autosedačky, sudy, blatníky, nárazníky, bojlery, vany a ost. železo
PET, sklo a papír - patří do kontejnerů a zvonů na tříděný odpad
textil patří do bílého kontejneru určeného na textilní materiály, ošacení a párovanou obuv
železo patří do výkupu
Editace: 1359459129
Počet článků v kategorii: 335
Url:100-wattove-zarovky-a-spotreba-energie-id-492
AD
