100 Wattové žárovky a spotřeba energie
AD MOB
Proč se zákaz 100 Wattových žárovek nemohl projevit na spotřebě energie?
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.
Výroba 100 W žárovek byla v Evropské unii zakázána s tím, že významně
zvyšují spotřebu energie a tím zatěžují životní prostředí.
Jenže vše je trochu jinak.
Spotřeba "světelné" energie se na provozu domácnosti projeví zhruba 1 až 2%
celkové spotřeby.
100 W žárovky již stejně málokdo používal, ale svítí se nejvíce v zimě,
kdy žárovka v lampičce byla i příjemným zdrojem tepla a člověk mnohdy
nemusel zapínat elektrický přímotop o příkonu 2000 Watt, který má 20 krát
větší spotřebu než tato žárovka, ale ten zakázán nebyl.
To, že někomu vadí světlo ze zářivek a bolí jej z něj hlava, nebo zda
všechny zářivky končí na skládce s nebezpečným odpadem to je další věc.
Závěrem:
Co ušetříme v zimě při svícení zdrojem s menším příkonem,
to musíme dodat jiným zdrojem tepla. Pokud topíme elektrickým proudem,
pak prostě těch 100 W musíme dodat přes přímotop či elektrický kotel
a úspora tak není žádná, mnohdy se dosáhne ještě větší spotřeby protože
musíme svítit i topit současně ze různých zdrojů.
361LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Proč se neprojeví zákaz používání klasických žárovek na spotřebě energie? Jak se takový zákaz může negativně projevit na životním prostředí a na zaměstnanosti obyvatelstva?
- elektřina spotřebovaná na osvětlení se podílí zhruba 2% na celkové spotřebě elektřiny
- na klasické žárovky tak připadalo ne více než 1% (zbytek byly zářivky)
- největším žroutem elektřiny v domácnostech je vytápění ( v zimních měsících i 100 kW za den)
- abyste 100 kW prosvítili za jednu hodinu 60 W žárovkami, museli byste v domácnosti rozsvítit 1 666 žárovek
- rychlovarná konvice má příkon 2000 W
- průtokové ohřívače 2000 až 3000 W
- přímotopy 2000 W a více
- žehličky 2000 až 2500 W
Vidíme, že žárovky nejsou hlavní příčinou vysoké spotřeby elektřiny a jejich zákaz se nemůže promítnout na spotřebě elektřiny.
Navíc svítí přirozeným světlem, ze kterého se tak rychle neunaví oči a nezačnou bolesti hlavy.
V zimním období, kdy jsou především používány, zároveň ohřívají vzduch v místnosti, takže se nemusí tolik topit přímotopem. Žárovky jsou mnohem ekologičtější než zářivky, protože neobsahují jedovatou rtuť, kterou obsahují zářivky a výbojky. Pokud zářivky neskončí ve sběrnách nebezpečného opadu znamenají vážné riziko pro životní prostředí.
Proč by stát neměl zasahovat do tržního ekosystému?
Problém je nejistota výrobců elektrospotřebičů v tom, že nevědí, který výrobek bude zakázán příště. To nahrává mimo evropským zemím, kam výrobci těchto spotřebičů odcházejí a přemísťují tam svou výrobu a tím pomáhají zvýšit zaměstnanost, národní důchod i blahobyt v těchto zemích na úkor EU.
- elektřina spotřebovaná na osvětlení se podílí zhruba 2% na celkové spotřebě elektřiny
- na klasické žárovky tak připadalo ne více než 1% (zbytek byly zářivky)
- největším žroutem elektřiny v domácnostech je vytápění ( v zimních měsících i 100 kW za den)
- abyste 100 kW prosvítili za jednu hodinu 60 W žárovkami, museli byste v domácnosti rozsvítit 1 666 žárovek
- rychlovarná konvice má příkon 2000 W
- průtokové ohřívače 2000 až 3000 W
- přímotopy 2000 W a více
- žehličky 2000 až 2500 W
Vidíme, že žárovky nejsou hlavní příčinou vysoké spotřeby elektřiny a jejich zákaz se nemůže promítnout na spotřebě elektřiny.
Navíc svítí přirozeným světlem, ze kterého se tak rychle neunaví oči a nezačnou bolesti hlavy.
V zimním období, kdy jsou především používány, zároveň ohřívají vzduch v místnosti, takže se nemusí tolik topit přímotopem. Žárovky jsou mnohem ekologičtější než zářivky, protože neobsahují jedovatou rtuť, kterou obsahují zářivky a výbojky. Pokud zářivky neskončí ve sběrnách nebezpečného opadu znamenají vážné riziko pro životní prostředí.
Proč by stát neměl zasahovat do tržního ekosystému?
Problém je nejistota výrobců elektrospotřebičů v tom, že nevědí, který výrobek bude zakázán příště. To nahrává mimo evropským zemím, kam výrobci těchto spotřebičů odcházejí a přemísťují tam svou výrobu a tím pomáhají zvýšit zaměstnanost, národní důchod i blahobyt v těchto zemích na úkor EU.
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá
- přírodní kůži člověk používá od pravěku, impregnaci prováděl vtíráním tuku do kůže
- kůže je velmi odolný materiál a v mnoha případech je těžko nahraditelná
- kůže se získávají po porážce zvířat
- kůže je nutno vyčinit na usně
- kůže se rozřežou na poloviny a označí se kódem
- kůže se vloží do míchačky, kde se z ní oddělí srst
- do míchačky se napustí voda s hydrogensiřičitanem sodným a vápnem - chemická reakce zbaví kůži chlupů
- pak se kůže vyperou v kyselině, aby dobře vstřebávaly slaná činidla
- dále se kůže vloží do roztoku solí chrómu, které se vážou na kolagenová vlákna zbarví kůži do modra - od této chvíle již hovoříme o usní
- další stroj usně rozřeže na vrstvy, tloušťka každé vrstvy musí být stejná
- z odřezků bude semiš
- dále se usně činí v extraktu z vody, rostlin, stromové kůry, barviva, chemikálií pro pozdější odpuzování vody - usně získají hnědou barvu
- do usní se nyní vtírá škrob rozpuštěný ve vodě
- kůže se vyrovnávají a schnou přilepené na sklo škrobovým lepidlem, usně se nesráží a nekroutí se okraje
- po usušení se usně leští skleněným válcem a žehlí se na válcích
Jak se dělá přírodní kůže - Jak se co dělá - video
**
Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).
Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.
Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.
Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%
Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.
Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.
O vodíku se hovoří, jako o palivu budoucnosti,
ale každé palivo musíme nejdříve vyrobit, nebo
vytěžit, upravit pro další použití a zde je problém.
Výroba vodíku použitelného, jako palivo
zatím spotřebuje více energie,
než se pak uvolní jeho spalováním a tato
příčina nejvíce brání masovému využití vodíku
například ve spalovacích motorech automobilů,
jako paliva budoucnosti.
ale každé palivo musíme nejdříve vyrobit, nebo
vytěžit, upravit pro další použití a zde je problém.
Výroba vodíku použitelného, jako palivo
zatím spotřebuje více energie,
než se pak uvolní jeho spalováním a tato
příčina nejvíce brání masovému využití vodíku
například ve spalovacích motorech automobilů,
jako paliva budoucnosti.
Pergoly - zahradní altánky slouží k příjemnému posezení za teplých dnů,
ale pokud je umístíme ke stěně domu, mohou jej chránit proti povětrnosti
a v zimním období i proti promrzání stěny. Pokud jsou tyto pergoly opatřeny
nejen průhlednou střechou, ale i stěnami z polykarbonátu, můžeme je využít
i jako skleníky pro rychlení zeleniny, kterou pak přesazujeme na záhony.
ale pokud je umístíme ke stěně domu, mohou jej chránit proti povětrnosti
a v zimním období i proti promrzání stěny. Pokud jsou tyto pergoly opatřeny
nejen průhlednou střechou, ale i stěnami z polykarbonátu, můžeme je využít
i jako skleníky pro rychlení zeleniny, kterou pak přesazujeme na záhony.
Vytápění skleníku, pařeniště chlévskou mrvou, posekanou travou
- vrstva 20 cm ušlapaného čerstvého koňského hnoje, nebo čerstvě pokosené trávy sekačkou na drobno, se ušlape do prohlubně v pařeništi, posype se 10 cm vrstvou hlíny a vysadí sazenice - hnůj, tráva se fermentací zahřívají až na +60 a teplo prohřívá půdu
- posekaná tráva se namačká do igelitových pytlů, ty se postaví do skleníku, tráva se prolije konví vody a nechá kvasit, při fermentaci vzniká teplo které vyhřívá skleník
Od severu skleník izolujeme
Ze severní strany slunce nikdy nesvítí a proto je dobré tuto stranu tepelně izolovat bublinkovou folií, či dutým polykarbonátem a podobně.Editace: 1359459129
Počet článků v kategorii: 361
Url:100-wattove-zarovky-a-spotreba-energie-id-492
AD
