Větrná turbína z kola bicyklu

Jak se dělá ananasy - Jak se co dělá

Co uvidíte:

• ananas anglicky pineapple
• ananas pochází z Jižní Ameriky
• pěstuje se v tropických oblastech vyžaduje 23 - 30°C
• na Havaji byl vyšlechtěn extra sladký kultivar Del Monte
• postřik etylénem pro vývoj květů
• 5 měsíců po rozkvětu (rok od předchozí sklizně) je možno sklízet
• ananas musí být správně sladký pro sklizeň
• před zpracováním je nutno řádné mytí
• jen I. jakost jde na vývoz
• IV. jakost se lisuje na šťávu
• ananasy se odjádrují, zbaví slupky a nakrájí na plátky
• plátky se mohou sušit a pak balit, nebo konzervovat
• ananasy na vývoz se zalijí speciálním voskem proti rychlému přezrání a mají korunku

Jak se dělá ananasy - Jak se co dělá - video

**

Z vzrostlého smrkového lesa, o stáří 80 let, na ploše 1 hektar můžeme vytěžit zhruba 400 m3 (kubíků) dřeva.

---

Hmotnost 400 m3 smrkového dřeva bude asi 400 m3 x 440 kg = 176 000 kg = 176 tun

---

Příklady:

Prsní výška - Výčetní tloušťka a výška - Wikipedia

Příklad 1.

Smrk, který má v prsní výšce (1,3 metru nad zemí) průměr 70 cm
a výšku 50 metrů,
bude mít objem bez kůry zhruba 7,5 m³
a hmotnost 3 300 kg (po vysušení).
Kalkulačka na odkaze: www.drevari.cz/calc-standing-tree-volume.php

---

Na hektaru s výnosem 176 tun by takových smrků bylo 53 (176 / 3,3) to je zhruba 7x7 stromů na hektar.
Rostly by ve sponu 14,3x14,3 metru s tím, že poslední a dolní řada ve čtverci by již patřila do sousedního hektaru.

Obrázek: rozložení smrků při sponu 14,3x14,3 m a průměru koruny 7 metrů.

---

---

---

Příklad 2.

Smrk, který má v prsní výšce (1,3 metru nad zemí) průměr 40 cm
a výšku 35 metrů,
bude mít objem bez kůry zhruba 1.8 m³
a hmotnost 790 kg (po vysušení).

---

Na hektaru s výnosem 176 tun by takových smrků bylo 222 (176 /0,79) to je zhruba 15x15 stromů na hektar.
Rostly by ve sponu 6,6x6,6 metru s tím, že poslední a dolní řada ve čtverci by již patřila do sousedního hektaru.

Na obrázku skupina smrků s modříny v popředí

Kdyby smrky na obrázku, o stejné velikosti (objemu 1.5 m³) a podobnými rozestupy, zabíraly 1 hektar, výtěžnost by odpovídala 130 až 150 tunám suchého dříví.

Protože by se vápno snadno deštěm smylo přidává se do vápna fermež lněná.
Nejdříve si rozmícháme vyhašené vápno na vápennou kaši pokud možno bez přidání vody.
Do této kaše přidáme maximálně 6%, nejčastěji 2 až 4 procenta fermeže lněné.
Míchá se tak dlouho, až se všechna fermež vstřebá do vápenné kaše.
Tato směs pak může sloužit i jako základ pro různé barevné odstíny.
Do této směsi se přidávalo i 10% mléka kravského pro vytvoření
stejnoměrného povrchu. Pokud tento nátěr zmokne do 24 hodin,
je třeba jej provést znovu pro odstranění různých skvrn, které
se vlivem deště na fasádě vytvoří.

Lze do vápna - vápenného mléka přidat primalex pro vyšší odolnost nátěru?
Primalex se srazí na kaši ve vápenném mléku.

Latex má taky tendenci se srážet, ale bylo by možné provést poslední nátěr v místech, kde dochází
k největšímu otěru, bílým primalexem, či latexem.

Jak se dělá kuchyňský mixér - Jak se co dělá

• na začátku 20. století vynález mixéru
• šlehací metly se vyrábějí z drátu na ohýbačkách řízených programem
• upevňování drátů k hliníkovému středu se provádí ručně
• u litých metel se odlitky vloží do nádoby s kuličkami a třesením kuličky uhladí nerovnosti
• důležitou součástí mixéru jsou závažíčka pro udržování konstantní rychlosti otáček mixéru bez ohledu na hustotu obsahu
• na osu mixéru se vyfrézuje šnekový závit pro otáčení
• na osu se přimontuje rotor motorku
• obal motůrku obsahuje stator
• smontuje se ovládací panel mixéru
• vyleští se tělo mixéru a nalakuje
• sestaví se elektromotor, vloží se stator, uhlíkové kartáče, přepážka, řídící panel
• do převodovky se dá mazivo
• dva základní díly se těsně přišroubují k sobě tak aby mazivo nevytékalo
• přišroubuje se stojan
• mixéry se musí zaběhnout a seřídit rychlost otáčení
• mixér musí vyvinout 200 otáček za minutu
• přidá se hnětací metla, vše se zkontroluje, vyleští a je hotovo

Jak se dělá kuchyňský mixér - Jak se co dělá - video

**

Petržel potřebuje

• velmi dlouho vzchází a často zaschne, protože po celou dobu potřebuje vlhko (zakrýt folií proti vysychání a prochladnutí)
• nesvědčí mu chladné počasí při vzcházení - bude dlouho trvat než vzejde
• seje se jen 5 mm hluboko (půl centimetru), proto snadno zaschne, pokud se stále řádek neudržuje vlhký
• klíčení může trvat i 5 týdnů, je třeba si řádek řádně označit, nebo přidat do osiva ředkev a ta nám řádek vyznačí, jinak jej přes plevel nenajdeme - ředkev odstraním, jakmile již budeme vidět, že petržel se má k světu
• miluje sluníčko, nebo může být i polostín na záhonu
• malé rostlinky jednotíme na 6 až 8 cm od sebe
• velké, již životaschopné rostliny jednotíme na vzdálenost 25 cm od sebe
• řádky volíme tak aby se nám dobře plelo, nejméně však 25 cm od sebe
• nedoporučuje se vysazovat předpěstované sazeničky do půdy, ale když si předpěstujete v nevytápěném skleníku odolné jedince a zasadíte na záhon, přistíníte, aby se ujaly, tak se dílo může podařit - zalévat každý den, pokud neprší a půda začne osychat

Date: 24.04.2021 - 12:19