Větrná turbína z kola bicyklu

Máte jen jednu aku vrtačku?
Sklopný nádstavec může obsahovat například vrták
a bit-křížový šroubovák.
Stačí jen povytáhnout a otočit o 180°.
Je to rychlejší, než stále měnit vrták za bit šroubováku.

https://geartop.store/products/20pcs-se


Rohový nástavec na vrtačku
Potřebujete vrtat v tísněních prostorech, kde je to s běžným šroubovákem zcela nemožné? Tento vychytaný nástavec na vrtačku vám to umožní! Vrtání je umožněno pod úhlem 90°. Předností nástavce je snadná manipulace a především ulehčení práce.
https://www.bestdarky.cz/rohovy-nastavec-na-vrtacku-p-8243.html

**

Jak se dělají vyřezávané svíčky - Jak se co dělá

• vyřezávání svíček má kořeny v Německu
• vyřezávané svíčky jsou uměleckým dílem
• v kádích se roztaví různobarevné vosky
• jádro svíčky je mnoho-hran na řezu připomínající šesticípou hvězdu
• namočí se do čistého a pak vosku určité barvy, vrstvy se promísí
• pak se svíčka namočí do vody, vrstva ztuhla a znovu se proces opakuje až vznikne 35 vrstev
• svíčka pro vyřezávání musí mít správnou teplotu
• na vyřezávání je pouze 15 minut, pak již svíčka příliš ztuhne
• z hran hvězdy se naříznou plátky jako lístky a zahnou se jednou na pravo, další řada do leva a v tom je kouzlo výsledného efektu rostliny
• poslední řada plátků se zahne nahoru
• dutým dlátkem se dají vyřezávat vzory do svíčky dle vaší fantazie

Jak se dělají vyřezávané svíčky - Jak se co dělá - video

**

Kotel Dakon DOR

Dakon DOR návod k obsluze na stránkách výrobce

Kotel je určen ke spalování tuhých paliv.
Nejlepší je jen dosýpat palivo, aby stále hořel. Pak nebouchá do násypky. Jenže, když nepotřebujeme takový výkon, tak to může být problém - kotel se přetápí.

Pokud se používá málo paliva, je lepší palivo nahrnout-přikládat jen na jednu stranu násypky, aby plyn z násypky mohl odcházet do spalovacího prostoru a nebouchal nad palivem v násypce. Pak je také nutno přiškrtit přívod primárního vzduchu, na spodních dvířkách, aby se nevytvářelo tolik plynu a nebouchalo to v násypce.
Je dobré taky částečně otevřít otvor v horních přikládacích dvířkách, aby byl plyn/kouř z násypky odvětráván do spalovacího prostoru a nedocházelo k bouchání.

Date: 11.02.2020 - 11:35

Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.

Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.


Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.

Když vidíme jak bujně rostly solární parky kolem našich obcí
nejeden člověk si kladl otázku, jak uchovat energii vyrobenou fotovoltaickými
články v letním období, kdy je její spotřeba nejmenší na období, kdy je
jí potřeba nejvíce tedy na zimu (nebo noc).

Akumulátory
Akumulátory se nabíjí v době slunečního svitu a energii lze takto skladovat
až do doby jejich vybití.
Problém je že se nabité akumulátory samovolně vybíjí aniž bychom je využívali a proto
se nejvíce používají, jako okamžitý zdroj energie například v nočních hodinách.


Fotosyntéza
Rostliny, keře, stromy to dělají velmi užitečně a pro člověka zcela zatím nenahraditelným
způsobem, dokážou ze vzduchu získávat CO2, rozkládat jej na pro nás životně důležitý kyslík
a uhlík jenž dokážou ukládat do svých těl, nebo plodů. Uhlík uložený v dřevě stromů
pak navíc můžeme využít k topení v době kdy to nejvíce potřebujeme.
Tedy první způsob jak uchovat energii na období, kdy jí budeme nejvíce potřebovat je
využít nějakou chemickou rekci například takovou, jakou používají rostliny. Je to
jen otázkou času, kdy člověk vynalezne (zdokonalí) princip přeměny vzdušného CO2
na uhlík a kyslík, tak jak to umí rostliny a pak zpětně takto získaný uhlík využit k uvolnění
energie v zimním období.

Elektrolýza vody //cs.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza
U záporné elektrody se tedy vylučuje z roztoku vodík, u kladné elektrody se vylučuje kyslík,
který při zpětné reakci z vodíkem uvolní část energie dodané do procesu elektrolýzy.
Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%

Přečerpávání vody
za dne se elektřina využije k čerpání vody do horní nádrže a v noci se tato
voda pouští přes turbínu do dolní nádrže a tak se získá část energie v době, kdy
již slunce nesvítí.


Další způsob se používá u kolektorů, které ohřívají vodu pomocí sluneční energie.
Tato horká voda ohřátá sluncem se vhání do podzemních rezervoárů ponejvíce přirozených a studená
se čerpá zpět do systému kolektorů k dalšímu ohřevu.
V zimním období se pak teplá voda z podzemní nádrže využívá k vytápění objektů a
to ponejvíce pomocí tepelných čerpadel.