Líčení fasády vápnem s fermeží - odolný nátěr
AD MOB
Protože by se vápno snadno deštěm smylo přidává se do vápna fermež lněná.
Nejdříve si rozmícháme vyhašené vápno na vápennou kaši pokud možno bez přidání vody.
Do této kaše přidáme maximálně 6%, nejčastěji 2 až 4 procenta fermeže lněné.
Míchá se tak dlouho, až se všechna fermež vstřebá do vápenné kaše.
Tato směs pak může sloužit i jako základ pro různé barevné odstíny.
Do této směsi se přidávalo i 10% mléka kravského pro vytvoření
stejnoměrného povrchu. Pokud tento nátěr zmokne do 24 hodin,
je třeba jej provést znovu pro odstranění různých skvrn, které
se vlivem deště na fasádě vytvoří.
Lze do vápna - vápenného mléka přidat primalex pro vyšší odolnost nátěru?
Primalex se srazí na kaši ve vápenném mléku.
Latex má taky tendenci se srážet, ale bylo by možné provést poslední nátěr v místech, kde dochází
k největšímu otěru, bílým primalexem, či latexem.
Nejdříve si rozmícháme vyhašené vápno na vápennou kaši pokud možno bez přidání vody.
Do této kaše přidáme maximálně 6%, nejčastěji 2 až 4 procenta fermeže lněné.
Míchá se tak dlouho, až se všechna fermež vstřebá do vápenné kaše.
Tato směs pak může sloužit i jako základ pro různé barevné odstíny.
Do této směsi se přidávalo i 10% mléka kravského pro vytvoření
stejnoměrného povrchu. Pokud tento nátěr zmokne do 24 hodin,
je třeba jej provést znovu pro odstranění různých skvrn, které
se vlivem deště na fasádě vytvoří.
Lze do vápna - vápenného mléka přidat primalex pro vyšší odolnost nátěru?
Primalex se srazí na kaši ve vápenném mléku.
Latex má taky tendenci se srážet, ale bylo by možné provést poslední nátěr v místech, kde dochází
k největšímu otěru, bílým primalexem, či latexem.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jak se dělají hasičská auta - Jak se co dělá
- požáry se hasily podáváním kbelíků a jiných nádob s vodou
- 1720 se začaly používat vozy s vodními nádržemi a ručními pumpami
- 1852 parní pumpy
- motorové vozy na počátku 20. století
- rám současných vozů je z hliníku
- vozy je možno dělat přesně na míru dle požadavků požárníků
- kabiny musí být prostorné pro převoz požárníků a ovládání čerpadla
- do povrchu hliníku, který nebude kryt barvou se vybrušují kruhy aby překryly případné škrábance které časem vzniknou používáním
- jednotlivé díly se lakují a sestavují
- vodní čerpadlo dodává výrobce čerpadel
- kardanový hřídel, který pohání kola se používá k pohonu čerpadla když auto stojí a hasí
- elektroinstalace vozu musí být řádně popsána a označena
- namontují se koncovky k připojení hadic, tlakové ventily a ukazatele tlaku
Jak se dělají hasičská auta - Jak se co dělá - video
Jak se dělají dveře - Jak se co dělá
Uvidíme- napařování kmene
- loupání kůry z kmene
- loupání dýhy z kmene
- zpravování dýhy
- lepení dýhy
- lepení výplně dveří
- lepení překližky na dveře a dokončení povrchové úpravy a rozměrů dveří
- vrtání otvorů pro panty, kliky a zámky dveří
Jak se dělají dveře - Jak se co dělá - video
S fenoménem globálního oteplování většina společnosti uvěřila tomu, že klima na naší planetě se stále jen otepluje a nikdy již tomu nebude jinak.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.
Ale ti, kteří byli ve školních lavicích pozornější, si zapamatovali, že na Zemi se pravidelně střídají období s teplým klimatem s dobami ledovými.
Menší ledové doby nastávají i v teplé periodě. Jejich předpovídaní je závislé na datech, které mají klimatologové k dispozici. Poslední malá doba ledová nastala kolem roku 1740, kdy došlo k radikálnímu snížení teplot.
Tyto malé doby ledové jsou patrně spojeny se solární aktivitou, vždyť Slunce je největším dodavatelem energie a energie uvolněná do atmosféry lidskou činností je ve srovnání s ním jen nepatrná. Když si Slunce dá odpočinek tak prostě mrzneme.
I povodně, které v posledních letech trápí Evropu a zejména Českou republiku mohou předznamenávat klimatickou změnu.
Pro ty, kteří se těší na ochlazení je třeba připomenout, že doby ledové přinášely redukci rostlinných i živočišných druhů, hlad, utrpení a v současnosti by pro nás taková chladná perioda znamenala značné ekonomické problémy. Vždyť počet slunečných dnů za první polovinu roku 2013 lze v mnohých regionech ČR spočítat na prstech jedné ruky.
Naopak teplé klima zaručuje dostatek potravy, rozmanitost druhu a pro člověka minimalizuje výdaje na vytápění, či ohřev vody a snižuje i cenu potravin.
Průměr v ČR je 1500 hodin slunečního svitu za rok.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.
Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů mnohem více.
Pokud vydělíme 24 hodinami, dostaneme: 1500 / 24 = 62,5 dne za jeden rok.
Jeden fotovoltaický panel v ceně 10 000 korun s max. výkonem 140 watt o rozměru 1x1 metr by za jeden rok měl vyrobit 1500x140=210 000 watt = 210 kW.
Pokud například spotřebujete 1 000 kW ročně, pak by tuto spotřebu mělo pokrýt 5 fotovoltaických panelů o výkonu 140 watt. Je však třeba započítat i náklady na baterie, měniče a také ztráty z toho vzniklé, takže ve výsledku bude třeba panelů mnohem více.
Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá
- obilí s vodou se nechá zkvasit, vydestiluje se alkohol (whisky)
- destilaci znali již staří Římané
- ve středověku se destiláty vyráběly z vína
- v ČR z ovoce nejčastěji švestky
- v USA se nejčastěji používají k výrobě destilátů kukuřičná zrna
- zrna se pomelou a mouka se smíchá s vodou
- pak se směs 90 minut vaří, enzymy mění škroby na cukry
- pak se přidají kvasnice, které mění cukry na alkoholy
- kvašení je za teploty +38°C po dobu 60 hodin
- destilace je kondenzace par unikajících ze zahřívané směsi při +85,5°C
- v ČR se přepaluje dvakrát, aby se odstranil prudce jedovatý metylalkohol
- mláto jsou zbytky směsi po destilaci a používají se jako příměs krmiva pro hospodářská zvířata
- některé destiláty se ještě dochucují skořicí, koriandrem, citronovou kůrou
- rum a whisky zrají v dubových sudech a tam získají typickou barvu
Jak se dělají lihoviny - Jak se co dělá - video
Editace: 1343204110
Počet článků v kategorii: 364
Url:liceni-fasady-vapnem-s-fermezi-odolny-nater-id-229
AD