Bez černý
Latinsky: Sambucus nigra
čerstvé plody jsou mírně jedovaté, ale sušením se účinek strácí. Jedovaté jsou i listy i kůra.
Lidově: kozičky, bezinka, psí bez
V dřívějších dobách měli lidé k bezu až posvátnou úctu a dokázali zužitkovat vše, co keř poskytoval. Od tvrdého dřeva, až po květy či plody. Někde se i říkavalo "před heřmánkem smekni, před bezem klekni".
V letních měsících je velmi osvěžující limonáda z květů, která nezpůsobuje pocit plnosti žaludku a neobsahuje chemikálie přidávané do kupovaných limonád.
Limonáda byla velmi oblíbené u zemědělců, jelikož zvyšovala pocení a tím lepší ochlazování organizmu v horkých letních měsících.
čerstvé plody jsou mírně jedovaté, ale sušením se účinek strácí. Jedovaté jsou i listy i kůra.
Lidově: kozičky, bezinka, psí bez
V dřívějších dobách měli lidé k bezu až posvátnou úctu a dokázali zužitkovat vše, co keř poskytoval. Od tvrdého dřeva, až po květy či plody. Někde se i říkavalo "před heřmánkem smekni, před bezem klekni".
Květ
bezu byl základním lékem při nemocech z nachlazení pro svůj potopudný účinek, mírnil horečky i kašel, ale je i projímavý.V letních měsících je velmi osvěžující limonáda z květů, která nezpůsobuje pocit plnosti žaludku a neobsahuje chemikálie přidávané do kupovaných limonád.
Jak si vyrobit limonádu z bezových květů:
- do 3 litrové láhve od okurek dáme
- 3 až 5 květů bezu černého (celých okolíků)
- polovinu středně velikého citronu nakrájeného na plátky
- 0,25 litru cukru (jsou na to odměrky, nebo možná máte hrníček o tomto objemu )
- zalijeme vodou a postavíme na místo, kde svítí slunce
- druhý den zkontrolujeme zda se cukr již rozpustil a řádně vše promícháme
- zakryjeme čistou látkou a necháme kvasit
- zhruba po šesti dnech již můžeme nálev zcedit a limonádu dát bud do pet láhví, nebo přímo konzumovat
- pozor - probíhá kvašení, takže řidiči mohou až po jizdě
Limonáda byla velmi oblíbené u zemědělců, jelikož zvyšovala pocení a tím lepší ochlazování organizmu v horkých letních měsících.
364LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Polím chybí miliony tun uhlíku.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
S razantní změnou ekonomického prostředí v České republice po roce 1989 došlo také i na naše zemědělství. Z počátečního nadšení, že se vše bude dělat jinak a lépe se zatím ne vše tak opravdu děje.
Sice není možné házet všechnu vinu na zemědělce, ale zainteresovaný pozorovatel si všiml, že se již téměř nehnojí chlévskou mrvou, tedy organickým uhlíkem. Přitom dříve každý sedlák věděl, že pokud chce odvézt z pole například vlečku řepy, tak tam musí nejdříve dovézt fůru hnoje. S tím tak problém nebyl, protože se dříve vše, co patřilo do kompostu - hnoje, tam taky dávalo. Dále se vědělo, že v naší převážně kopcovité krajině, nelze pole přehnojit. Prostě část uhlíku byla každým rokem odplaveno do řek a tak se spíše hnojení nedostávalo, než by ho bylo nazbyt. Po roce 1948 nastalo období drancování půdy, kdy meze byly rozorány, hlubokou orbou se raboval uhlík uložený v hlubších vrstvách půdy a následně byla i vyšší sklizeň po určitou dobu. Avšak rozorání mezí si bralo krutou daň. Hlavně v kopcovitém terénu docházelo k erozi půdy a vyplavování organického uhlíku. Po roce 1989 nedošlo k razantnímu zlepšení, ba naopak. Téměř se vytratila živočišná výroba ze zemědělství a pro půdu jeden z posledních zdrojů organického uhlíku - chlévské mrvy.
Masivní pěstování řepky vysává z půdy poslední zbytky živin, aniž by byl vytěžený uhlík vracen zpět do půdy. Rostliny pak přežívají, doslova, z uhlíku zachyceného z produkce výfukových plynů a průmyslové výroby.
Když je suché počasí může každý vidět na neosetých polích v kopcovitém terénu, jak se díky drancování uhlíku, mění rok od roku jen v písek a poušť. Bez tun, chemie by pak byla sklizeň z těchto polí, minimální, ba téměř nulová.
Kdysi, na pohled, hnědá půda dnes připomíná poušť.
Bývalé velkokapacitní hnojiště dnes slouží jako úložiště nepořádku. Není dobytek, není chlévská mrva.
Jak se dělají čipsy - chipsy - Jak se co dělá
Ve videu uvidíte:- lupínky se musí vyrábět z čerstvých brambor aby neměly černé skvrny
- brambory se operou
- oloupou ve stroji s válci
- brambory se pak třídí se dle velikosti
- velké se překrojí
- ve stroji se nakrájí na lupínky
- z jedné brambory je asi 36 lupínků
- plátky se znovu myjí asi 1 minutu ve vodě
- zabaví se přebytečné vody
- vloží do oleje 190°C teplého
- smaží se 3 minuty
- odstraní se přebytečný olej
- osolí se
- elektronicky se vyřadí vadné lupínky se skvrnami
- dále uvidíte
- výrobu extrudovaných pochoutek
Jak se dělají čipsy - Jak se co dělá - video
Jak se dělají zámky visací - Jak se co dělá
- zámky byly vynalezeny, jako ochrana majetku proti zlodějům
- zámky byly používány v době starých Římanů pro ochranu přepravovaného zboží
- zámky jsou důležitým zabezpečovacím zařízením i v současnosti
- nejpevnější částí visacího zámku je jeho laminované tělo
- tělo se skládá z mnoha plíšků poskládaných na sebe spojených laminátem, stejná technologie se používá pro výrobu dveří bankovních trezorů
- vylisují se kryty těla zámku
- tělo se snýtuje s krytkami do jednoho celku
- na soustruhu se opracuje tyč tak, aby její oka zapadla do těla zámku, soustružnický nůž je nutno chladit emulzí z vody a oleje
- tyč se ohne do tvaru písmene U a bude tvořit oko zámku
- v peci se oka zpevní a vyfrézují se do nich žlábky pro zajišťovací kuličky, která po uzamknutí zámku znemožní vytažení oka třmenu
- vnitřek zámku se promaže vazelínou, kuličky se vloží do komůrek a do středu zámku se namontuje vložka pro klíč
- na jádro zámku se nasadí kryt a sestaví se vnější tělo vložky stávající z těla, pružin, válečků
- vnější část se pak nasune na otočnou vložku s otvorem pro klíč určitý tvar klíče
- vyfrézují se klíče
- vložka zámku se vloží do těla zámku a uzavře se deskou nasunutou na nýty procházející tělem zámku
- vloží se pružina třmenu a spodní kryt zámku
- vše se snýtuje pod lisem
- zkouška zámku se provádí mnohočetným zamčením a odemčením, nárazy, páčením atd.
Jak se dělají zámky visací - Jak se co dělá - video
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá
- 1895 - vynález výherního automatu s třemi kotouči se symboly
- současné výherní automaty, jsou řízeny počítačem
- v horní části výherního automatu jsou reproduktory, elektrické obvody, ale také elektromagnetické počítadlo vhozených a vyplacených mincí
- ve spodní části je vyryto výrobní číslo dle zákona
- další důležité součásti jsou tiskárna výherních lístků a přístroj na přijímání bankovek
- dále se nainstaluje páka na spouštění kotoučů a desítky různých tlačítek pro různé druhy sázek
- skla chránící kotouče jsou potřena elektricky vodivou látkou, aby nebylo možno podvádět pomocí různých elektronických přístrojů
- výherní automaty mohou být osazeny i přístroj pro příjem platebních karet
- namontují se kotouče na každém kotouči je 18 až 22 symbolů
- nakonec se automat osadí počítačem, který nejen volí program hry, ale zajišťuje, aby automat nepřivedl majitele na mizinu
- výherní automaty jsou pro kasína zdrojem 65% příjmů
Jak se dělají výherní automaty - Jak se co dělá - video
Pokud nemáme zakoupenou již přímo namíchanou penetraci
můžeme si udělat svou vlastní.
Složení penetrace omítky:
1 díl Duvilax BD-20 příměs do stavebních směsí
1 díl cementu
a až 8 dílů vody dle nasákavosti povrchu, aby penetrace pronikla řádně do povrchu
Tuto penetraci můžeme použít na oloupaná místa omítky pokud se již omítka více
nedrolí, jinak je třeba místo očistit následovně:
můžeme si udělat svou vlastní.
Složení penetrace omítky:
1 díl Duvilax BD-20 příměs do stavebních směsí
1 díl cementu
a až 8 dílů vody dle nasákavosti povrchu, aby penetrace pronikla řádně do povrchu
Tuto penetraci můžeme použít na oloupaná místa omítky pokud se již omítka více
nedrolí, jinak je třeba místo očistit následovně:
- omítky otlouct na cihlu
- mírně vyškrábnout spáry mezi zdivem, aby nová omítka se přichytla ve spárách
- očistit zdivo drátěným kartáčem
- vysát prach vysavačem
- napenetrovat
- našpricovat - špric 0,5 až 1 díl vápna (vápno proto, aby se špric udržel na zdivu ) , 1 díl cementu , 2 až 3 díly písku plaveného - říčního
- omitnout jadrovou omitkou (např. CEMIX)
- vrchní omítku pak zvolit buď štukovou , sádrovou a podobně
Editace: 18 10 2016
Počet článků v kategorii: 364
Url:bez-cerny